30. září 2019
Elon Musk, šéf firmy SpaceX měl v noci ze soboty na neděli tiskovou konferenci o novinkách v projektu nosné rakety Super Heavy a lodi Starship. Úvod akce konané na texaské základně Boca Chica byl odložen oproti původnímu plánu o zhruba 80 minut, přičemž oficiálním důvodem bylo počasí. Prezentace se konala pod otevřeným nebem a i když ustaly srážky, které základnu přes den skrápěly, silný vítr bičoval po celou dobu tuto oblast. Podle očekávání se prezentace konala před prvním sestaveným prototypem lodi Starship, který dostal označení Starship Mk 1. Jak jsme již tušili z dřívějších prohlášení, tento exemplář by mohl poprvé letět už za několik týdnů. Během prezentace Musk poskytl shrnutí současného návrhu a nastínil plány dalšího vývoje.
Vizualizace lodi Starship představená v září 2019. Musk upozornil, že údaj o suché hmotnosti je chybný – ideálně se dostanou ke 120 tunám.
Zdroj: https://www.youtube.com
Datum prezentace nebylo zvoleno náhodně – akce se konala na 11. výročí prvního úspěšného letu rakety od SpaceX, která dosáhla oběžné dráhy. Šlo o dnes již nepoužívanou raketu Falcon 1, která vyšlapala cestu k momentálně používanému Falconu 9 a Falconu Heavy. Od oné historické mise provedla SpaceX dalších 77 misí, během kterých naučila své rakety přistávat a dovedla je ke znovupoužitelnosti. Na těchto základech chce firma stavět i nadále – jejich rychlý vývoj se má stát příkladem pro příští desetiletí, ve kterém firma rozvine program rakety Super Heavy a lodi Starship. Ty mají mít i při plné znovupoužitelnosti nosnost na oběžnou dráhu 150 tun.
Vizualizace Starship přistávající u lunární základny.
Zdroj: https://www.youtube.com
Super Heavy a Starship jsou od začátku navrhované jako dost velké na to, aby mohly dopravovat náklady i lidské posádky na povrch Měsíce i Marsu a přitom byly plně znovupoužitelné. V tomto systému tvoří Super Heavy první stupeň obří rakety, která má mít podle aktuálních informací na výšku 118 metrů (Saturn V měřil 110 metrů). Úkolem Super Heavy má být vynesení lodi Starship mimo zemskou atmosféru. Následně Super Heavy motoricky přistane ve vymezené oblasti nedaleko startovního komplexu, aby se mohla připravit na další misi.
An updated Super/Heavy Starship video! Absolutely beautiful! pic.twitter.com/zJGxUQZg9R
— Chris B – NSF (@NASASpaceflight) September 29, 2019
Starship pak sama dosáhne oběžné dráhy a zamíří dále k cíli. Při misích, které povedou například na povrch Marsu může být Starship ještě dotankována. Po příletu k cíli se tato opakovaně použitelná loď pustí do přistání – poradí si jak s tělesy bez atmosféry jako je Měsíc, tak i s atmosférou. V prvním případě bude sestup plně motorický, ve druhém případě přijdou ke slovu čtyři aerodynamické plochy určené k manévrování v atmosféře Země či Marsu.
Starship bude atmosférou procházet vleže – manévrovat má pomocí čtyř pohyblivých ploch. Teprve až před přistáním přejde na motorický sestup.
Zdroj: https://www.youtube.com
Jejich podoba se v uplynulých letech několikrát změnila – třeba vloni se počítalo s trojicí křídel, která by sloužila i jako přistávací nohy. Od té doby vyvinuli inženýři jiný návrh – dvě ocasní plochy ve spodní části lodi a dvě menší kachní plochy u špičky Starship. Tato čtyři křídla budou muset během průchodu atmosférou zvládat velmi rychlé manévrování. V rámci Muskovy prezentace jsme se dočkali i vizualizace toho, jak by mělo toto manévrování vypadat.
Aby bylo možné dosáhnout těchto rychlých pohybů, chce Musk využít technologie ze své další firmy – automobilky Tesla. Jak už v průběhu týdne Musk oznámil na Twitteru, křídla Starship budou ovládána elektromotory, které využijí akumulátory z elektroaut. Co se týče tepelné ochrany, která je nezbytná pro vstup do atmosféry, bude mít Starship výhodu, že nerezová ocel 301 dobře odolává vysokým teplotám. Tepelně nejnamáhanější místa mají být vybavena keramickými deskami, které zajistí dodatečnou tepelnou ochranu – dříve zamýšlené transpirační chlazení tedy bylo zřejmě opravdu opuštěno.
Starship Mk 1
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Již brzy bychom se mohli dočkat prvních letových zkoušek lodi Starship do velkých výšek k nácviku manévrů pro průchod atmosférou. Sám Musk trefně poznamenal, že v této fázi bude loď připomínat spíše parašutistu než letadlo. K prvotním zkouškám by měly posloužit dva prototypy lodí Starship označované jako Mk 1 (stavěná v Texasu) a Mk 2 (stavěná na Floridě). Zatímco Mk 1 bude startovat přímo z Boca Chica, Mk 2 se bude muset přesunout na floridskou rampu 39A, kde momentálně probíhají stavební úpravy pro vybudování této rampy.
V rozmezí jednoho až dvou měsíců by měl podle Muskových slov přijít první letový test obsahující vystoupání do 20 kilometrů a přistání na ploše nedaleko místa startu. Musk dále oznámil, že po této zkoušce by další let mohl mířit už přímo na oběžnou dráhu – již s pomocí Super Heavy. K této zkoušce by měla posloužit loď Starship Mk 3, která by se měla na Boca Chica začít stavět zhruba během měsíce. „Možná to zní bláznivě, ale chtěli bychom dosáhnout oběžné dráhy během šesti měsíců,“ uvedl doslova. Neupřesnil přitom, zda předtím dojde k letu floridské Starship Mk 2.
Testovací zážeh motoru Raptor.
Zdroj: https://www.youtube.com
Nejbližší letový test bude doposud nejnáročnější zkouškou pro motory Raptor, které budou pohánět jak Super Heavy, tak i Starship. Firma SpaceX doposud vyrobila 12 plnorozměrových prototypů těchto motorů na kapalný metan. Podobně jako u všech zkoušek i zde došlo ke zdržením, ale celkový pokrok je neoddiskutovatelný. Důležité je, že firma nedávno dokončila druhé zkušební stanoviště na texaské základně McGregor, což znamená, že zde mohou být souběžně testovány dva Raptory, což se bude hodit při očekávaném zvýšení jejich výrobního tempa.
Vizualizace rakety Super Heavy představená v září 2019.
Zdroj: https://www.youtube.com
Podle současných plánů by měla být Super Heavy vybavena 37 motory Raptor optimalizovaných pro práci v atmosféře. Oznámení jejich počtu můžeme také považovat za důležitou informaci – v průběhu let se totiž jejich počet různě měnil. Z těchto 37 motorů má být sedm schopných naklánění trysky (gimbalingu). Přistání obstará šest nohou, které nebudou zajišťovat žádné manévrování. O to se postarají roštová kormidla, korekční trysky a motory Raptor. Tady je potřeba ještě poznamenat, že 37 Raptorů je maximální počet a sám Musk přiznal, že jich možná bude o pár méně – nejméně však 24. Musk dále hovořil o tom, že startující Super Heavy by měla mít ve srovnání s legendárním Saturnem V dvojnásobný tah.
Loď Starship by měla mít šest Raptorů – tři pro práci v atmosféře a tři vakuové. Podle Muskových slov by „atmosférické“ motory měly mít velkou možnost náklonu kvůli manévrování, zatímco vakuové Raptory budou mít trysky pevně připojené k základně lodi. Na vizualizaci jsme viděli i tři velké nákladní kontejnery umístěné na spodní části lodi, které mají vyplnit volný prostor kolem vakuových motorů.
Uspořádání motorů Raptor na lodi Starship platné v září 2019.
Zdroj: https://www.youtube.com
Musk také oznámil, že cílem SpaceX je postavit na každé základně (Texas i Florida) dva exempláře lodí Starship než se začne pracovat na prvních raketách Super Heavy. Nejvíce omezujícím faktorem je totiž v současné době tempo výroby motorů Raptor. Momentálně totiž SpaceX produkuje jeden metanový motor za osm až deset dní – už v prvním čtvrtletí roku 2020 by to však měl být jeden Raptor denně.
Starship Mk 1 během prezentace natáčená z dronu.
Zdroj: https://www.youtube.com
Během prezentace zaznělo i mnoho dalších zajímavých technologických perliček. Dozvěděli jsme se třeba, že se SpaceX opravdu vyplácí, že vsadila na nerezovou ocel. Ať už z hlediska tepelné odolnosti, mechanické pevnosti či bodu tání má tento materiál náskok před uhlíkovými kompozity, na které firma původně sázela. Kromě výše uvedených důvodů je tu i velmi významná finanční úspora. Zatímco jedna tuna uhlíkových vláken stojí podle Muskových slov zhruba 130 000 dolarů, stejné množství použité oceli stojí pouze 2 500 dolarů – cena je tedy zhruba jen dvouprocentní.
Další zajímavostí byla informace o tom, že SpaceX uvažuje o změně manévrovacích trysek – tzv. cold gas thrustery, tedy trysky se stlačeným dusíkem mají být nahrazeny takzvanými hot gas thrustery, tedy tryskami, kde se bude spalovat metan s kyslíkem. Výsledkem této změny má být mnohem vyšší specifický impuls, tedy královský parametr určující efektivitu motoru – ze zhruba 70 s má dojít k navýšení na zhruba 350 s. Tyto trysky by měly pomoci během přistávacího manévru se stabilizací lodi v prostoru, aby všechno nemusely zajišťovat jen motory Raptor.
Part 2 – Crazy! pic.twitter.com/u7yGKGdeK4
— Chris B – NSF (@NASASpaceflight) September 29, 2019
SpaceX by prý také ráda postupně vylepšovala technologii stavby Starship i Superheavy. Zatímco první prototypy se stavěly svařováním ocelových desek, do budoucna by se podle Muskových slov mělo vycházet z dlouhých pásů, které se jen naohýbají na průměr 9 metrů a jedním svislým svarem se svaří prstenec. Tento výrobní proces by se měl začít používat už u Starship Mk 3.
Porovnání velikostí systému Super Heavy – Starship s dalšími objekty.
Zdroj: https://www.youtube.com
Ani po skončení oficiální prezentace nebyla nuda – následovaly totiž Muskovy odpovědi na dotazy z publika, které pokládali i známí popularizátoři tohoto oboru – třeba Tim Dodd (Everyday Astronaut), nebo Chris Gebhardt z nasaspaceflight. Při odpovědích jsme se třeba dozvěděli, že pilotované mise mají startovat jak z Floridy, tak i z Boca Chica. Texaská základna prý bude za deset let mnohem větší a hezčí s více budovami a raketami.
Zajímavé informace se týkaly i počtu motorů – zatímco aktuálně stavěné prototypy Mk 1 a Mk 2 budou mít pouze tři motor Raptor, Mk 3 a Mk 4 už jich mají mít šest. Musk nás také nechal nahlédnout do základů firemní kultury ve SpaceX, když diváky seznámil s principy, jak to v jeho firmě chodí: „Nejlepší díl je žádný díl, nejlepší proces je žádný proces. Nejlépe fungují jednoduché věci a proto je nutné se snažit o co největší možné zjednodušování, v konstrukci, ve výrobě, při montáži i v provozu. Neexistující díl nic nestojí, netrvá žádný čas ho vyrobit a nemůže se pokazit. Proto v každoročních iteracích SS/SH vidíme spíše redukce a zjednodušení, než stále složitější stroj.“ A podobné moudro prohodil také o časovém harmonogramu: „Pokud něco trvá dlouho, je to špatně. Když stíháte jen tak tak, je to správně.“
Proces tankování pohonných látek mezi loděmi Starship.
Zdroj: https://www.youtube.com
Motory Raptor by měly využívat větší poměr kyslíku vůči palivu než je tomu u motorů Melrin. Podle Muskových slov by to mělo být 3,5 kg kyslíku na 1 kg metanu. Nejjednodušší uhlovodík by SpaceX chtěla vyrábět z atmosféry reakcí oxidu uhličitého s vodou – elektřinu by dodaly solární panely. Vznikl by tak udržitelný systém.
Prezentaci v pozadí dominovala Starship Mk 1 doplněná o první stupeň Falconu 1 – kam se SpaceX posunula za 11 let.
Zdroj: https://www.youtube.com
Na konci dotazů už se diskuse dostala do fáze, která může leckomu připomínat sci-fi. Podle Muska by totiž mohli lidé ve Starship letět poprvé už zhruba za rok. Na dotaz, zda stále uvažuje o tom, že by se do Starship vešlo až sto lidí, odpověděl, že ano. Její obytný prostor má být tisíc metrů krychlových, takže na každého cestujícího by připadalo deset metrů krychlových. To se může zdát málo, ale je to dáno tím, že jsme zvyklí využívat v gravitaci jen jednu plochu – v kosmu by však lidé mohli využívat celý objem bez omezení.
Když pak Musk hovořil o tom, co si představuje pod pojmem masivní znovupoužitelnost, zmiňoval třeba tři starty Starship denně, tedy zhruba tisíc ročně, přičemž Super Heavy by prý zvládla i dvacet startů denně. Je jasné, že k těmto cílům vede velmi dlouhá cesta a možná k jejich úplnému dosažení nikdy nedojde, ale snaha se v tomto případě cení. Jak sám Musk říkal, lidstvo by mělo využít možnosti, kterou má a stát se meziplanetárním druhem. Vždyť i kolonie na Marsu by jednou mohla být přínosná i pro samotnou Zemi.
Elon Musk na konferenci na Boca Chica.
Zdroj: https://www.youtube.com
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.youtube.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.youtube.com/watch?v=sOpMrVnjYeY
https://pbs.twimg.com/media/EFnMIA9WwAEgA4N?format=jpg&name=medium
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
https://twitter.com/elonmusk
To správné cosmo disco a níže vhled do trupu Bestie. 🙂
Dusan, mozno by sa toto prijemne video mohlo doplnit do clanku a/alebo vydat ako kratka sprava
https://youtu.be/cIQ36Kt7UVg
Problém je, že to video je kompletně celé v angličtině, která je nutná k jeho pochopení a navíc je i dlouhé. Je otázka, zda by bylo přínosné pro naše čtenáře – je to nemalý počet těch, kteří anglicky neumí. Spíše si ho schováme pro otitulkování, až bude mít kolega, který titulky dělá, více času. Pak to bude mít přínos pro všechny.
Tak ja sa pripojím do tejto debaty.Tiež si nemyslím,že sa ľudstvo zničí úplne.Niečo určite zostane.Tí najbohatší možno.Povedzme si to narovinu,že budúcnosť není ružová.A to niesú len klimatické zmeny a s tým spojené veci ako migrácia,hladomor,chudoba,choroby a vojny.Je nás veľa a je veľké napätie.A to som ešte nepomenul umelú inteligenciu a mechanizáciu.Som zvedavý čo budú robiť ľudia,keď nás stroje nahradia.Každý sa nedá preškoliť a potom bude srandy.Určite ten technický pokrok nezastavíme a najlepšie by bolo s tým splynúť ale to nebudeme mať všetci.Budú čoraz väčšie rozdiely.Kto má trochu šedej kôry,tak to vie a komu nie,ten je naivný.A není to mega scifi,otázka pár desatročí.Pôjde to rýchlo.Je to smutné ale je to tak a ani sa nedivím,že sa nerodia deti.Ja osobne ich tiež nechcem.
Čo sa týka tej kolonizácie,najprv sa tam musíme dostať,technika ide dopredu a úprava ľudí je nevyhnutná,žiadny terraforming a podobne.Homo upgrade!
Teorii, kterou tady všichni píšete je sice pěkná, ale nerealizovatelná a patří do scifi žánru. Lidstvo se samo zničí dřív než budeme mít postupy a technologii na kolonizaci marsu.
Máte k tomu něco konkrétního, nebo to byl jen dnešní sen?
Myslím, že váš komentář je zbytečně negativní. Kdyby takhle uvažovali naši předkové, tak nikdy neopustíme jeskyně.
Nevím jestli se lidstvo zničí, spíš myslím že úplně ne. Ale souhlasím že kolonizace (nikoli výzkumné expedice) je nesmysl, minimálně než by se podařilo najít spolehlivý a kompaktní zdroj velkého množství energie s levným a bezpečným provozem. S tím to stojí a padá, to by sa daly dělat doslova kouzla. Zatím však nic takového na obzoru není.
Klid, Tome.
Taky občas mívám takovéhle myšlenky, ale proč to řešit?
Směřování lidstva nezměníme, to má v rukou příroda. A možná i něco za ní.
Přeju ti, abys k tomu našel důvěru.
Prostě mi to tak přijde, že je to scifi. Dnešní technologický pokrok jde obrovským tempem kupředu. To má za následek drancovaní naší planety (akce a reakce). Proto jsem psal že se dříve zničíme.
Ale pokud už bude mít lidstvo dostatečně rozvinutou kolonii na Marsu, tak přežije i při zničení Země.
Myslím, že doslovně tam říkal, že teď máme jen několik set milionů let:) na to, abychom zachránili poklad evoluce zvaný vědomí, než se slunce roztáhne až na oběžnou dráhu země. Prostě stanovil směr a udělal první krok. Na Marsu bude mít určitě jednou sochu, u který se budou školáci kroutit nudou:)
V minulosti zanikla spoustu zivocisnych druhu, a to ze se chovali vuci prirode mnohem enviromente vstricneji nez clovek jim nebylo moc platne. Tim nerikam, ze se nemame k prirode a k planete chovat ohleduplne , urcite ano, ale z hlediska dlouhodobe perspektivy nas to nespasi.
Nemyslim si, ze mame pred sebou miliony lety klidneho vyvoje, jak pise predrecnik , moje oblibene supersopky „bouchaji“ trochu casteji, navic soucasnou komplexni, provazanou spolecnost muze poslat do stredoveku i mnohem mensi problem.
Nicmene pokud se to Muskovi zadari a Mesic – Mars se stane diky jeho dopravnimu systemu ekonomicky dostupny, tak asi zacne imperialni soutez o nejatraktivnejsi mista pro vystavbu zakladen, coz by mohlo kolonizaci a vedeckotechnicky pokrok urychlit.
K té záchraně lidí. Vůbec bych se nedivil, kdyby tam posadili kompletní Dragon2 i s trunkem. Dokonce by se jim vešli dva vedle sebe 🙂 Nebo tři bez trunku.
…jako kam…?
To je blbost asi jako dát 14 rogal pro záchranu do letadla se 100 člennou posádkou. Zbytečná váha a zabraný prostor. Navíc by tam byl možný jen návrat z LEO. A doporučil bych ještě přidat krabičku se 100 sirkami ať můžou losovat.
Ja mám takú malú ale rozvitú otázku.
Takže ak tomu správne rozumiem:
Starship vyštartuje na nosiči Superheavy zaparkuje na obežnej dráhe Zeme. Tam ho dotankuje ďalší Starship /verzia: Tanker/, a potom Starship dotankovaný poletí k Marsu s ľuďmi.
Potiaľto to chápem.
Ale čo bude potom? 🙂
Starship pristane na Marse s ľudskou posádkou. A?
A potom? Ako sa dostanú naspäť?
Citujem oficiálny zdroj:
„After landing on Mars, the spacecraft is loaded with locally-produced propellants to return to Earth.“
Z toho mi vyplýva že: Prvá misia tam teda bude musieť doniesť kompletné vybavenie na výrobu paliva keďže Starship nemá kapacitu aj na cestu naspäť. A keď sa to nepodarí? Ten výrobný proces paliva uskutočniť? Kto posádke donesie palivo? Ďalšia misia? Ako? Veď predsa ďalší Starship minie to palivo smerom tam. Či nie? Zomrú tam?
Z toho plynie ďalšia dôležitá vec.
Okolo Marsu bude musieť byť na orbite niečo podobné ako Gateway na mesiaci. Niečo ako medzizastávka pre posádky kde prežijú kým sa vôbec vytvoria podmienky na cestu naspäť. Myslím z povrchu Marsu.
Kto tam tú stanicu postaví? Koľko to potrvá?
Ak tam už raz pristanú s posádkou, musí byť predsa dokonale zabezpečený ich návrat. Bez toho paliva môžu čakať maximálne tak na orbite.
První výprava k Marsu by byla bezpilotní, dopravila by tam jen výrobní linku na metan, ze které by se později po přistání dotankovala loď pilotovaná. Díky tomu by mohla vyrazit k Zemi. Možná těch nepilotovaných misí s výrobními linkami před prvními lidmi bude více. Ale princip je jasný.
Tak princip jasný je.
Teď stačí jen najít na Marsu vodu, poslat tam autonomní stroje na její „těžbu“ a čištění, automatizovanou linku na výrobu a zkapalnění metanu a kyslíku a nějaké ty zásobníky. Jo a taky dostatečné plochy FV článků a možná pár obslužných robotů. No mají co dělat. 🙂
Souhlas. Až robotizovaný a automatizovaný systém vyrobí potřebné množství paliva a okysličovadla (což zatím neumíme), tak vydá signál na Zem, že raketa s lidmi může vyletět. Pak odstartuje cca 8 tankerů a doplní nádrže na Starshipu a ten poletí k Marsu a přistane na něm. Za tu dobu několika měsíců se může s tou zásobou stát nějaký malér, nebo raketa s lidmi přistane dále od zásobníků apod. Jak se ti lidé vrátí na Zem? To vše by dobře fungovalo, kdyby tam byla už vybudována stála základna, ta už by si nějak poradila. Mi to stále vypadá na to, že pokud nechceme od počátku riskovat lidské životy, tak tam musí přistát rakety, které budou mít palivo pro návrat na oběžnou dráhu u Marsu a tam je bude čekat raketa pro návrat k Zemi.
Ono by to šlo i bez výroby na Marsu. Stačí poslat pár tankerů na orbitu Marsu a dva až tři nechat přistát. Pravda, pak by ze Země nestartovalo osm lodí, ale cca padesát.
Máte úplnú pravdu, prvé palivo ktoré ľudí dopraví z Marsu späť na zem bude musieť byť dovezené aj tak zo zeme inou Starship. Irónia ale asi to tak bude. Pokiaľ nebude na Marse stála základna alebo 100% funkčná linka s minimálne jedným záložným zdrojom nikto nebude riskovať stratu posádky.
Tomu rozumiem, len určite tam tých liniek na metán bude musieť byť na začiatok viac spolu s náradím na opravu atď… Ono spoliehať sa len na jednu linku a že hneď prvá pilotovaná misia s posádkou tú linku naštartuje a uvedie do chodu na relatívne neznámej planéte bez jediného technického zádrhelu by bola šialenosť. Každopádne bude zaujímavé sledovať ďalší vývoj.
Mimo iné, vie sa či bude Starship dokovatelná aj čo sa týka výmeny posádky medzi sebou? A nielen na potreby čerpania paliva?
PS: Ďakujem za článok.
U ISS nebo Gateway ano. A jelikož na ISS je uzávěr na obou stranách totožný, tak možná teoreticky se spojit můžou. Bude záležet kde bude spojovací mechanismus umístěný. Moc mi ale nedává smysl je dokovat k sobě
Tak podle poslední zveřejněné grafiky od SX má být spojovací modul na „hřbetě“ SS, takže že spojování SS vs SS asi nic nebude
Určitě bude.
Už na první pilotovanou výpravu mají letět hned čtyři Starshipy najednou.
V té době už bude jistě vyřešeno „přelézání“ mezi nimi.
(K čemuž může nastat mnoho důvodů, čekaných i nečekaných.)
Stanice u Marsu by mela smysl, pokud by na ni byla umela gravitace(vytvorena treba pomoci rotace). Skoda ,ze se neinvestuji prostredky i timto smerem(budouci rozsireni Gateway), ulehcilo by to i cesty na Mars.
A ciste i ekonomicky, treba cas posadky ISS je predpokladam drahy, kolik casu posadky na ISS travi denne treba cvicenim, aby udrzeli svaly v kondici.
Stejne tak zdravotni stranka, stav beztize a osteoporoza napr..
Stanica na orbite Marsu bude mať zmysel. Ak chceme na povrchu Marsu niečo budovať a v prípade problémov s palivom alebo iného núdzového stavu zachrániť posádku. Ono myslím že presne práve preto sa vyvíja aj Gateway pre mesiac. Pre rýchlejší a efektívnejší presun materiálu zásob a vybavenia na
mesačný povrch pomocou landerov k nej pripojených.
Realisticky: prvním cílem SS+SH je vynášet satelity starlink. Druzí v řadě jsou zákazníci se satelity, co mají hluboko do kapsy. Pak je tam, pravda, Maezawa. A až úplně na konci možná lety s posádkou pro NASA.
Tím chci naznačit, že s vývojem systémů pro udržování životních podmínek to není tak horké.
Trochu mě zarazila ta nerezová ocel, nebude to příliš těžké?
Pěl tam básně na typ oceli 301. Má prý vysokou pevnost ve velmi studených teplotách a bod tání 1500C, takže se ušetří na váze tepelného štítu, protože interní štítová teplota může být tudíž dost vysoko.
A co tepelná roztažnost oceli? Nebyla tam zmínka, jak ji bude kompenzovat?
nikde som nenasiel ani zmienku o nejakom zachrannom systeme, ak sa pri starte nieco pokazi. fakt ho SS nebude mat?
Taky proto nelze očekávat, že by NASA k jejímu použití někdy přistoupila. Snad jedině až jako nákladní loď nebo nástup až na oběžné dráze.
nasa mala raketoplany ktore tiez nemali zachranny system. resp. spociatku mali tusim horne 3 sedadla katapult, ale potom to zrusili uplne, ked zacali lietat 7 clenne posadky.
Jenomže taky se ukázalo, že to byl realtivně nebezpečný stroj oproti kapsli typu Apollo či Sojuz. Starship by mohl v případě havárie SHS během startu provést záchranu, ale zase má mnohem nebezpečnější přistání než Shuttle. I F9, po tom co už uměl přistávat měl pár havárií. Proto nevěřím že si dovolí jen tak tam posadit lidi.
„měl pár havárií“. Človeče, jedna havária bola priamo pri lete a druhá bola ešte na rampe. To bolo všetko. Sa trochu ovládajte pri tom, čo píšete.
Tak napsal „pár“. A to jsou dva, ne? 🙂
A podle kontextu měl asi na mysli i havárie při přistání prvního stupně a těch bylo víc než jen pár.
Zde najdete seznam incidentů během letu, mimo jiné i STS. A to tam není všechno, třeba s SRB se hazardovalo docela dlouho (a výrobce to věděl), nebo třeba rozbité/opadané keramické destičky byla běžnost atd.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_spaceflight-related_accidents_and_incidents
Že nebylo více ztrát, je jen zázrak.
pre: Jaro Pudelka
„I F9, po tom co už uměl přistávat měl pár havárií. “
clovece naucte sa citat s porozumenim, lebo je jasne, ze kareltv nehovori o havariach pri startoch f9, ale pri ich pristavani a tych bolo viac ako len 2
ak by mala mat SS pri pristavani taku uspesnost ako f9, tak do toho ziadny urad nedovoli posadit ludi a to je pristavanie f9 daleko jednoduchsie ako bude pristavanie ss
Z kontextu vôbec nie je jasné, že sa jedná len o havárie pri pristávaní. Ak to teda berieme do úvahy, tak sa skutočne jedná len o dve havárie. Ak chcete uvažovať napr. Falcon Heavy, tak tam boli dve havárie stredného stupňa pri pristávaní. Ten tretí bol zničený pri preprave, pristátie bolo úspešné, pričom vo všetkých troch prípadoch 1. stupeň bol na hranici svojich možností.
V prípade Falcon 9 neviem presne koľko bolo zlyhaných pristátí, jedno alebo dve, fakt neviem. Myslím teda zlyhaní už po prvom úspešnom pristátí.
Napriek všetkému sú to viac ako dobré výsledky, to je nesporné.
Preto považujem podobné tvrdenia za zbytočné a nekonštruktívne, čo ma viedlo k mojej prvotnej reakcii.
Důležité je, že žádný stupeň co letěl znova zatím nehavaroval jak při startu tak i při přistání. Myslím si, že na Starship budou lidé létat jen už na letěných kusech.
nie, predpoklada sa taka uroven bezpecnosti, ze statisticky nebude potrebny. kym sa ale na taku uroven bezpecnosti dostaneme, bude kazdy listok na SS „jizdenkou do pekla“.
Dopravní letadla taky nemají žádný záchranný systém a léta se s nimi.
Hlavním bezpečnostním prvkem bude asi jednoduchost a robustnost, žádná separace postranních stupňů složených z pěti segmentů, žádné opadávání pěny a když bouchne motor, tak to prostě raketa vydrží a přistane s jinými motory.
Zrovna atmosférické motory StarShip jsou hodně blízko u sebe a nejspíš budou mít i společné vektorování tahu (naklápění). Nevypadá, že by kolem bylo dost místa pro samostatné naklápění. Tedy redundance tam moc vidět není a výbuch jednoho motoru může poškodit ostatní. Booster SuperHeavy je na tom paradoxně lépe. U tak velkého stroje taky nepřipadá v úvahu nouzové přistání na padáku do moře. Při potížích s boosterem by StarShip měla umožňovat něco jako hot staging, na který to taky nevypadá.
Srovnání s letadly dost pokulhává, protože ty jsou pro nouzové přistání vybaveny. Mohou přistát bez podvozku, bez motorů, s omezeným ovládáním řídících ploch, na vodní hladině, na jakékoliv plus minus rovné ploše. Po drsnějším nouzovém přistání je sice stroj zničený, ale posádka a cestující mají poměrně dobrou šanci přežít. Jediné toho všeho, co zvládne i StarShip, je nejspíš přistání na hladině (plácne s sebou, ale připoutaná posádka by přežít měla) a nějaké menší komplikace s řízením (jako nedávno zaseknuté kormidlo F9).
Ano, až budou Starshipy běžně létat, tak občas nějaký spadne.
Tak, jako občas spadne letadlo plné lidí.
Tak, jako se občas srazí dvě auta v plné rychlosti…
Historie dopravy je plná mrtvých a přesto se jezdí, plave a létá dál.
Lidé se nenechají odradit, nenechají si tyhle možnosti vzít.
No to záleží na spolehlivosti. Kdyby 1:500 tak letadly nikdo normální lítat nebude, maximálně pár dobrodruhů a budou se používat bezpilotní drony. Přistání Starship bude nebezpečné, mnohem nebezpečnější než Shuttlu, ten normálně plachtil a dalo se z něj vyskočit na padácích. Starship bude padat jak šutr a ve finále se musí trefit na rovnou plochu.
@KarelTv raketoplán měl možnost katapultáže jen v začátku, tuším 3 katapultážní sedadla. Když začalo létat více členů posádky, tak je odstranili (ono by to nebylo moc fér ke zbytku posádky a také váha navíc).
A letová obálka raketoplánu také spíše pripomínala hozenou cihlu. Glide ratio 1:1 hypersonicky, 2:1 supersonicky a 4.5:1 subsonicky.
Samostatné naklápění motorů bych tak snadno nevylučoval. Ty motory se budou naklápět primárně směrem od středu a nebo všechny náraz jedním směrem (při otočce), takže si překážet nebudou.
Pokud ano, tak i nedestruktivní selhání jednoho motoru nevyhnutelně povede k havárii. To je ještě horší varianta než tři motory na jednom kloubu. Spíš doufám, že je to jen předběžný render a reálně to bude vypadat jinak.
A ano, i letadla padají s fatálními následky, ale těch, která mají vážné problémy a přesto se z nich dokáže zachránit většina lidí, je mnohem víc. Kdyby padala i ta, důvěra v leteckou dopravu by rapidně poklesla. V autě, kde by selhání motoru končilo vaší smrtí byste asi jezdit nechtěli. A to je šance selhání běžného spalovacího motoru mnohem menší než raketového.
Včera jsem si užasle vyslechl celou Elonovu presentaci. To co nastínil, zcela překope vesmírné cestování.
Jsem jediný, komu se teď zdá, že Moon Gateway je možná teď zbytečný projekt?
Nicméně, bude dokončen (stejně jako SLS) a Elon první Lander nejspíš přívítá na Měsící osobně.
Ta plánovaná kadence startů a množství raket je dechberoucí a zcela revoluční.
Přijdu si po včerejšku jako ve sci-fi filmu…
Gateway má zcela jistě svůj význam, neboť má umožňovat vědecký výzkum.
Jestli je pravda, jak tvrdí, že k Měsíci bude po dotankování na LEO schopen dostat 150 tun, nebo 100 lidí, tak tam může odvozit sám celou infrastrukturu pro NASA/ESA/JAX.. a několikrát.
V této souvislosti mne během presentace napadly tyto dotazy.
Jak budou lidé z té lodi vystupovat po přístání mimo Zemi? Jak se bude vykládat náklad? A nezmínil, jestli plánuje interface k existujícím systémům, to jest jestli bude moct prodat přepravní kapacitu NASA při dopravě materiálu a lidí třeba na Gateway.
Interface zatím nebyl představen, o vyložení by se měl postarat zřejmě jeřáb integrovaný do lodi.
Jen je třeba dodat, že aby mohl jeden Starship doletět na Měsíc s cca 150 tunami a vrátit se zpět, musí jej na excentrické potkávací dráze natankovat cca 8 Starshipů-tankerů vše s celkovou startovací hmotností 45 000 tun. S cestou na Mars to bude podobné. Jen by mne zajímalo, jak dlouho bude posádka čekat na to dotankování.
Jinak díky autoru za zajímavé shrnutí.
spíše pro přelet země měsíc či mars použijí toto:
https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Fusion_Drive
Není zač, rádo se stalo. 😉
Tankování na oběžné dráze: použijí se 2 tankery. Vystartuje první a druhý ho naplní třeba 10 starty. Pak vystartuje loď s posádkou a natankuje najednou doplna.
Jak jste dospěl k číslu 8?
A kde najdu informaci, že tankovací dráha musí být excentrická?
Asi mi něco uniklo, předem díky.
Máte nějakou citaci? Já jen vím, že vývojáři doufají, že by to mohla použít NASA na Orionu pro meziplanetární lety.
add Kamil – asi výhodnější řešení.
add David R. – předpokládám, že nádrže Starshipu pojmou 1200 t, nosnost Starshipu je 150 t z toho 1200/150=8. Excentrická tankovací dráha je dle starších tvrzení Muska nutná pro přistání na Marsu a let zpět na Zem z důvodu úspory delta v, pro vykonání téhož z kruhové parkovací dráhy u Země disponibilní delta v je nedostatečné (pro přechod na odletovou dráhu, přechod na orbitální dráhu, přistání a přechod na orbitu u Měsíce a přechod na návratovou dráhu k Zemi). Pro let k Marsu toho není zapotřebí – tam se předpokládá, že pro zabrzdění a přistání se použije aerodynamické brzdění atmosféry. A pro návrat zpět se použije palivo vyrobené na povrchu Marsu.
@Jan Jančura
„Excentrická tankovací dráha je dle starších tvrzení Muska nutná pro přistání na Marsu a let zpět…“
Tady je asi překlep a myslíte Měsíc, že? Jinak nevím, proč se při letu od Marsu zdržovat na orbitě Měsíce.
S těmi osmi tankery se hádám pletete. Zcela jistě bude mít tanker po vynesení SH na LEO ještě mnoho nespotřebovaného paliva v nádržích které bude moct také přečerpat a nechá si jen palivo na přistání plus rezervu.
Jestli tanker poletí osmkrát nebo desetkrát, to není vůbec důležité.
Tedy, pokud opravdu budou tři starty denně, jak plánuje Elon.
Tisíc startů ročně…. it’s crazy!!!
@Kenny007 nosnost 150 t na LEO znamená, že po vynesení 150 t na LEO už nemá žádné palivo. Pokud by měla, tak bude nosnost vyšší.
Nosnost 150 tun na LEO je udávaná s plnou použitelností – tedy i s rezervou pro návrat lodi.
@Dušan Majer samozřejmě palivo pro návrat mít bude, špatně jsem to formuloval. Expendable tanker na LEO je nesmysl
ja by som povedal, ze gateway treba dokoncit uz len preto, ze prezentacie aj SS Mk.1 su sice pekne, ale nic z toho este nedosiahlo obeznej drahy. stavat vsetko na jedneho kona nie je dobry napad, hlavne ak su moznosti mat zalozne plany.
Kazda prezentace je takove demo, realita byva slozitejsi. Hlavne v kosmonautice obecne znamena kazdy vesti problem uzemeni lodi/nosice na radu mesicu. Viz treba Crev Dragon.
A kdyz se zrusi Gateway, jakou mate zaruku ze vlada takto usetrene penize z kosmonautiky nestahne a neda je napr. nejake bohulibe neziskovce.
Gateway musí dokončit, to by jinak mohli rovnou zavřít celou NASA. Uvědomte si, že v tom projektu už zahučelo přes 20 miliard dolarů a ještě hodně dalších tam zahučí. To by padaly hlavy ve velkém. Tady už se uhnout prostě nedá. No a pak se to tak nějak potichu zavře, protože to bude drahé, ale to už známe z minulosti mnohokrát.
Gateway může klidně skončit jako stanice Freedom- Jen v hlavách politiků.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Freedom_(kosmická_stanice)
https://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Orbital_Platform_–_Gateway
je stejně problémová jako ISS.
ISS není problémová, je vysoce přínosná.
ISS je jedním z největších úspěchů lidstva.
20 mld pro Gateway , federalni rozpocet je „by oko“ nejakych 3,5-3,8 bilionu $. Ale jiste, NASA je financovana ze statniho rozpoctu, pokud bude politicke rozhodnuti zrusit projekt Gateway, zrusit ISS, tak s tim nikdo nic nenadela. Ale jak vidno vyse, rozpocet si moc nepomuze…
Bez ISS by asi SpaceX nebyla kde je, s ohledem na financovani ze strany NASA a na mnozstvi zakazek pro NASA v jejich zacatcich(SpaceX).
a nie je prave to ulohou NASA? Tahat pokrok? Tahat sa da aj tak, ze date zakazky inovatorom…
Proč by měli zrušit NASA – pilotovaná kosmonautika je jen část jejího poslání, její vesmírné sondy apod. jsou světovou špičkou a táhnou celý obor.
Navíc, když kdoví kdy, dostane Musk Starship po několikerém tankování ke Gateway, pořád mi není jasné co tam v té nosnosti 150 t dopraví. Žádný obyvatelný modul není připraven – není pro něj program, vyvinuty přístroje, zajištěna jeho dlouhodobá podpora a financování apod. Obdobně to platí pro Měsíc i Mars. Přitom je nutno mít na paměti, že to vše je nákladnější než vlastní raketa.
Proč je Gateway malá stanička bez stálé posádky? Protože NASA si spočítala, že dopravit cokoliv jiného k Měsíci bude pomocí SLS nepřijatelně drahé. První musí SpaceX dokázat, že mají raketu s potřebnou nosností a nízkou cenou a až pak se v NASA rozhoupou k odvážnějším plánům než je Gateway. Protože budou mít potřebný nosič za nízkou cenu.
Dosud nebyl Starship více než jenom Muskův nápad na papíře SpaceX. Nyní mají konečně první prototyp, ale NASA musí počítat s tím, co reálně mají a to je SLS, který je v mnohem pokročilejším stádiu vývoje. Věřím, že věci se hodně změní, až se Starship dostane poprvé na orbitu a úspěšně se vrátí. Možná že úplně přehodnotí Gateway. Možná dokonce i SLS.
Není to jediný důvod. Stanice bez posádky bude mít vhodnější podmínky pro některé experimenty.
Děkuji za super článek a vůbec za zprostředkování všech informací z činnosti SpX a ostatních. Denně mám Kosmonautix prostudovaný….
Jsem moc rád, že se článek líbil. Velmi si vážím toho, že se k nám vracíte.
Dušane, jako vždy epesní přehled, jen mi tam chybí zmínka o rozhovoru pro CNN (imho před samotnou prezentací), kde Elon reagoval na Bridenstinův tweet.
Díky za pochvalu a ty přestřelky jsme tam nedal schválně. Přijde mi to až příliš přízemní na to, jak technicky zajímavý projekt to je. 😉
Je zname aky zdroj energie chcu pouzit? Preto ze nemam pocit ze by som niekde na tych vizualizaciach videl nieco ako solarne panely. A nechce sa mi verit, ze by to dali cele na lionkach z Tesly. Rozhodne nie pre dlhsie misie ako vylet na mesiac alebo nebodaj este dalej.
Atomové zdroje součástí SS asi nebudou to by zelení moc řádili. Na druhou stranu jako součást vyrobí infrastruktury si nic lepšího nedovedu představit. To nejdůležitější pro jakoukoliv lidskou činnost,ve vesmíru obzvlášť, je přístup levnému a stalemu zdroji energie. Pak se dá dělat cokoli. Děkuji za článek a už se moc těším na to co nám Elon připraví.
Není zač, jsem rád, že se článek líbí. 😉
„Atomové zdroje součástí SS asi nebudou to by zelení moc řádili.“
Hlavně by řádili inženýři, kvůli otřesnému poměru výkon/hmotnost u současných i „blízce budoucích“ vesmírných reaktorů.
S tou váhou jste zaspal dobu. Kilopower váží 1.5 t při výkonu 10 kW. Na Kilopower pak navazuje Westinghouse s výkonem někde kolem 1-2 MW v elektrice + odpadní teplo a vejde se do standardního kontejneru a odvézt kamionem (přesnou hmotnost jsem nedohledal).
No právě. Desetikilowattový Kilopower (vážící mimochodem 1800 kg, nikoli 1500 kg, jak tvrdíte) má stejnou hmotnost jako zhruba třísetkilowattová moderní vesmírná solární instalace (v součastnosti dostupná a koupitelná, ne něco, co za deset let bude mít ještě o 50%-100% výkonu navíc při shodné hmotnosti). Takže jeho výhody se projeví někde kolem Jupiteru nebo dále. A nějakého fiktivního Westinghouse sem netahejte. Ostatně kontejnery ani kamióny na Mars nejezdí.
1) „The space rated 10 kWe Kilopower for Mars is expected to mass 1500 kg in total“
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Kilopower
Ale těch 300 kg je pro SS „zanedbatelné“.
2) kdo tam tu solární elektrárnu na začátku postaví?
3) Fiktivní Westinghouse realizuje Kilopower do praxe, mimo jiné i ve spolupráci s NASA, jen bude oproti prototypu (překvapivě) silnější.
4) Rakety na Mars dnes také nelítají. Celá ta marsovská logististka vázne, ani pohlednici tam nejde poslat. Snad to SS zlepší.
Někdo to tu psal- směřují to prý na: https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Fusion_Drive
Výroba energie a pohon s vysokým lsp v jednom.
mám rád sci-fi a snad se jednou dočkám -> ale kde prosím (v současnosti+25let) vezmou He3 ?
Líbí se mi, jak se nikdo nezarazí nad faktem, že booster Super Heavy bude bez problému přistávat vedle rampy. To už totiž všichni víme, že mají natrenovano, ale před 10 lety by se jim všichni vysmáli.
Dále mě také zaujala reakce na dotaz o možné kontaminaci – Musk vlastně naznačil, že to nebudou moc řešit, protože nízké teploty a UV záření na Marsu se o to postarají. Dává to ale smysl, protože otázka zní, zda-li se při bydlení na Marsu zaměřovat na 100% ochranu tamější přírody vůči našemu biologickému materiálu. To snad ani není možné.
A do třetice – je vidět, jak Musk dospívá po politické stránce, protože vyjádření tweetu ředitele NASA zvládl bravurně. A to mi doteď není jasné, čeho tím Bridenstine chtěl dosáhnout.
Každopádně mě vůbec nemrzi,že jsem byl vzhůru do pěti, protože SpaceX prostě posouvá budoucnost lidské rasy jako momentálně málo kdo. A navíc to dává veřejně naodiv. Příští roky budou úžasné.
Děkuji za vyčerpávající článek !
Jinak co se Muskovo prezentace týče, nevím co si o tom mám myslet, proč vypálí ty termíny které se nakonec ukáží jako úplně mimo, nepůsobí to vůbec seriózně. Nemyslím ty atmosférické lety Starship do 20km, ale až budou muset řešit tepelnou ochranu při sestupu z orbity, a pak dokonce návrat z 2. kosmické. A to vůbec nemluvím o pilotovaných misích. Dragon doteď pilotovaný neletěl a kdyby býval při letu použil to super motorické přistání nebo abort při staru, posádka by byla mrtvá. Snad zvládnou do 5-ti let alespoň nákladní verzi, to by dost pomohlo při vynášení těžkých nákladů aby kosmonautika nebyla odkázána na drahé SLS.
Naopak ty aerodynamické plochy pro řízení sestupu se mi líbí, jestli půjde spolehlivě vyřešit tepelná ochrana okolo kloubů, to možná taky nebude jednoduché.
Napísali ste to veľmi trefne. Tiež sa mohol Elon zdržať tých presných dátumov. V tomto skepticizme plne súhlasím. V podstate majú hotovú len lietajúcu /v Čechách máte na to pekný výraz 🙂 / „skořápku“. Výbava, podpora života, interiér, infraštruktúra,..to sú roky a nie mesiace práce…
Jasně,
takže podle ‚TomášeH‘ se tímto vším začnou zabývat až teď.
Doteď seděli s rukama v klíně. Už je vidím 😀
Máte pravdu, však taky všichni v tomto průmyslu to ví. Už když se měl Dragon poprvé vracet na Zemi, tak se NASA ani neobtěžovala tam poslat někoho důležitého a ten jouda, co tam byl, měl připravený projev jen pro případ selhání. Začínal zhruba: „Ano, i takovéto věci se v kosmonautice stávají,….“ a stalo se.
Tak uvidíme.
Reálně, pro „Cíl Mars“ nepotřebují 10 let posádku, protože tam musí předem dopravit X desítek tun nákladu pro návrat. A zatím nemají ani ten náklad (továrnu na palivo) ani ten dopravník. Pro posádku už víceméně všechno mají v DC, tak to jen předělají – pro zemský orbit i cestu okolo Měsíce quite easy, pro Mars už to bude horší, protože budou muset zaručit 3 letý provoz bez poruchy.
Evidentně mají fokus na možnost velkých nákladů za levno díky tankování na orbitu, tím si strašně zjednoduší všechny další technologie, protože tuna sem, tuna tam nebude hrát roli, bude to třeba za milion, což je v kosmonautice skoro zadarmo.
Rádo se stalo, jsem rád, že se článek líbil. 😉
No, já tedy nevím s tou separací CO2 ze vzduchu. Na jeden start je třeba 980 tun metanu, na jeho výrobu pak 2695 tun CO2, což představuje 6,7 milionu tun vzduchu, jinak též 5,2 miliardy kubických metrů. Pokud by to ta fabrika nasávala trubkou o průměru 10 metrů a rychlostí 100 km/h, zvládne nakrmit jednu loď měsíčně.
Ale pokud by se CO2 separoval přímo tam, kde je ho hodně – uhelné a plynové elektrárny, výtopny, nebo větší budovy, tak by to bylo pěkné.
Tato společnost slibuje, že ročně může jedno jejich zařízení zachytit až milion tun CO2, denně teda cca 2740 tun.. to by mohlo stačit na každodenní starty.
„Individual DAC facilities can be built to capture one million tons of CO₂ per year each,…“ https://carbonengineering.com
Vyrábět metan z CO2 vedle elektráren by vůbec nebylo pěkné. Protože, jak říká Musk, nejlepší CO2 je takové, které se nevyrobí.
Elektrárna spaluje zemní plyn a vyrábí elektřinu (účinnost asi 30%), případně kogenerace (mnohem lepší, účinnost 90%).
Vedle toho stojí jímka na CO2, které je nutno přinejmenším stlačovat, nebo raději zkapalňovat.
Následně se z vody a CO2 vyrobí zpět metan (efektivita laboratorně 50%, průmyslově 30%).
Jde tedy o bilanci energie. CH4 je uskladněná energie, spálením vzniká koncový produkt CO2 a energii si vezmeme. Pro obrácenou reakci je nutno vynaložit nejméně stejné množství energie. V tomto případě asi 3-10x více.
Pokud bych proces uvažoval jako uskladnění energie, je jeho efektivita 10-30%. Pro srovnání přečerpávací elektrárna 50-75%, akumulátory 70-80%.
Takže not great, not terrible.
Pardon! Pokud by ta elektrárna byla na zemní plyn, jehož podstatnou složkou je metan, pak by to byl samozřejmě úplný nesmysl.
Jenže když to domyslíte do důsledku, tak je vždy, bez ohledu ba to, jestli to zařízení umístíte vedle plynové elektrárny nebo úplně jinde, ukonomika věci stejně mizerná. Lepší je odstavit nějakou starou tepelnou elektrárnu, nahradit něčím co neprodukuje CO2, tím formálně anulovat svou uhlíkovou stopu a metan si prostě koupit.
Už vidím, jak si na Marsu kupujete od někoho metan. On ten pozemský cyklus má sloužit jako základ pro systémy na Marsu.
Jistě, ale zde byla řeč o Zemi.
Na Marsu pojem „uhlíková stopa“ neřešíme a výrobní technologie na metan je tam jen jedna.
Na Zemi se to alespoň vyzkouší.
Tak oni si hlavně chtějí vyzkoušet celou technologii tady, aby na Mars vezli něco, co je vyzkoušené. Ekonomika ani ekologie v tom nehrají roli – i když se to samozřejmě dá takto využít na gretoteroristy 🙂
no myslim si, ze prave tu moze nastat obrovsky prinos. Nikto sa doteraz vaznejsie nezaoberal tazbou CO2 z atmosfery, pretoze ako bolo uvedene vyssie, energeticka bilancia je aka je.
Na marse to nie je otazka bilancie, skratka ten metan vyrobit musime ci chceme ci nie. Co sa stane, ked sa najbystrejsie inzinierske mozgy zameraju na efektivne ziskavanie CO2 z atmosfery?
Ja sice neviem co sa stane, ale historia ukazuje ze pri takychto „vedatorskych zbytocnostiach“ sa objavuju celkom zasadne veci, ktore o 10-20 rokov transformuju ekonomiku
Páč jsem nikde nenašel video celého 50 sekundového zážehu Raptora ze včerejší prezentace, tak jsem ho spáchal i s desetinásobným „slowmo“.
https://youtu.be/Nf0cy4LBmaI
Paráda, díky!
Já děkuju za článek. Zapomněl jsem na to už v prvním příspěvku.
Mimo jiné mě zaujalo, jestli jsem dobře rozuměl, že hodlají suroviny na Zemi v blízkosti kosmodromu vyrábět stejně jak na Marsu. Tedy soláry a vycucáváním CO2 komponentů z atmosféry. To by se mohlo „šílené Grétě“ líbit. 🙂
Dále mě zaujal ve vizualizaci startovací stůl a přistávání vedle. Rampa asi má obsahovat jeřáb na opětovné postavení na „stoličku“.
A jsem moc zvědavý, jak dosáhnou toho zamýšleného obrovského snížení hmotnosti u vyšších „marků“.
Ze začátku jak zase začal o těch letadlech na jedno použití tak jsem byl hodně zklamaný, ale ty dotazy a odpovědi tomu daly tu správnou šťávu 🙂
Jsme moc rád, že se článek líbil. 😉
Ohledně snižování hmotnosti se domnívám, že to bude podobné jako s loděmi Orion. Exemplář pro misi EFT-1 byl také od začátku naddimenzovaný tak, že by na SLS nemohl letět na požadovanou dráhu. Byl však nacpaný senzory, které měřily zatížení konstrukce a na základě těchto dat inženýři věděli, kde mohou konstrukci u dalších kusů zeslabit (odlehčit).
To vycucávání CO2, není žádná hitparáda, když vezmete v potaz, že se po spálení zpátky přemění na CO2. Aspoň, se ale žádné další CO2 z hlubin Země.
Další verze mají mít sestavené z obručí z jednoho kusu plechu. Jeden svár na každou obruč, Mk1/2 měli obruče svařované z několika plechů. Dále mají mít plechy menší tloušťku. Možná použijí i širší plechy, nebo třecí svařování.
A ty solární pro tento účel budou jako vyrobeny bez uvolnění CO2?
Ale no tak, takhle byste se přece mohl zeptat na cokoliv. To by se nikdy nic nepostavilo. Důležité je, že je tu zájem dělat něco jinak a pokud se to osvědčí na Zemi, bude to na Marsu o to jednodušší.
To určitě ne. Aby bylo jasno, patřím v podstatě ke „klimaskeptikům“ a celé současné tanečky kolem uchošťourů a zákazu igelutek atd chápu jako příznak nemoci společnosti a nastupující rudozelené diktatury, jak jinak, v zájmu „vyššího dobra“.
To jsem odpovidal na ty solary Tyckovi.
Systém by měl být výhodný v tom, že bude uhlíkově neutrální.
@tycka a co když ten solární panel vyrobím z energie ze solárních panelů? Aha, tam už ta uhlíková stopa diametrálně klesá.
no, kedze Starship znacnu cast paliva spali mimo Zeme, tak cisto technicky by mal mat system negativnu uhlikovu bilanciu, tzn. bude cistit zemsku atmosferu
Viem ze efekt bude asi zanedbatelny, ale aspon bude Greta spokojna
Myslím, že v porovnání například s Průšou a všemi jeho 3D tiskárnami, projde Elon „Greta testem“ na uhlíkovou stopu v pohodě..
Průša a jeho tiskárny mají nějaký velký efekt na globální změnu? O tom jsem ještě neslyšel máte k tomu něco víc?
Jinak k té změně klimatu je to realny dosti závazný problém a emise CO2 není radno brát na lehkou váhu, nicméně když se porovná například letecký a raketový průmysl tak z hlediska emisí je raketový průmysl zanedbatelny, například Falcon 9 spali řádově stejně paliva jako letadlo při mezikontinentálním letu a kolik se ročně uskuteční letu letadel oproti letu raket (cca 30 000 letu každý den vs cca 100 letu ročně)
Ale zajímalo by mě ještě jiné hledisko a to narušování ozonové vrstvy neví o tom někdo víc je to realny problém nebo bude to problém když se násobně zvysi kadence startu?
Vámi zmiňované riziko není podstatné. Změna bude pro ozonovou vrstvu zanedbatelná.
Ad Prusa, selský rozum.. Kolik desítek tisíc tiskáren Prusa vyrábí denně, měsíčně, ročně? K tisku se používá plast, hodně plastu. Jaká je uhlíková stopa při výrobě plastu? Jak se plast likviduje? V době kdy brusel zakazuje brčka, Prusovi tiskárny budou chrlit celosvětově tuny plastového všeho.. proti tomu je Elon opravdu čistý..
Nechci tu OT a už se k tomu tady nebudu vyjadřovat, ale jaká kvanta plastu máte na mysli? Myslíte PLA což je s přehledem nejrozšířenější „plast“? Nebo PETG? Polud doma vytisknu vnučce „customizovanouL hračku, tak její ekvivalent nemuseli vyrobit někoho jiné malé vnučky v Číně, ze surovin těžených k přírodě brutálními způsoby, vyrobit obal z papíru a plastu, dopravit přes půl planety v jiném přepravním obalu, skladovat v prostorách, prodejnách… když už chcete hodnotit ekologický dopad domácího 3D tisku, tak to chce vidět celý obraz…
…a ne, tiskárny Průša (už) nemám (je to víc marketingový než technologický guru) a nijak ho nebráním.
„když ten solární panel vyrobím z energie ze solárních panelů“
To hold bude muset dokázat, že tomu tak opravdu je. Ona ta jejich potřebná plocha bude nejspíš obrovská.
Je to uz dost OT, ale s tou uhlikovou stopou to neprehanejte, priroda v historii hejbala morskou hladionou i o metr za stoleti.
„Šestice britských vědců, z nichž 4 pracují na Fakultě věd o Zemi a oceánu University v Southamptonu, na základě analýz údajů z různých výzkumů odhadují, že hladina moře ke konci poslední doby ledové sice stoupala v průměru asi metr za století“
„Průměrná hladina světového oceánu se od vrcholu poslední doby ledové zvýšila o více než 120 metrů. “
http://www.osel.cz/5424-skotaceni-svetoveho-oceanu-v-zaveru-doby-ledove.html
Také děkuju za článek 🙂
Není zač, já děkuji za pochvalu. 😉