Tři Rusové na ISS – snad už za rok

Podle plánu z letošního září  by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít 21. března 2019 a po devíti dnech samostatného letu dojde k jejímu připojení ke spodnímu uzlu modulu Zvezda. Už dlouho předtím však budou mít ruští kosmonauti plné ruce práce s přípravami na přílet dvacetitunového modulu, který o třetinu zvýší hmotnost a velikost ruské sekce ISS. Kompletní propojení Nauky se všemi staničními systémy se protáhne až do roku 2020, protože bude potřeba 2000 pracovních hodin včetně 11 výstupů do volného prostoru!

Michael Coats – Přes překážky ke hvězdám

Michael Lloyd Coats se narodil 16.1.1946. Navštěvoval Ramona High School v Kalifornii a pokračoval ve studiích na Námořní akademii Spojených Států, kde získal i svůj první doktorát. V září 1969 byl přidělen k Námořnímu letectvu a po výcviku byl dislokován k letadlové lodi USS Kitty Hawk, kde sloužil od srpna 1970 do září 1972. Provedl odtud celkem 315 bojových misí během Války ve Vietnamu. Po skončení tohoto válečného konfliktu prošel dalším pilotním výcvikem a stal se z něj testovací pilot pro letouny A-7 a A-4. V letech 1976-1977 pracoval jako testovací pilot u námořnictva a odtud vedla jeho cesta do výběrového programu NASA. Astronautem se stal v srpnu 1979. Nejdříve byl v záložní posádce STS-4, poté fungoval jako CapCom pro let STS-4 a STS-5. Poprvé se podíval do vesmíru v roce 1984 s osádkou STS-41-D. Byl to ale nervy drásající debut, protože se letělo poprvé s raketoplánem Discovery a start byl během dvou měsíců třikrát odložen – jednou dokonce kvůli požáru. Posádku tehdy tvořili Henry Hartsfield, Michael Coats, Judith Resnick, Steven Hawley, Richard Mullane a Charles Walker. Během letu vypustili družice SBS 4, Leasat 2 a Telstar. V únoru 1985 byl nominován jako velitel STS-61-H, tato mise však byla zrušena po tragické nehodě Challengeru.

Říjnová Kosmoschůzka

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. První část aktuální Kosmoschůzky bude vyhrazena bilancování událostí v kosmonautice za posledních pět měsíců. V druhé části se dozvíte, že i u tak exotických objektů jakými jsou rychle rotující neutronové hvězdy, se mohou nacházet exoplanety.

Komunikace od kovového světa přes lasery

Vizualizace sondy Psyche

Pravidelní čtenáři našeho blogu dobře vědí, že se nemůžeme dočkat sondy Psyche, která vyrazí ke stejnojmennému asteroidu. Poslední dobou se však zdá, že NASA chce z už tak atraktivní mise udělat ještě zajímavější – nejprve zpráva o uspíšení startu, pak o využití pokročilých iontových motorů a nejnovější zpráva také udělá radost všem fanouškům technických novinek. Sonda, která se vydá k unikátnímu kovovému asteroidu totiž bude testovat i nové komunikační zařízení, které použije laser místo tradičních radiových vln.

Oslavte s námi osmé narozeniny našeho fóra!

Bylo 23. října roku 2009 a hodiny ukazovaly 15:34, když systém dokončil proces vytváření diskusního fóra na adrese vesmir.thos.cz. Tehdy se začala psát historie fóra, které se v dalších letech stalo základním stavebním kamenem portálu kosmonautix.cz. Dnes tedy naše fórum slaví osmé narozeniny a i když náš blog slaví narozeniny prvního září, nesmíme zapomínat ani na fórum kde to všechno začalo. V loňském roce jsme poprvé zkusili udělat narozeninový přímý přenos a zájem diváků nás velmi potěšil. I letos bychom Vás tedy chtěli pozvat na naši narozeninovou oslavu.

Zážeh rekordního metanového motoru byl úspěšný!

Minulý týden mohla firma Blue Origin vypustit zprávu, na kterou fanoušci kosmonautiky čekali už několik měsíců: „Provedli jsme první statický zážeh motoru BE-4“. Právě tato pohonná jednotka by měla v dalších letech najít uplatnění na raketě New Glenn, od Blue Origin, ale také na nosiči Vulcan od firmy United Launch Alliance. Zážeh ze středy 18. října můžeme právem považovat za výrazný krok v certifikačním procesu nového motoru, předtím než bude na konci tohoto desetiletí nasazen do provozu. Blue Origin projektu hodně věří a doufá, že se s jeho pomocí stane jedním z významných hráčů na trhu komerčních raket.

Eutelsat-172B je na svém místě

Eutelsat-172B vypadá jako normální telekomunikační družice jen na první pohled. Ve skutečnosti jde o první evropský komunikační satelit vybavený pouze elektrickým (iontovým) pohonem. Tato družice vyrobená firmou Airbus vstoupila v minulých dnech na svou operační oběžnou dráhu nad Tichým oceánem. Na své palubě nese nové technologie, které poskytla Evropská kosmická agentura. Iontové motory tak mohou být ještě přesnější a účinnější.

Kosmotýdeník 266 (16.10. – 22.10.)

Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Soukromé sondy mají bombardovat asteroidy

Společnost Planetary Resources o sobě dala opět vědět velmi smělým prohlášením. Nejdříve v roce 2020 vyšle na jedné raketě do vesmíru několik relativně malých sond Arkyd 301. Ty se po oddělení od adaptéru vydají s pomocí iontových motorů vstříc blízkozemním asteroidům. U nich sondy nejprve provedou dálkový chemický průzkum zaměřený na přítomnost vody. Do oblastí se zvýšenou koncentrací by pak měla sonda vypálit penetrátory, které narazí do asteroidu a zahřejí materiál na jeho povrchu. Nasbíraná data pak odešlou na sondu, která je předá na Zemi.

Dawn už u Ceres zůstane

NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.