Vesmírné výzvy – září 2019

VV září 2019

Září nabídlo fanouškům kosmonautiky chvíle napětí při přistávání indického landeru Vikram, které bohužel nemělo sladkou tečku. To SpaceX zahrála na veselejší notu, když představila novinky týkající se projektu Super Heavy – Starship. Bylo jich opravdu požehnaně a tak nesmí ve Vesmírných výzvách chybět. Na ISS už dlouho nebylo tak živo – 26. září počet kosmonautů na stanici dosáhl čísla 9, když se ke stanici připojil Sojuz MS-15 a jeho tříčlenná posádka se přidala ke stávajícím šesti obyvatelům stanice. K ISS se napodruhé úspěšně vydala i japonská zásobovací loď HTV-8. Tyto a mnohé další události vás čekají v záříjovém vydání Vesmírných výzev. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2019)

Od vydání předchozího přehledu, popisujícího postup příprav na nepilotovanou misi Orionu Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce a následnou pilotovanou misi Artemis II, uplynulo čtvrt roku. Co vše se kromě červencové letové zkoušky záchranného systému Orionu odehrálo v programu, v jehož rámci se má za tři roky vydat čtveřice astronautů na oblet Měsíce? V jakém stadiu výroby se nachází exemplář Orionu, určený pro pilotovaný let? Nezaostává za jeho tempem výroba dílů pro druhou nosnou raketu SLS? Tyto a další otázky se pokusíme v dnešním článku zodpovědět.

Electron ve znamení vrány

Od posledního startu rakety Electron už uplynul více než měsíc a je tedy čas připravit se na další misi. Na to, že firma Electron dává jednotlivým misím velmi neobvyklé názvy, jsme si už všichni určitě zvykli. Tento trend potvrzuje i devátá mise, která by měla odstartovat mezi 14. a 28. říjnem. Dostala totiž jméno As The Crow Flies – přeložit tento název do češtiny však není jen tak. Otrockým překladem slovo od slovo by to bylo „Letí jako vrána“, ale v angličtině se tento výraz používá i pro označení nejkratší dráhy, která spojuje dvě místa. V takovém případě je vhodným českým ekvivalentem „Vzdušnou čarou“. Ale ta výše uvedená vrána není zvolena náhodně – odkazuje totiž na vynášenou družici.

Svět nad planetou (51. díl)

Posádka expedice EO-19: (zleva) Solovjov, Budarin

Přestože bylo trvání expedice EO-19 ohraničeno zhruba pouhými sedmdesáti dny, Solovjov a Budarin se, co se letového plánu týče, rozhodně neměli za co stydět. Čekala na ně práce v podobě několika desítek experimentů, které se týkaly oblasti výzkumu nových materiálů nebo dálkového sledování Země a její atmosféry – kosmonauti se měli věnovat zejména procesům zrodu tajfunů. Součástí letového plánu byly také astrofyzikální pozorování, mělo být prováděno soustavné pozorování vybraných částí kosmického prostoru, zejména pomocí vybavení modulu Kvant. Stranou však neměly zůstat ani biotechnologické experimenty, při nichž měla hrát prim aparatura firmy Boeing a které měly být zčásti realizovány na komerční bázi. Krom toho měla posádka provést několik výstupů do volného prostoru a také se podílet na rekonfiguraci stanice. Ta se totiž od konce června nacházela v takové podobě, která umožňovala připojení amerického raketoplánu. U předního stykovacího uzlu byl pro tento účel dočasně zakotven modul Kristall, který bylo třeba vrátit na jeho místo. Přestože na procesu přemísťování modulů pomocí mechanismu Ljappa kosmonauti přímo neparticipovali a vše bylo naprogramováno a monitorováno z řídicího střediska, jednalo se o poměrně vzácnou událost. Kosmonautů, kteří byli při tom, když se Ljappa dostala do akce, bylo jako šafránu…

Jak se liší země-, měsíco- a marsotřesení?

Na celém světě se každou chvíli více či méně třese země. Ale naše planeta není jediným světem, kde už lidé měřili seismické vlny. Už astronauti z programu Apollo vzali na Měsíc citlivé seismometry a nejnovějším příspěvkem je mise InSight. Ta s sebou na Mars vzala francouzský extrémně citlivý seismometr SEIS. Jde bez přehánění o klíčový přístroj pro zkoumání vnitřní stavby rudé planety. Ze šíření seismických vln se dá vyčíst mnoho informací o prostředí, kterým prochází. O vyhodnocování dat se starají experti z univerzity ETH Zurich, kteří nyní ve speciální místnosti simulující zemětřesení napodobili chvění na jednotlivých světech a ukázali tak poměrně výrazné rozdíly.

Souhrn o Super Heavy-Starship z Muskovy konference

Elon Musk, šéf firmy SpaceX měl v noci ze soboty na neděli tiskovou konferenci o novinkách v projektu nosné rakety Super Heavy a lodi Starship. Úvod akce konané na texaské základně Boca Chica byl odložen oproti původnímu plánu o zhruba 80 minut, přičemž oficiálním důvodem bylo počasí. Prezentace se konala pod otevřeným nebem a i když ustaly srážky, které základnu přes den skrápěly, silný vítr bičoval po celou dobu tuto oblast. Podle očekávání se prezentace konala před prvním sestaveným prototypem lodi Starship, který dostal označení Starship Mk 1. Jak jsme již tušili z dřívějších prohlášení, tento exemplář by mohl poprvé letět už za několik týdnů. Během prezentace Musk poskytl shrnutí současného návrhu a nastínil plány dalšího vývoje.

Hlavní motor Ariane 6 dokončil kvalifikační zkoušky

Ariane 6

Nová evropská raketa Ariane 6 má za sebou další významný milník na cestě k prvnímu startu. Její motor Vulcain 2.1 na kapalné pohonné látky úspěšně dokončil fázi kvalifikačních testů, což znamená, že mohou začít kombinované zkoušky. Motor Vulcain 2.1 vyvine tah 135 tun, což s pomocí dvou či čtyř pomocných motorů na tuhé pohonné látky dostane raketu Ariane 6 během osmi minut od startu do výšky zhruba 200 kilometrů. Minulý týden se hodnotící proces dostal do finále fáze, která probíhala po dobu 15 měsíců. V jejím rámci se na dvou demonstračních modelech během dvou kampaní prováděly statické zážehy. Dějištěm těchto zkoušek bylo středisko německé agentury DLR v Lampoldshausenu.

Kosmotýdeník 367 (23.9. – 29.9.)

Kosmotýdeník vás již pravidelně nechá ohlédnout za uplynulým týdnem a tím, co se v něm dělo na poli kosmonautiky. Téma tohoto týdne je jasné, je to Starship, prezentace Elona Muska a vše kolem tohoto projektu. I na něj v Kosmotýdeníku dojde, ale v hlavním článku vás necháme nahlédnout do projektů, které finančně podpořila NASA a souvisí s budoucími plány na osídlení Měsíce a Marsu. Podpořené projekty jsou opravdu velmi zajímavé. Dále se podíváme na stavbu rampy pro Ariane 6 anebo na aktuální posádku ISS. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

SLEDUJEME: Elon Musk o Superheavy- Starship

Čekali jsme na to několik týdnů, ale dočkali jsme se. Přichází čas tiskové konference, na které Elon Musk představí aktuální novinky kolem dosavadního vývoje a zřejmě i dalších plánů systému nosné rakety Superheavy a lodi Starship. Středoevropany však nepotěší, že tiskovka proběhne v neděli kolem 2:00 našeho času. Po několika nocích věnovaných sledování stavby prototypu lodi Starship se ani tuhle noc nevyspíme. Ale očekává se, že to bude stát za to. zatím každá Muskova konference přinesla několik nových oznámení a dá se očekávat, že i ta aktuální bude informačně velmi plodná. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude informovat o všech novinkách. Najdete zde i oficiální videopřenos, ze kterého budeme čerpat informace.

NASA chce teleskop hledající planetky

NASA již dříve projevila zájem o návrh teleskopu, který by měl za úkol chránit zemi před potenciálně nebezpečnými planetkami. Agentura v pondělí 23. září zveřejnila plány na stavbu a vypuštění teleskopu, který by měl tyto objekty hledat. Zařízení, které má být vypuštěno nejdříve v roce 2024 se stane součástí nového přístupu k planetární obraně. Dalekohled, který zatím nemá jméno, má používat infračervené snímače, které budou zaznamenávat teplotní stopy malých blízkozemních objektů, které se svým nepatrným teplem prozradí proti chladné kosmické prázdnotě.