sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.
Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.
Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Lodě HTV, které k Mezinárodní vesmírné stanici vypravuje japonská kosmická agentura jsou díky svému vzhledu nezaměnitelné s ostatními dopravními prostředky. Na první pohled je poznáte podle zlaté izolační fólie, která pokrývá celé válcovité tělo. Dnes bychom se měli dočkat startu již sedmého exempláře této lodi. Na její palubě bychom našli 4764 kilogramů nákladu včetně nových baterií, které budou na ISS použity místo dosluhujících starých exemplářů. Rádi bychom Vás pozvali ke sledování tohoto startu živě a s českým komentářem.
Evropská kosmická agentura se může pochlubit špičkovými družicemi, které vědcům pomáhají pokročit ve snaze o pochopení naší planety a procesů, které na ní probíhají. Nyní ESA představila tři návrhy na nové průzkumníky Země. Tyto návrhy nyní budou soupeřit proti sobě a vítěz se stane desátým zástupcem programu Earth Explorer. Selekce tří finalistů je důležitým krokem v několik měsíců dlouhém výběrovém procesu. Vše začalo už v září 2017, kdy ESA zveřejnila výzvu k posílání návrhů. Poradní výbor pro pozorování Země (ACEO) v rámci ESA nakonec obdržel 21 návrhů a po důkladném posouzení doporučil k podrobnější studii tři projekty – Stereoid, Daedalus a G-Class.
V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.
Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vám tímto článkem upřímně a jménem celé naší redakce poděkoval za to, že nás čtete a že se k nám rádi vracíte. O tom, že nás máte rádi, samozřejmě víme už dlouho, ale dnes přišel jasný, objektivní a neoddiskutovatelný důkaz. Právě Vaše hlasy totiž rozhodly, že náš projekt kosmonautix.cz postoupil do hlasování v anketě Křišťálová Lupa 2018 – cena českého Internetu – konkrétně v kategorii Zájmové weby. Ohromně si Vaší důvěry vážíme. Moc dobře víme, že k postupu do této fáze museli naši čtenáři poslat opravdu velké množství hlasů.
Mise japonské sondy Hayabusa 2 se blíží k prvnímu významnému milníku. Už zítra by totiž mělo dojít k vysazení dvojice roverů. Roboti MINERVA-II (MIcro Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid, druhá generace) jsou nástupci pohyblivého modulu MINERVA, který k asteroidu Itokawa nesla první Hayabusa. Na spodní straně Hayabusy 2 najdeme dva kontejnery – MINERVA-II1 a MINERVA-II2. Zatímco v kontejneru MINERVA-II1 se nachází dva rovery, které mají být vysazeny zítra, uvnitř kontejneru MINERVA-II2 bychom našli jediný pohyblivý modul – ten má být vysazen příští rok.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
