NASA
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Náš eshop
Články
Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.
Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Dnes je od 15:33:52 do 17:33:26 SEČ otevřeno startovní okno nosné rakety H-IIA ve verzi 204, tedy se 4 urychlovacími stupni SRB-A. Jde také o poslední start této verze nosné rakety. V letech 2022 a 2023 se uskuteční ještě 5 startů H-IIA ve verzi 202. Pak bude již jen H3. Z kosmodromu Tanegašima bude na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární vynesena telekomunikační družice Inmarsat-6 F1. Družice o hmotnosti 5470 kg je postavena na celoelektrické platformě Eurostar-3000EOR a je vybavena devítimetrovou rozkládací anténou.
Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.
V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.
V mnoha odvětvích lidské činnosti, ale v kosmonautice speciálně platí, že prvotní termíny, jež byly stanoveny na začátku jakéhokoli projektu, se jen zřídkakdy podaří dodržet. Existují sice světlé výjimky, jako například splnění Kennedyho výzvy k cestě Američana na Měsíc do konce sedmé dekády dvacátého století, ovšem jinak je takovýchto případů skutečně jako šafránu. Ani projekt stanice OPS Almaz v tomto ohledu nijak nevybočoval ze zajetých kolejí. Krom toho, že sovětské vedení začasté stanovovalo nerealistické termíny nejrůznějších kosmonautických spektáklů a projektů, se u stanice OPS sešly dvě okolnosti, které znamenaly zpoždění programu nikoli o pár měsíců, ale o celé roky. Původní plán počítal se startem prvního letového exempláře v průběhu roku 1969. Sám o sobě byl tento termín doslova šibeniční, k tomu se ale navíc přidala bezprecedentní komplexnost konstrukce stanice, jejíž některé systémy se pohybovaly technologicky na hraně možného. A aby toho nebylo dost, do celé věci zasáhlo dění odehrávající se na opačné straně planety, respektive v blízkosti našeho věčného souputníka…
Tento týden je starty přímo napěchovaný. Celkem nás čeká od pondělí do neděle 6 startů a můžeme se tak těšit například na start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, tuto misi si detailně popíšeme v dnešním článku. Dále se můžeme těšit na start LauncherOne, dále pak na japonskou raketu H-IIA 204, nebo zkušební let ruské rakety Angara A5 a celý týden bude korunován nejsledovanějším a nejvýznamnějším startem tohoto roku a tím je start rakety Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba.
Stejně jako zkameněliny ukrývají informace o historii života, planetky ukrývají informace o historii Sluneční soustavy. Vzácné vzorky odebrané z povrchu těchto těles pomáhají vědcům dešifrovat tyto uložené informace. Experti z oddělení ARES (Astromaterials Research and Exploration Science) na Johnsonově středisku v Houstonu patří mezi ty, kteří mohou studovat vzorky získané japonskou sondou Hayabusa 2, které se na zemi dostaly koncem roku 2020. Japonská agentura JAXA totiž sdílela část těchto vzorků s agenturou NASA a na oplátku Američané poskytnou japonským kolegům část vzorků, které v roce 2023 doveze na zemi sonda OSIRIS-REx.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I tento týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma zvolil úpravy slavné rampy LC-39A, kterou má v pronájmu SpaceX. V týdnu se
V posledním lednovém týdnu toho přinesla kosmonautika poměrně hodně! V Kosmotýdeníku nás čeká oznámení NASA ohledně páté komerční výpravy na kosmickou stanici. Ačkoli se oznámení
Předposlední lednový týden byl z pohledu kosmonautiky napěchovaný událostmi. Probíhají přípravy na misi Artemis II i start Crew-12. Těm se však tentokrát věnovat nebudeme. Kosmotýdeník se v hlavním
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
