iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Náš eshop
Články
Ach to počasí! Lamentujeme na něj ať už je teplo nebo zima. Fanoušky kosmonautiky zase rozmary počasí (klidně na druhém konci světa) trápí tím, že způsobují odklady startů kosmických raket. Třeba jako v aktuálním případě, kdy na floridské rampě číslo 40 stojí Falcon 9, pod jehož aerodynamickým krytem se ukrývá dalších šedesát družic systému Starlink. Start byl už několikrát odložen kvůli počasí – ať už šlo o nevhodné podmínky v místě startu, velmi silný výškový vítr, nebo o drsné počasí v místě, kam má přistávat první stupeň. Ve středu přichází další pokus – SpaceX chce startovat v 15:06 SEČ.
Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.
Výzkumná platforma Bartolomeo, kterou postavila společnost Airbus pro Mezinárodní kosmickou stanici, dorazila na Kennedyho kosmické středisko na Floridě. Tento přesun znamená významný milník k něčemu, co doposud v kosmickém prostoru nebylo možné. Až se po březnovém startu připojí k Mezinárodní kosmické stanici, stane se z něj první komerční výzkumná platforma připojená k ISS. Celý projekt zafinancovala společnost Airbus a jeho provoz bude podporovat i Evropská kosmická agentura. Na této platformě může být umístěno až 12 různých zařízení, která budou mít zajištěné dodávky energie a přenos dat na Zemi.
Zajistit přijatelné podmínky pro život na stanici Mir nebylo tak úplně jednoduché. Přestože zásobovací lodě Progress startovaly několikrát do roka, nebylo v jejich silách postarat se o veškeré zásoby vody a vzduchu nutné pro přežití posádky. Proto bylo třeba vypracovat alespoň částečnou soběstačnost systému zajištění životních podmínek. Už od dob Saljutu 4 se Sověti snažili o recyklaci vody a vzduchu tak, aby se co nejvíce prodloužila doba mezi nutným doplněním příslušných komodit. Také Mir měl na palubě tyto systémy, samozřejmě vylepšené po dlouholetém nabírání zkušeností na Saljutech. O recyklaci vody se staraly systémy SRV-K (pracující s kondenzátem z potu a dechu) a SRV-U (pracující s močí), které jednak dodávaly pitnou vodu zpět do systému pro přechovávání a dávkování vody Rodnik a také pomocí elektrolýzy uvolňovaly z vody kyslík. O očistu staniční atmosféry se staral systém Vozduch. Ten pomocí molekulárního síta zachycoval ze vzduchu oxid uhličitý. Systém měl možnost regenerace při vystavení vakuu, proto se jednalo víceméně o uzavřený okruh. Nebylo tak třeba dopravovat na stanici patrony s hydroxidem lithným, jako tomu bylo dříve. O hlavní přísun kyslíku do
Ke startu Falconu 9 mělo podle původních odhadů dojít už minulý týden v úterý, ale kvůli extrémně špatnému počasí v oblasti přistání prvního stupně SpaceX raději start odložila. Není se co divit – už teď je dražší družice Starlink vynést než je vyrobit. Firma se proto snaží nenavyšovat náklady na start tím, že by se nepokusila o záchranu nejdražší části rakety – prvního stupně. Start byl tedy odložen na páteční odpoledne, ale kvůli přetrvávajícím problémům s počasím firma opět posunula start – tentokrát na pondělí (přesněji 15:49 našeho času) a my Vás v tomto článku zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu. Ale pozor, ani dnes to s počasím nevypadá dobře – tentokrát zlobí výškový vítr a meteorologové dávají pro místo startu jen padesátiprocentní pravděpodobnost.
V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejhrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 29.1.2020, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část lednové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude zabývat velkými kosmickými loděmi a ve třetí přednášce se dozvíte, co zajímavého se bude dít letošní rok v kosmonautice.
Akce začíná v 17:30.
Právě pro vás vychází Kosmotýdeník, tedy pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na sondu Solar Orbiter, která se pomalu chystá na vynesení a jejíž přípravy ke startu trochu zkomplikoval nárazový vítr na Floridě. Další témata, kterým se budeme věnovat, jsou například výroba dalších testovacích nádrží pro připravovanou loď Starship, či stavba nové rampy pro malou raketu Electron, anebo se podíváme do Plzně na nově vznikající družici Pilsen Cube II. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Luca Parmitano a Andrew Morgan – astronauti z Itálie a USA vystoupili v uplynulých měsících třikrát do volného prostoru, aby opravili nesmírně složitý vědecký přístroj, který nikdy nebyl stavěný na to, aby se ve vesmíru opravoval. Sám Luca Parmitano trefně přirovnával činnosti astronautů k operaci mozku – maximální přesnost, omezený pracovní prostor, použití speciálních nástrojů vytvořených pouze pro tento úkol, to byly hlavní znaky všech výstupů při kterých astronauti instalovali čerpadlo chladicího média, řezali a napojovali drobné trubičky, aby se mohl do aktivní služby vrátit přístroj AMS-2 studující kosmické záření.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Tento týden jsme se málem dočkali dalšího zkušebního letu Super Heavy Starship. To sice nevyšlo, ale zase jsme viděli první a hned úspěšný pokus o start prvního
Tento týden byl plný kosmonautických událostí! Dočkali jsme se fotek hned dvou planetek a také startu české a slovenské (ale v Česku vyrobené) družice. Krom toho by se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.