Generální ředitel ESA, Josef Aschbacher, na sítí Linkedin zveřejnil 18. května status, který mluví o nutnosti začít s projekty evropské pilotované kosmonautiky. Je to natolik zajímavé čtení, že jsme vám jej přeložili a jeho plné znění najdete níže v tomto článku. ESA dlouhodobě spoléhala na partnerství, pokud jde o pilotované lety. Nyní se ukazuje, že závislost na partnerech v kritických a strategických odvětvích – kterým pilotovaná kosmonautika rozhodně je, není ideální. O evropské pilotované lodi se mluví už nějakou dobu, ale až nástup nového amerického prezidenta a změny v NASA, vytvořily podmínky, které mnohé evropské politiky a národy nutí změnit dosavadní směřování.

Evropa by v případě realizace pilotované kosmické lodi nezačínala od nuly. Americkou loď Orion při cestě k Měsíci poháněl Evropský servisní modul, který staví na zkušenostech z provozu nákladní lodi ATV. Dále krom projektu malého nepilotovaného raketoplánu Space Rider, běží i komerční iniciativy. Zajímavá je například připravovaná nákladní kosmická loď Nyx, která je od počátku navrhovaná s možností, že bude možné ji upravit pro pilotované lety. Podobných projektů je však v Evropě více. Nyní se ale začtěte do vyjádření generálního ředitele ESA:

Nedávné změny architektury programu Artemis provedené Spojenými státy signalizují rychle se měnící situaci v oblasti pilotovaného průzkumu kosmického prostoru. Rozhodnutí pozastavit stavbu základny Gateway a zrušit program návratu vzorků z Marsu, narušují evropské plány na výzkum Měsíce a zdůrazňují širší realitu: Evropa se stala příliš závislou na rozhodnutích, která nemůže ovlivnit.

Evropa se proto musí rozhodnout, zda se raději bude spoléhat na ostatní, kteří budou vysílat své výzkumníky do kosmu, nebo zda se ujme role plně schopné kosmické mocnosti. Jako šéf Evropské kosmické agentury (ESA) jsem přesvědčen, že autonomní lidské lety do kosmu nejsou luxusem. Jsou nezbytnou kotvou pro Evropu, která si zajistí svobodný přístup do kosmického prostoru a umožní jí to využívat vědecké, ekonomické, strategické a geopolitické výhody vesmíru a inspiruje novou generaci k utváření budoucnosti Evropy.

Prostřednictvím programu Explore2040, se ESA a členské státy již dohodly na ucelené strategii výzkumu, která položí základy pro vlastní evropské schopnosti pilotovaných i automatických letů do kosmu. Politická rozhodnutí však prozatím vždy selhávala ve snaze o plnou autonomii v oblasti pilotovaných kosmických letů – toto váhání má trvalé následky. Abychom se s tímto problémem vyrovnali, potřebujeme nyní politickou vůli upravit tato rozhodnutí a urychlit nové plány.

V průběhu desetiletí agentura ESA uskutečnila mise a vybudovala systémy světové úrovně v oblasti pozorování Země, navigace, vědy a technologií, kterým se může rovnat jen málo aktérů na světě. Od budování nejkomplexnějšího systému pozorování Země na světě, kterým je známý program Copernicus, až po zavedení polohového systému Galileo jako globální reference pro družicovou navigaci. A také od vedení vlajkových vědeckých misí, které mění naše chápání vesmíru, až po vývoj technologií, které pohánějí robotický průzkum. ESA důsledně převádí evropské ambice do provozní reality. Tyto nashromážděné zkušenosti nejsou náhodné – právě ony dávají Evropě důvěryhodnost být tvůrcem své vlastní budoucnosti v oblasti budoucího průzkumu.

Partnerství a mezinárodní spolupráce jsou základními kameny evropského přístupu do kosmického prostoru – to se nezmění. Pověst spolehlivosti ESA byla budována desetiletí a evropské příspěvky vždy byly přínosné. Proto se partneři rádi rozhodují spolupracovat s ESA. Musíme si však dávat pozor, abychom nedovolili, aby se spolupráce propadla do závislosti. Současné prostředí vyžaduje jak diverzifikovaná mezinárodní partnerství, tak posílení autonomních schopností, abychom se vyhnuli jednotlivým bodům selhání – ať už politickým, technickým nebo strategickým. Pouze za těchto podmínek se Evropa může rozhodnout, kdy jednat samostatně a kdy spolupracovat globálně, a chránit tak své investice a naši průmyslovou základnu uprostřed geopolitické nejistoty.

Naši inženýři a vědci patří k nejlepším, náš průmysl je světové třídy a náš institucionální model sjednocující více národů za společnými cíli, přičemž prioritou je bezpečnost, legitimita a věda, je stabilní a osvědčený. Kolektivní síla 23 členských států zdaleka není omezením. Tato rozmanitost je naším největším přínosem – finančně, politicky, průmyslově i intelektuálně – a dává našim společným rozhodnutím kontinuitu a odolnost, které přetrvávají i po změnách v národní politice.

Tato síla však existuje pouze tehdy, pokud jednáme společně. Fragmentace nás oslabuje; jednota nás posiluje. Evropské národy musí odolat pokušení dívat se dovnitř – razit sólové cesty na Měsíci a dále. Z dlouhodobého hlediska nemůže žádný členský stát sám o sobě dosáhnout toho, čeho můžeme dosáhnout společně. V rámci svého důvěryhodného multilaterálního rámce slouží ESA zájmům svých členských států tím, že zajišťuje, aby rozhodnutí byla přijímána kolektivně a aby se národní priority promítly do společných vítězství.

Měnící se globální politická situace, které jsme svědky, nezačala včera. Když Evropa učinila těžké, ale nezbytné rozhodnutí ukončit spolupráci s Ruskem na ExoMarsu nebo při vysílání našich astronautů do kosmického prostoru, pochopili jsme, že si zužujeme možnosti. Dnešní kontext není překvapením, ale výzvou k rozhodnému jednání v reakci na geopolitickou situaci, která se neustále mění. Musíme využít tuto náročnou chvíli a proměnit ji v příležitost k předefinování naší pozice.

Není prostor na odklady a váhání. Jsme svědky vzácné konvergence politických rozhodnutí o navýšení financování mnoha nových projektů, včetně pilotovaných letů. Mnoho je již stanoveno: Rada ESA v červnu, Mezinárodní kosmický summit v září, Prozatímní ministerská rada ESA pro průzkum v prosinci. Na všech těchto zasedáních se politici shodli na nutnosti pokročit dále. Věřím, že to stejně dopadne i na ministerské radě v roce 2028. Souběžně Evropská unie dokončuje svůj víceletý finanční rámec na období 2028–2034. Nikdy nebyl lepší čas. I kdybychom začali dnes, budování autonomních kapacit by nám stále trvalo mnoho let – musíme proto jednat rychle. Cena nečinnosti by daleko převýšila nezbytné investice.

Pokud ne teď, tak kdy? Pokud ne ESA, tak kdo?

Dějiny nebudou čekat, až se Evropa bude cítit pohodlně a připravená; budou se pohybovat vpřed s námi nebo bez nás. Volba před Evropou je jasná: budeme provádět vlastní pilotované kosmické lety, nebo budeme jen pasažéři? Máme vše, co potřebujeme. Zbývá sebevědomí a politická vůle jednat.

Zdroje informací:
https://www.linkedin.com/

Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://www.esa.int/…/2026/02/parts_of_orion/27125009-1-eng-GB/Parts_of_Orion_article.jpg
https://www.esa.int/…/27214005-1-eng-GB/Space_Rider_drop_model_assembly_pillars.png
https://img.lemde.fr/2024/05/21/50/0/1200/800/1440/960/60/0/a815870_1716296022723-ddd.jpeg