Boeing
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Náš eshop
Články
V neděli 12. února je v plánu další start rakety Falcon 9. Nákladem bude padesát pět kusů družic Starlink, které míří do páté orbitální slupky, nebo vrstvy chcete-li. Ta má sklon vůči rovníku 43° a výšku 530 kilometrů. Po dokončení bude čítat kolem dvou a půl tisíc družic. První stupeň použit pro tuto misi má výrobní číslo B1062 a poletí již po dvanácté. O přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat přibližně 660 kilometrů od místa startu. Předpověď počasí ale zatím startu nepřeje. Pravděpodobnost dobrých podmínek pro start je jen 30%.
Podle aktuálních informací se zdá, že na Mezinárodní kosmické stanici došlo k mimořádné situaci, která je podle bývalého šéfa mediálního oddělení Roskosmosu, Dmitrije Strugovece, podobná té, která v polovině prosince 2022 potkala kosmickou loď Sojuz MS-22. Tentokrát však byla postižena nákladní kosmická loď Progress MS-21, která u stanice pobývá od konce října loňského roku. Také v tomto případě došlo k úniku v oblasti vnějšího radiátoru chladicího okruhu kosmické lodi. Posádka stanice není v bezprostředním ohrožení a postarala se o uzavření průlezu do lodi. Výrobní kancelář RSC Energija svolala schůzi, na které se rozhodne o dalším postupu.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Raketa Sojuz 2.1a, která odstartovala 9. února z kosmodromu Bajkonur, vynesla na oběžnou dráhu zásobovací kosmickou loď Progress MS-22. Ta míří na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam dopraví celkem 2 534 kilogramů nákladu. 720 kilogramů pohonných látek pro ruskou část ISS, 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku a 1 354 kilogramů kusového nákladu. Progress se má připojit 11. února kolem 09:47 našeho času na dokovací port modulu Zvezda. Jelikož se jedná o připojení k ISS, spustíme náš přenos už třicet minut před připojením.
V září 2022 pozoroval Teleskop Jamese Webba, jak americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) záměrně narazila do malé planetky, čímž došlo k historicky prvnímu reálnému testu metody planetární obrany. V dnešním článku se k tomuto pozorování vrátíme díky povídání od Stefanie Milam, vědkyně zapojené do projektu JWST z Goddardova střediska. Ta se totiž pro blog věnovaný aktualitám kolem teleskopu zavzpomínala, jak se svými kolegy připravovala toto jedinečné pozorování. Náš článek je českým překladem tohoto anglického originálu.
Dnes, 9. února je den D. Vůbec poprvé bychom se mohli dočkat statického zážehu všech třiceti tří motorů Raptor 2 na prototypu Superheavy B7. Na tento podstatný test jsme čekali opravdu dlouho a jeho dokončení bude významným krokem směrem k prvnímu orbitálnímu testu Superheavy Starship. Prezidentka společnosti SpaceX Gwynne Shotwell pronesla hned dvě zásadní prohlášení. Jedno z nich je právě to, že se dnes SpaceX pokusí o statický zážeh všech motorů na Superheavy a to druhé, že si SpaceX klade za cíl pokusit se o orbitální test Superheavy Starship během příštího měsíce. A jak je nám dobře známo, tak Gwynne Shotwell udává realističtější termíny než Elon Musk, a tak její slova můžeme brát daleko vážněji než právě Muskova. Jelikož je toto dlouho očekávaný a významný test, můžete se těšit na psaný online přenos, který začne už ve tři hodiny odpoledne, od kdy je plánována uzavírka silnice.
Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?
Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.
Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
