Výroba Starlineru jede na plné obrátky

Kosmická loď od firmy Boeing se dříve označovala jako CST-100, ale již několik měsíců ji známe pod vzletnějším jménem Starliner. Jelikož víme, že se poměrně často věnujeme vývoji v rámci konkurenční firmy SpaceX, neradi bychom, aby to vypadalo, že Boeing přehlížíme. Když NASA na svém webu zveřejnila fotku ze stavby lodi Starliner, měli jsme jasno, že tenhle povedený snímek by měli vidět i naši čtenáři. Ostatně právě pro tyto drobné střípky vznikly naše krátké články, které by jinak zapadly, protože nevystačí na tradiční velký článek.

Co prozradil Elon Musk na Redditu?

Elon Musk při prezentaci.

Elon Musk je příznivcem přímé komunikace s technicky zaměřenými fanoušky svých firem. Kromě sociálních sítí Twitter, Facebook, Instagram a dalších zůstává ve spojení s nadšenci pro kosmonautiku i prostřednictvím několika diskusních portálů. Jedním z nich je Reddit, kde se čas od času nechá vyzpovídat prostřednictvím otevřeného rozhovoru AMA (Ask Me Anything) – Zeptej se mě na cokoli. Zatím nejnovější AMA s Elonem Muskem proběhl včera v noci našeho času a to na téma doplňující otázky ke zveřejněnému konceptu meziplanetárního dopravního systému ITS (MCT). Otázky různých přispěvatelů a Muskovy odpovědi Vám přinášíme v tomto článku.

Cygnus zakotvil u ISS

Kosmická loď Cygnus vypuštěná v úterý 18. října v 1:45 našeho času byla včera ve 13:28 SELČ, když stanice ISS přelétala nad Kyrgyzstánem, zachycena staniční robotickou paží. Po nezbytné kontrole byla připojena ke spodnímu uzlu na modulu Unity. Aktuální konfiguraci Mezinárodní vesmírné stanice včetně připojených lodí si můžete prohlédnout, když kliknete na úvodní obrázek tohoto článku. Posádka po připojení lodi Cygnus získala přístup k téměř dvěma a půl tunám nákladu, které loď na stanici přivezla ve svých útrobách. V přiloženém videu si můžete prohlédnout ty nejlepší záběry natočené během příletu lodi ke stanici.

Voyager 2 pomáhá hledat měsíce Uranu

Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.

Oslavte s námi sedmé narozeniny našeho fóra!

23. října roku 2009 vzniklo jedno malé diskusní fórum o kosmonautice, které tehdy sídlilo na adrese vesmir.thos.cz. Fórum postupně rostlo, nabíralo čtenáře i uživatele, až se jednoho krásného dnes změnilo na portál kosmonautix. Z úcty k našemu fóru tak 23. října slavíme jakožto den, kdy to všechno začalo. Letos jsme přemýšleli, jak nejlépe tyto narozeniny oslavit a pak nás to napadlo – za všechno přece vděčíme našim čtenářům, bez kterých by to nemělo cenu. Chtělo by to oslavit narozeniny společně s nimi. V posledních měsících jsme rozběhli živě komentované přenosy startů raket, které sklízí velký úspěch. Co takhle spojit obě události dohromady? A tak se zrodil nápad udělat mimořádný narozeninový přenos.

Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Říjnová Kosmoschůzka

Moon village, jedno z témat na IAC 2016 zdroj: sciencealert.com

I říjen nabízí pravidelnou Kosmoschůzku pod záštitou Kosmoklubu. Tentokrát vás čekají dvě hodně atraktivní kosmonautická témata z opačných stran Zeměkoule, jednak shrnutí událostí z letošního Mezinárodního astronautického kongresu v Mexiku a druhé téma vás přenese na východ Ruska, kde vznikl nový kosmodrom Vostočnyj.

Dva Rusové a jeden Američan dorazili na ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-02 se na půlroční vesmírnou misi vydala ve středu dopoledne našeho času na špičce rakety Sojuz-FG. Jelikož se jedná o druhý exemplář modernizované řady MS, rozhodly se pozemní týmy pro ozkoušený dvoudenní profil přibližování k ISS. Včera v 11:52 našeho času, tedy zhruba sedm minut dříve oproti původnímu plánu, se loď úspěšně spojila s modulem Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. Za několik hodin se trojice z lodi (Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko, Robert Kimbrough) setkala s trojicí pobývající na stanici (Anatolij Ivanišin, Kathleen Rubins, Takuja Óniši) – 49. dlouhodobá expedice na ISS tak byla kompletní. V dnešním článku si představíme kosmonauty, kteří se právě zabydlují na ISS.

ŽIVĚ: Sojuz MS-02 se připojuje k ISS

Mezinárodní vesmírná stanice by se dnes měla dočkat rozšíření počtu členů posádky. Už od středy 19. října je na cestě tříčlenná posádka ruské lodi Sojuz MS-02. Poté, co se připojí ke staničnímu modulu Poisk (což je naplánováno na dnešek v 11:59 našeho času), rozšíří se aktuálně probíhající 49. dlouhodobá expedice na tradičních šest členů. V útrobách Sojuzu sedí Američan Robert Kimbrough a jeho ruští kolegové Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko a právě jejich připojování k Mezinárodní vesmírné stanici můžete v tomto článku živě sledovat.

Když se „daří“, tak se daří aneb Juno v safe módu

Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.