Generální ředitel ESA, Josef Aschbacher, na sítí Linkedin zveřejnil 18. května status, který mluví o nutnosti začít s projekty evropské pilotované kosmonautiky. Je to natolik zajímavé čtení, že jsme vám jej přeložili a jeho plné znění najdete níže v tomto článku. ESA dlouhodobě spoléhala na partnerství, pokud jde o pilotované lety. Nyní se ukazuje, že závislost na partnerech v kritických a strategických odvětvích – kterým pilotovaná kosmonautika rozhodně je, není ideální. O evropské pilotované lodi se mluví už nějakou dobu, ale až nástup nového amerického prezidenta a změny v NASA, vytvořily podmínky, které mnohé evropské politiky a národy nutí změnit dosavadní směřování.
Zdroj: https://www.esa.int/
Evropa by v případě realizace pilotované kosmické lodi nezačínala od nuly. Americkou loď Orion při cestě k Měsíci poháněl Evropský servisní modul, který staví na zkušenostech z provozu nákladní lodi ATV. Dále krom projektu malého nepilotovaného raketoplánu Space Rider, běží i komerční iniciativy. Zajímavá je například připravovaná nákladní kosmická loď Nyx, která je od počátku navrhovaná s možností, že bude možné ji upravit pro pilotované lety. Podobných projektů je však v Evropě více. Nyní se ale začtěte do vyjádření generálního ředitele ESA:
Nedávné změny architektury programu Artemis provedené Spojenými státy signalizují rychle se měnící situaci v oblasti pilotovaného průzkumu kosmického prostoru. Rozhodnutí pozastavit stavbu základny Gateway a zrušit program návratu vzorků z Marsu, narušují evropské plány na výzkum Měsíce a zdůrazňují širší realitu: Evropa se stala příliš závislou na rozhodnutích, která nemůže ovlivnit.
Evropa se proto musí rozhodnout, zda se raději bude spoléhat na ostatní, kteří budou vysílat své výzkumníky do kosmu, nebo zda se ujme role plně schopné kosmické mocnosti. Jako šéf Evropské kosmické agentury (ESA) jsem přesvědčen, že autonomní lidské lety do kosmu nejsou luxusem. Jsou nezbytnou kotvou pro Evropu, která si zajistí svobodný přístup do kosmického prostoru a umožní jí to využívat vědecké, ekonomické, strategické a geopolitické výhody vesmíru a inspiruje novou generaci k utváření budoucnosti Evropy.
Zdroj: https://www.esa.int/
Prostřednictvím programu Explore2040, se ESA a členské státy již dohodly na ucelené strategii výzkumu, která položí základy pro vlastní evropské schopnosti pilotovaných i automatických letů do kosmu. Politická rozhodnutí však prozatím vždy selhávala ve snaze o plnou autonomii v oblasti pilotovaných kosmických letů – toto váhání má trvalé následky. Abychom se s tímto problémem vyrovnali, potřebujeme nyní politickou vůli upravit tato rozhodnutí a urychlit nové plány.
V průběhu desetiletí agentura ESA uskutečnila mise a vybudovala systémy světové úrovně v oblasti pozorování Země, navigace, vědy a technologií, kterým se může rovnat jen málo aktérů na světě. Od budování nejkomplexnějšího systému pozorování Země na světě, kterým je známý program Copernicus, až po zavedení polohového systému Galileo jako globální reference pro družicovou navigaci. A také od vedení vlajkových vědeckých misí, které mění naše chápání vesmíru, až po vývoj technologií, které pohánějí robotický průzkum. ESA důsledně převádí evropské ambice do provozní reality. Tyto nashromážděné zkušenosti nejsou náhodné – právě ony dávají Evropě důvěryhodnost být tvůrcem své vlastní budoucnosti v oblasti budoucího průzkumu.
Partnerství a mezinárodní spolupráce jsou základními kameny evropského přístupu do kosmického prostoru – to se nezmění. Pověst spolehlivosti ESA byla budována desetiletí a evropské příspěvky vždy byly přínosné. Proto se partneři rádi rozhodují spolupracovat s ESA. Musíme si však dávat pozor, abychom nedovolili, aby se spolupráce propadla do závislosti. Současné prostředí vyžaduje jak diverzifikovaná mezinárodní partnerství, tak posílení autonomních schopností, abychom se vyhnuli jednotlivým bodům selhání – ať už politickým, technickým nebo strategickým. Pouze za těchto podmínek se Evropa může rozhodnout, kdy jednat samostatně a kdy spolupracovat globálně, a chránit tak své investice a naši průmyslovou základnu uprostřed geopolitické nejistoty.
Zdroj: https://img.lemde.fr/
Naši inženýři a vědci patří k nejlepším, náš průmysl je světové třídy a náš institucionální model sjednocující více národů za společnými cíli, přičemž prioritou je bezpečnost, legitimita a věda, je stabilní a osvědčený. Kolektivní síla 23 členských států zdaleka není omezením. Tato rozmanitost je naším největším přínosem – finančně, politicky, průmyslově i intelektuálně – a dává našim společným rozhodnutím kontinuitu a odolnost, které přetrvávají i po změnách v národní politice.
Tato síla však existuje pouze tehdy, pokud jednáme společně. Fragmentace nás oslabuje; jednota nás posiluje. Evropské národy musí odolat pokušení dívat se dovnitř – razit sólové cesty na Měsíci a dále. Z dlouhodobého hlediska nemůže žádný členský stát sám o sobě dosáhnout toho, čeho můžeme dosáhnout společně. V rámci svého důvěryhodného multilaterálního rámce slouží ESA zájmům svých členských států tím, že zajišťuje, aby rozhodnutí byla přijímána kolektivně a aby se národní priority promítly do společných vítězství.
Měnící se globální politická situace, které jsme svědky, nezačala včera. Když Evropa učinila těžké, ale nezbytné rozhodnutí ukončit spolupráci s Ruskem na ExoMarsu nebo při vysílání našich astronautů do kosmického prostoru, pochopili jsme, že si zužujeme možnosti. Dnešní kontext není překvapením, ale výzvou k rozhodnému jednání v reakci na geopolitickou situaci, která se neustále mění. Musíme využít tuto náročnou chvíli a proměnit ji v příležitost k předefinování naší pozice.
Není prostor na odklady a váhání. Jsme svědky vzácné konvergence politických rozhodnutí o navýšení financování mnoha nových projektů, včetně pilotovaných letů. Mnoho je již stanoveno: Rada ESA v červnu, Mezinárodní kosmický summit v září, Prozatímní ministerská rada ESA pro průzkum v prosinci. Na všech těchto zasedáních se politici shodli na nutnosti pokročit dále. Věřím, že to stejně dopadne i na ministerské radě v roce 2028. Souběžně Evropská unie dokončuje svůj víceletý finanční rámec na období 2028–2034. Nikdy nebyl lepší čas. I kdybychom začali dnes, budování autonomních kapacit by nám stále trvalo mnoho let – musíme proto jednat rychle. Cena nečinnosti by daleko převýšila nezbytné investice.
Pokud ne teď, tak kdy? Pokud ne ESA, tak kdo?
Dějiny nebudou čekat, až se Evropa bude cítit pohodlně a připravená; budou se pohybovat vpřed s námi nebo bez nás. Volba před Evropou je jasná: budeme provádět vlastní pilotované kosmické lety, nebo budeme jen pasažéři? Máme vše, co potřebujeme. Zbývá sebevědomí a politická vůle jednat.
Zdroje informací:
https://www.linkedin.com/
Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://www.esa.int/…/2026/02/parts_of_orion/27125009-1-eng-GB/Parts_of_Orion_article.jpg
https://www.esa.int/…/27214005-1-eng-GB/Space_Rider_drop_model_assembly_pillars.png
https://img.lemde.fr/2024/05/21/50/0/1200/800/1440/960/60/0/a815870_1716296022723-ddd.jpeg
bolo by super ak by kupili Dream Chaser a dotiahli ho do pilotovanej podoby ako vyvijat dalsiu kapsulu ala 60te roky a pristavat niekde do mora.. a v ramci projektu by mala byt aj schopnost startovat z Europskej pevniny..
Dream Chaser nejspíš na prodej nebude, i když by se mi taky líbil. Třeba aspoň něco rozumného provedou se Space Riderem.
Start z kontinentu je možný akorát na polární a retrográdní dráhy. Malé kosmodromy ve Skotsku a Norsku jsou, ale jejich využitelnost není velká.
Myslím si, že Kourou by v tomto případě byla jistota. Vymýšlet nějakej overkill jen proto, aby se startovalo z evropské pevniny, je blbost.
ak ide o vybudovanie „nezavislej“ schopnosti, nadsenie ohladom Kourou moze vyriesit jedna ponorka v Atlantiku, ci v tejto dobe podmorske drony ktore by rychlo poriesili tu transportnu lod a pristavnu infrastrukturu.. preto..
ak je optimalny strelecky koridor na vychod, je je jasne ze v Europe je to problem.. ale povedzme juzna Sicilia, ci Kreta.. ovela lahsie manazovatelne riziko..
Při startu ze středu Středozemního moře se velice rychle dostanete k nějaké pevnině. Izrael má výhodu, že je na okraji moře a tak má v tomto směru volnější pole působnosti.
ze Španělska se tak nějak vhodný koridor najít dá, například z Cabarery směr Alexadrie je nad mořem (2600km)
ESA nemusí přeci kupovat Dream Chaser, aby ho mohla používat. Ale může vyhlásit soutěž na dopravu svých lidí s tím, že se můžou přihlásit i Američani. A když to firmě dá smysl, nabídne pilotovaný DC
Ariane 6 má nosnost 20 tun, Dream Chaser váží 18 tun. Čili klidně by je šlo spojit.
Varianta: proč kupovat továrnu na DreamChesery, stačí přeci koupit jen výsledný raketoplán a ten provozovat ve vlastní režii. Aerolinky přeci taky nekupují továrnu Boeingu, ale jen jejich letadla.
myslel som to z pohladu vybudovania kompletnej „nezavislej“ schopnosti vypustania posadky, teda nie nakup sluzby mimo kontinent.. ako jasne, je to sen, ulet.. ale ak momentalne je Dream Chaser v problemoch a bol by na predaj (komplet firma s know-how, existujuci hardware etc..).. prinajhorsom to vsetko pouzit pre Space Rider..
nemozem si pomoct, ale stale ho povazujem za najlepsi koncept na pendlovanie na LEo a spat.. vyvijat legacy kapsulu.. takto si nepredstavujem spickovy vyskum a pokrok..
Tak buď jako maximalisti a idealisti budeme trvat na čistě evropském řešení, což bude drahé a časově náročné nebo vymyslíme kompromis.
Myslím, že mnohem horší problém je evropská závislost na Trumpově administrativě, čili na NASA, než na Američanech jako celku. Aerolinky taky neruší objednávky od Boeingu
Vzhledem k tomu ze Evropa vyrabi vetsinu Orionu, ale nema dostatecne silny nosic, mela by dovyvinout zbyvajici nalezitosti LSS a navratovou kabinu a vyvijet vykonejsi nosic ve stylu CZ-10 a tim si zajisti i nezavisly pristup na Mesic.
Ale obavam se ze az USA nebude potrebovat Orion, tak s vyrobni zakladnou skonci i ESA a cele to pujde do kytek, jako v minulosti evropske CTV nebo vlastni stanice z modulu ATV. To vse bylo na evropske pomery levne a elegantni reseni a kde akoncilo…
Nevyraba vacsinu Orionu, ale cast servisneho modulu. Hlavny aj pomocne motory su z USA. Europa dodava telo, nadrze, avioniku a RSC, ktore su prevzate z ATV. Kabina pre posadku je kompletne vyrabana v USA.Program Orion skonci z financnych dovodov a to bud zrusenim celeho programu Artemis, alebo ak sa pred jeho koncom najde za Orion nahrada.
Buďme realisti, ekonomicky se hroutící a islamizující se Evropa má už akorát tak na to „zajímavé čtení“, o němž se přiléhavě píše v druhém řádku článku. Budoucnost kosmonautiky bych tu v žádném případě nehledal, ta se nachází u některých soukromých firem v USA (zaleka nejen SpaceX, ale i Rocket Lab, Blue Origin, Relativity Space atd.), a rovněž u soukromých firem v Číně (Landspace aj.). Státní agentury NASA a CNSA mají ještě hodně co předvést, ale podle mě už taky mají svůj vrchol za sebou, což se s ohledem na přebujelou byrokratizaci a problémy s financováním týká zejména NASA. Ale tím nikomu nebráním v růžovém vidění.
Za tu zcela zbytečnou poznámku o islamizaci dostáváte napomenutí. pokud budete i nadále do textu vkládat zcela zbytečné a tématu se netýkající věci, dostanete ban.
A to, že nechcete vidět špičkové technologické mise, které Evropská kosmická agentura realizuje, je pouze váš problém. Nevydávejte však svůj názor za nějakou všeobecnou pravdu.
Není dobře před tímto problímem zavírat oči v podobě nedemokratického banu.
Banování není žádná cenzura, ani nic nedemokratického. Každý správce nějaké komunity má plné právo vymáhat pravidla. To je naprosto v pořádku.
Já nad tím zavírám oči stejně jako nad makovou buchtou, receptem na guláš nebo výsledky českých judistů. Je to něco, co se netýká tématu článku, a OT komentáře zde nemají co dělat. Pán může být rád, že nedostal ban rovnou, ale namísto toho jsme mu dal upozornění, takže má možnost změnit své chování.
Banování je cenzura. Co jiného by pak cenzura byla. Jak říkal Elon Musk: Svoboda slova buď je nebo není. Neexistuje nic mezi tím.
Svoboda projevu není svobodou lhaní, či urážení, či vyzývání k vraždění nějaké skupiny lidí – to se snad shodneme. Elon Musk má ohledně společenských tezí a náhledu na fungování světa dost mezery – vždy měl, přečtěte si jeho životopisy. Na tomto webu navíc platí pravidla, že se tu nelže, chováme se k sobě slušně a není tu dovoleno zatahovat politiku a témata mimo rámec zaměření webu či článku 🙂
Dobrá, vyjděme z vaší implicitní definice. Můžete mi objasnit, v čem jsem lhal, když mi bylo vyhrožováno odříznutím za jedno jediné slovo? V čem bylo nepravdivé? Nebo v čem jsem se vyjadřoval neslušně? Nebo v čem jsem do svého velmi skeptického příspěvku o perspektivách kosmonautiky ESA (nikoliv evropské kosmonautiky – zvláštní, že toto jinak zcela lživé slovní spojení, poněvadž evropskou kosmonautikou je zeměpisně rovněž kosmonautika ruská, nikomu nevadí) pletl politiku?
Já jsem se dopustil pouze toho „zločinu“, že jsem ESA porovnal se státními agenturami NASA a CNSA a soukromými firmami v USA a Číně a došel k závěru, že ESA tahá za hodně krátký konec provazu.
Ptám se na to vás, poněvadž váš příspěvek zní racionálně. Pana Majera s jeho dvojím ne metrem, nýbrž kilometrem, se na to vůbec neptám.
Netýkalo se tématu, šlo o OT pasáž a ty tady nechceme. Diskutující se mají vyjadřovat k tématu a ne odbíhat ke všemu možnému i nemožnému. Nebylo vám vyhrožováno, pouze jste byl napomenut a varován, abyste věděl, že takhle to u nás nejde a že máte změnit své chování.
ESA rozhodně za krátký konec provazu netahá. Má za sebou celou řadu úspěchů a jejich ignorováním jste se dopustil lži.
A to, že se vám můj férový přístup ke všem nelíbí, není můj problém. Jistě, že se mnou nebudete souhlasit, když jsem vás napomenul. Tím byste akceptoval důvod, proč jsem vás napomenul a to zjevně nechcete. Ne nadarmo se říká, že kriminály jsou plné nevinných lidí – podle jejich názoru. Tuto zprávu píšu z pozice majitele tohoto portálu bez ohledu na to, zda jste se mne ptal, nebo ne, protože některé věci je potřeba vyjasnit.
Váš férový přístup ke všem jsem mohl posoudit již před časem, když jsme mě rovněž „napomenul“ za nevhodné oslovení jiného účastníka diskuse výrazem, který on použil k oslovení mne, aniž se ovšem z vaší strany dočkal stejné reakce. Holt někteří jsou si při daném férovém přístupu rovnější. A ne, opravdu se mi nechce vyhledávat diskuse staré několik měsíců.
Aha, takže jako důkaz používáte něco, co nejste schopen doložit. Příště se ozvěte hned, aby se předešlo nedorozuměním. Ne za vším se skrývá záměr, jsme lidé, chybujeme, mohl jsem se přehlédnout. Kdybyste se tehdy ozval, mohlo to být vyřešené.
😀 Děkuji za krásnou ukázku toho, proč to v online prostoru často vypadá jako na hnojišti. Pokud takhle lidé uvažují, je to jejich problém, ale já se podobným zcestným výkladům jednoznačně bráním a zachovávám si zdravý rozum. Představte si situaci, že si pozvete někoho na návštěvu domů a on vám vykoná velkou potřebu doprostřed obýváku. Vyhodíte ho ven, že? A teď si představte, že by vás ten hulvát začal obviňovat z toho, že omezujete jeho právo se svobodně vyjádřit a cenzurujete jeho projev. Zahrádkář taky z pěstěného záhonu vytrhne plevel. Moderování diskuse je ekvivalentem plení záhonu bez ohledu na to, že plevel by tam určitě chtěl růst dál.
P.S. Musk už dříve ukázal, že je často odtržený mimo reálný svět. to je sice často dobře (viz SpaceX), ale často ne. Tohle je krásný příklad. Nepleťte si svobodu s anarchií.
Jestliže zde někdo vykonal něco takového, co zde popisujete, pak máte plné právo zasáhnout a každý normální člověk vám za to bude tleskat.
Jestliže ne, a vy jen někoho, poněvadž s jeho názory nesouhlasíte, svévolně ad absurdum z těchto úchylností obviňujete, abyste si dokázal svou moc, pak jste… no, radši nenapíšu, co si o vás v takovém případě myslím.
Kde jsem tedy podle vás měl zareagovat podobně a neudělal jsem to? A chci konkrétní pasáže, žádné obecné řeči typu, že to tak bývá, nebo že se to dá snadno dohledat. Tak prosím ty konkrétní pasáže, kde jsem k dotyčnému nepřistupoval férově a podle vašich názorů mu nadržoval. Na férovosti přístupu ke všem si velmi zakládám a proto mne podobné obvinění bytostně uráží.
Mohu vás ujistit, že si o lidech, kteří se vyjadřují podobným způsobem, za jaký jsem vás napomenul, také nemyslím vůbec nic dobrého. V tom jsme si kvit. A to, že si o mně myslíte špatné věci, mne velmi těší. Styděl bych sem, pokud by se mnou souhlasili lidé, kteří dělají takové věcí. Věděl bych, že něco dělám špatně. Takže děkuji.
Mluvil jsem samozřejmě o sobě a o své replice „ekonomicky se hroutící a islamizující se Evropa“, za kterou jste mne tak nevybíravě setřel. Já ale navzdory tomu tvrdím, že oboje má, ať si o tom myslíte cokoliv, na vývoj kosmonautiky nesporný vliv. Třeba už jen proto, že kvůli připrchlíkům se vyčerpávají mraky peněz na sociální dávky (podle mne naprosto nezasloužené), a kvůli tomu se pak nedostávají peníze mimo jiné na kosmonautiku. A než mne napadnete, že sem zase cpu „zbytečné a tématu se netýkající věci“, tak podotýkám, že tak činím na základě vašeho požadavku a jako vysvětlení. A jestli chcete tu mou repliku srovnávat s tím, že někdo na návštěvě vykoná velkou potřebu uprostřed obejváku, no, tak si poslužte.
Nevybíravě? 😀 Člověče, vy buďte rád, že neslyšíte, co si tu o vás broukám pod fousy. Moje zprávy vůči vám jsou férové, slušné a věcné. Mohl bych být MNOHEM ostřejší a nevybíravější.
Ano, porušil jste pravidla naší diskuse, protože jste strhl diskusi mimo téma. Naštěstí pro vás jen krátce, jinak byste ten ban už měl. Takhle z toho bylo jen napomenutí. Peníze na kosmonautiku a to, co zmiňujete, na sebe nemá vliv. To je pouze vaše představa, která je stejně zcestná jako to, že je to k tématu. Za chvilku sem dá někdo recept na guláš s tím, že je to přece oblíbené jídlo nějakého astronauta, tak se to sem také hodí.
Jen račte, ov42 to řekl za mne. Pokud nevidíte, nebo se aspoň snažíte nevidění předstírat, že některé nauky vědě jaksi nepřejí, ba jsou s ní v příkrém rozporu, potom je mi vás líto. Přičemž o vědě, aspoň doufám, se na tomto fóru bavíme.
Jinak co se týče těch špičkových technologických misí ESA, já je vidím, ne že ne, ale vidím taky jejich počet. Jedna pecka za několik let, tomu chcete říkat pokrok? A vidím taky projekty následované trapným krachem, počínaje evropským raketoplánem Hermes a konče (alespoň prozatím) stanicí Gateway, která ještě ani nebyla dokončená, ale už začala korodovat, viz: https://arstechnica.com/space/2026/04/well-this-is-embarrassing-the-lunar-gateways-primary-modules-are-corroded/
Tuhle pravdu snad nebudete popírat.
A nebudeme doufám předstírat, že projekty následované trapným krachem za sebou nemají i jiní, že? NASA jich má dost, SpaceX taky nějaké má a i ta Čína má takové.
A já někdy napsal opak?Třeba NASA se „proslavila“ přechodem od drahého, avšak skvělého Saturnu 5 k ještě dražšímu, leč zparchantělému raketoplánu se šestinovou nosností oproti Saturnu, nemožností záchrany posádky a 14 mrtvolám; to byl majstrštyk. A v poslední době ještě dražší SLS, která nedokáže ani to, co před skoro 60 lety Saturn. Ale navzdory tomu jinak sází jeden úspěch za druhým a drtivou většinu toho, co víme o Merkuru, Marsu, Vestě, Cereře, Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu a Plutu, plus astrofyzikální a kosmologické objevy získané vesmírnými dalekohledy, víme díky NASA. Jen u Venuše srovnatelně zabodoval Sovětský svaz.No a jaké krachy má za sebou SpaceX? Já vím o F1, F9 (ve dvou odlišných konstrukčních verzích), FH, Dragonu nákladním i pilotovaném a toho času o Starship. Co z toho považujete za průšvih? Mně to za 24 let existence firmy přijde jako docela působivý přehled úspěchů, přičemž ty občasné výbuchy jsou součástí firemní inovativní kultury.
Tohle srovnání je absurdní. NASA, která pořádá vědecké mise k planetám a SpaceX, která vynáší náklady do kosmu. Jak to můžete srovnávat? Zatímco cílem NASA je posouvat hranice a poznání, SpaceX hledá skvělý produkt, který půjde dobře prodat (ano, vím o tezích osídlení Marsu, ale to je něco extrémně vzdáleného a nejistého). Jsou to zcela jiné kategorie. U SpaceX pak i v tomto uzoučkém zájmu, který má, stojí za připomenutí Dragon Lab, motorické přistání druhého stupně Falconu 9 a třeba motorické přistání Dragonu. Tím nechci házet špínu na SpaceX, fandím jim. Ale to nekritické vynášení SpaceX do nebes hraničící s nábožným obdivem a na druhé straně okaté hanění Evropy (nejčastěji Evropany) a zavírání očí před všemi úspěchy a předpojatá snaha zadupat cokoli, o co se v Evropě někdo snaží, to je taky absurdní.
V tomto komentáři jste krásně odkryl své uvažování – záměrně vypíchnete negativum (14 mrtvých!!!) a klady zcela záměrně potlačíte. Co na tom, že vysoký počet obětí při 2 nehodách byl dán pouze tím, že raketoplány dokázaly vozit počty astronautů, jaké žádná jiná loď ani zdaleka pojmout nemohla. Když vám exploduje osobák, zemře méně lidí než když bouchne autobus. Je to ale chyba autobusu? Teď neřeším absenci záchranného systému (byť tam to taky bylo trochu jinak, než to prezentujete. Řeším je to, že raketoplány měly ze 135 startů pouhé 2 smrtelné nehody, což je velmi slušná spolehlivost. A o přínosech raketoplánů mlčíte úplně. Já u vás nejsem schopen poznat, co myslíte ironicky a co vážně. Zjevně mezi těmito rovinami plynule přecházíte.
Havárie SpaceX jste už zmínil, takže ani SpaceX není bezchybná.
Nevím, jestli se dají dva smrťáky ze 135 letů považovat za „velmi slušnou spolehlivost“. To je věc názoru.
Netuším, co s tím má společného Sojuz a proč ho zmiňujete v téhle diskusi. Ale měl by mít 156 pilotovaných startů, což uvádí Wiki.
NASA jako státní organizace placená z omezeného rozpočtu si ty občasné výbuchy dovolit nemůže. Proto musela vyjít ARTEMIS 1 na první pokus, zatímco Musk si může dovolit odpálit 12 Starship, aniž by dosáhl oběžné dráhy. Zase může být inovativnější, když na to má,dělat to stylm hkus pokus. NASA se musí v romhle držet víc při zemi, protože to musí hned funfgovat.
Je úplně jedno, co pán napsal, já jsme mu na to také něco napsal. Neřeším kdo komu či čemu přeje či nepřeje. Podobné věci se sem hodí stejně jako recepty na plněné řízky – je to mimo téma příspěvku a nemá to tu co dělat. Pokud to nebudete respektovat, budu se muset sám, postarat o to, aby to zde nebylo.
Velké mise potřebují hodně času na přípravu. NASA taky nestřílí rovery typu Perveserance k Marsu každé dva roky a každý rok taky nelétá nový ekvivalent JWST. Evropě objektivně patří třetí místo světového kosmického pořadí, ale mnohým je to zjevně málo. I proto se Evropa snaží i nadále posouvat.
P.S. S tou korozí je to složitější, než jak to média prezentují. Ale chápu, že kdo chce psa bít …
Prosím, objasněte mně Neználkovi (ano, omlouvám se, ani to sem podle vás nepatří, poněvadž se jedná o literární postavu), v čem je s to s korozí složitější. Já hlupák bych čekal, že když se spoustu let za spoustu miliard vyrábí jakási kosmická jednotka, že se taky do toho vesmíru dostane v plně funkčním stavu a bude tam roky a roky sloužit, a ne že začne ještě během výroby vykazovat defekty.
Ty defekty podle dostupných informací nemají vliv na spolehlivost daného hardwaru.
Uff! Koroze nemá vliv na spolehlivost!
Tak tenhle byl fakt dobrej. I kdyby to byla pravda, chtěl bych vidět vás, kdybyste si koupil novou pračku a oni vám ji dovezli narezlou s tím, že funkci „hardwaru“ to nevadí. A ona opravdu bude nějaký čas prát, tak jaképak stížnosti.
Navíc je tam moc pěkná ta formulace „podle dostupných informací“.
Nehraju si na všeználka, to nechám jiným. Proto zdůrazňuji, že vycházím z určitého množství zdrojů, který však není (a nikdy nemůže být) konečný. A pokud chcete detaily, tak třeba zde.
Josef Aschbacher napisal rozumne.
Moj nazor: EU sa za roky co existuje zmenila z vybornej myslienky na byrokraticke monstrum, ktore same sebe skodi ovela viac ako dokazu jej nepriatelia. Roky sa hovori, ze treba zasadne zmeny a roky sa nic nedeje.
Samostatna pilotovana europska kosmonautika je 10-15 rokov sci-fi. Pan Majer na to co je vzdialene pouziva jednu peknu vetu, ktora sa mi k tejto teme hodi. Je to viac Fi, ako Sci.
Rozmýšľam ako by som to napísal. Lebo nechcem porušovať pravidlá s ktorými súhlasím. No takto, to akože dobehneme Rusov v kvalite jeho Sajuzu? To akože spravíme niečo na spôsob Falconu? A kedy? A za čo? Je to spoznanie skutočnosti o EU, ktoré prichádza ako vo všetkých otvoreniach očí u čelných predstaviteľov EU neskoro. (prepáčte ak v tom vidíte nejaký politický postoj, je to proste fakt). Nie je to o vedcoch, kozmonautoch a ľuďoch istotne šikovných , ale o politike a to je celé zle. Ach zabudol som na Čínu, akú máme šancu niečo s tým urobiť. Nezostáva mi nič iné len držať palce a dúfať v zázrak. Alebo snívať o svete kde nebudú hranice a kozmonautika bude celosvetová záležitosť bez ohľadu na národnosť a tak podobne. A to je zatiaľ ozaj SCFI. A tak sa v reále teším na štarty a výskum tých čo to už reálne aj robia.
Nejde o to někoho předehnat či napodobit, jen o samostatnost. A šikovných lidí je v Evropě mnoho.
Ještě bych oddělil závislost na NASA a závislost na Američanech. Jako předstupeň evropské lodi a zmenšení závislosti na zdivočelé NASA by bylo vhodné pořádně rozjet pilotované lety v evropské režii i když na amerických lodích. ESA nepotřebuje zprostředkovatele jako jsou Axiom a Vast, aby si objednávala lety u Space X. Ne jen jeden, jak se spekuluje teď, ale třeba každý rok
Dobře, ale k čemu to bude? Aby se proletěli cizí lodí? Z propagandistických důvodů? Nebo jaký v tom vidíte přínos z hlediska dobývání vesmíru? Pokud za něj nebudeme považovat fakt, že se utratí peníze?Jediný smysl by mělo vyvinutí vlastní pilotované kosmické lodi ESA (dělá na tom i chudá Indie), a hlavně její inovativní využívání, ne jen že se prostě poletí. V atletice se uplatňuje heslo „dále, výše, rychleji“, což dává smysl. Jaký smysl ale bude v tom, že si ESA zaplatí let v Dragonu? Můžete namítnout, že podobným způsobem si koupil let Falconem/Dragonem Isaacman v rámci programu Polaris. Přitom se ale testovaly skafandry SpaceX pro EVA a kromě toho se prolétalo van Allenovým pásem. A podobným soukromým počinem byl let Fram 2 vůbec poprvé po polární dráze.Jakému výzkumu by se tedy věnoval let ESA v Dragonu? Ne, nenapíšu, co všechno by se dalo „zkoumat“, když se tu vyhrožuje drakonickými tresty jako komunikační zaříznutí.A jinak mě těší ta červená hodnocení mých příspěvků, jasný důkaz, že jsem někomu šlápl na kuří oko.
ESA má vytrénované astronauty a ti potřebují létat, samozřejmě hlavně proto, aby dělali na ISS vědu. Pamatuji léta, kdy NASA stopla raketoplány a jedinou cestou nahoru s hlavním účelem údržby amerického segmentu byly Sojuzy. Takže nikoliv propaganda, ale praktické důvody.