Look Up
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.
Společnost Astrobotic představila lunární přistávací modul, který plánuje vypustit koncem tohoto roku a který bude předvojem ambicí NASA v oblasti nové lunární základny.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.
Náš eshop
Články
Evropská kosmická agentura se Marsu věnuje dlouhodobě – její sonda kolem Marsu krouží již 15 let a už za téměř rok se k Rudé planetě vydá její první vozítko. Ovšem evropské plány týkající se Marsu tím rozhodně nekončí, ba co víc – ESA chce postoupit opět o krůček výš. Tou další úrovní není nic menšího než spoluúčast na mezinárodním programu několika misí, které mají společnými silami dopravit na zemi kousek Marsu. Program Mars Sample Return je považován za královskou disciplínu výzkumu Marsu a vědci se již desítky let těší na možnost prozkoumat v dokonale vybavených pozemských laboratořích materiál z Rudé planety.
Nedaleko města Promontory v Utahu se nachází komplex, ve kterém probíhají zkoušky raketových motorů na tuhá paliva. Po změně vlastníka spravuje tento areál společnost Northrop Grumman, která by dnes měla využít největší stanoviště k opravdu velké zkoušce. Na statický zážeh se totiž chystá první stupeň připravované rakety OmegA, která bude ve velkém využívat právě motory na tuhá paliva, které vychází z urychlovacích motorů na raketoplánech. Největší z nich je, jak už to v kosmonautice bývá, první stupeň a proto Vám chceme trochu netradičně nabídnout česky komentovaný přenos právě z této zhruba dvouminutové zkoušky, ke které by mělo dojít ve 21:05 našeho času.
V poledne toho dne stál na startovní rampě LC-39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Atlantis. Byl připraven ke startu na historickou misi – poslední návštěvu Hubbleova kosmického teleskopu. Zároveň se mělo jednat o poslední let raketoplánu jinam, než k Mezinárodní kosmické stanici. Naposledy k něčemu takovému došlo před 6 lety při tragickém letu Columbie, na jejíž palubě našlo svou smrt sedm astronautů. Atlantis ale na svůj velký den nebyl připraven sám. Kousek opodál na rampě LC-39B vyčkával Endeavour, jehož posádka poslední měsíce trávila nácviky na záchrannou operaci. Dva kosmické letouny připraveny ke startu – unikátní pohled, který nebyl k vidění každý den. Ostře sledovaná událost vzbuzovala zájem médií i široké veřejnosti. Aby také ne – byl to den, kdy se sedmička vysoce kvalifikovaných odborníků měla vydat zachránit legendární astronomickou observatoř a uvést ji do lepšího stavu, než byla při svém startu před téměř dvaceti lety. Hubble už na své poslední návštěvníky netrpělivě čekal.
Na ruské kosmonauty Olega Kononěnka a Alexeje Ovčinina čeká dnes večer našeho času výstup do volného prostoru, který má trvat šest a půl hodiny. Jejich úkoly jsou poměrně rozličné. Čeká na ně třeba odběr vzorků z vnějších stěn modulu Pirs – Rusové by totiž rádi prověřili, jaká je úroveň jeho mikroskopického poškození. Na modulu Pirs se ještě zdrží při čištění jeho iluminátorů a v závěru na ně pak čeká úklid dvou experimentů. Konkrétně jde o experimenty Test a Vynoslivost, které byly po dobu několika let vystaveny střídání teplot a kosmickému záření. Kosmonauti oba experimenty uloží do speciálních kontejnerů, ve kterých se pak vzorky přepraví na Zemi.
Připravovaná kosmická stanice Gateway má pilotované kosmonautice v příštím desetiletí umožnit strategickou přítomnost v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu. V dubnovém dílu jsme mimo jiné informovali, že podpis kontraktu na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu klíčového prvního dílu stanice, pohonného a energetického modulu PPE, je stále odhadován do 31. května. NASA již v loňském roce avizovala, že PPE bude prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru postaven na platformě existujících komunikačních satelitů, doplněné o výkonný solárně elektrický pohonný systém. Například Boeing zveřejnil informaci, že jeho návrh modulu je odvozený z řady satelitů 702. K vyhlášení vítěze nakonec došlo již 23. května. Jim Bridenstine na tiskové konferenci oznámil, že výrobcem modulu bude Maxar Technologies.
Vážení čtenáři, přišel čas nabídnout Vám novou anketní otázku. Ta předešlá tu visela už od ledna a proto už si zasloužila vyměnit – hlasů se v ní za 4 měsíce sešlo dost. V redakci jsme si ale lámali hlavu nad novou otázkou. Několik týdnů dlouhý brainstorming nakonec vyřešil kolega Martin Gembec, který přišel s anketní otázkou, která nás zaujala – ptáme se Vás tedy, který objekt vnitřní části Sluneční soustavy je pro Vás nejzajímavější z hlediska výzkumu. V tomto článku ale jako obvykle najdete i vyhodnocení ankety právě skončené.
Směna Vasilije Ciblijeva a Alexandra Serebrova měla trvat víceméně standardních 146 dnů a na Zem se kosmonauti měli vrátit 24. listopadu. Plán jejich expedice byl různorodý, posádka měla pokračovat v pozorování a snímání zemského povrchu, oblohy, hvězd a Slunce, probíhat měly tavby v píckách, biotechnologické experimenty, stranou samozřejmě neměla zůstat ani medicína. Celkově se měli Ciblijev a Serebrov angažovat přibližně v 80 experimentech, přičemž na výzkumnou práci mělo padnout 90 dní z celkového trvání expedice. Mimo to bylo v plánu uskutečnit tři výstupy do otevřeného prostoru. Jejich původní náplní bylo přenesení solárních panelů z Kristallu na Kvant-1, nicméně program výstupů byl změněn. Panely měly zatím zůstat na svém místě a kosmonauti se měli zabývat v první řadě instalací speciální konstrukce, jež měla být vztyčena hned vedle Sofory. Krom toho bylo v plánu v průběhu EO-14 ke stanici vypravit tři nákladní Progressy. Do oněch 4,5 měsíců byl tedy natěsnán tradičně poměrně ambiciozní program a Ciblijev i Serebrov byli připraveni na vysoké tempo své směny. O tom, že i tuto posádku nakonec doběhne ekonomická realita, v jejímž důsledku proběhne jedna nepříjemná změna v programu, zatím
Firma Rocket Lab by ráda dosáhla frekvence jednoho startu za měsíc, přičemž se jí to v poslední době daří. Poslední mise s názvem That’s a Funny Looking Cactus (ve volném překladu: To je ale divný (vtipně vypadající) kaktus), v jejímž rámci Electron 5. května vynášel družice s označením projektu STP-27RD. Konkrétně šlo o družice SPARC-1, Falcon ODE a Harbinger. Na blíže neupřesněný červnový termín se chystá další start Electronu z Nového Zélandu – tentokrát s označením Make It Rain (volně přeloženo Ať prší). V rámci této mise bude Electron opět využit pro sdílený start několika družic. Zákazníkem je v tomto případě firma Spaceflight, která funguje jako prostředník mezi výrobci družic a poskytovateli raket. Asi nejvíce si tuto společnost můžete pamatovat podle toho, že zajišťovala misi SSO-A, při které Falcon 9 vynesl vloni v prosinci 64 družic.
V uplynulých měsících nebylo úplně jasné, jaký osud potká loď na záchranu aerodynamických krytů Mr. Steven, protože došlo k jejímu poškození během mise Nusantara Satu. Nehoda byla způsobena vinou špatného počasí v oblasti vymezené pro záchyt aerodynamických krytů. Loď Mr. Steven je díky speciální konstrukci, nainstalované na palubě, ve špatném počasí hůře ovladatelná a už 3,5 metrové vlny jí v podstatě znemožnily dokončit úkol, kvůli kterému si ji SpaceX pronajímá. Mr. Steven ve vlnách přišel o dvě ramena ze čtyř a chyběla i síť. Dobrou zprávou bylo, že se nikomu nic nestalo a posádka se tak po návratu do přístavu mohla v pořádku vrátit ke svým rodinám. V posledních dnech však začalo přibývat zpráv o aktivitě na palubě a nyní je jasné, že se i Mr. Steven pomalu, ale jistě vrací do služby a to je jedině dobře, protože jak se praví: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
