Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Články
Dnes dopoledne jsme byli svědky úspěšného startu nosné rakety Sojuz 2-1a, která poprvé vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz. Konkrétně šlo o Sojuz MS-16, který ve svých útrobách ukrýval tříčlennou posádku – Anatolije Ivanišina a Ivana Vagnera z Ruska a Chrise Cassidyho z USA. Loď dosáhla správné oběžné dráhy a mohla tak začít pronásledovat ISS. Po rychlém letovém profilu dorazí ke stanici už pouhých šest hodin po startu – plánované připojení na staniční modul Poisk je plánováno na čtvrtek v 16:16 SELČ, ale jako obvykle se tento plán může o pár minut změnit. Budeme rádi, když se připojíte k našemu komentovanému přenosu.
Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.
Dva Rusové (Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner) a jeden Američan (Chris Cassidy) tvoří posádku kosmické lodě Sojuz MS-16, která má startovat už ve čtvrtek v 10:05 našeho času. Tento start bude zajímavý hned z několika důvodů. Je to třeba první start pilotované lodě Sojuz na modernější raketě Sojuz 2-1a. Samotná posádka se musela několik týdnů před startem obměnit a navíc dokud NASA neuzavře s Roskosmosem další dohodu, půjde o poslední smluvně zajištěný let amerického astronauta v ruské lodi. Přijměte proto naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.
Na našem webu jsme před sedmi lety vydali článek, který se věnoval představení základních druhů oběžných drah. Když nyní na webu Evropské kosmické agentury vyšel článek na podobné téma, tak jsme se v redakci zamysleli, zda by nestálo za to se k tomuto tématu vrátit. Přece jen před sedmi lety četlo náš web podstatně méně lidí než dnes a noví čtenáři dnes nebudou listovat sedm let zpátky. Jedinou možností je vyhledávání, ale to také nevyužívá každý. Nakonec jsme si tedy řekli, že nic nezkazíme s tím, když na našem webu vydáme lehce edukační článek, který bude překladem textu vydaného na webu ESA. Jako vždy ale hned na začátek uvedu, že tento typ článků cílí hlavně na nováčky v oboru. Jako vždy tedy poprosím zkušenější čtenáře, aby přimhouřili oko nad případným zjednodušením v zájmu srozumitelnějšího výkladu.
První letový test lodi Starliner nedopadl podle očekávání. Loď od Boeingu se kvůli chybě časovače nedostala na správnou dráhu a přišla tak o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Musela se tedy předčasně vrátit na pevnou zemi. Během mise se podařilo otestovat některé systémy, ale při následném vyšetřování se ukázalo, že loď měla problémů více. Velmi často se objevovaly otázky, zda ve světle těchto událostí dojde k opakování nepilotované testovací mise OFT (Orbital Flight Test). Jak Boeing tak i NASA dlouho opakovaly, že na rozhodnutí je zatím čas. Nyní již oficiálně víme, že Starliner si tuto misi zopakuje.
Problémy s příklopem, které se objevily na konci výstupu 3. listopadu 1997, nakonec nebyly překážkou při plánování dalších vycházek do volného prostoru. Díky předvídavosti konstruktérů Kvantu-2 byl přístrojově-vědecký úsek navržen tak, aby mohl v případě nutnosti fungovat jako záložní přechodová komora. Pro kosmonauty to sice znamenalo trochu práce a nepříjemností navíc, ale možnost provádět výstupy do volného prostoru byla i přes neposlušný příklop záchována. Expedice EO-24 si vycházek měla užít vskutku do sytosti a Anatolij Solovjov se měl stát historicky nejzkušenějším člověkem v tomto směru. Původně měl být proveden také jeden nebo více výstupů zaměřených na utěsnění poškozeného trupu modulu Spektr, jenže tady byl háček – přes provedený pokus s odpouštěním vzduchu během odletu Atlantisu na začátku října se oproti očekáváním nepodařilo odhalit přesné místo, odkud atmosféra z modulu unikala. Potvrdilo se pouze, že místo úniku se s největší pravděpodobností nachází kolem uchycení solárního panelu OSB-IV, který během střetu Progressu M-34 se stanicí inkasoval jeden z největších úderů. Při něm byl ohnut nosník panelu a zřejmě někde kolem něj trup prasknul. Dokud
Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.
Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.
Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.