sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Loď SpaceX umožní přistání helikoptéry

Když se budou astronauti v příštích letech vracet z Mezinárodní vesmírné stanice v lodích Crew Dragon od SpaceX, musí být záchranné týmy k dispozici, aby je co nejrychleji dopravily na pevninu. Vždy je ale potřeba počítat s mimořádnou situací – třeba se může stát, že se posádka bude muset vrátit z důvodu vážných zdravotních problémů některého člena. Pro tento případ SpaceX upravila svou loď GO Searcher speciálním lékařským zázemím a na palubu umístila také heliport. Právě s jeho pomocí by měla být pomoc zraněným či nemocným astronautům velmi rychlá.

500 vesmírných dní českého a slovenského cubesatu

23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.

Servisní modul pro Orion míří na Floridu

Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.

Sojuz vynesl navigační družici

Ruská raketa Sojuz 2-1b odstartovala včera večer z kosmodromu Pleseck a do vesmíru vynesla s pomocí horního stupně Fregat-M družici, která nahradí vysloužilý díl navigační sítě GLONASS. Ke startu došlo ve 23:17 moskevského času, tedy 21:17 SEČ, když začala tři a půl hodiny dlouhá služba nosné rakety vstříc cílové oběžné dráze. Ruský navigační systém obsluhuje síť družic pojmenovaných Uragan, jejichž aktuální verze Uragan-M má ve vesmíru vydržet sedm let. Včera vypuštěný Uragan Uragan-M 757 je 48. družicí z řady Uragan-M a celkově jde o 137. družici systému GLONASS.

Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)

Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.

První 8K video z vesmíru

Pro FullHD rozlišení, které se v posledních letech stalo standardem, používáme výraz „vysoké rozlišení“. Před několika lety se začala prosazovat technologie, které používá ještě vyšší počet obrazových bodů – rozlišení 1920 × 1080 obrazových bodů je v každé ose zdvojnásobeno a výsledkem je tzv. 4K rozlišení s čtyřikrát větším počtem obrazových bodů než v případě FullHD. Pro tento nový formát se poměrně rychle vžilo označení supervysoké rozlišení. Nyní však pomalu začíná nastupovat technologie, která nabízí 4× více pixelů než 4K video (konkrétně 8192 x 4320). Takové záznamy nesou označení 8K a většina lidí si je momentálně nebude mít na čem přehrát. Dnes bychom Vám chtěli ukázat první video v tomto rozlišení, které bylo natočeno ve vesmíru – na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

BepiColombo

Návrat k poslovi bohů – 5. díl

Přestože BepiColombo odstartoval teprve před týdnem a do své destinace doputuje až na konci roku 2025, první návrh evropské mise k Merkuru byl předložen už v květnu roku 1993 v rámci programu Horizons 2000. Prvotní odhady však prokázaly, že realizace v rámci kategorie středně velkých misí by byla až příliš nákladná. Mezi tyto středně velké projekty patří například přistávací modulu Hyugens nebo mikrovlnný teleskop Planck. Na navrhovanou misi k Merkuru se však usmálo štěstí. Program Horizons 2000 byl v roce 1994 prodloužen (nyní nesoucí označení Horizons 2000+) a díky tomu měly být vybrány další tzv. „cornerstone“ mise neboli základní kameny výzkumu či vlajkové lodě. Ty jsou definovány jako nejnákladnější projekty světové úrovně s vysokým vědeckým potenciálem, vyžadující ke svému uskutečnění významný pokrok v technologickém vývoji. První misí v kategorii cornerstone byla doposud fungující veleúspěšná sluneční observatoř SOHO. Dále bychom zde mohli zařadit rentgenový teleskop XMM-Newton, infračervený teleskop Herschel nebo kometární průzkumné duo Rosetta-Philae – všechno nesmírně úspěšné a přínosné mise, které nemalou měrou posunuly

Snímek Alexandra Gersta zachycuje loď HTV-7 s vyjmutou paletou s bateriemi.

Japonská loď brzy opustí ISS

Na ISS doručila více než pět tun vody, zásob, náhradních dílů a experimentů, teď se blíží její odlet. Řeč je o japonské zásobovací lodi HTV-7, která by měla od orbitálního komplexu odletět po 41 dnech pobytu 7. listopadu v 17:50 SEČ, přičemž NASA TV bude celou událost vysílat živě. Pozemní týmy oddělí s pomocí staniční robotické paže loď od modulu Harmony a velitel 57. dlouhodobé expedice, Alexander Gerst ve spolupráci se Serenou Auñón-Chancellor pak uvolní sevření a loď bude volná. Na ISS se tak uvolní jeden ze dvou portů pro „západní“ zásobovací lodě, ale dlouho nezůstanou volné. Už 15. listopadu má startovat loď Cygnus na misi CRS NG-10 a 4. prosince by pak k orbitálnímu komplexu měla vyrazit loď Dragon na misi CRS SpX-16.

Posádku Sojuzu MS-10 ohrozil vadný senzor

11. října startovala z Bajkonuru raketa Sojuz-FG s pilotovanou lodí Sojuz MS-10. Ta měla na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit dvoučlennou posádku – v sedačkách leželi Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Jejich let však skončil jen po několika desítkách sekund anomálií při oddělení postranních urychlovacích bloků a loď musela přejít na záchranný režim. Oba muži zažili při neřízeném balistickém sestupu přetížení 6,7 g, ale přistání v kazašské stepi u města Žezkazgan přežili ve zdraví. Alexej Ovčinin a Nick Hague měli mimo zemský povrch strávit několik měsíců, ale jejich let nakonec trval jen 19 minut a 41 sekund, z čehož většinu času zabrala návratová fáze. Rusové zřídili hned dvě vyšetřovací komise – ta státní včera v 10:00 našeho času spustila tiskovou konferenci, která představila zjištěné výsledky.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.