sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Start QZS-6

Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.

SpaceCom

Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb

Space Mobility

Během panelového zasedání na konferenci Space Mobility dne 28. ledna zástupci několika společností uvedli, že vidí známky jak obnovených investic do soukromého sektoru, tak potenciálních fúzí a akvizic. Podle zástupců společností se jedná o promyšlenější verzi roku 2020.

Thales Alenia Space

Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.

ARRAKIHS

Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.

Články

Konec hodnocení komentářů

Vážení čtenáři, před pár dny jsme Vás informovali o novince, díky které jste mohli začít hodnotit komentáře. Novinku jsme zavedli, abychom mohli poděkovat autorům kvalitních komentářů, ale celá věc se nepodařila. Reakce od čtenářů byly povětšinou negativní a proto jsme chtěli spustit anketu, ve které by sami návštěvníci mohli rozhodnout, jak s hodnocením naložit. Poslední kapkou však byla chyba pluginu, která umožňovala každému uživateli neomezený počet opakovaných hlasování. Jak se navíc ukázalo, někteří čtenáři této trhliny zneužívali a celá původní myšlenka tak ztratila smysl. S okamžitou platností jsme tedy dnes odpoledne zrušili hodnocení komentářů a vrátili jsme se zpět k původnímu stavu.

Kosmotýdeník 269 (6.11. – 12.11.)

Tento týden nám z pohledu kosmonautiky pěkně vyvrcholil nocí ze soboty na dnešek. V Kosmotýdeníku se tak krom událostí z týdne budeme věnovat i nejaktuálnějším záležitostem, ke kterým patří úspěšný test malého raketoplánu Dream Chaser, či úspěšný statický zážeh Falconu 9. V hlavním tématu se však podíváme na důvody odkladu startu družice ICON, kterou měla vynést raketa Pegasus XL. Dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Antares čeká na druhou šanci

Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování. Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.

ŽIVĚ A ČESKY: MARS čeká na start

Kosmodrom MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ležící na ostrově Wallops ve Virginii by se měl dnes stát místem konání startu rakety Antares 230. Ta vynese na nízkou oběžnou dráhu nepilotovanou zásobovací loď Cygnus, která následně zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Pro Antares to bude první start po více než roce! Tuto raketu tedy moc často létat nevidíme, termín startu potěší středoevropany jak denní dobou, tak i tím, že je sobota. Proto Vám rádi celý start zprostředkujeme živě a s českým komentářem.

Cygnus naplněný více než třemi tunami nákladu

Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.

Přístroj pro studium hoření v celé kráse

Zařízení zvané Combustion Integrated rack (CIR) se na ISS dostalo při misi STS-126 v roce 2008 a nyní se používá v rámci projektu ACME (Advanced Combustion via Microgravity Experiment), který studuje průběh hoření plynných látek v mikrogravitaci. Z tohoto přístroje většinou vídáme jen jeho přední stranu a zbytek je schován ve skříňové konstrukci. Nemůžeme tak plně nahlédnout do jeho útrob a obdivovat složitost jeho stavby. Ale italský astronaut Paolo Nespoli při provádění údržby tohoto systému zapnul kameru a díky vzniklému časosběru můžeme vidět, že práce astronautů skutečně není jednoduchá.

Richard "Dick" Gordon

Richard Francis Gordon Jr. (1929-2017)

Za celou existenci našeho lidského rodu se můžeme jako lidstvo pochlubit jen malou hrstkou těch, kteří pokořili hranice zemské atmosféry. K dnešnímu dni pouhých 552 jedinců stojí proti miliardám ostatních, kteří nikdy nespatřili Zemi z výšky několika desítek či stovek kilometrů. Ovšem i v této pětisethlavé skupince existuje jeden exkluzivní klub. Klub těch, co měli možnost spatřit náš domov v celé kráse coby modrou kuličku v černi nekonečného vesmíru. Pouhých 24 mužů opustilo hranice nízkého zemského orbitu a vydalo se k Měsíci. Onen klub se vytvořil v letech 1968-1972 a je obrovskou hanbou naší společnosti, že k nim za pětačtyřicet let nepřibyl ani jeden další člen. A co horšího – tito výjimeční mužové, kteří mohli na vlastní oči sledovat východ Země nad Měsícem a porovnat lunární nehostinnou a prázdnou krajinu s živoucími barvami a nádherou zeměkoule, pomalu odcházejí. Ještě začátkem týdne jich zbývalo patnáct. Od pondělní noci to již neplatí. Klub pozbyl dalšího ze svých členů…

Jak Orion ochrání své padáky?

Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.

Spouštíme „palcování“ komentářů

Vážení čtenáři našeho webu, velmi si vážíme Vaší aktivity, kterou projevujete nejen čtením našich článků, ale i tím, že aktivně vstupujete do diskusí pod jednotlivými články. Ceníme si toho, že se v diskusi velmi často objevují zajímavé informace, které dokáží rozšířit obsah článku, nabídnout pohled z druhé strany, nebo zasadit probírané téma do širšího kontextu. Takové komentáře a z nich plynoucí diskuse jsou skutečným obohacením našeho portálu a můžeme je považovat za důkaz toho, že redakce a návštěvníci společnými silami vytváří jeden projekt. Nyní jsme se rozhodli zpřístupnit všem návštěvníkům možnost jednoduše ostatním diskutujícím poděkovat.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.