Příprava na novou éru v roce 2015

Pomalu se nám blíží konec roku a to je neklamná známka toho, že se postupně začnou objevovat rekapitulační videa, která připomenou pokroky v tom kterém projektu. Dnes se podíváme na video z dílny NASA, které ukazuje, jak se Američané připravují na první ostrý let lodi Orion a na premiéru rakety SLS, zkrátka a dobře na Exploration mission 1. Podíváme se na svařování Orionu, přípravu neletového servisního modulu, na statické zážehy urychlovacích bloků i motorů z raketoplánů i na přípravu dílů pro raketu SLS.

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra pro modernizovaný Progress

Pravidelní čtenáři našeho portálu si už zvykli, že v seriálu Živě a česky najdou česky komentované přímé přenosy různých zajímavých startů. Dnes ale nastává mimořádná situace. Jelikož o půl třetí startuje Falcon 9 a v 9:44 má na oběžnou dráhu zamířit i první modernizovaná loď Progress, dostali jsme se do svízelné situace, jak termínově poskládat články, které vychází na našem blogu. Chtěli jsme, aby se čtenáři dozvěděli o přímých přenosech včas a zároveň jsme se snažili dodržet pravidlo, že každý den vyjde na našem blogu velký článek.

ŽIVĚ A ČESKY: Návrat SpaceX do služby

Jste-li noční ptáci, nechoďte spát, pokud chodíte spát brzy, nařiďte si budíky. V noci na zítřek nás totiž zřejmě čeká velká událost. Firma SpaceX by se měla vrátit do služby, ze které vypadla při červnové havárii. Pauza se protáhla na více než půl roku i kvůli tomu, že společnost připravovala novou verzi své rakety Falcon 9, která je někdy označována jako v1.2, někdy jako Full Thrust, či kráceně FT). A navíc stále nebylo vyloučeno, že se SpaceX pokusí o přistání prvního stupně na pevnině. Nyní již nosič stojí na rampě a ke startu by mělo dojít zítra, tedy v pondělí 21. prosince ve 2:29 našeho času. Jelikož jde (právem) o mimořádně sledovaný start, rozhodli jsme se zprostředkovat Vám česky komentovaný přenos.

Kosmotýdeník 170. díl (14.12. – 20.12.2015)

Máme za sebou jeden z nejnáročnější a nejnabitějších týdnů. A to nejen kvůli předvánočnímu shonu, ale hlavně z hlediska kosmonautiky. Došlo k pěti startům, dvěma ruským, jednomu evropskému, jednomu indickému a jednomu čínskému. Dva ze startů jsme pro vás česky živě komentovali. Proto v Kosmotýdeníku naleznete většinu startů jen jako souhrn, protože jsme zpravodajství o nich už pokryli během týdne. Podrobně se však podíváme na start indický. Následně zamíříme svůj pohled na velmi příjemné zprávy ohledně rozpočtu NASA na fiskální rok 2016 a nečekaný vývoj mise k Europě. Nevynecháme ani dění u SpaceX, která se chystá obnovit lety raket Falcon 9. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezkou sváteční neděli.

Země vycházející nad Měsícem v bezprecedentním detailu

Východ Země nad Měsícem. Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University

NASA právě uvolnila na veřejnost úchvatný snímek sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Na první pohled zaujme nádherný detailní záběr naší Země s obrysy Afriky, jižní Ameriky nebo Arabského poloostrova. Na zvětšeném záběru je dobře vidět také evropský kontinent. Snímek je tak detailní, že snadno rozlišíme rozsáhlou oblačnost nad střední Evropou. Spodní části snímku však dominuje neméně úchvatná scenérie našeho Měsíce. Takový snímek může pořídit jen sonda obíhající kolem něj. „Snímek je prostě úžasný,“ řekl k tomu Noah Petro, zástupce šéfa vědeckého týmu LRO z Goddardova střediska vesmírných letů. „Obrázek připomíná slavný snímek Blue Marble z Apolla 17, který pořídil před 43 lety Harrison Schmitt a kterému také dominuje Afrika.“ S tímto obrázkem se možná setkal i nejeden žák, protože byl jedním z často používaných obrázků našich učebnic zeměpisu (pozn. autora článku).

Nová metoda měření vzdáleností v kosmu – rentgenová astronomie

Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.

Vlajková loď astronomie poletí na evropské raketě

Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.

Čínský „Opičí král“ se vydal zkoumat temnou hmotu

DAMPE, zdroj: National Space Science Center / China Academy of Sciences

17. prosince se „na křídlech“ rakety Dlouhý pochod 2D vydala do vesmíru čínská družice DAMPE (DArk Matter Particle Explorer). Z názvu je patrné, že hlavním úkolem bude výzkum temné, či lépe bychom asi měli říkat „skryté“ hmoty. V nadpisu použitý název Opičí král pak odkazuje na její pojmenování Wukong, což je jméno postavy vystupující v čínském příběhu ze 16. století Cesta na západ. Čínská kosmonautika nám často chystá drobná překvapení, když najednou vidíme startovat nějakou jejich raketu, nebo družici, o které jsme toho třeba moc neslyšeli. Proto v dnešním článku zkusíme poodhalit, jak je družice vybavena, co přesně bude jejím úkolem a proč tedy ten problém s temnou nebo skrytou hmotou vůbec máme.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa rozšiřuje navigační síť

Start rakety Sojuz ST-B je naplánován na dnešek ve 12:51 našeho času. Pod aerodynamickým krytem již čekají osmý a devátý plně operační satelit evropského navigačního systému Galileo, který by měl začít sloužit veřejnosti už v nejbližších letech. Do té doby je ale potřeba vypustit ještě několik družic. Jelikož je tento start docela atraktivní, navíc se týká evropského programu, rozhodli jsme se, že start odvysíláme živě i s českým komentářem. V tomto článku najdete okno přehrávače a pokud se budete chtít zapojit do chatu, stačí kliknout na název videa vlevo nahoře a dostanete se na stránku přenosu na YouTube.

Sojuz přivezl i vědu

O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.