Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit

Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?

AKTUALIZOVÁNO: Požár na Vandenbergu a odklad Sojuzu

Raketa Atlas V se snímkovacím satelitem WorldView 4 měla startovat už 16. září. Během tankování druhého stupně Centaur však došlo k drobnému úniku kapalného vodíku, což vedlo k vytvoření ledové koule. Kvůli této anomálii byl start přerušen a posunut o 24 hodin. Technici ale potřebovali více času pro výměnu problémového ventilu, a tak byl start posunut o dalších 24 hodin, na neděli 18.9. Mezitím ale stihla na Vandenbergově základně nastat velmi nestandardní situace – požár zachvátil vegetaci na jih od startovní rampy a start musel být zrušen, aby mohli hasiči dostat plameny pod kontrolu. Další nemilá zpráva přišla z Ruska, na lodí Sojuz MS-02 byla odhalena zatím nespecifikovaná závada, další pilotovaný let na ISS bude tedy také opožděný

První občanská debata o budoucnosti agentury ESA

Občanská debata o ESA

„V sobotu 10. září se v prostorách Masarykovy koleje v Praze bude konat debata občanů o směřování, programech a roli Evropské kosmické agentury.“ Pro ty, k nimž tato zpráva během prázdnin přes přátele a známé, diskuzní fóra či přes sociální sítě doputovala, by se mohlo jednat o nenápadnou noticku, jaká bývá relativně snadno přehlédnutelná v mediálním šumu. Ovšem při bližším pohledu byli čtenáři této zprávičky vyveden z omylu. ESA se poprvé v historii rozhodla zeptat evropských občanů na to, jak by si představovali další směřování Evropy v kosmickém programu. Koncept veřejné debaty byl o to zajímavější, že ve stejný čas podobné debaty probíhaly ve všech 22 členských státech ESA a zapojilo se do nich kolem dvou tisícovek účastníků. Výstupy z debaty budou použity mimo jiné jako podkladové materiály pro zasedání rady ESA na ministerské úrovni, jež proběhne v prosinci tohoto roku.

Murray Buttes zblízka

Vozítko Curiosity právě dokončuje svůj výzkum v oblasti Murray Buttes, kde narazilo na geologicky i vizuálně velmi zajímavé okolí. Už před časem jste se po této oblasti mohli rozhlédnout v jiném našem článku, ale dnes se na útvary podíváme trošku více zblízka. V následujících dnech by se Curiosity mělo vydat dále na své cestě k centrálnímu vrcholku kráteru Gale.

Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás nový díl, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu.To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeník

Severní pól plynného obra a něco navíc

Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.

Vzpomínky na sondu Rosseta

Obal alba Rosetta

Nestává se často, aby vesmírná mise pronikla hluboko do kultury a inspirovala doslova miliony lidí po celém světě. Evropské sondě Rosetta se to povedlo doslova na výbornou. Její veleúspěšné počínání u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je však téměř u konce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by sonda 30. září tohoto roku dosednout na povrch komety a tím uzavřít další kapitolu kometárního průzkumu naší Sluneční soustavy. Než se tak stane, na pultech prodejen s  hudebními nosiči se objeví album inspirované „dobrodružstvím“ sondy výstižně nazvané Rosetta. Stojí za ním třiasedmdesátiletý skladatel elektronické hudby Vangelis a světlo světa by mělo spatřit již 23. září 2016. Jelikož nejde jen o hudební událost, myslím, že stojí za to albu věnovat alespoň krátký článek.

AKTUALIZOVÁNO: Atlas V dnes nic nevynese

Od startu poslední rakety Atlas V s misí OSIRIS-REx uběhl pouze týden a na startovní rampě už je připraven další exemplář tohoto nosiče. Důvod takovéto startovní kadence je jednoduchý, tento Atlas V totiž nebude startovat z Floridy, ale z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, která je na opačné straně spojených států. Technici tak mohli obě rakety připravit nezávisle na sobě. Tento start bude prvním startem z Vandenbergovy základny po půlroční pauze způsobené prací na infrastruktuře. Další zajímavostí dnešního startu je fakt, že tato raketa Atlas V měla podle původních plánů vynést marsovskou misi InSight, ta byla ale posunuta až do dalšího startovního okna v roce 2018.

Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2

Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.

ŽIVĚ: Start čínské stanice Tiangong-2

Dnes by měl proběhnout dlouho očekávaný start čínské vesmírné stanice Tiangong-2. Čína většinou své starty nevysílá v přímém přenosu, dnešní mise je ale výjimkou. Televize CCTV-News potvrdila na tiskové konferenci, že bude naživo vysílat jak předstartovní přípravy, tak start samotný. K němu by mělo dojít zhruba v 16:04 našeho času, pokud půjde vše podle plánu. Tiangong-2 je jednomodulová stanice, velmi podobná svému předchůdci Tiangong-1. Hmotnost celé stanice bude pouze okolo 8,5 tuny (pro porovnání, ISS má hmotnost zhruba 420 tun) a vynese jí, stejně jako stanici Tiangong-1 a pilotované lodi Shenzhou, raketa Dlouhý Pochod 2F, která spaluje hypergolická paliva ve všech stupních. Ta bude startovat z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center, stejně jako předchozí stanice i pilotované lety.