Po více než sedmi měsících konečně nastal čas na další testovací let největší rakety v historii lidstva, která tentokrát díky novým generacím obou stupňů znovu překonala svůj vlastní rekord, co se týče výšky, tahu i hmotnosti. Řeč je samozřejmě o Super Heavy Starship, přičemž dvanáctý testovací let, který nás právě čeká, můžeme považovat za začátek nové éry. Do akce se totiž poprvé dostane nejen nová generace motorů Raptor, rakety Super Heavy i lodi Starship, ale i zbrusu nová startovní rampa, která byla od základu předělána.
Zdroj: Elon Musk
Jak loď, tak i raketa jsou nyní poháněny Raptory třetí generace, které jsou aktuálně nejvyspělejší a nejnovější verzí, přičemž o nichž můžeme tvrdit, že se jedná o skutečné inženýrské mistrovské dílo. Oproti starší generaci se povedlo navýšit tah z 230 na 250 tun a dosáhnout většího tlaku ve spalovací komoře, který přesahuje hranici 300 barů. Co je ale hlavní, je kompletně přepracovaná konstrukce s integrovaným chlazením, která nejenže motor velmi zjednodušila, ale zároveň umožnila zbavit se tepelného štítu, který musely současné generace mít kvůli ochraně proti tepelnému namáhání při návratu kolem sebe. Díky tomu se se podařilo na každém motoru ušetřit přibližně tunu hmotnosti, což hlavně u Super Heavy dělá obrovský rozdíl. Nově se také používají akustické zapalovače místo původního řešení.
Zdroj: SpaceX
Ohledně změn na Super Heavy bychom tu mohli být poměrně dlouho, protože se nyní v podstatě jedná o novou raketu. Počet roštových kormidel byl snížen na tři, přičemž jsou o 50% větší a nově jsou umístěna níž, kvůli lepší ochraně před spalinami ze Starship při Hot-staging a ne v symetrickém rozestupu, ale vždy po devadesáti stupních. Slouží nyní také jako zvedací a záchytné body pro ramena Chopsticks. Na první pohled je také zřetelný radikálně předělaný Hot-staging ring, tedy konstrukce, na které sedí Starship a skrz kterou mohou unikat spaliny po zážehu jejích Raptorů. Dříve byl Hot-staging ring provedený jako samostatná část, která se pouze připojila, nyní je pevnou, neoddělitelnou součástí Super Heavy.
Zdroj: Fabian Ramirez
Když postoupíme níže, narazíme na přepracovaný downcomer (potrubí přivádějící metan z horní nádrže k motorům), jehož průměr se několikanásobně zvětšil a má nově rozměry srovnatelné s prvním stupněm Falconu 9. Díky tomuto extrémnímu zvětšení by měla být Super Heavy schopna zážehu všech 33 Raptorů najednou a rychlejších a spolehlivějších otočných manévrů. Motorová sekce byla zásadně redesignována, došlo k odstranění těžkých tepelných ochran Raptorů a protipožárního systému na oxid uhličitý. Tankování nyní probíhá skrze dvě samostatné rychlospojky – zvlášť pro kapalný metan a zvlášť pro kapalný kyslík.
Starship se též dočkala přepracování motorové sekce, což vedlo ke zvětšení objemu nádrží a snížení objemu uzavřených prostorů, kde by mohlo (a dříve docházelo – pozn. autora) dojít k hromadění uniklých pohonných látek. Byl také vylepšen pohonný systém zadních klapek, přičemž nově je k jejich pohybu využíván pouze jeden aktuátor se třemi motory místo původních dvou. To vedlo ke zvýšení redundance pro mise s návratem na místo startu a snížení hmotnosti. Vylepšen byl i vypouštěcí mechanismus pro Starlinky, což zvýšilo rychlost vypouštění jednotlivých družic.
Třetí generace lodi Starship je navíc konečně navržena tak, aby byla schopna dlouhodobých misí, a to díky účinnějším systémům řízení pohybu, uzavíracím ventilům pro vysokotlaké plyny, 100% vakuovému opláštění rozvodného potrubí pohonných látek, vysokonapěťovému elektricky ovládanému systému recirkulace kryogenních látek a specializovanému systému pro řízení interakcí kryogenního paliva s motory během delších letů ve volném prostoru. Na závětrné straně byly rovněž přidány čtyři dokovací porty, které umožňují dokování s jinými loděmi, spolu s rychlospojkami pro přenos paliva mezi loděmi.
Zdroj: SpaceX
Nová verze obou stupňů bude též vybavena zcela novou avionikou navrženou s ohledem na vysokou kadenci startů a rychlou, opakovanou znovupoužitelnost. Jádrem avioniky jak na Super Heavy, tak na Starship je přibližně 60 speciálně navržených avionických jednotek, které propojují baterie, střídače a vysokonapěťovou rozvodnou síť do jednoho celkového systému schopného dodávat špičkový výkon až 9 MW. Vylepšení se dočkala navigace, navržena pro přesný autonomní let s vysokou redundancí ve všech fázích misí a podmínek. Nové senzory pro měření hladiny paliva v nádržích jsou rovněž nutností před nadcházejícími misemi s orbitálním tankováním. Vylepšené kamery nyní celkem poskytnou kolem 50 různých pohledů a budou opět znovu napojeny na systém Starlink, který je na Super Heavy Starship schopný dosahovat přenosových rychlostí až 480 Mb/s s velmi nízkou latencí.
Co se týče letového profilu, ten bude při této misi stejný, jako při posledních misích. Kvůli testování zcela nového hardwaru nebude proveden pokus o zachycení Super Heavy B19, která se tak pokusí o simulované přistání v Mexickém zálivu. Starship S39 bude rovněž provádět stejné úkoly jako minule, včetně zážehu Raptoru simulující deorbitační zážeh a záměrné vystavování zadních klapek většímu namáhání. Tentokrát bude ale vypuštěno ne osm, ale hned dvacet maket družic Starlink a poté dvě speciálně upravené družice, které otestují hardware pro Starlinky třetí generace, jež se mimo jiné pokusí o naskenování tepelného štítu Starship před návratem do atmosféry, coby ověření použitelnosti této metody na budoucích misích, při nichž se bude loď vracet na základnu Starbase. Kvůli tomu bylo několik destiček tepelného štítu natřeno bílou barvou, jakožto simulace chybějících destiček a poslouží jako zaměřovací body. Záměrně byla také odebrána jedna destička, aby bylo možné změřit aerodynamické namáhání okolních destiček.
Závěrečný přehled Super Heavy Starship:
Čas a datum startu: 22. května v 00:30 SELČ (může se měnit)
Startovní okno: 00:30 – 2:00 SELČ
Místo startu: Rampa OLP-B, Starbase, Texas
Raketa: Super Heavy Starship (B19 + S39)
Primární náklad: 20 rozměrových simulátorů družic Starlink + 2 upravené družice
Hmotnost nákladu: neznámá
Cílová dráha: Transatmosférická oběžná dráha s maximální výškou přibližně 230 kilometrů
První stupeň: Super Heavy se pokusí o simulované přistání nad Mexickým zálivem
Druhý stupeň: Starship se pokusí o simulované přistání v Indickém oceánu
Počasí pro aktuální termín startu ovšem nevypadá moc příznivě a hrozí tak poměrně velká pravděpodobnost odkladu.
EDIT 21. května 23:35
Start se posouvá na 1:00 SELČ, takže přenos začne v 0:45.
EDIT 22. května 0:00
Start se posouvá na 1:30 SELČ, takže přenos začne v 1:15.
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 00:15 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://nextspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.spacex.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HH4GLtGXUAgSL-V?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GUBYMb0WsAAurC9?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HIu9nHaXUAAAgyT?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HIrzvzpWQAAr5aH?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HItp8fZWkAAycsk?format=jpg&name=4096×4096
„…se podařilo na každém motoru ušetřit přibližně tunu hmotnosti…“ Nemělo být 100 kg?
Už rozumím – nejde o úsporu hmotnosti na samotném motoru (ta je opravdu zhruba 100 kg), ale celková úspora na hmotnosti rakety v přepočtu na 1 motor.
To je právě to, co mě zmátlo. Samotný Raptor 3 je oproti dvojce lehčí o ~100kg, ale díky redukci potrubí, integraci chlazení do motoru a odstranění externích tepelných štítů je v souhrnu úspora hmotnosti zhruba 1,1 tuna na motor.Každopádně je to úctyhodné číslo, a ještě se zároveň podařilo navýšit tah o ~20 %
V podstatě je to tak.
A ta uváděná nosnost V3 na LEO 100 tun je už se započtením těchto odlehčení a zvýšení tahu, anebo skutečná čísla budou ještě lepší, nevíte někdo?
To asi ukáže až praxe.
Nejde o úsporu hmotnosti celé rakety na motor. Jedna věc je totiž hmotnost motoru samotného a druhá věc je celková hmotnost motoru se všemi věcmi, které s ním souvisejí – přívody pohonných látek či závěsy pro mechanické připojení k raketě.
Raptor 1. generace – hmotnost 2080 kg – celková hmotnost 3630 kg
Raptor 2. generace – hmotnost 1630 kg – celková hmotnost 2875 kg
Raptor 3. generace – hmotnost 1525 kg – celková hmotnost 1720 kg
Rozdíl v celkové hmotnosti 1 motoru je skutečně cca 1 tuna (z 2875 na 1720 kg).
Jasně, tedy takový chyták ve formulaci otázky.
Chyták úplně ne, pokud jde o nesoutěžní kvíz, tak tam je limit v počtu znaků a není možné to vše důkladně rozepsat.
Snad to vyjde. SHS je v celých dosavadních dějinách kosmonautiky jediná skutečná naděje, aby se kosmonautika přeměnila do podoby, aspoň trochu připomínající příběhy sci-fi.
napisem, co si vsetci myslia – ta motorova sekcia v ciernej vyzera luxusne. viem, ze sa starship ma spravat ako ford model T, ale toto vyzera ako ferrari v karbone.
Hezký den.
Nechtěl jsem zde obtěžovat, ale to se už nedá, Jaký je smysl posílat ohořelá tělesa z Texasu do Austrálie. Vždyť ta gigantická raketa nevynese na oběžnou dráhu ani sebe sama. To se podařilo už 1960. Jaký to má užitek pro let na Měsíc? Nový administrátor NASA přitlačil na pilu a SX si už nemůže hrát se svými výbuchy a asi z toho mají dost stažené pozadí.
SX nevyvíjí jen raketu, ale celý dopravní systém. Ta raketa by už teď neměla problém dosáhnout oběžné dráhy jako v roce 1960, problém je přistávání a znovupoužitelnost v masivním měřítku. Bez toho dopravní systém nevznikne. A to dosud nikdo nedělal. Proto jim to trvá dlouho.
PS doufám že výbuchům je konec, zlaté časy bastlování skončily
Cílem jsou testy technologií. Jste tu už dost dlouho a tak jsem předpokládal, že chápete tyto základy. Od SpaceX by bylo nezodpovědné navést 50 metrů dlouhou Starship na oběžnou dráhu, aniž by měla jistotu, že se dokáže bezpečně a řízeně vrátit. Vzpomeňte, jaké trable nadělá pokaždé centrální stupeń Dlouého pochodu 5B, který je navíc menší než Starship. Až SpaceX důkladně otestuje svůj HW, posune se k orbitálním testům. Zvládnutí transatmosférických letů je tedy vstoupenkou do další fáze testů, čímž se přibližuje návrat lidí na Měsíc.
A nelžete. Starship sama sebe na oběžnou dráhu dostat dokáže – aktuální transatmosférická dráha je jen kousíček (pár sekund práce motorů navíc) od nízké oběžné dráhy.
Omlouvám se za zásadní omyl. První těleso na oběžné dráze bylo 1957. I pro to mi leží v hlavě, proč toho není firma SX schopná dosáhnout 2026. Uznávám negativní hodnocení příspěvku, ale může mi někdo slovy popsat tento tristní stav?
A další lež z vaší strany. SpaceX toho schopna je (což mimochodem dokládají Falcony, ale ok, držme se SH/SS), jen této schopnosti zatím nevyužívá, protože chce zodpovědně otestovat HW na dráze, která má zajištěný návrat v prostoru i čase.
P.S. Tristní je pouze vaše snaha hledat problémy tam, kde nejsou. Nevěřím tom,u, že by to byla neznalost. Jste tu už několik let a tyto argumenty se opakují velmi často. Tohle je trolling.
SX má vynikající informaci ohledně stavu rakety. Takže jsem si všiml, že u minulých startů byly nádrže plné u obou stupňů a při vypnutí zcela prázdné. Kde je tedy ta rezerva pro dosazení oběžné dráhy?
Zde bych předpokládal, že paliva bude asi natankováno „tak akorát“ pro potřeby testů. Tedy, že se do nádrží vejde určitě víc pro potřeby cesty na orbitu a s užitečným zatížení.
Když si dokážete všimnout takových detailů, pak vám jistě nemohlo ujít i to, že Starship po dosažení transatmosférické dráhy vypouštěla obsah nádrží. A navíc když se poletí na oběžnou dráhu, dá se letět po efektivnější křivce, naopak při letu na transatmosférickou dráhu si můžete dovolit pohonnými látkami „plýtvat“.
@vilous: Mohu se vás tady – ze soukromého zájmu – veřejně zeptat, proč chodíte na tento web? Baví vás kosmonautika? Nebo konkrétně SpaceX? Starty raket?
Předem děkuji za odpověď.
Nevím, jestli to dotyčný stihne.Utíká mu totiž čas.
Pokud bude alespoň vzestupná dráha u Starship úspěšná, tak SpaceX znovu přepíše letem IFT-12 historii kosmonautiky.
Padne totiž ta jeho stále omílaná fráze.
Argumenty, že je to z důvodu bezpečnosti u něj totiž neobstojí.
Podle jeho logiky dodržet takové zásady a nenechávat „smetí“ na oběřné dráze, je od roku 1957 zbytečný přepych.
Uz chod doprdele ty magor.
Dostáváte napomenutí za nevhodné vyjadřování vůči jinému diskutujícímu. Pokud se to bude opakovat, další varování už nedostanete.
Nesouhlas se dá vyjádřit i slušně. Moderování diskuse nechte na nás. On pán třeba nakonec skutečně skončí tam, kam ho posíláte, pokud by porušoval pravidla našich diskusí.
Dusan, napomenutie prijimam.
Vilousa som mal za nejakeho starsieho mierne hm… pomalsieho panka.
Ale tieto tri prispevky k tomuto clanku za sebou uz su zamerne provokativne, primitivne, ucelove a blbe.
V dnesnom svete uz musim a chcem pomenovat veci a ludi spravnym menom. Pretoze to je dolezite.
Na druhej strane mas pravdu a moderovanie necham na vas, redakciu. Mne staci znechutenie z diskusie.
Jenže pak ve svém svatém boji riskujete, že ten moderátorský zásah spálí i vás. Pozor na to. Mohu chápat Vaše důvody a motivace, ale zvolená forma byla pro náš portál a naše pravidla nevhodná.
Popravdě nevím, jak si výpočet dne příštího startu ověřit. Udaný pátek jako „zítra“ mi připadá zmatený. Zřejmě u nás sobota 0:30.https://www.bbc.com/news/articles/cy42w782ejvoBBC: Další možnost startu pátečního času USA.Musk na sociálních sítích uvedl, že zpoždění způsobil nefunkční hydraulický ventil na části startovací věže. „Pokud se to podaří dnes večer opravit, zítra v 5:30 CT [22:30 GMT] dojde k dalšímu pokusu o start.“
Tento článek se týká pokusu o start dnes ráno. Odpočet byl zastaven kvůli technickému problému na rampě a po našem vysílání tam zůstal záznam. Nový článek s novým přenosem vydáme, až bude znám nový termín startu. Tenhle článek už je historie.
Jen nápad, dát tohle věty do updatu článku?
Odpočet byl zastaven kvůli technickému problému na rampě a po našem vysílání tam zůstal záznam. Nový článek s novým přenosem vydáme, až bude znám nový termín startu. Tenhle článek už je historie.
Předpokládám, že to je jasné z toho, že se název videa změnil – slovo ŽIVĚ nahradil ODKLAD, jak si to před lety mnozí lidé přáli.
Moje nejistota <pátek … zítra> se netýkala Vašeho textu článku zde, ale textu na odkazu, zpráva BBC.
Aha, už chápu.
mě osobně to už začíná trochu připomínat N1, jen mají finance a touhu to dotáhnout do konce, koncept tolika motorů ve mě nebudí důvěru a je to jedna z mála moderních raket kam bych se jako kosmonaut asi raději ani neposadil…:)
Asi vám uniká, že N1 ze 4 letů 4× selhala. Oproti tomu SH/SS má už téměř 50% úspěšnost. Srovnáváte tedy nesrovnatelné.
Naopak StarShip ukazuje neskutečnou a mimořádnou odolnost, když se dostane do potíží. Vybouchl jí motor, přežila. Díra v trupu při návratu, přežila. Upálena křidélka, přežila. To vše samozřejmě v rámci testování a hledání limitů. Až v ní budou sedět lidi, poletí samozřejmě po nejbezpečnějším profilu, ale díky těm testů si bude SX vědoma limitů a toho, co vydrží
No…. Já bych si dovolil tvrdit, že má míru „přežití “ někdy až nežádoucí!! Při prvním komplexním letu ztratila schopnost řídit svůj let, zběsile se točila a tak se řídící středisko rozhodlo ji dálkovým povelem zničit: série náloží do ní udělala velké otvory ze kterých masivně unikalo palivo i okysličovadlo. Motory pracovaly dál…. Raketa ve vzduchu zběsile rotovala a to zřejmě zabránilo smísení obou látek a následnému výbuchu…. Nicméně raketa pokračovala v letu- v tuto chvíli spíše pádu navzdory svým poškozením. Teprve až se dostala do výšky 30km byla hustota atmosféry taková, že vyvíjela takové síly na ( výbuchem poškozený) trup rakety , že se rozlomila s definitivně vybuchla. Takže výsledkem byl průšvih a docela dlouhé vyšetřování a dodatečné posílení autodestrukčního systému. A také vybudování nového dna pod vypouštěcí rampou, protože se raketa rozhodla mluvit do dalšího z Muskova podnikání a to hloubení tunelů 😀 😀 😀
Kto by už pozeral záznamy prenosov, v ktorých nedôjde ku štartu? Napríklad ja. 🙂 Ako otrok zamestnania a človek s chronickým nedostatkom energie si uprostred pracovného týždňa nemôžem dovoliť ponocovať (ak nejde zrovna o nové pristátie človeka na Mesiaci). Takže si v nasledujúcom dni otvorím záznam. A nevyspojlerujem si vopred, ako to dopadlo. Hoci dĺžka záznamu o niečom vypovedá…
Díky! A napovídá i název videa. 🙂
Aha, ten som si nevšimla. 🙂