sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Aerospacelab

Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.

XTAR

Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.

EchoStar

Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).

Alpha

Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.

Guowang

Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.

Tracking Layer Tranche 1

Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.

DeepSat

Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).

Články

Rameno pro lunární lander

Firma Maxar má bohaté zkušenosti s výrobou robotických ramen pro americké sondy – z jeho produkce pochází ramena šesti marsovských landerů a roverů. Společnost se nyní pochlubila novinkou z vývoje svého nejnovějšího výtvoru – ramene SAMPLR (Sample Acquisition, Morphology Filtering and Probing of Lunar Regolith). Jde o jeden z 12 externě vyvíjených nákladů LSITP (Lunar Surface Instrument and Technology Payloads), které NASA vybrala k dopravě na Měsíc v rámci programu komerčních lunárních landerů CLPS (Commercial Lunar Payload Services), které spadají pod hlavičku velkého programu Artemis.

Lunární experiment a rekord v navigaci

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) má firma Firefly Aerospace z texaského města Cedar Park do lunárního Moře nepokojů dopravit experimentální náklad. Americký přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) poprvé otestuje nové a nadějné možnosti lunární navigace s využitím pozemských globálních družicových navigačních systémů GNSS (Global Navigation Satellite System). Zkratkou GNSS se označují družicové sítě, které se běžně využívají k určení pozice pro následnou navigaci, ale hodí se i k přesnému určení času. Celosvětově nejznámější navigační systém je GPS provozovaný americkými kosmickými silami.

Testy družic Galileo

Navigační družice evropského systému Galileo byla vyfocena v testovací komoře Maxwell. Při testech takzvané „elektromagnetické kompatibility“ se kontroluje, zda všechny systémy fungují správně a navzájem se negativně neovlivňují. Jakmile jsou dveře této komory uzavřeny, vytvoří její kovové stěny tzv. Faradayovu klec, která odstíní vnější elektromagnetické záření. Bezodrazové pěnové hroty pokrývající vnější stěny komory pohlcují vnitřní signály (včetně zvuku), čímž brání jejich odrazům. Je tak možné při testech napodobit nekonečnou prázdnotu kosmického prostoru. Na fotografii je dobře vidět družice o rozměrech 2,5 × 1,2 × 1,1 metru pokrytá vícevrstvou tepelnou izolací. Náhledová fotka článku nám umožňuje popsat si nejdůležitější prvky družice. Dominantním prvkem na snímku je hlavní anténa o průměru 1,4 metru, která v pásmu L vysílá k zemi navigační signály. Nalevo od ní je šestiúhelníková pátrací anténa pro záchranné mise, která zachytává nouzové signály a předává je místním záchranným složkám – tento systém každý rok zachrání více než 2 000 životů.

Kosmotýdeník 508 (6.6. – 12.6.)

Další kosmonautikou nabitý týden je za námi a pro vás je nyní přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které uplynulý týden přinesl. Kosmotýdeník v hlavním tématu tentokrát představí zprávu, že NASA nakoupila další pět misí lodi Crew Dragon pro dopravu posádek astronautů na palubu Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme například na připravovaný první start rakety Terran 1, anebo na vývoz super rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Rocket 3.3 na startu

Raketa Rocket 3.3 od firmy Astra Space se připravuje na svůj další start s družicemi TROPICS, který by měl proběhnout už zítra v 18:00 hodin našeho času. Dvě družice TROPICS, které se skrývají pod aerodynamickým krytem, budou mít za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Tato data vědcům umožní studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře. Tyto dvě družice budou první kusy malé konstelace TROPICS, která bude čítat celkem 6 družic. Každá z nich má velikost 36 × 10 × 10 centimetrů a hmotnost 5,34 kilogramů.

VT_2022_23

Vesmírná technika: Cesta k rusko-německé observatoři Spektr-RG

Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.

Voyager 1

Cesta úžasných Voyagerů

Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.

Popis konstrukce JWST.

Jak JWST zaznamená nárazy mikrometeoroidů?

Když 8. června vydala NASA článek o tom, že Teleskop Jamese Webba zasáhl mezi 23. a 25. květnem mikrometeoroid, zpracovali jsme toto téma do článku, který na našem webu vyšel 9. června jen pár hodin po vydání původní zprávy. Článek podrobně popsal celou situaci a nechybělo ani ujištění, že dopad neměl závažný vliv na kvalitu získaných dat. Mnoha čtenářům však chyběla informace, jak konkrétně experti v pozemním středisku zjistili, že k tomuto nárazu (i předešlým čtyřem menším) došlo. V původním článku informace nebyla a selhala i snaha o hledání odpovědi na jiných místech internetu. Nakonec padla volba, že nebudeme chodit, jak se říká, ke kovaříčkovi, ale půjdeme rovnou ke kováři – napsal jsem tedy do NASA.

Základ Europa Clipperu dorazil do JPL

Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.