Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

Tiangong-1

Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.

Start Worldview-4 zatím ve hvězdách…

Požár na Vandenbergu

Ještě před pár dny to vypadalo, že plejáda satelitů snímkujících zemský povrch se rozroste o nový přírůstek. Družice Worldview-4 měla původně odstartovat v pátek 16. září. Technická závada na jednom z ventilů, jimiž byl do nosiče Atlas V tankován kapalný vodík, však přinutila techniky zrušit start a vadný ventil vyměnit. Zajímavostí v této souvislosti je, že pro Atlas V se jednalo o první technický odklad během prvního startovního pokusu za čtyři roky a po více než třiceti startech. Původně bylo v plánu po výměně ventilu startovat v sobotu 17. září, problémy během výměny si pak vyžádaly ještě jeden posun termínu na neděli 18. září. Nakonec se vše zkomplikovalo působením zcela neočekávaného faktoru. Hlavu si tentokrát postavil suchý porost v areálu základny Vandenberg…

Zářijová Kosmoschůzka

Umělecká představa spojování lodi Shenzhou a stanice Tiangong.

Prázdniny skončily a tak je čas opět se vrhnout do pravidelných Kosmoschůzek pod záštitou Kosmoklubu, na kterých jsou vždy pro vás připraveny zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika.

Zařijová Kosmoschůzka se uskuteční v  úterý 27. září 2016 v restauraci Zorto na adrese Nekázanka 6, 11000 Praha.

Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit

Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?

AKTUALIZOVÁNO: Požár na Vandenbergu a odklad Sojuzu

Raketa Atlas V se snímkovacím satelitem WorldView 4 měla startovat už 16. září. Během tankování druhého stupně Centaur však došlo k drobnému úniku kapalného vodíku, což vedlo k vytvoření ledové koule. Kvůli této anomálii byl start přerušen a posunut o 24 hodin. Technici ale potřebovali více času pro výměnu problémového ventilu, a tak byl start posunut o dalších 24 hodin, na neděli 18.9. Mezitím ale stihla na Vandenbergově základně nastat velmi nestandardní situace – požár zachvátil vegetaci na jih od startovní rampy a start musel být zrušen, aby mohli hasiči dostat plameny pod kontrolu. Další nemilá zpráva přišla z Ruska, na lodí Sojuz MS-02 byla odhalena zatím nespecifikovaná závada, další pilotovaný let na ISS bude tedy také opožděný

První občanská debata o budoucnosti agentury ESA

Občanská debata o ESA

„V sobotu 10. září se v prostorách Masarykovy koleje v Praze bude konat debata občanů o směřování, programech a roli Evropské kosmické agentury.“ Pro ty, k nimž tato zpráva během prázdnin přes přátele a známé, diskuzní fóra či přes sociální sítě doputovala, by se mohlo jednat o nenápadnou noticku, jaká bývá relativně snadno přehlédnutelná v mediálním šumu. Ovšem při bližším pohledu byli čtenáři této zprávičky vyveden z omylu. ESA se poprvé v historii rozhodla zeptat evropských občanů na to, jak by si představovali další směřování Evropy v kosmickém programu. Koncept veřejné debaty byl o to zajímavější, že ve stejný čas podobné debaty probíhaly ve všech 22 členských státech ESA a zapojilo se do nich kolem dvou tisícovek účastníků. Výstupy z debaty budou použity mimo jiné jako podkladové materiály pro zasedání rady ESA na ministerské úrovni, jež proběhne v prosinci tohoto roku.

Murray Buttes zblízka

Vozítko Curiosity právě dokončuje svůj výzkum v oblasti Murray Buttes, kde narazilo na geologicky i vizuálně velmi zajímavé okolí. Už před časem jste se po této oblasti mohli rozhlédnout v jiném našem článku, ale dnes se na útvary podíváme trošku více zblízka. V následujících dnech by se Curiosity mělo vydat dále na své cestě k centrálnímu vrcholku kráteru Gale.

Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás nový díl, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu.To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeník

Severní pól plynného obra a něco navíc

Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.

Vzpomínky na sondu Rosseta

Obal alba Rosetta

Nestává se často, aby vesmírná mise pronikla hluboko do kultury a inspirovala doslova miliony lidí po celém světě. Evropské sondě Rosetta se to povedlo doslova na výbornou. Její veleúspěšné počínání u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je však téměř u konce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by sonda 30. září tohoto roku dosednout na povrch komety a tím uzavřít další kapitolu kometárního průzkumu naší Sluneční soustavy. Než se tak stane, na pultech prodejen s  hudebními nosiči se objeví album inspirované „dobrodružstvím“ sondy výstižně nazvané Rosetta. Stojí za ním třiasedmdesátiletý skladatel elektronické hudby Vangelis a světlo světa by mělo spatřit již 23. září 2016. Jelikož nejde jen o hudební událost, myslím, že stojí za to albu věnovat alespoň krátký článek.