LegendSpace
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Náš eshop
Články
Kompletní padákový systém, který bude mít za úkol dopravit v roce 2021 na povrch Marsu přistávací plošinu s vozítkem, prošel celkovou zkouškou ve vysoké výšce, ale tato zkouška nedopadla úplně přesně podle plánu. Na hlavních padácích se totiž objevilo nečekané poškození. Všechny prvky mise ExoMars 2020 se chystají na start, který by mohl přijít už za rok. Přistávací plošina Kozáček dorazila minulý týden do Turína a vozítko Rosalind Franklin se připravuje v britském městě Stevenage. Výškový test kompletního padákového systému proběhl 28. června na testovacím komplexu Esrange u švédské Kiruny.
Falcon Heavy se v první reportáži pustil do své zatím nejnáročnější mise s označením STP-2. Ani v druhém příspěvku neopustíme SpaceX, tentokrát se podíváme na vynášení družice Radarsat. Posádka Sojuzu MS-11 je zpět na Zemi. Jak se jim povedlo přistání vám ukážeme v další reportáži. Dále se můžete těšit na výběr landerů pro dopravu experimentů na povrch Měsíce. Na testovací jízdu k rampě 39B se vydala odpalovací plošina. Jak se vývoz povedl se můžete podívat v reportáži číslo 5. Nakonec vás čeká harmonogram letů komerčních pilotovaných lodí Starliner a Crew Dragon.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.
Přílet Progressu M-24, respektive jeho střet se stanicí poměrně výrazně zamíchal kartami ohledně letového plánu expedice EO-16. Po střetu se Sojuzem TM-17 to nyní bylo podruhé, co Mir utrpěl nikoli nevýznamný „šťouchanec“ a bylo třeba zjistit, zda přeci jen nedošlo k větším škodám a popřípadě se pokusit ony škody napravit. Původně se Malenčenko s Musabajevem těšili na čtyři výstupy do volného prostoru s tím, že právě oni budou těmi, kdo konečně přenesou skládací solární panely z modulu Kristall na Kvant, nyní se však jejich předpoklady začaly pomaloučku rozplývat. Přednost měla dostat obhlídka míst, kde došlo ke střetu a eventuální opravy poškození. Ze čtyř výstupů se nakonec staly dva a přenesení baterií bylo odsunuto až na jaro příštího roku. Valerij Poljakov se mezitím snažil nováčkům co možná nejvíce ulehčit první samostatné dny na stanici a současně neustával v plnění svého vlastního programu plného biomedicínských experimentů. Malenčenko s Musabajevem se zakousli do programu experimentů a údržby stanice jako buldoci. Ovšem nevyvarovali se malých chyb, které působí z vnějšího pohledu až směšně…
Důraz na bezpečnost je v dnešní kosmonautice všeprostupující. A pokud jde o kosmonautiku pilotovanou, tak to platí dvojnásob. NASA už nechce opakovat tragédie raketoplánů Challenger a Columbia, proto po soukromých firmách, které budou vozit astronauty vyžaduje důsledné plnění bezpečnostních pravidel. Na sebe je ale také přísná – připravovaná loď Orion bude vybavena záchrannou věžičkou, která dokáže loď odnést od nebezpečné rakety. A právě zítra uvidíme takovou zkoušku v akci – 55 sekund po startu speciálně upravené rakety dojde k aktivaci záchranné věžičky, která odnese kabinu pryč. Celá zkouška, která má začít zítra ve 13:00 nebude zakončena aktivováním padáků – jde pouze o test záchranné věžičky. Padáky se testovaly samostatně již mnohokrát.
I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.
Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.
20. července 1969 amerického času se psal historický okamžik – Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci. Veškerou činnost těchto dvou mužů i jejich kolegy Michaela Collinse, který čekal na oběžné dráze, sledovaly a kontrolovaly týmy expertů v Johnsonově středisku v Houstonu. Nyní toto místo dostalo nový úkol – má sloužit jako místo pro vzdělávání a hlavně pro inspiraci. Apollo Mission Control Center, jak zní přesný název střediska, prošlo důkladnou proměnou, aby vypadalo přesně tak, jako v letech své největší slávy.
Ve čtvrtek 27. června NASA oznámila, který ze dvou finalistů aktuálního výběru programu New Frontiers bude vybrán k realizaci. Stály proti sobě dva atraktivní projekty. Na jedné straně byl CAESAR, mise, která měla letět ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, odebrat z ní vzorky a dopravit je na Zemi. Jelikož byla tato kometa dlouhodobě studována evropskou sondou Rosetta, bylo by možné získané informace zasadit do širšího kontextu poznání. Druhým finalistou byl návrh mise Dragonfly – ten počítal s vysláním sondy na saturnův měsíc Titan, kde zatím přistál jediný lidský výtvor (evropský lander Huygens). Návrh mise Dragonfly počítal s tím, že by se sonda přesouvala z místa na místo pomocí vrtulí. Jinými slovy by šlo o stroj, který připomíná pozemské drony. Mise Dragonfly byla ve srovnání s CAESARem složitější, ale také mnohem atraktivnější. Jak jste už poznali z nadpisu a náhledového obrázku článku, NASA dala tentokrát přednost složitější cestě a my se máme rozhodně na co těšit!
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se
Poslední let Atlasu V v konfiguraci 551, statický zážeh Starship S40 či vypuštění mise LINK k záchraně observatoře SWIFT. To jsou některé události uplynulého týdne.
Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.