sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Články
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver – OWD, někteří dokonce i kvalifikace vyšší), mohli jsme přikročit rovnou k získání certifikace NBF-NBL SCUBA Guest Diver. Ta nás pak opravňuje k potápění v bazénu Neutral Buoyancy Facility (NBF) tady v evropském středisku astronautů v Německu, ale také v mnohem větším Neutral Buoyancy Lab (NBL) v Johnsonově vesmírném centru v Houstonu.
Experti z NASA přispěli svými znalostmi k vytvoření izolačních nátěrů, které blokují teplo a sluneční svit. Bez správné izolace se mohou budovy vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu proměnit v horké pece. V 80. letech se na tuto problematiku zaměřil Joseph Pritchett, který chtěl vyvinout nátěr pro izolaci budov. Pritchett věděl o zkušenostech NASA s tepelnými testy (zejména s keramikou), které mají v agentuře široké uplatnění. Teplotní odolnost vybraných látek z nich činí ideální materiál pro tepelné štíty návratových pouzder, a jejich odolnost je perfektní pro díly používané v leteckém průmyslu. Pritchett si pohrával s myšlenkou přidání izolačních keramických materiálů a odolných polymerů do nátěrů.
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu se dočkala také ruská raketa Sojuz, která vynášela nákladní Progress. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se však podíváme na první vztyčení plně sestaveného nosiče New Glenn od společnosti Blue Origin. Tento těžký a znovupoužitelný nosič se chystá k inauguračnímu startu. Tentokrát dojde i na zprávu z České republiky a to velmi zajímavou. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od chvíle, kdy se mobilní vypouštěcí plošina ML1 vrátila ze zkoušek na startovní rampě 39B do montážní haly VAB na Kennedyho vesmírném středisku, probíhala intenzivní příprava na skládání lunární rakety SLS pro misi Artemis II. Plošina prošla vizuální prohlídkou, kontrolou systémů, opravou konektorů a instalací elektrických rozvodů pro připojení spodních segmentů pomocných motorů na tuhé pohonné látky. V nedaleké hale RPSF (Rotation, Processing and Surge Facility) se mezitím připravovaly dvě sestavy spodních segmentů motorů SRB. Tyto nejspodnější části pětisegmentových motorů byly 18. listopadu přepraveny do haly VAB, kde již čekala připravená mobilní vypouštěcí plošina.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Ve čtvrtek 21. listopadu odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a, která dopravila na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Progress MS-29. Loď veze celkem 2487 kg zásob, z nichž 869 kg tvoří pohonné látky pro stanici, 420 kg pitná voda a 43 kg dusík. Největší položkou je 1155 kg vybavení pro opravy a modernizaci ISS. Dále náklad zahrnuje vědecké experimenty, oblečení, jídlo a lékařské i hygienické potřeby. Progress MS-29 by se měl ke staničnímu modulu Poisk připojit v automatickém režimu v sobotu 23. listopadu v 15:35 SEČ. Kvůli pracovnímu vytížení členů redakce bohužel nemůžeme nabídnout česky komentovaný přenos. Přinášíme vám alespoň originální stream od agentury Roskosmos.
Až příští rok vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce americká sonda Lunar Trailblazer, začne vědcům pomáhat s řešením záhady, která je dlouho trápí: Kde je lunární voda? Vědci už mají důkazy naznačující, že voda může existovat i v oblastech Měsíce s vysokými teplotami. Předpokládají také, že vodní led by mohl být na povrchu v trvale zastíněných kráterech, tedy na místech, kam miliardy let nepronikly přímé sluneční paprsky. Dosud se však podařilo najít jen málo definitivních odpovědí a úplné pochopení podstaty lunárního koloběhu vody je stále nedosažitelné.
Dnes ve 13:22 SEČ by měla z rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovat ruská kosmická raketa Sojuz 2.1a, která vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-29. V jejích útrobách bychom našli 2487 kilogramů nákladu, přičemž Progress by se měl k modulu Poisk na Mezinárodní kosmické stanici připojit v sobotu 23. listopadu okolo půl čtvrté odpoledne našeho času. Původně jsme plánovali tento start komentovat živě a česky, ale bohužel v době, kdy má ke startu dojít, nebude mít žádný z našich kolegů čas na zajištění přenosu. Proto Vám v tomto článku přinášíme alespoň přehrávač přímého přenosu od agentury Roskosmos, který začne ve 12:35 SEČ.
Počtvrté. Již počtvrté v tomto roce se největší a nejsilnější raketa všech dob odlepila ze své startovní rampy v jižním Texasu. Stejně jako při minulých letech to byl znovu naprosto neskutečný zážitek i pro diváky, kteří start na svých zařízeních sledovali start z pohodlí domova. Tentokrát jsme měli start zpestřený mimo jiné i tím, že byl naplánován nikoli na brzké ranní hodiny jako při minulých pokusech, ale na čtvrtou odpolední místního času.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
