Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské Jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Pro celý tým je to fascinující chvíle a pro misi jde o ohromný milník,“ říká Jordan Evans, projektový manažer mise z JPL a dodává: „Tohle doručení nás posouvá o krok blíže ke startu a vědeckému výzkumu.“ Sonda Europa Clipper má startovat v říjnu 2024 a měla by provést téměř 50 průletů kolem měsíce Europa, u kterého jsou si vědci jisti, že ukrývá podpovrchový oceán obsahující dvakrát více vody než všechny pozemské oceány dohromady. Tento oceán by mohl nabízet podmínky vhodné pro život. Devět palubních přístrojů na sondě bude sbírat informace o slabé atmosféře Europy, jejím povrchu, ale i vnitřní stavbě. Získané informace pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, mocnost ledového krunýře, nebo bližší poznatky o gejzírech, které mohou vyvrhovat do okolí podpovrchovou vodu.
Zdroj: http://www.esa.int
Zmíněné přístroje už začaly dorážet do JPL, kde od března probíhá fáze skládání, testování a předstartovních příprav. V březnu dorazil ultrafialový spektrograf Europa-UVS a jako další se tu objevil přístroj E-THEMIS pro snímkování tepelného vyzařování, který dodali vědci a inženýři z Arizona State University. E-THEMIS je sofistikovaná infračervená kamera, která bude mapovat teploty na Europě a pomůže vědcům najít stopy po geologické aktivitě na povrchu měsíce. To se týká i oblastí, kde se může tekutá voda přibližovat k povrchu. Na konci roku 2022 už by měla být dokončena většina letového hardwaru a zbytek vědeckých přístrojů.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jádro sondy Europa Clipper navrhli experti z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu ve spolupráci s kolegy z JPL a Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. „Letový kus byl navržen, postaven a otestován na APL týmem několika stovek inženýrů a techniků. Byl to fyzickými rozměry největší systém, jaký se kdy na APL postavil,“ zdůrazňuje Tom Magner z APL, který pracuje jako asistent projektového manažera mise. Nyní budou práce na hlavním modulu pokračovat v JPL. „To, co dorazilo do JPL, představuje v podstatě samostatnou montážní fázi. Pod vedením APL tato dodávka zahrnuje práci nejen této instituce, ale i dalších dvou středisek NASA. Nyní tým posune systém na ještě vyšší úroveň integrace,“ uvedl Evans.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Hlavní strukturu tvoří dva na sebe postavené hliníkové válce pokryté dírami se závity, do kterých se přišroubují jednotlivé systémy – radiofrekvenční modul, sledovače kosmického záření, elektronika pohonného systému, měniče napájení a kabeláž. Radiofrekvenční subsystém bude spravovat osm antén včetně obří vysokoziskové antény s průměrem 3 metry. Jen zmíněné elektrické kabely a konektory v základní struktuře sondy váží 68 kilogramů a kdyby se natáhly, měřily by téměř 640 metrů.
Vysoce odolný ochranný box pro elektroniku, postavený tak, aby odolal vysokým úrovním radiace u Jupiteru, bude do sondy integrován společně s vědeckými přístroji. V těle sondy jsou také dvě nádrže – jedna pro palivo, druhá pro okysličovadlo. Z nich pak vychází potrubí, která rozvádí obsah nádrží ke 24 raketovým motorům, ve kterých budou obě látky spáleny, což vytvoří potřebný tah. „Naše motory mají dvojí účel,“ vysvětluje Tim Larson z JPL, zástupce projektového manažera a dodává: „Použijeme je pro velké manévry včetně toho, který je potřeba pro přílet k Jupiteru, kde je zapotřebí velký zážeh k usazení na oběžné dráze planety. Motory jsou však také navrženy pro menší manévry, které mají spravovat orientaci sondy a jemně ladit přesné průlety kolem Europy či těles Sluneční soustavy při cestě k Jupiteru.“ Tyto malé i velké zážehy přijdou ke slovu během šest let trvající cesty dlouhé 2,9 miliardy kilometrů. Začátek vědeckého výzkumu Europy by tedy měl začít v roce 2031.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-main-pia25236-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/3-pia25238-1041.jpg
http://www.esa.int/…/First_instrument_delivered_for_Jupiter_Icy_Moon_Explorer.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/e-pia25239-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2-pia25237-1041.jpg
Jako u nás. Jeden maká všichni ostatní koukaj 🙂
Taková malá prosba, jsme v Evropě, skutečně netuším jak velké je SUV (evropské nebo americké a jaké) a hlavně jak velké je basketbalové hřiště a ani mě to nezajímá. Myslím si, že zde máme inteligentní lidi a tak je možné používat standardní jednotky a nikoliv ty americké nesmysly určené těm co používají staré imperiální jednotky, kterým nerozumím moc ani ti, co je používají. Děkuji a přeji hezký den.
Prosit můžete, ale takto je to uvedeno v článku NASA. Své prosby proto směřujte k nim.
Ano to chápu, ale dalo by se v rámci překladu do závorky uvést o jaké rozměry se přibližně jedná. Myslím si, že by spousta lidí měla lepší představu.
Vždy záleží na situaci. Někdy se to hodí, jindy ne.
S tím basketbalovým hřištěm je to ale dost matoucí. Přiznám se, že jsem myslel, že jde o plochu, ale není tomu tak. Jde o to, že panely jsou dohromady delší než hřiště, ale jen tři metry široké.
Článek z NASA převzal terminologii ze staršího článku z JPL, kde ty rozměry v závorce jsou (30,5 metru délka, 90 m2 plocha): https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-europa-clipper-builds-hardware-moves-toward-assembly
Někdo z redakce pro nás přeloží zdarma článek. Proč by měl ještě navíc dohledávat něco, o čem ví možná jen tolik, co vy? Stejně tak si to můžete dohledat sám.