sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Představitelé SpaceX na dvou brífincích 7. března o nadcházejících startech pro NASA poskytli nové podrobnosti o příčinách ztráty boosteru Falconu 9,který vynesl družice Starlink. K úniku paliva z jednoho motoru došlo už 85 sekund po startu.
Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.
Americká Federální komise pro komunikace uvedla, že umožňuje SpaceX vysílat více energie do spektrálních pásem sousedících s frekvencemi jejího partnera T-Mobile, za předpokladu, že to nebude rušit jiné sítě.
Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.
York Space Systems plánuje v roce 2025 zahájit pět misí pro komerční zákazníky, kteří provádějí tajné experimenty pro americkou armádu. Zatím došlo k předstartovnímu testování první letošní mise Tyndal, experimentálního projektu národní bezpečnosti dálkového průzkumu.
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.
Články
V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. !!!POZOR Kosmoschůzka proběhne na jiném místě!!!: Bar California Republic (salonek po schodech dolů), Belgická 275/24, 120 00 Praha 2-Vinohrady (viz mapa níže). První část aktuální Kosmoschůzky bude vyhrazena legendě mezi raketami a sice Koroljovově R-7. V druhé části vás čeká neobvyklý projekt, který slibuje cestu na oběžnou dráhu a zpět bez raket. Na závěr si budete moci prohlédnout obrázky z budování planetární stezky.
Další týden se chýlí ke svému konci a proto přichází čas na rekapitulaci toho, co nám přinesl. Celkově můžeme říct, že uplynulých sedm dní patřilo spíše ke klidnějším týdnům, takže většinu důležitých momentů jsme stihli pokrýt v rámci aktuálně vydávaných článků. Ale to neznamená, že by Kosmotýdeník neměl důvod vyjít – podíváme se v něm třeba na vypuštění tří čínských snímkovacích družic, ale nahlédneme také na ruský kosmodrom Vostočnyj, kde se připravuje již druhý start rakety Sojuz. A jako bonus Vám ukážeme křest knihy Vesmírné osudy.
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Cubesat se jménem GomX-4B je nejnovějším a také největším evropským cubesatem, který má za úkol testovat nové technologie. Malá družice už prošla zkouškami a nyní se připravuje na start, který proběhne na začátku roku z Číny. Společnost mu přitom bude dělat téměř identický cubesat GomX-4A. Úkolem této dvojice bude testovat systémy pro mezisatelitní komunikaci i varianty pohonu, přičemž oba kvádry bude od sebe dělit vzdálenost až 4 500 kilometrů. Velikostí jsou tyto družice srovnatelná s krabicí od cereálií a jejich výrobu zajistila dánská firma GomSpace. Na začátku prosince zamíří tato zásilka do Číny, kde začnou předstartovní přípravy. „GomX-4B poletí 1. února na raketě Dlouhý pochod (2D – pozn. aut.) společně s ním poletí i GomX-4A, který vlastní dánské ministerstvo obrany,“ vysvětluje Roger Walker, který v ESA předsedá skupině pro cubesaty.
17. listopadu roku 2002 startovala z Bajkonuru evropská sonda Integral (INTErnational Gamma-Ray Astrophysics Laboratory), která sledovala vesmír v pásmu energeticky výrazného záření. Šlo o první vesmírný teleskop schopný simultánního sledování v oblasti gamma záření, rentgenového záření i viditelného světla. Dráha družice je geosynchronní a silně protáhlá. V průběhu let se však parametry dráhy měnily – vždy však zůstávaly v řádu desítek tisíc kilometrů nad Zemí.
S oblibou tvrdím, že fanoušci kosmonautiky zažívají velmi podobné pocity, jako fanoušci sportovních týmů – radují se ze startů, či nových objevů, které jim vynahrazují góly a získané body do tabulky, stejně tak těžko nesou havárie nebo odklady projektů, což je jakýsi ekvivalent prohraných zápasů a sestupů do nižších soutěží. Pokud bych tedy měl současné dění kolem SpaceX pojmenovat pomocí sportovní hantýrky, pak bych řekl, že tohle utkání se hraje stylem nahoru dolů, šance se přelévají ze strany na stranu a fanoušci se rozhodně nenudí. Okamžiky smutku střídají optimistické náznaky. Dnešní článek se pokusí zrekapitulovat události z posledních dní.
Na kosmodromu v Kourou se na prosincový start připravují čtyři evropské navigační družice Galileo, ale také nosná raketa Ariane 5, která je vynese na oběžnou dráhu. V úterý 21. listopadu byly družice Galileo 19 – 22 označeny jako připravené k letu, což značí, že již brzy dojde k jejich spojení s nosnou raketou. Družice se do Francouzské Guyany dostaly na palubě letadel vždy po dvojicích během minulého měsíce. Zde byly v čistém prostředí vybaleny z transportních kontejnerů a začalo jejich předstartovní testování, které mělo ověřit, zda se během letu přes oceán nic nepoškodilo.
Každý den obrátí miliony lidí na celém světě svůj mobilní telefon vstříc své tváři, aby stisknutím spouště vytvořili další exemplář fenoménu posledních let – selfie. Když však z tohoto názvu škrtneme poslední písmeno, dostaneme se k SELFI, což už se tématicky na náš portál hodí mnohem více. SELFI je totiž návrh přístroje, který pracuje na submilimetrových vlnách a mohl by pomoci prozkoumat složení gejzírů, které z jižního pólu Saturnova měsíce Enceladu vyvrhují vodní páru a ledové částice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
