sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems získala 17,5 milionu dolarů v počátečním kole investic, které umožní podniku vyvinout a předvést vysoce ovladatelnou družici Supernova využívající sluneční světlo k pohonu tepelného pohonného systému.
Společnost Vast oznámila 3. dubna, že podepsala dohodu s NASA o provedení environmentálního testování modulu vesmírné stanice Haven-1 v testovacím zařízení Neila Armstronga v Ohiu.
Společnost Voyager Technologies oznámila 3. dubna plány na akvizici LEOcloud, startupu zaměřeného na hybridní cloudové výpočetní zdroje a služby.
Společnost SpinLaunch 3. dubna oznámila, že podepsala smlouvu v hodnotě 122,5 milionu eur s výrobcem malých družic Kongsberg NanoAvionics na výrobu 280 družic pro konstelaci zvanou Meridian Space.
Obchodní výbor Senátu USA uspořádá příští týden potvrzovací slyšení, které má potvrdit Jareda Isaacmana jako nového administrátora NASA. Slyšení, plánované na 9. dubna bude také zvažovat nominaci Olivie Trustyové na členku Federal Communications Commission.
Společnost Exail, zabývající se vesmírnou komunikací, oznamuje spuštění Spacelink-PCE emulátoru nejnovější generace. Spacelink-PCE je navržený tak, aby přesně replikoval kanál šíření vln mezi družicí a pozemní stanicí. Umožňuje tak testovat, optimalizovat a ověřovat výkon a spolehlivost družicových komunikačních systémů.
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Články
Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav příprav nákladního raketoplánu Dream Chaser. Jak probíhá závěrečné testování raketoplánu Tenacity a dočkáme se ještě letos jeho startu? V dalších tématech se ohlédneme za návratem mise Crew-9, přípravu lodi Orion k misi Artemis II anebo na výstup čínských astronautů z paluby stanice Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Technici z NASA a firmy Lockheed Martin společně připojili na evropský servisní modul kosmické lodi Orion tři odhazovací panely. Tato činnost byla 19. března dokončena v hale Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Evropský servisní modul je klíčovým zdrojem energie, který bude napájet kosmickou loď mířící k Měsíci. Jeho čtyři křídla fotovoltaických panelů byla na jeho vnější stranu instalována počátkem března. Nejnovější přidání ochranných panelů na servisní modul Orionu bude chránit fotovoltaické panely před teplem, větrem a akustickým namáháním při startu a výstupu a také pomůže přerozdělit zatížení mezi Orion a mohutný tah rakety SLS (Space Launch System) během startu a výstupu. Jakmile se kosmická loď ocitne nad atmosférou, oddělí se od servisního modulu všechny tři krycí panely, což umožní rozvinutí křídel fotovoltaických panelů.
Evropská mise Proba-3 bude na oběžné dráze Země vytvářet umělá zatmění Slunce, čímž umožní vědcům studovat sluneční korónu po delší časové úseky, než je tomu v případech zatmění Slunce pozorovaných ze Země. K ověření funkčnosti palubních systémů se výzkumníci z Královské belgické observatoře rozhodli pořídit snímek hvězdného pole. Jde vůbec o první fotku pořízenou koronografem mise Proba-3.
Nosná raketa SuperHeavy B16 strávila zhruba tři týdny na stanovišti Massey’s, kde podstoupila základní kryogenní testy. Ty jsou nyní, zdá se, u konce, protože se tento 70 metrů vysoký kolos mohl vrátit zpět do montážní oblasti. Tady na něj bude čekat třeba instalace raketových motorů Raptor před dalšími zkouškami. Zatím není jisté, na kterou misi tento konkrétní exemplář poletí. Podle označení by na něj měla přijít řada už při dalším letu (IFT-9), jehož termín zatím neznáme. Občas se však objevují spekulace, že by devátý integrovaný let mohla obsloužit jedna ze dvou dříve zachycených raket SuperHeavy.
Evropská kosmická agentura zveřejnila svou strategii zaměřenou na výzvy a příležitosti do roku 2040. Strategie 2040 se opírá o pět komplexních cílů, z nichž každý má přiřazeny konkrétní cíle. Těchto pět cílů ukazuje, jak důležitou roli může kosmický prostor a jeho využívání hrát ve všech aspektech života občanů v celé Evropě. Aktuální Strategie 2040 navazuje na Agendu 2025, kterou představil generální ředitel Josef Aschbacher v první den svého působení ve funkci. Některé aspekty Agendy 2025 pokračují i v nové strategii, včetně probíhající transformace ESA, jejímž cílem je zefektivnit interakci vnějších zájemců s ESA.
Projekt kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která má společně s Crew Dragonem od SpaceX zajišťovat pro NASA dopravu astronautů na ISS a zpět, se již dlouhé roky potýká se zpožděními a technickými problémy. První bezpilotní testovací let (OFT) na konci roku 2019 ani nedorazil k Mezinárodní kosmické stanici a proto v roce 2022 proběhl reparát v podobě druhé bezpilotní testovací mise OFT-2. Ta už proběhla téměř úplně hladce a proto bylo přistoupeno k pilotované testovací misi CFT, která odstartovala vloni v červnu. Jenže loď se potýkala s problémy pohonného systému a NASA po dohodě s Boeingem vsadila na opatrný přístup – loď se vrátila na Zemi bez posádky a Sunitu Williams s Barry Wilmorem před pár dny dopravila na Zemi kosmická loď Crew Dragon z mise Crew-9.
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze Měsíce pro misi Artemis 3 v únoru 2028, zatímco moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway budou v té době mít za sebou pouhé dva měsíce z roční přeletové dráhy na oběžnou dráhu Měsíce. Podle odhadu neměly šanci být během mise Artemis 3 využity. Jak vypadá porovnání stavu příprav v březnu 2025?
Ke startu Falconu 9 na misi NROL-57 mělo původně dojít už v polovině února, ale postupně se odsunul téměř o měsíc. Důvody posunu sice neznáme, ale nyní se zdá, že bychom se tohoto startu mohli dočkat už ve čtvrtek ráno. Mise s označením NROL spadají pod Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství a ve většině případů není moc jasné, co konkrétně se ukrývá pod aerodynamickým krytem. V tomto případě je však rébus jednodušší. Falcon by měl na oběžnou dráhu dopravit další várku vojenských družic Starshield, které jsou odvozeny od civilních Starlinků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
