NS-28
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.
Články
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.
Přepravní člun Pegasus, který ukrývá druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS, doplul během včerejška na Kennedyho kosmické středisko. V dalších hodinách probíhaly přípravy na vysunutí cca 65 metrů dlouhého stupně o průměru 8,5 metru z přepravního člunu. Nyní je již vše připraveno na přesun hardwaru ze člunu Pegasus do montážní haly VAB. Tento důležitý milník v rámci příprav pilotované testovací mise Artemis II můžeme společně sledovat díky přímému přenosu na YouTube od kanálu Nasaspaceflight. Pokud později NASA rozběhne vlastní vysílání, doplníme jej též do tohoto článku.
Ještě nám zbývá několik zajímavých nákladů, které byly vyneseny při prvním startu rakety Ariane 6. Ariane Group a ESA poskytly při prvním letu prostor řadě nízkonákladových a zkušebních misí, které se tak mohly relativně jednoduše dostat do kosmického prostoru – byť s rizikem, které představuje každý první start nového nosiče. Dnešním tématem bude budoucnost rozvíjející se kosmické infrastruktury. S přibývajícím počtem družic a zařízení, která jsou na oběžné dráze, je kladen stále větší důraz na zvýšení bezpečnosti provozu tolika zařízení. Odpovědí je například experiment SIDLOC, který pomůže vytvořit bezpečnou identifikaci jednotlivých objektů na oběžné dráze. Tento článek také ukazuje, do jak širokých rámců se můžeme při zájmu o kosmonautiku dostat. Kosmonautika je totiž stále více průmyslová a komerční, což s sebou nese snahu o vytvoření pravidel a jasných postupů. SIDLOC je navíc spojen se snahou o otevřenost a open-source filosofii. Rozhodně je to zajímavý experiment, který má šanci se stát jedním ze základních prvků budoucí kosmické infrastruktury.
Společnost ABL Space Systems včera na svém profilu na sociální síti X oznámila, že její raketu RS1 19. července po předletovém statickém zážehu zachvátily plameny, které jí způsobily neopravitelné poškození. Fotografie sice nejsou k dispozici, ale týmy expertů již vyšetřují příčinu, která k anomálii vedla. Firma také přislíbila, že bude poskytovat nové informace, až vyšetřování pokročí. Raketa RS1 má za sebou zatím pouze jeden start – v lednu 2023 odstartovala z kosmodromu PSCA na aljašském ostrově Kodiak. Z přípravy na tento start pochází také použitá náhledová fotografie dnešního článku. Krátce po startu však raketu potkala anomálie a nosič havaroval. Druhý start měl přijít někdy v červenci opět z rampy LP-3C. Nyní je však jisté, že se bude muset vyrobit nová raketa, což start výrazně zpozdí.
Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.
V šedesátých letech 20. století, kdy vrcholila kosmická horečka a Spojené státy se snažily dostat své astronauty na Měsíc, vzniklo mnoho technologických inovací, které našly uplatnění i mimo oblast kosmonautiky. Mnohé projekty významným způsobem změnily životy celé řady lidí na celém světě. Jedná se tedy o další z celé řady důkazů, že kosmonautika a s ní spojené technologické objevy opravdu pomáhají i běžným lidem. Jedním z těchto nečekaných přínosů byla významná zlepšení v oblasti lékařské péče, konkrétně v technologii dialýzy…
Zatímco v minulém dílu jsme psali, že konstrukce obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway je ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v Turíně připravována na strukturální zátěžové testy, nyní se již nachází uprostřed testů. Při zátěžových zkouškách je testováno, zda konstrukce modulu odolá silám, kterým bude vystavena při vynesení na oběžnou dráhu a provozu v kosmickém prostoru. Na fotografii z června 2024 je zachycen přesun modulu z integračního na testovací stanoviště.
Když sonda Juno provedla 12. května letošního roku svůj již 61. průlet nejnižším bodem eliptické dráhy kolem Jupiteru, zachytila palubní kamera JunoCam na severní polokouli obří plynné planety snímek, který byl později na Zemi lehce upraven, aby lépe vynikly jeho barvy. Fotografie nabízí podrobný pohled na divoký tanec mraků a bouří v oblasti, kterou vědci označují jako folded filamentary region. V těchto oblastech dochází k rozpadu zonálních proudů, které vytvářejí známé pruhované obrazce v oblacích Jupiteru, což vede ke vzniku turbulentních obrazců a oblačných struktur, které se rychle vyvíjejí v průběhu pouhých několika dní.
Kosmotýdeník tradičně přináší přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní na poli kosmonautiky. I tentokrát bylo o čem psát. Hlavní téma tentokrát obstaral neúnavný rover Curiosity, který při svém brázdění Marsu nechtěně svými koly rozbil kámen a objevil čistou síru! Nečekaný objev zaujal vědce, na Marsu nebylo doposud nic takového k vidění. V dalších tématech si shrneme aktuální stav připravenosti lodi Starliner k návratu zpět na Zemi a podíváme se i na plány na deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice, či test přistávacích nohou pro raketu New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
V minulém dílu jsme informovali o dokončení statických zátěžových testů obytného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Na náhledové fotografii z konce října je
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
