Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2019)

Od vydání předchozího přehledu, popisujícího postup příprav na nepilotovanou misi Orionu Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce a následnou pilotovanou misi Artemis II, uplynulo čtvrt roku. Co vše se kromě červencové letové zkoušky záchranného systému Orionu odehrálo v programu, v jehož rámci se má za tři roky vydat čtveřice astronautů na oblet Měsíce? V jakém stadiu výroby se nachází exemplář Orionu, určený pro pilotovaný let? Nezaostává za jeho tempem výroba dílů pro druhou nosnou raketu SLS? Tyto a další otázky se pokusíme v dnešním článku zodpovědět.

Artemis I

Na startovní rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku probíhají od 27. června testy mobilní vypouštěcí plošiny Mobile Launcher. Byly provedeny kompletní testy konstrukce plošiny, jejího napojení na systémy rampy a simulovaná odpočítávání ke startu včetně zkoušky chrličů vody pro snížení úrovně hluku z motorů rakety. Testy a simulace byly podrobně popsány v pěti odstavcích minulého přehledu. Jediným významným přerušením testů byl neplánovaný návrat plošiny do montážní haly VAB 30. srpna kvůli blížícímu se hurikánu Dorian. Na rampu se pásový dopravník Crawler-transporter 2 s mobilní plošinou opět vydal 9. září.

Orientační grafický přehled milníků před startem mise Artemis I. Protože NASA svůj přehled zveřejnila naposledy v březnu 2018, autor článku odstranil již provedené milníky a budoucí zaktualizoval vzhledem k časové ose. Spíše než o přesný časový harmonogram jde o pochopení vzájemné provázanosti těchto kroků.

Orientační grafický přehled milníků před startem mise Artemis I. Protože NASA svůj přehled zveřejnila naposledy v březnu 2018, autor článku z něj odstranil provedené milníky a budoucí zaktualizoval vzhledem k časové ose. Spíše než o přesný časový harmonogram jde o pochopení vzájemné provázanosti budoucích kroků. V plném rozlišení tady.
Zdroj: Archiv autora

Po dokončení zkoušek má být v říjnu plošina zavezena zpět dovnitř sekce High Bay 3 haly VAB. Pozemní týmy se zaměří na činnosti spojené se získáním praktických zkušeností a snížením rizika při pozdějším sestavování rakety SLS. Za tímto účelem byl 27. září člunem Pegasus dopraven na Kennedyho vesmírné středisko Pathfinder centrálního stupně rakety, tedy rozměrová a hmotnostní maketa.

Pathfinder u haly VAB, 30. září

Pathfinder u haly VAB, 30. září
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Pathfinder byl 30. září vyložen z člunu, aby v hale VAB posloužil při zkouškách zvedacích jeřábových prací a usazení na plošinu. Na kosmodrom byl dopraven ze Stennisova střediska, kde byly v testovacím stanovišti B-2 zkoušeny zvedací procedury, překlopení stupně a jeho usazení do testovacího stanoviště, připevnění v upevňovacích bodech, zkoušky vůle pevných a pohyblivých plošin a struktur včetně chrliče jisker pro spalování vodíku. Pathfinder zůstane na kosmodromu přibližně měsíc, než bude přepraven zpět do továrny Michoud Assembly Facility v Louisianě.

NASA má připraveny i další pathfindery – makety v měřítku 1:1, a to pathfinder motoru RS-25 a pathfinder segmentů postranního vzletového stupně SRB. Spodní segment SRB bude zkušebně posazen na podpěrné sloupky VSP na plošině. Sestavování bude pokračovat dalším segmentem na spodní segment. Tyto operace mají být později opakovány i na protilehlé straně, určené pro druhý SRB.

Orion, 19. července. Na některých pozicích určených pro panely tepelné ochrany byly dočasně umístěny neletové kryty.

Orion, 19. července. Na některých pozicích určených pro panely tepelné ochrany byly dočasně umístěny neletové kryty.
Zdroj: https://prnewswire2-a.akamaihd.net

V Kennedyho vesmírném středisku je připravován i letový Orion pro misi Artemis I. Modul pro posádku a servisní modul Orionu byly 16. července v budově Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) pevně spojeny čtyřmi pyrotechnicky oddělitelnými šrouby. Poté byly propojeny kabely a potrubí. Dne 2. srpna proběhlo počáteční zapnutí systémů integrované lodi a byly zahájeny komplexní funkční testy. Kvůli hrozbě hurikánu Dorian však musely být koncem srpna systémy Orionu vypnuty, loď byla zabalena a 31. srpna bylo vesmírné středisko na týden odstaveno mimo provoz. Poté, co se situace uklidnila, prošla loď v září funkčními testy, během nichž podstoupila simulaci jednotlivých fází své mise. Nyní je dokončována montáž panelů tepelné ochrany, po níž bude následovat příprava na transport Orionu na zkušební stanici Plum Brook v Ohiu. Loď bude pomocí přípravku „verticator“ překlopena do horizontální polohy, vložena do letového rámu, zapouzdřena měkkým krytem a připojena k mobilní klimatizační jednotce. Tato jednotka je určena k udržení stabilního prostředí a objemu uvnitř měkkého krytu, aby se kryt nikde nedotýkal lodi. Předpokládá se, že na letecký transport bude Orion připraven na přelomu října a listopadu.

Zkoušky letounu Super Guppy a transportéru CHT na Shuttle Landing Facility. Žlutá příhradová konstrukce napodobuje hmotnost, těžiště a přibližný tvar Orionu. Na letovém rámu je posazena i klimatizační jednotka.

Zkoušky letounu Super Guppy a transportéru CHT na Shuttle Landing Facility. Žlutá příhradová konstrukce napodobuje hmotnost, těžiště a přibližný tvar Orionu. Na letovém rámu je posazena i klimatizační jednotka.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Letoun s cenným nákladem má startovat z plochy Shuttle Landing Facility a přistát na regionálním letišti Lahm v Mansfieldu v Ohiu. Základní plán počítá s naložením Orionu do transportního letounu Super Guppy. Letový rám s Orionem bude vyzdvižen a naložen do letounu. Nedávno však byl zaznamenán problém s celkovou přepravní hmotností Orionu a kontejneru, která je vyšší než je limit pro potenciální nouzové přistání Super Guppy. Prozatímní šéf pilotovaného programu NASA Ken Bowersox doufá, že Super Guppy bude moci být použit, a jako nejpravděpodobnější záložní alternativa se podle něj jeví letoun Airbus Beluga. Maximální nosnost nákladu Belugy je 47 tun oproti 24,7 tunám u Guppy. Pro samotný náklad by záměna letounu znamenala pouze drobnou změnu ve způsobu připevnění k podlaze letounu. Zajištění Belugy by si ale vyžádalo určitý dodatečný čas, který by však neměl ohrozit termín mise Artemis I. V současné době NASA provádí statické a letové testy se Super Guppy s transportérem CHT, a také s těžkou paletou, aby získala strukturální a dynamická data, použitelná pro certifikaci letounu a CHT pro let s Orionem.

Z letiště Lahm vyrazí konvoj vozidel do čtyřicet kilometrů vzdálené zkušební stanice Plum Brook v Sandusky. V koridoru trasy bylo kvůli transportu Orionu přesunuto asi 900 elektrických a telefonních vedení, telekomunikačních zařízení a podobně. Pozemní cesta je plánována uprostřed dne a může trvat pět až šest hodin. Orion bude mít podpůrnou jednotku pro udržení akceptovatelného prostředí a dva záložní generátory. Maximální přepravní rychlost bude přibližně 30 km/h, ale po cestě bude mnoho míst, jako železniční přejezdy či zatáčky, ve kterých bude rychlost výrazně nižší.

Systém Heat Flux určený k ohřevu povrchu Orionu ve vakuové komoře na stanici Plum Brook

Systém Heat Flux určený k ohřevu povrchu Orionu ve vakuové komoře na stanici Plum Brook
Zdroj: https://www.nasa.gov

V Plum Brook bude Orion překlopen zpět do vertikální polohy a projde přípravou na tepelně vakuové testy. Zatímco se tým Plum Brook bude starat o tamní vybavení, dvacet až třicet pracovníků z KSC bude obsluhovat Orion, dovezené neletové zařízení dodávající Orionu energii a podpůrná zařízení určená ke sledování jeho funkcí. Ve vakuové komoře Space Simulation Vacuum Chamber projde Orion během nepřetržitého, přibližně 60denního pobytu ve vakuu řadou tepelně vakuových zkoušek. Orion bude v konfiguraci jako při kosmickém letu, tedy bez kapotáže a adaptérů. Bude mít trysku hlavního motoru, ale budou mu chybět solární panely. Přítomnost panelů bude simulována, ale mechanismy jejich pohonu se budou reálně otáčet. Během zkoušek bude testována odolnost systémů Orionu v podmínkách vakua při teplotách v rozmezí přibližně od -150 do +150 °C. Bude sledována činnost ventilů, avioniky, ohřívačů a podobně. Součástí zkoušek bude i tepelně bilanční test. Po dokončení zkoušek bude následovat několikatýdenní částečná rekonfigurace komory i Orionu. Poté budou provedeny přibližně 14denní testy elektromagnetického rušení a vzájemné kompatibility elektroniky. Účelem těchto zkoušek je zjistit, zda bude elektronika lodi správně fungovat. Celkově bude Orion v Plum Brook přibližně čtyři měsíce, a poté má být stejnou trasou vrácen na Kennedyho vesmírné středisko.

Usazování kvalifikační nádrže do zkušebního stanoviště 4697, 12. července

Usazování kvalifikační kyslíkové nádrže do zkušebního stanoviště 4697, 12. července
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

V Marshallově středisku v Huntsville probíhají testy neletové kyslíkové nádrže centrálního stupně nosné rakety SLS. Tento poslední z kvalifikačních dílů, určených ke strukturálním zkouškám, byl 8. července dopraven člunem Pegasus do nedalekého přístaviště. Následující den byla nádrž vyložena z člunu a 12. července usazena do zkušebního stanoviště 4697. V nedalekém stanovišti 4693 byly v září ukončeny strukturální testy neletové kvalifikační vodíkové nádrže v úrovni zatížení pro verzi SLS Block I. Série 37 samostatných testovacích případů prokázala, že konstrukční řešení nádrže vyhovuje podmínkám, ve kterých se bude nacházet letový exemplář nádrže během misí Artemis I a II.

V oblasti 47/48 budovy 103 továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans pokračují práce na letovém centrálním stupni rakety SLS. Tento stupeň tvořily od konce května všechny hlavní prvky s výjimkou motorové sekce. Po instalaci veškerého vnitřního vybavení do motorové sekce v polovině června byly zahájeny funkční hydraulické testy. Během testů byly systematicky aktivovány a obsluhovány všechny komponenty, například senzory, počítače, energetické jednotky, vektorování tahu, hydraulické a pneumatické systémy a ventily k čerpadlům. Funkční testy motorové sekce byly dokončeny 29. srpna. Mezitím byla na vodíkovou nádrž připojena velká část dvou vnějších přívodních potrubí pro kapalný kyslík, a také část systémového tunelu. Ten povede od dílu forward skirt až k motorové sekci a bude obsahovat silové a datové kabely pro připojení senzorů, elektroniky, boxů avioniky a počítačů. Vše se následně zakryje krycími deskami.

Překlápění motorovné sekce do vodorovné polohy. Na pravé straně fotografie je ve svářečce VAC vodíková nádrž pro druhou SLS (Artemis II).

Překlápění motorové sekce pro Artemis I do vodorovné polohy. Na pravé straně fotografie je ve svářečce VAC vodíková nádrž pro Artemis II.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

3. září byla motorová sekce přemístěna do výškové budovy 110. Zde byl k její horní části pomocí 48 šroubů přišroubován dočasný, 6 tun těžký a 8,5 metru dlouhý příhradový balast sloužící ke změně těžiště motorové sekce, potřebné k jejímu přetočení. Poté byla motorová sekce pomocí dvou jeřábů otočena do vodorovné polohy. K přetočení byly použity dva jeřáby, přičemž druhým cílem příhradového balastu bylo umožnit, aby byly oba jeřáby v dostatečné vzdálenosti od sebe. Po otočení a uložení na kolový dopravník SPMT s rotačním nástrojem T-RATT byl příhradový balast uvolněn. Následně byla motorová sekce přesunuta zpět do oblasti 47/48 budovy 103 k zadní přírubě vodíkové nádrže. Přišroubování motorové sekce k centrálnímu stupni pomocí 360 šroubů bylo dokončeno 19. září.

Centrální stupeň s motorovou sekcí během šroubování, 17. září

Centrální stupeň s motorovou sekcí během šroubování, 17. září
Zdroj: https://www.nasa.gov

Po připojení motorové sekce budou připojeny čtyři motory RS-25, a současně budou pokračovat práce na obou potrubích i na systémovém tunelu. Jednou z posledních činností bude natlakování obou nádrží a provedení finálního integračního funkčního testu FIFT. Práce v MAF by měly být dokončeny v prosinci. Poté bude centrální stupeň o délce 64,6 metru přepraven člunem Pegasus k testovacímu stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. Stanoviště B-2 na satelitní mapě je zde.

Grafický přehled devíti testů v kampani Core Stage Green Run ve Stennisově vesmírném středisku.

Grafický přehled devíti testů v kampani Core Stage Green Run ve Stennisově vesmírném středisku
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Administrátor NASA Jim Bridenstine totiž 25. července potvrdil, že zážehový test Green Run bude proveden. Oznámení odůvodnil tím, že je lepší najít problémy dříve než později. Kampaň Green Run má začít v lednu. Délka kampaně není přesně stanovena; předpokládá se, že si testy vyžádají přibližně šest měsíců času.

Po překlopení stupně do svislé polohy, instalaci na stanoviště a zajištění stupně budou nejprve prodloužena čtyři potrubí uvnitř motorové sekce, která vedou k motorům, a připojena ke spodní části vodíkové nádrže. Následně proběhne zbývajících 20 % finálních funkčních testů motorové sekce, které nemohly být provedeny v MAF. Teprve pak bude zahájena řada testů a kontrol celého stupně.

Prvním testem kampaně bude modální zkouška. Stupeň bude odpojen od stanoviště a zvednut jeřábem do výše 15 – 25 centimetrů. Visícímu stupni budou udělovány impulsy a pomocí senzorů bude sledována vibrační odezva. Během zkoušky budou měřeny a zaznamenávány modální parametry odezvy konstrukce, jako frekvence, poměrný útlum a reziduum. Výsledkem zkoušky bude získání matematického popisu dynamického chování konstrukce, tedy modálního modelu měřeného systému.

Po modální zkoušce bude stupeň znovu instalován na stanoviště. Bude připojeno přívodní potrubí a budou zkontrolovány všechny senzory. Proběhne několik dalších testů, které jsou vyjmenovány v grafickém přehledu. Během zkoušky odpočítávání a simulovaného zážehu budou systémy stupně, například avionika, uvedeny do plného provozu.

Testovací stand B-2 na Stennisově středisku prošel úpravami, aby zde mohl proběhnout statický zážeh centrálního stupně rakety SLS.

Testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku prošlo úpravami, aby zde mohl proběhnout statický zážeh centrálního stupně rakety SLS
Zdroj: https://www.nasa.gov

Dalším testem bude Wet Dress Rehearsal (WDR), během něhož budou nádrže naplněny kryogenními pohonnými látkami a integrovaný stupeň bude poprvé provozován v kryogenních podmínkách. Poprvé budou otestovány i provozní postupy a různé systémy. WDR bude první příležitostí ke sledování reakce vnější pěnové izolace a všech systémů uvnitř stupně na kryogenní cyklus plnění a vyprazdňování nádrží. Test ověří, zda se systémy stupně chovají podle specifikace. Údaje budou porovnány se současnými analytickými modely. Až dosud jsou totiž s výjimkou několika komponent jediným prověřeným hardwarem čtyři motory RS-25.

Jakékoliv anomálie budou muset být vyřešeny před dalším testem, kterým bude osmiminutový zážeh všech čtyř motorů RS-25. Účelem testu je zjištění, jak nádrže, palivová potrubí, ventily, systém tlakování, avionika a software společně fungují a zda jsou jejich služby poskytované motorům během zážehu v předpokládané kvalitě. Test bude simulovat celou dobu letu – zážeh, vlastní let a vypnutí motorů. V případě, že se některé parametry dostanou mimo předpokládané hodnoty, může být zážeh okamžitě ukončen. Jedním z požadovaných výsledků testu jsou i informace o tom, jak se systém chová při vyprazdňování palivových nádrží během činnosti motorů.

Rozhodnutí o provedení testu Green Run znamená s vysokou pravděpodobností odklad startu mise Artemis I na rok 2021. Pokud však bude mise provedena v prvním čtvrtletí 2021, nebude mít nepříznivý dopad na termín startu mise Artemis II.

Plánovaná trajektorie mise Artemis I

Plánovaná trajektorie mise Artemis I
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Dušan Majer

Artemis II

Zleva Orion, Abort Test Booster a LAS během testu Ascent Abort-2, 2. července

Zleva Orion, Abort Test Booster a LAS během testu Ascent Abort-2, 2. července
https://pbs.twimg.com

Zatímco záchranná věžička Orionu pro Artemis I bude mít aktivní pouze odhazovací motor, při pilotovaném letu Artemis II bude celý systém plně funkční. Dne 2. července NASA uskutečnila úspěšnou letovou zkoušku záchranného systému Launch Abort System (LAS). Zkouška byla nedílnou součástí kvalifikace systému pro pilotovaný let. Test, nazvaný Ascent Abort-2, proběhl ze startovního komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral. Nosič Abort Test Booster vynesl do výšky 9,5 kilometru kabinu Orionu, ukrytou v ochranných panelech věžičky. Necelou minutu po startu byl zažehnut abort motor, který odnesl věžičku s kabinou do bezpečné vzdálenosti. Attitude control motor poté sestavu reorientoval a jettison motor oddělil věžičku od kabiny. Během testu bylo postupně odhozeno dvanáct pouzder s disky se zaznamenanými daty. Účelem testu bylo demonstrovat činnost LAS v praxi a shromáždit podrobná data o jeho výkonu.

Do kvalifikace systému pro Artemis II ale zbývalo uskutečnit ještě posledních pět pozemních zážehových testů jednotlivých motorů věžičky. Systém LAS se skládá ze tří motorů na pevná paliva. Každý z těchto tří motorů má projít třemi samostatnými pozemními kvalifikačními zážehovými testy, a to za průměrných teplotních podmínek, za chladu a za tepla. Záchranný Abort Motor (AM), určený pro nouzové oddělení kabiny od rakety, má za sebou dva testy, které uskutečnil jeho výrobce, Northrop Grumman v Promontory. Stejný výrobce provedl 22. srpna v Elktonu v Marylandu druhý 30sekundový zážeh orientačního motoru Attitude Control Motor (ACM). Tento motor zajišťuje následnou změnu pozice kabiny v prostoru. Odhazovací Jettison Motor (JM), určený k oddělení LAS od kabiny, zatím prošel jedním zážehovým testem. Výrobce Aerojet Rocketdyne jej provedl v Testovacím středisku Redstone v Huntsville.

Zkouška manévru ATo na testovacím exempláři Propulsion Qualification Module

Zkouška manévru ATO na testovacím exempláři Propulsion Qualification Module
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

5. srpna byl na zkušebním stanovišti 301 ve White Sands Test Facility v Novém Mexiku proveden pozemní zážeh simulující jiný záchranný scénář. Šlo o testování případu, kdy při selhání nosné rakety je už záchranná věžička odhozena, Orion má příliš velkou rychlost na přistání v Atlantickém oceánu, ale stále příliš malou na to, aby k jeho vynesení na bezpečnou, dočasnou oběžnou dráhu Země stačila práce samotného horního stupně. Manévr Ascent to orbit (ATO) byl v minulosti při pilotovaných letech proveden pouze jednou, 29. července 1985, kdy se kvůli vadným teplotním čidlům na palivovém čerpadle vypnul prostřední motor SSME raketoplánu Challenger.

V pevně upoutaném zkušebním exempláři servisního modulu Orionu, nazvaném Propulsion Qualification Module (PQM), byl při testování případu nouzového navedení na oběžnou dráhu ATO zažehnut na dobu dvanácti minut hlavní motor AJ10-190 (OMS-E). Současně bylo po stejnou dobu v činnosti i osm pomocných motorů R-4D-11 (Aux). Občasně probíhaly i zážehy šesti malých korekčních motorů 200N systému RCS. Pro samotný motor OMS-E šlo o nejdelší zážeh v jeho historii. Možnost nouzového manévru ATO je připravována již pro Artemis I. Test ATO byl 31. ze série 38 testů, které mají kvalifikovat pohonný systém servisního modulu pro Artemis I.

Tři záchranné scénáře využívající servisní modul Orionu

Tři záchranné scénáře využívající servisní modul Orionu
Zdroj: http://www.esa.int

Pilotovaná mise Artemis II je v současnosti plánovaná na poslední čtvrtletí roku 2022. Kabina Orionu, určená pro oblet Měsíce s čtyřčlennou posádkou, se nachází v pokročilém stavu montáže v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V kabině byla dokončena instalace téměř pěti set sekundárních konstrukčních prvků, například systémů zabezpečení životních podmínek a přípravných dílů pro vedení paliva. Dalším krokem je přesun modulu do čisté místnosti k připojení a svaření palivového potrubí a potrubí pro vedení kapalin systému zabezpečení životních podmínek. Ve stejné budově probíhá i instalace sekundárních struktur v adaptéru modulu pro posádku CMA. Následovat budou zkoušky těsnosti potrubí kabiny i adaptéru.

Titanová kostra tepelného štítu Orionu pro misi Artemis II byla na KSC přepravena 9. července letounem Super Guppy z firmy Lockheed Martin z Denveru. Následující den byl tento základ štítu uložen v Neil Armstrong Operations and Checkout Facility, kde na něj bude nanesena ablativní vrstva materiálu Avcoat.

Titanová kostra tepelného štítu Orionu pro misi Artemis II byla na KSC přepravena 9. července letounem Super Guppy z firmy Lockheed Martin z Denveru. Následující den byl tento základ štítu uložen v Neil Armstrong Operations and Checkout Facility, kde na něj bude nanesena ablativní vrstva materiálu Avcoat.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zkoušky by měly být dokončeny v lednu příštího roku. Zatímco na CMA mají být v březnu instalovány subsystémy, následované jarními funkčními testy, po nichž má být adaptér připraven na spojení s evropským servisním modulem, v kabině mají být instalovány další subsystémy od února do srpna. V červenci by měla být doručena základní sada klíčových prvků avioniky.

Počáteční elektrické oživení systémů kabiny Orionu a funkční testy jsou plánovány na leden 2021. V únoru 2021 má být instalován tepelný štít, v březnu zbývající avionika a černé dlaždice tepelné ochrany. Připravenost modulu pro posádku na spojení se servisním modulem je podle posledního harmonogramu plánována na duben 2021.

Naplněný segment motoru SRB pro Artemis II

Naplněný segment motoru SRB pro Artemis II
Zdroj: https://www.nasa.gov

V tempu za přípravou Orionu nezaostává ani montáž dílů nosné rakety SLS pro Artemis II. Zatímco technici Northrop Grumman dokončili v Promontory 8. července plnění pohonných hmot do všech deseti segmentů vzletových stupňů SRB, v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans pokročila výroba dílů pro centrální stupeň.

Na horní díl centrálního stupně, nazývaný forward skirt, byla na otočném talíři v buňce G v budově 114 roboticky nanesena tepelně izolační pěna. Po přesunu na stůl pro finální montáž v oblasti 55 budovy 103 byla zahájena instalace vnitřního vybavení – elektroinstalace, hydraulických a pneumatických ovládacích prvků, potrubí pro kapaliny, ventilačních průduchů, řídicích počítačů a elektronických boxů pro navigaci a komunikaci.

Forward skirt pro Artemis II, 18. července

Forward skirt pro Artemis II, 18. července
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Po dílu forward skirt byl do buňky G přemístěn intertank, na který se nyní aplikuje dvoufázový nástřik vnější pěnové izolace. Aplikace pěny na intertank je komplikovanější než u dílu forward skirt. Panely intertanku jsou mnohem tlustší, jsou žebrované a jsou sešroubovány, nikoli svařeny. Jednotlivé panely intertanku jsou navíc různé; panely na stranách, kde budou připojeny vzletové stupně SRB, mají více křížových žeber než jiné, takže intertank má zvnějšku kapsy různých velikostí.

Intertank před aplikací základního nátěru a izolační pěny, 18. července

Intertank před aplikací základního nátěru a izolační pěny, 18. července
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Na točnici v buňce G jsou ručně vyplňovány kapsy mezi jednotlivými žebry, a poté bude proveden celoobvodový robotický nástřik. Po dokončení bude intertank přesunut do oblasti 55 budovy 103 k integraci nosných struktur a vnitřního vybavení, jako je elektroinstalace, klimatizační potrubí, kabelové svazky, řídicí systémy pro distribuci elektřiny, avionické boxy, sestava gyroskopů a počítače pro sběr dat ze senzorů v nádržích, pro telemetrii a ovládání kamer.

K práci na instalaci vnitřních prvků motorové sekce již brzy přejdou týmy z prvního centrálního stupně. V listopadu mají začít s instalací heliových nádrží, závěsů pro uchycení motorů a kryogenních palivových potrubí. Na základě zkušeností s první motorovou sekcí byl optimalizován plán souběžných prací ve všech čtyřech kvadrantových zónách sekce.

Motorová sekce, 18. července

Motorová sekce, 18. července
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Většina potrubí je již připravena v MAF, přičemž dodávky potřebné pro druhou polovinu montážních prací jsou záměrně naplánovány blíže k datu montáže. Motorová sekce je nejkomplikovanějším prvkem centrálního stupně. Kromě výše uvedených položek bude obsahovat například ventily pro distribuci kapalného vodíku a kyslíku z pozemních zásobníků do nádrží centrálního stupně, ventily pro rozvody z nádrží do čtyř motorů, napájecí a datové kabely, hydraulické systémy vektorování tahu pro naklánění motorů, řídicí jednotky avioniky, elektronické boxy, gyroskopy a jednotky pro sběr dat.

Rentgenová inspekce svarů nádrže na kapalný kyslík, 18. července

Rentgenová inspekce svarů nádrže na kapalný kyslík, 18. července
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Nádrž na kapalný kyslík prošla v buňce F výškové budovy 110 hydrostatickým testem těsnosti pro ověření pevnosti svarů. Následně byla kvalita svarů zkontrolována v oblasti 6 budovy 103 nedestruktivní rentgenovou inspekcí. Dalším krokem je návrat do budovy 110 k vyčištění vnitřní i vnější stěny nádrže vodou v buňce E a k následnému vysušení. Poté bude nádrž vybavena vývojovými a provozními senzory. Po instalaci senzorů bude nádrž přemístěna do budovy 131, kde bude v buňce P proveden nástřik základovou barvou. V sousední buňce N pak bude aplikována vrstva tepelně izolační pěny. V budově 103 budou později instalovány další letové senzory.

V září bylo v zařízení VAC v budově 110 dokončeno svařování nádrže na kapalný vodík o délce 39,6 metru. Nyní bude nádrž přemístěna do buňky D pro počáteční práci po svařování. Jde hlavně o aplikaci základové barvy v místech, která budou po instalaci manipulačních prstenců potřebných pro budoucí přesuny nedostupná. Poté bude nádrž otočena do vodorovné polohy a umístěna na kolový dopravník.

Svařování nádrže na kapalný vodík, 15. srpna

Svařování nádrže na kapalný vodík, 15. srpna
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V oblasti 6 budovy 103 budou vyplněny díry, které v nádrži zbyly po svařování. Tyto otvory budou utěsněny svařováním na vnitřní i vnější stěně nádrže. Pak přijde na řadu rentgenová inspekce svarů a instalace krytů na velké otvory na obou koncích kupolí nádrže. Po připojení senzorů má být nádrž v listopadu přemístěna do vzdálené budovy 451 k sérii ověřovacích tlakových zkoušek těsnosti svarů. Zde bude na nádrž připojen přístroj, který bude během zkoušek poskytovat v reálném čase naměřená data. Nádrž bude natlakována plynným dusíkem a samotná série zkušebních případů proběhne za pomoci hydraulického zařízení, které bude simulovat přenos zatížení do konstrukce nádrže. Po těchto pneumatických testech bude nádrž přesunuta zpět do oblasti 6 budovy 103 pro opětovnou nedestruktivní rentgenovou kontrolu svarů kvůli porovnání jejich stavu se stavem před pneumatickými testy. Poté bude nádrž v budově 110 překlopena do svislé polohy, v buňce E umyta vodou zevnitř i z vnějšku, a následně vysušena. Po opětovném překlopení do vodorovné polohy bude nádrž v budově 103 vybavena vývojovými a provozními letovými senzory. Po jejich instalaci bude nádrž přesunuta do budovy 131 k procesu přípravy, nátěru vrstvy základové barvy (v buňce P) a nástřiku vrstvy tepelně izolační pěny (v buňce N). V budově 103 bude následovat instalace dalších senzorů a příprava na instalaci potrubí.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D-eM58AXkAA-MWX.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20190930-PH-KLS01_0082~medium.jpg
https://prnewswire2-a.akamaihd.net/…/def_height/1413/def_width/1080/version/100011/type/1
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/33567832858_13d1645c0e_k.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lpo_2929_ps.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net…88f78d4b0c01d5921eb5d44dc51036db&oe=5DBEC1EF
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…783f5a60ff3e678c8842fbf9e2146119&oe=5E02D3F7
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20190917_cs1_es_join_sbs-34.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…final.Stage-Green-Run-Overview.Slide-38.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/s16-093_ssc-20160908-s00734_b-2_test_stand.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis-1-update.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D-eM-2PXUAAFYr2.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/08/PQM8-6-192.50pct-1170×658.jpg
http://www.esa.int/…/Orion_abort_with_European_Service_Module_node_full_image_2.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis_2_heat_shield_resized.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artemis2afwd_188261_03.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/MAF_20190718_CS2update-FS_0049~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…CS2-IT-Hardware%20Update-11~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…P_CS2-ES-Hardware%20Update-3~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…20190718_CS2update-LOX_0024~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ECC0C25XsAE-6lr.jpg

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2019), 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 3 660 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 3 660 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


57 komentářů ke článku “Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2019)”

  1. SFENCE napsal:

    Pusobi na me usmevne skutecnost, ze Orion budou prepravovat v klimatizovanem baleni.
    Kdyz si predstavim, ze ho jednoho dne, posadi na vrch rakety v neklimatizovanem, zaprasenem, vetrnem apod. prostredi a nasledne pod nim spusti rizenou explozy, aby ho dostali az z nejakych cloveku prijemnych teplot nekam, kde bude chvili mrznout a chvili se rozpalovat pod nemilosrdnymi slunecnimi paprsky a kde zrnicka prachu nebrzdi atmosfera….

    • Dušan Majer napsal:

      Orion bude ještě před připojením k raketě zakryt pod ochrannými panely, které budou odhozeny až v dostatečně řídké atmosféře. Takže mu to „neklimatizované, zaprasené, větrné apod. prostředí“ vadit nebude ;-).

  2. Radim Pretsch napsal:

    Je vyčerpávající to jenom přelouskat, smekám před autorem. Tím spíš, že tohle absolvuje 4x do roka. Děkuji

  3. spodní voda napsal:

    Když porovnám to množství testů, lidí, laboratoří, čistých hal a práce s způsobem stavby prototypu SpaceX na průvanu pod širým nebem, tak mi to hlava nebere. Samozřejmě, jde do loď pro lidi a na druhý straně prototyp k hopkání ale ten rozdíl snad nemůže být větší.

    • Hawk napsal:

      Tentokrat to bylo slabsi, az bronzove misto 🙂

    • KarelTv napsal:

      Co je na tom tak divného ??? Postavit obří montážní halu trvá dlouho a stojí peníze. Tak to dělají venku, kdyby měli halu, dělají to v ní. Případné nečistoty asi zachytí palivové filtry. Ve finále ostré lodě samozřejmě budou taky dělat uvnitř, falcony též nebastlí venku, to by asi na zákazníky nepůsobilo dobře, že. A citlivé věci jako Raptory dělají uvnitř v závodu.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Ono nejde tak o to, ze by se stavba venku nekomu nelibila. Problemy to prinasi naprosto realne – kvalita, logistika, pocasi. Necistota v palivovem potrubi zvlast v kyslikove casti muze byt zasadni problem, jak ukazal vybuch CD. Je to provizorium, nic jineho.

        • lvy napsal:

          Výbuch DC neměl nic společného s nečistotou v potrubí, problém byl v něčem jiném.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Problém byl v tom, že v palivovém potrubí byl shluk kapaliny, co tam neměla co dělat = nečistota, která způsobila při natlakování systému výbuch. To, že ta “nečistota” byla palivo a ne jiné smetí na pohledu na věc nic nemění.

    • Adam Hrnčiřík napsal:

      Srovnáváte nesrovnatelné. Vždyť Crew Dragon taky nestaví někde “za domkem na zahradě” a taky s ním mají problémy.

      Jedna věc je stavit hopsadlo a druhá věc je stavit raketu a loď, ve které posadíte lidi na špici obrovské řízené exploze. V dnešní době není místo na omyl, na mrtvou posádku, …

    • Petr Groh napsal:

      ad Spodní voda:
      Máte pravdu, ten rozdíl je do očí bijící.
      SpaceX se nebojí rizika. A všechno zkouší co nejjednodušším způsobem.

      Přístup NASA (resp. jejich dodavatelů) je vpodstatě opačný.

      Elon o tom rozdílu v přístupu mluvil na nedávné prezentaci.

      ad KarelTv a další:
      Máte pravdu, finální produkce bude v hale za kontrolovaných podmínek.

      I přesto ten rozdíl zůstane a jeho následky uvidíme ještě mnohokrát.

  4. lvy napsal:

    Myslíte si, že je start v roce 2021 ještě pořád reálný?

    Stavba resp. i vývoj prvního kusu trvala dlouhé roky (spíš desetiletí), je reálné postavit druhý kus za “pouhé” tři až čtyři roky? (vycházím z toho, že se píše o tom, že už se staví a letět má 2022 – 2023.

    • Dušan Majer napsal:

      Druhý kus se už staví. Výroba prvního kusu trvala dlouho i kvůli tomu, že se stavělo zázemí a za chodu se některé postupy upravovaly a ověřovaly. Další kusy už se budou vyrábět rychleji.

    • Jiří Hošek napsal:

      Artemis I – Tým SLS stále pracuje na agresivním termínu startu v listopadu 2020, viz https://twitter.com/jeff_foust/status/1177317195921186816

      Artemis II – V minulých dílech seriálu lze dohledat, že stejnými milníky, kterými prošla výroba jednotlivých dílů SLS pro Artemis II, prošla výroba stejných dílů pro Artemis I v těchto čtvrtletích:
      Q2/2017 motorová sekce, intertank
      Q3/2017 forward skirt, kyslíková nádrž, vodíková nádrž, segmenty SRB
      Aktuálně tedy jde montáž dílů pro Artemis II s přibližně dvouletým odstupem po Artemis I.

  5. Štěpán Krňanský napsal:

    Díky moc za super článek, ostatně jako vždy..

    Už aby konečně letěli, nemám rád čekání 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo.

    • Pavel Kralicek napsal:

      Jsem rybar, takze trpelivost je moje motto, ale v pripade SLS je to uz k nevydrzeni!;-) Kdo by to pred par lety rekl, ze v roce 2019 budeme uvazovat nad tim jestli se na obeznou drahu dostane driv SLS nebo BFR/Starship (byt treba jen jako prototyp) s tim, ze druhy zmineny ma naprosto realnou sanci byt prvni…vim Artemis pojede dal alespon nekolik let, ale bude to dost bizarni situace, jestli se na obezne draze Mesice potka Orion se Starship (chudak NASA jestli k tomu dojde)…

      • lvy napsal:

        Ještě horší ale bude to, že Musk tam určitě pošle Cubesat, aby pěkně celou tuto sestavu vyfotil na pozadí Měsíce. To bude parádní fotka, jen v NASA z ní asi moc nadšení nebudou.

      • 3,14ranha napsal:

        Ďábel je skrytý v detailech. Musk má 3 hopsadla, ale zatím bez dlaždic, nemá vymyšlené tankování bez kterého se nedostane za LEO (to teprve zkouší vyvíjet s pomocí peněz a knowhow NASA), nemá rampu (na hopsání ji nepotřeboval, ale na plnotučný start bude nutná, odražená energie motorů bez vodní clony by rozdrtila spodek rakety na prášek).

        On se zapomíná že raketoplán byl reusable už v 70. letech. ALE…
        A starship je vlastně jen nafouklý a hi-tech raketoplán posazený na nafouklý falcon. Já držím Elonovi palce, ale k měsíci se nepodívá před rokem 2025. A to když mu bude nakloněná štěstěna a nic mu nebouchne (tím že jede na doraz a ekonomicky tak riskuje že případná nehoda by mu zničila rampu nebo dokonce i “hangár”)

        Vůbec nezmiňuji že všechny úspěšné SHS Elon použije na vynášení Starlinku – aby stihl deadline spojenou s přidělením licence na radiové pásmo (polovina satelitů do 2024 a celá konstelace do 2027 tuším) !

        Takže si teď NASA má sednout na ruce a deset a více let čekat na Elona ? Spoléhat na PLÁNY jednoho dodavatele ? Jeden typ rakety ?

        Uvědomte si, že Falcon9 a SHS jsou zcela odlišné, dvě rakety se ani nemohou více lišit. (motor, materiál rakety, palivo, rozměry jsou zcela jiné a úspěch jednoho nelze odvozovat od druhého – jde o úplně jiný sport).

        • Dušan Majer napsal:

          Jen k tomu tankování – Ono je to spíše tak, že NASA má zájem o tuto technologii a proto se se SpaceX domluvila, aby urychlila výzkum v této oblasti.

  6. Radim Slovák napsal:

    Také se přidávám, k poděkování za super přehled.
    Pro mě je velmi zajímavá a nová informace, kterou jsem dříve jaksi nezaregistroval, že motorový stupeň ICPS nebude po skončení jen tak oddělen, ale že je pro něj nachystáno celkem dost další práce s vypouštěním malých satelitů a pletí si takříkajíc dál po svém. Až mě napadla otázka, proč jeho palivo nepoužijí pro korekce lodi Orion, pokud by zůstal připojen a ušetřili by tím jeho palivo. Je ale možné, že poletí po dráze na které se nebudou dělat nijak významné korekce a pouze po průletu kolem Měsíce vypustí poslední náklad a poslední zbytky paliva se použijí k uvedení na heliocentrickou dráhu.

  7. Kamil napsal:

    Takové práce a vyhodí to po jediném použití.

    • Dušan Majer napsal:

      Takovéhle komentáře už jsou bez přehánění trapné. Budete to samé psát neustále i u Sojuzů, Delt, Atlasů, Ariane, Dlouhých pochodů či Protonů a Angar, nebo je to nějaká móda neustále zdůrazňovat tuhle skutečnost jen u SLS?

      • Petr Groh napsal:

        Pane Majere, děláte skvělou práci v popularizaci kosmonautiky.

        Chcete ji dělat i nadále?

        A stojíte o nové a nové čtenáře a sledující?

        Ano?

        Pak se, bohužel, asi musíte smířit s hloupými až úplně idiotskými komentáři a dotazy. (Promiňte mi prosím ten výraz)

        Představte si čerstvého nováčka, jak napíše svůj první koment….a schytá takovouhle odpověď.
        Vrátí se?

        (Ehm, dobře, Kamil není úplný nováček)
        🙂

        ad Kamil:
        Mně to Kamile taky mrzí. Tak úžasný stroj….a na jedno použití.
        Ale Dušana už s tím nebudeme zlobit, jo?
        🙂

        • Dušan Majer napsal:

          Proti hloupým a idiotským komentářům je potřeba bojovat. Rozšiřovat čtenářskou základnu chceme, ale ne za každou cenu. Stojíme o udržení určité úrovně diskuse a pokud někdo nezvládá její pravidla, tak o něj nestojíme.
          P.S. Taky v hlavě nosím známá jména, která k nám chodí a na nováčka bych reagoval mírněji. Ale stejně bych jej usměrnil. 😉 Je potřeba aby nováčci od začátku věděli, že máme určitá pravidla a že to tu není jako na Novinkách.

          • Radim Slovák napsal:

            Osobně bych za tím neviděl snahu hanit projekt SLS. Je to asi důsledek vize znovupoužitelnosti Elona Muska, kdy se nad současným využití této techniky zamýšlí víc lidí. Dokud znovupoužitelnost nebyla skutečností, tak by o tom ani nikoho nenapadlo moc diskutovat. To že projekty SLS, Sojuzy, Atlasy a podobně nemohou znovupoužití využívat a vznikly v jiné době a hlavně s jinými požadavky se už zřejmě neřeší.

          • Dušan Majer napsal:

            Já jen, že se podobné komentáře objevují s železnou pravidelností u každého článku o SLS – a jen o SLS, u žádných jiných raket to nikdo neřeší. Přijde mi to už vážně trapné.

          • tycka napsal:

            “znovupoužitelnost nebyla skutečností, tak by o tom ani nikoho nenapadlo moc diskutovat”
            Otázkou je jak moc bude znovu použitelnost ekonomická – jak moc se bude konstrukce letem namáhána.

        • Kamil napsal:

          Ad Petr: díky za zastání, i když nováček zde nejsem. S Dušanem zde diskutujeme pravidelně 🙂
          Nechci být drzý ani trapný, ale u té SLS, na kterou se těším už asi 20 let , mě fakt mrzí, že tak rychle zastarává. Vím, že znovupoužití je u ní naprosto nereálné a že by byla chyba ji teď zrušit, pár důležitých misí určitě odlétá.

          • tycka napsal:

            Nejspíš jen díky uváděným nereálným termínům.
            Co takhle zpoždění pilotovaného letu – to nejde jako na vrub SpaceX – myslím po té havárie. V komerční sféře odběratele vaše problémy nezajímají – včetěn zpoždění vinou havárie. Vím o čem mluvím – problémy se zpožděním jsem měli.

          • Jiří Hošek napsal:

            20leté těšení se na SLS bylo předčasné. Až do roku 2012 měl Boeing v rámci programu Constellation kontrakt jen na 335 mil. USD.
            Viz grafika zkopírovaná ze zprávy Úřadu generálního inspektora.
            https://i0.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/IG-19-001-018.jpg

      • Kamil napsal:

        Zdůrazňuji to u SLS, protože to je nově vyvíjená raketa, nebudu to psát u 70 let starého Sojuzu. Ale ten rozdíl se StarShip je tak do očí bijící, že trapné nejsou moje poznámky, ale něco docela jiného. Obzvlášť když trapné poznámky má pan administrátor NASA. Když by NASA vyvíjela SLS se stejným nadšením jako má SX pro SS, už dávno bychom byli na Měsíci, ale jde jen o peníze daňových poplatníků a pro ně nikdo nadšením nejásá.
        Já o ničem nerozhoduju, takže moje poznámky jsou irelevantní, ale vsadil bych se, že podobné myšlenky se honí hlavou nejednomu americkému politikovi.

        • Dušan Majer napsal:

          Nově se vyvíjí i namátkou Ariane 6, Vulcan, Alha, Terran 1 a mnoho dalších raket. Přesto jsou nářky nad jednorázovostí jen u SLS.

          • Jiný Honza napsal:

            Tak zrovna u Ariane 6 se ty vaše “trapné komentáře” taky občas objevují a vy na ně reagujete. A z nových raket jsou tady články o SLS zdaleka nejfrekventovanější.
            U starých raket to celkem logicky nikdo nepíše.

            Trochu mi váš přístup k diskusi poslední dobou připomíná ono “…otevřel si hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi.”
            Ale je to nakonec Vaše hospoda…

          • Dušan Majer napsal:

            U Ariane 6 není těch komentářů zdaleka tolik jako u SLS. U SLS jsou skutečně u každého článku bez výjimky. K čemu to je neustále opakovat jako zaseklá deska to samé?

            Já stojím o diskutující. ale ti musí dodržovat určitá pravidla. Pokud je nedodržují, jsem nucen je usměrňovat. kdybych to nedělal, diskuse zvlčí a za čas se dostane na úroveň novinky.cz. Za ty roky jsme tu společně s dalšími diskutujícími vybudovali komunitu, která tvoří přínosné komentáře. Nedovolím, abychom o tuto vymoženost přišli a jsem ochoten ji bránit i za cenu nepříjemných reakcí na ty, kdo porušují naše pravidla.

        • Jiří Hošek napsal:

          Nevím, jestli čtete Bridenstineho twitter nebo jen opakujete, co píší jiní. 13. března Bridenstine na twitteru kritizoval SLS a pohrozil, že zváží vynesení Orionu na komerční raketě (což splnil, ale studie naopak prokázala, že SLS nemá reálnou alternativu).
          A ze všech reakcí na své twitterové prohlášení směrem ke SpaceX z 28. září retweetnul pouze Erica Bergera, který vysvětlil, že nešlo jen o výstřel do SpaceX, ale je to odraz Jimovy snahy, aby všichni dodavatelé NASA dodržovali své termíny. Totéž řekl Bridenstine v rozhovoru pro CNN – chce, aby všichni dodavatelé byli zodpovědní za zpoždění.

          • Jirka Hadac napsal:

            Tusim, ze to zminujete, rekl az v rozhovoru pro CNN, ale to je jedno. Je to tak a rekl to, o vsech dodavatelich a docela si nebral servitky, az sem ziral. A 
            mel v leccem pravdu. Ikdyz mu pak Lori Garver napsala take svoje.

          • Jiří Hošek napsal:

            Jimovo prohlášení, Ericův komentář i Jimovo přeposlání komentáře proběhly 28. září.
            https://twitter.com/jimbridenstine

        • 3,14ranha napsal:

          Je potřeba se podívat kam se má s danou raketou létat.

          Zatímco SHS chce Elon prvních několik let používat na vynášení Starlinku na LEO a teprve přemýšlí (s pomocí NASA) jak vymyslet tankování aby se dalo se SHS létat i někam dál.

          Tak SLS je od počátku myšlená na lety do hlubokého vesmíru. Co z té rakety chcete zachraňovat ?

          Současné SRB boostery se nevyplatí zachraňovat (možná až dojdou staré díly a nastoupí nové boostery) a centrální stupeň už bude mít takovou energie že téměř dosáhne 1. kosmické rychlosti (z oběžné dráhy neumí raketový stupeň dostat na zem ani Elon). Energie (brzdná) roste se čtvercem rychlosti. A druhý stupeň už letí k Měsíci (Marsu atd.)

          Pokud byste SLS chtěl reusable musela by být několikrát větší. (tak jako to plánuje Elon u kolosální SHS), ale nezískal byste tím žádnou užitečnou nosnost navíc – ten přebytečný výkon by se použil právě na to reusable.

          Vzhledem k tomu že stát je špatný hospodář, tak konzervativní přístup v jeho podání působí nejméně škod. S konzervativním přístupem zhruba víte cenu a časový plán.

  8. Jako vždy skvělý článek. Škoda ale, že moc nereflektuje stav ESM-1 a -2 a také výhled ESA do ESM-6 a změny, jaké požaduje nyní NASA.

  9. kuban napsal:

    báječné čtivo, díky 🙂

  10. ptpc napsal:

    Pridávam sa k “predrečníkom” – opäť vynikajúci článok. 🙂

    Mal by som otázočku:
    Loď Orion bude zabalená do mäkkého krytu a pripojená k mobilnej klimatizačnej jednotke, ktorá bude udržiavať objem pod mäkkým krytom. Celkom mi nie je jasné, objem čoho?

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za pochvalu. 🙂
      Tu větu jsem v článku trochu přeformuloval a rozdělil do dvou vět, aby to bylo jasnější:
      Loď bude ….. zapouzdřena měkkým krytem a připojena k mobilní klimatizační jednotce. Tato jednotka je určena k udržení stabilního prostředí a objemu uvnitř měkkého krytu, aby se kryt nikde nedotýkal lodi.

Zanechte komentář