OBRAZEM: Další první stupeň se vrací do přístavu

První stupeň, který úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You po misi Thaicom-8, se úspěšně vrátil do přístavu Port Canaveral. Jednalo se opět o velmi náročnou misi na vysoce energetickou dráhu, takže úspěšné přistání nebylo vůbec jednoduché. Hned na první pohled je vidět, že stupeň nesedí na plošině kolmo, ale je nakloněný zhruba o pět stupňů. Na vině je velice tvrdé přistání, při kterém došlo na speciální deformační zóny uvnitř přistávacích nohou, které svou deformací pohltily energii nárazu. Dokonce panovaly obavy, že se nepodaří stupeň úspěšně dovézt do přístavu. Žádný kolaps se naštěstí nekonal a stupeň už je v bezpečí přístavu zajištěn pomocí jeřábu.

Vesmírné výzvy – květen 2016

BEAM zdroj:dnaindia.com

Spanilá jízda SpaceX pokračuje. V květnu nás čekala další dvě přistání na plovoucí plošině. I další soukromá společnost o sobě dala vědět a sice Bigelow Aerospace. Její modul BEAM čekal na ISS na svou hvězdnou chvíli. Ta po úvodních peripetiích konečně přišla, když se modul nafoukl do plné velikosti. Indie touží po raketoplánu. K tomu je zapotřebí učinit mnoho technologických kroků. Tím aktuálním byl let testovacího exempláře po suborbitální dráze. A nakonec vás v tomto dílu čeká nejdetailnější mozaika Pluta, kterou jste zatím mohli spatřit.

Cesta k servisnímu modulu pro Orion

V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.

Všechna přistání SpaceX na jednom místě

Před pár týdny jsme Vás seznámili s téměř pětiminutovým videem, které rekapitulovalo pokrok, kterého firma SpaceX dosáhla za pouhé čtyři roky. Právě taková doba dělila první poskočení testovacího zařízení Grasshopper a první úspěšné přistání na mořské plošině. Ale cesta ke znovupoužitelnosti byla trnitá, SpaceX se o přistání pokusila vícekrát a ne vždy úspěšně. Drobnými kroky se ale vždy posouvala vpřed. Pro tyto podrobnější informace pochopitelně nebylo v pětiminutovém videu místo a proto je dobře, že se našel někdo, kdo sesbíral všechna dostupná videa a složil je do jednoho. Připravte si tedy měkké křeslo, kávu, nebo čaj a vydejte se na téměř půlhodinovou rekapitulaci od prvního poskočení Grasshopperu až po nejnovější úspěch v rámci mise Thaicom-8.

Poslední start Sojuzu nebyl bez problémů

O startu rakety Sojuz 2.1B se satelitem navigačního systému GLONASS z armádního kosmodromu Pleseck jsme vás už informovali v neděli. Zdálo se, že vše vyšlo bez sebemenších problémů, ale ve skutečnosti start úplně hladce neprobíhal. Třetí stupeň se vypnul předčasně, a proto dodal zbytku sestavy nižší rychlost, než bylo v plánu. Čtvrtý stupeň měl ale naštěstí dostatečné palivové rezervy na to, aby zkorigoval deficit třetího stupně a doručil navigační satelit na nominální oběžnou dráhu s parametry 19125 x 19152 km (nejvyšší a nejnižší body dráhy). Podobné zaváhání potkalo letos i raketu Atlas, v obou případech se pak ukázala robustnost zbytku systému, který si dokázal s krizovou situací poradit.

První detaily o přistání sondy Rosetta

O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.

Výzkum Venuše – 5. díl

Výřez mapy Venuše ze sondy Pioneer Venus. NASA-Ames/USGS/MIT

Ve čtvrtém dílu jsme konečně pohlédli na povrch Venuše prostřednictvím kamer Veněry 9 a Veněry 10. Čistě sovětský blok nyní opět naruší další americká mise, která byla nachystána na rok 1978. Tentokrát šlo o program Pioneer Venus a mise to byla ambiciózní. K planetě se vydal mapovací radarový orbiter a také čtyři přistávací pouzdra. Ovšem ve stejném roce se k Venuši vydaly také dvě Veněry s pořadovým číslem 11 a 12. Na rozdíl od předchozí dvojice neletěly orbitery, ale pouze průletové sondy, které vysadily dvě přistávací pouzdra. Úspěch předchozí dvojice ale zcela zopakovat nedokázaly.

Nové snímkování Země a dva malé satelity

Dnes ráno v 5:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Tchj-jüan raketa Dlouhý pochod 4B. Na její palubě se nacházela družice Ziyuan-3-02 určená ke snímkování naší planety a také dva malé satelity pocházející z Argentiny. Šlo o pátý čínský start v tomto roce, přičemž hlavní náklad měl váhu 2640 kilogramů. Družice Ziyuan-3-02, tedy druhý zástupce třetí generace snímkovacích satelitů Ziyuan, dosáhla polární oběžné dráhy zhruba deset minut po startu.

Orbital ATK uvažuje o těžké raketě

Společnost Orbital ATK je v současné době známá především díky tomu, že vypouští lodě Cygnus na raketách Antares. Kromě toho je ale významným stavitelem družic a její plány jsou velmi smělé. Firma se rozhodla, že by bylo dobré zvýšit konkurenci v lukrativním oboru vynášení armádních satelitů. Požadovanou certifikaci má zatím jen společnost ULA a nově i SpaceX. Orbital ATK vyhcází z myšlenky, že by vyvinula novou raketu, kterou by osadila dvojicí motorů na tuhá paliva, jejichž produkci by zajistila sama. Horní stupeň by pak mohla dodat společnost Blue Origin. První informace o této raketě jsme přinesli již minulý měsíc, ale nyní je k dispozici více detailů.

Další posila systému Glonass

Ruský kosmodrom Pleseck se dnes v 10:44 našeho času stal svědkem startu rakety Sojuz 2.1B s horním stupněm Fregat-M. Nosič měl za úkol vynést do vesmíru navigační družici Glonass M-53. Celý systém Glonass se začal vyvíjet v roce 1976 a první družice letěla do kosmu roku 1982. Vypouštění družic trvalo deset let a od té doby je systém v provozu. Satelity ale stárnou a je potřeba je nahrazovat novějšími modely. Takový je i úkol aktuálně vypuštěné družice.Sojuz pracoval bezchybně a zatím se zdá, že neselhal ani horní stupeň, který měl za úkol provést tři zážehy. První, který zakulatí oběžnou dráhu, druhý, který vytáhne nejvyšší bod dráhy do výšky 19 100 kilometrů a třetí, který provede závěrečné zakulacení.