sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Anduril

Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Články

GAREF AEROSPATIAL

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #10 PariSat

Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt

ŽIVĚ: 33 Raptorů bude znovu v akci

Na dnešní den je na Texaské základně Starbase plánován statický zážeh prototypu Super Heavy B12. Jde o nezbytný test, který je důležité provést před pátým letovým testem, přičemž je oficiálně potvrzeno, že se při něm SpaceX skutečně poprvé pokusí o zachycení vracející se Super Heavy pomocí mechanických ramen na integrační věži. Na tento test má SpaceX vyhrazenou dvanáctihodinovou uzavírku silnice a pláže poblíž startovní rampy od šesté hodiny ranní místního času, přičemž test může proběhnout kdykoli v tomto rozmezí. Co se týče parametrů zážehu, očekává se, že bude podobný tomu, který provedla Super Heavy B11, tedy zážeh všech třiatřiceti motorů při sníženém tahu po dobu přibližně osmi sekund. V rámci přípravy na statický zážeh provedla B12 ve čtvrtek 11. července zkoušku tankování a 12. července spin-prime test. Přímý přenos z testu můžete sledovat na kanále NASASpaceflight.

Proč přišla havárie Falconu v opravdu špatnou chvíli?

12. července v 4:35 našeho času odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 od SpaceX. V rámci mise Starlink 9-3 mělo být na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 20 kusů družic Starlink včetně 13 se schopností přímého spojení s mobilními telefony. Kvůli úniku kapalného kyslíku ze druhého stupně však druhý zážeh neproběhl a došlo k poškození raketového motoru. Družice byly vypuštěny na mnohem nižší dráhu, než byl ta plánovaná, což způsobilo, že odpor okolního prostředí ještě více snižoval jejich dráhu a přibližoval je k zániku v zemské atmosféře. Tohle všechno jsme si podrobněji popsali v článku, který na našem webu vyšel 13. července. Dnes se k tomuto tématu vrátíme, ale z trochu jiného pohledu. Nečekejte žádné nové informace o nehodě samotné, vždyť vyšetřování teprve začalo. Podíváme se spíše na to, co znamená dočasné uzemnění Falconů pro kosmonautiku jako takovou.

NIAC – Sny o budoucnosti #12 FLUTE

Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.

Návrat posádky

Kosmotýdeník 617 (8. 7. – 14. 7.)

Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Příprava sondy Hera finišuje

Trochu to vypadá, jako když se domácí mazlíček uloží do své boudy. Tady jde ale o evropskou sondu Hera z oboru planetární obrany a uložena byla do speciálního kontejneru, jelikož ji čeká závěrečná fáze testovací kampaně. Sonda stále pobývá v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí, kde zůstane až do konce srpna. Na první pohled obyčejný kontejner, do kterého byla sonda uložena, se stal místem, kde proběhly testy Hery zaměřené na lokalizaci úniků. Tento test má potvrdit, že i po desetiměsíční fázi environmentálních testů jsou rozvody na sondě stále těsné. Vlastní princip zkoušky je velmi jednoduchý, jak popisuje manažer mise Hera, Ian Carnelli: „Nádrže na pohonné látky sondy Hera se naplní plynným heliem o tlaku 300 barů, tedy 300 násobek standardního atmosférického tlaku. Poté se sonda uloží do kontejneru a přidají se senzory sledující, zda vnitřní tlak zůstává stabilní po dobu celého den trvajícího testu.“

Horní stupeň Falconu 9 selhal

V posledních letech se zdálo, že rakety z rodiny Falcon jsou bezchybné. Navzdory rapidnímu zvýšení počtu jejich startů, se jim stále vyhýbaly nehody. To se však 12. července v časných hodinách našeho času změnilo. SpaceX zaznamenala selhání své rakety Falcon 9, které za letu nastalo naposledy v roce 2015, tedy před devíti lety! Dvacet vynášených družic Starlink zůstalo na nebezpečně nízké oběžné dráze. Ze slov šéfa SpaceX, Elona Muska, vyplývá, že není jisté, zda se družice podaří zachránit aktivací jejich iontových motorů.

Člun Pegasus se chystá na centrální stupeň SLS

Na přiložené fotografii vidíme pracovníky, kteří do útrob transportního člunu Pegasus instalují podstavce, na které bude uložen masivní centrální stupeň rakety SLS. Jde o další z řady důkazů, že posádka přepravního plavidla finišuje s přípravami na první doručení hardwaru pro pilotovanou testovací misi Artemis II, která vyrazí k Měsíci. Člun Pegasus má přemístit centrální stupeň po cca 1 500 kilometrů dlouhé cestě z Michoud Assembly Facility u New Orleans na Kennedyho středisko na Floridě. Posádka obsluhující člun Pegasus začala s instalací podstavců 10. července.

Mapa gama záblesků pozorovaných v prvních deseti letech činnosti Fermiho teleskopu.

Top 5 fyzikálních objevů kosmických observatoří

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme se věnovali programu Apollo, od jehož největšího úspěchu letos slavíme právě 55 let. Připomněli jsme si proto nejvýznamnější vědecké objevy projektu Apollo. Dnes už je ale čas se podívat jinam, totiž na nejdůležitější fyzikální objevy za nimiž stály kosmické observatoře. Za již téměř sedmdesátiletou historii kosmonautiky uskutečnily kosmické teleskopy a sondy již opravdu značné množství zajímavých a důležitých objevů, které posunuly fyziku o značný kus dopředu. Nebylo tedy lehké vybrat právě pět nejzásadnějších bodů. Na druhou stranu, některé ze zmíněných objevů byly natolik přelomové, že jsem je zase nemohl vynechat, i když bych třeba i chtěl. Výběr tedy nakonec nebyl tak těžký, jak jsem si původně myslel, že bude. Pojďte se s ním seznámit.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.