ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Pomalu končící rok 2017 přinesl posun v dlouhodobě komplikovaném vývoji nové ruské supertěžké rakety. Po několika letech diskusí na inženýrském i politickém poli se konečně ruská vláda rozhodla udělat první kroky vstříc vytvoření programu dlouhodobého financování nosiče, který by po dokončení mohl dopravovat lidské posádky k Měsíci a jednou snad pomoci i s lety pilotovaných expedic k Marsu. Cesta to ale rozhodně nebude jednoduchá. Na začátku letošního roku odhadoval Roskosmos, že ke startu nové supertěžké rakety by mohlo dojít kolem roku 2035. Tento poměrně vzdálený termín se zakládal na tehdejších odhadech dostupných financí. Ty byly původně vyčleněny pro Výzkumný a vývojový projekt OKR – Elementy STK. Tento projekt měl položit strojírensky využitelné základy pro stavbu budoucí těžké rakety. Už v dalších měsících však tento program dostal povzbuzující injekci.
Všichni jsme si to malovali až moc hezky – v polovině listopadu odstartuje Falcon s tajnou misí Zuma, čímž bude možné zahájit přestavbu zařízení TEL, aby bylo kompatibilní s Falconem Heavy, který by mohl být sestaven na konci listopadu, v polovině prosince přijde jeho první statický zážeh a do konce roku snad i start. Jenže všechno se pokazilo jen pár hodin před startem Falconu vstříc tajné misi. SpaceX start odsunula o jeden den, aby bylo možné prozkoumat aerodynamický kryt. Firma totiž během zkoušek jiného krytu zjistila blíže nespecifikovanou závadu.
Tím, že se po téměř sto dnech otevřely masivní dveře historické vakuové komory, se podařilo splnit významný milník na cestě k vypuštění Dalekohledu Jamese Webba. Komora na Johnsonově středisku byla hermeticky uzavřena 10. července letošního roku a odborníci od té chvíle podrobili samotnou konstrukci teleskopu (OTIS) i jeho vědecké přístroje sérii zkoušek. Ty měly důkladně prověřit současný stav teleskopu a prokázat, že vše funguje tak, jak má i v extrémně chladných podmínkách bez okolní atmosféry, což je prostředí, ve kterém bude teleskop pracovat.
Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.
Ačkoliv naši stálí čtenáři dokáží nadpis rozklíčovat, musíme pamatovat i na nováčky, kteří se staršími články nepřišli do styku. Dnes bude řeč o malé raketě Electron, která se vyznačuje unikátním technologickým řešením. Zatímco všechny raketové motory používají turbočerpadla spalující stejnou palivovou směs jako motor, Electron sází na elektrická čerpadla, která berou energii z palubních baterií. Firma Rocket Lab před pár dny oznámila, že na novozélandský kosmodrom již dorazil druhý exemplář tohoto nosiče, který navíc jako první ponese i užitečný náklad tvořený malými komerčními družicemi.
Po několika odkladech nakonec úspěšně odstartovala raketa Delta II ve verzi 7920. 18. listopadu tak skončil provoz této konkrétní verze rakety Delta II úspěšným vynesením meteorologické družice Joint Polar Satellite System (JPSS). Rodinu raket Delta II čeká odchod do důchodu až při následujícím startu. Pokud se i ten vydaří, připíše si rodina raket Delta II při svém posledním letu stý úspěšný start v řadě. Ten poslední byl 99. a nyní se můžete podívat na snímky, které při tomto startu vznikly.
Tento týden by se s nadsázkou dal označit týdnem odkladů. Nakonec však i několikrát odložená raketa Delta II do vesmíru vzletěla. Úspěšný start si také připsala Čína, jejíž vynesené meteorologické družici nové generace se budeme věnovat v hlavním tématu. Podíváme se také na připojení kosmické lodě Cygnus k ISS a dojde i na tradiční rubriky. Kosmotýdeník, jehož 270. díl právě čtěte je připraven. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dámy a pánové, máme ohromnou radost, že Vám v tomto krátkém článku mohu oznámit radostnou novinku. Ve spolupráci s nakladatelstvím Cpress se nám podařilo převést seriál Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky do hmatatelného formátu, který si můžete objednat z e-shopu. Čtenářsky mimořádně oblíbený seriál Vesmírné osudy mapuje životní cesty významných astronautů, konstruktérů i myslitelů, kteří definovali kosmonautiku tak, jak ji dnes známe. Ve srovnání s internetovou verzí, která na našem portálu vycházela téměř dva roky, budou v knize hned dvě bonusové osobnosti a některé kapitoly se dočkaly přepracování. Kniha to opravdu není malá – má 656 stran, má rozměry 216×276 mm a váží více než dva a půl kilogramu! Vzhledem k blížícím se Vánocům si myslíme, že se jedná o velmi vhodný dárek všem fanouškům kosmonautiky.
Start rakety je vždy spojen s velkou vizuální podívanou, spoustou kouře a plamenů, ale my, kteří starty sledujeme v pohodlí svého domova můžeme snadno zapomenout, že při startu je hlavně hrozný hluk. Mikrofony nedokáží tento vjem přenést do internetového vysílání, což je pro nás dobře. Jde totiž o řev, který by nám dokázal bez problémů proděravět ušní bubínky. Záleží samozřejmě na vzdálenosti od rakety- čím jsme dále, tím je její hluk slabší. Lidé se tedy od startujícího kolosu vzdálí, ale co má dělat sonda? Ta je od řvoucích motorů vzdálená jen pár desítek metrů. Nezbývá jí nic jiného, než to vydržet.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
