sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Duny v poušti Sahara. Foto: Thomas Pesquet. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 55

Uběhlo dalších 2602 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.

Čínský pokus o likvidaci kosmického odpadu

Čína vypustila 24. října utajenou družici Shijian 21, přičemž podle oficiálních míst má jít o experimentální misi k „eliminaci kosmické tříště“. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B, která odstartovala ve 3:27 SELČ z kosmodromu Xichang na jihozápadě Číny. Šlo o 39. letošní čínský start, čím tento stát vyrovnal svůj dosavadní rekord v počtu startů za rok, který Čína stanovila v letech 2018 a 2020. Podle údajů americké armády, která sleduje objekty na oběžné dráze, dopravila raketa družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (výška apogea 35 813 km) se sklonem 28,5 stupně vůči rovníku.

Hubble Space Telescope

Další problém Hubbleova teleskopu

Sotva čtvrt roku po vyřešení problémů, které trápily nejslavnější kosmický teleskop, se objevila nová překážka. Informací zatím bohužel není mnoho. Vše, co máme k dispozici, se objevilo 25. října pozdě večer našeho času ve stručném tweetu na oficiálním profilu mise: „V pondělí přešly vědecké přístroje na palubě Hubbleova teleskopu do bezpečného režimu poté, co se objevila závada v procesu synchronizace vnitřních komunikačních prvků teleskopu. Vědecká pozorování byla dočasně přerušena, zatímco pozemní tým pátrá po příčině. Palubní přístroje zůstávají v dobrém stavu.“

20 let od startu družice Proba-1

Dvaadvacátého října uplynulo dvacet let od startu indické rakety PSLV, která na oběžnou dráhu vynesla první družici agentury ESA, která se oficiálně řadí mezi malé objekty. Družice Proba-1 (Project for On Board Autonomy) měla za úkol otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Na oběžné dráze pak tato malá družice prokázala, že i přes kompaktní rozměry rozhodně nemá malé možnosti. Mise, která měla trvat jen dva roky, spolehlivě funguje i po dvaceti letech a do další dekády má zabezpečenou budoucnost. Družice s rozměry 60 × 60 × 80 cm autonomně provádí pokročilé navigační, orientační a řídící procesy, zvládá také správu palubních zdrojů. Její dva snímkovací přístroje CHRIS (kompaktní spektrometr s vysokým rozlišením) a HRC (panchromatická kamera s vysokým rozlišením) již pořídily více než 1000 snímků na více než tisícovce míst. Tyto snímky byly využity sledování různých okruhů spojených s ochranou životního prostředí – od hodnocení vlivu různých strategií využívání namibijských savan na růst vegetace, přes sledování typů vegetace v savanách střední Nambie až po pomoc při mapování sněhové pokrývky ve švýcarských národních

KS_2021_10_1

Říjnová Kosmoschůzka 2021

Minulý měsíc nám opět rozběhl maraton Kosmoschůzek. V říjnu tak bude poslední středa v měsíci, která tentokrát vychází na 27.10.2021, znovu vyhrazena v pražském Planetáriu (viz mapa níže) všem příznivcům kosmonautiky a příbuzných oborů. Můžete se těšit na dva oblíbené přednášející, Tomáše Petráska s tématem tlaku působícího na člověka a Jaroslava Kousala, který se bude věnovat pohonům nejmenších družic. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba a fyzikální výzkum

Dlouho očekávaný a mnohokrát odložený start vesmírného dalekohledu Jamese Webba se nyní plánuje na 18. prosince 2021. Jak všichni doufáme, jde snad o termín konečný a věříme, že vzlet na raketě Ariane 5 bude úspěšný. Astrofyzikové konečně dostanou do rukou nejpokročilejší vesmírnou observatoř, ne nadarmo označovanou za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Většinu článku, které jste o tomto pozoruhodném projektu četli na našem webu se týkala technických a konstrukčních aspektů, odkladů startu, testování či ekonomického pozadí, méně jste se však dočetli o neméně zajímavém aspektu – o tom vědeckém. Webbův teleskop, nástupce velmi úspěšného Hubbleova dalekohledu, by měl totiž změnit náš pohled na mnoho otázek kosmologie, astrofyziky i astronomie, proto si dnes představíme možnosti dalekohledu a oblasti výzkumu, jimž by se měl zejména věnovat.

DART se na kosmodromu chystá na start

Pouhé dva dny po opuštění Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (stát Maryland) byl speciální transportní kontejner pečlivě přidělaný k návěsu silničního tahače dopraven do Kalifornie. Na zdejší kosmodrom dopravil americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), pro kterou se jedná o poslední pozemskou zastávku před vypuštěním do kosmického prostoru. Tahač, sonda a malý konvoj inženýrů a techniků z APL společně 2. října krátce po obědě vjely na základnu nedaleko města Lompoc. „Ačkoliv samotný přesun trval jen pár dní, dá se říct, že šlo o opravdu dlouhou cestu,“ říká Elena Adams, inženýrka z APL a dodává: „Všichni máme radost a s úlevou sledujeme, jak kamion bezpečně dorazil na Vandenbergovu základnu a jak DART může zahájit poslední přípravy na start.“

Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Poslední start Ariane 5 před JWST

Noc na neděli bude patřit startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Mezi 3:01 a 5:30 našeho času totiž odstartuje z francouzské Guyany s dvojicí družic. Kromě jejich dopravy na oběžnou dráhu má tento start ještě jeden důležitý úkol. Jde o poslední komplexní ostrou prověrku systémů nosné rakety i pozemního vybavení před prosincovým startem Ariane 5 s mimořádně očekávaným Dalekohledem Jamese Webba. Jelikož společnost Arianespace jak obvykle připravila dva přenosy (jeden v angličtině, druhý ve francouzštině), najdete v našem článku oba, abyste si mohli vybrat. Prvním cestujícím, který má nyní letět, je telekomunikační družice SES-17. Tu postavila společnost Thales Alenia Space a jejím úkolem by mělo být poskytování připojení k internetu cestujícím v letadlech nad americkým kontinentem, Karibikem i Atlantikem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.