sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.
Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Články
Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.
Ani jsme se nenadáli a z týdne, který začal teprve nedávno, zbývají jen poslední hodiny. Je tedy nejvyšší čas připomenout si důležité momenty, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Většinu novinek jsme Vám v průběhu týdne přinesli v jednotlivých článcích, ale i přesto bylo novinek tolik, že se na všechny nedostalo. Právě proto je tu Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na snad už definitivní nominaci posádky první pilotované mise kosmické lodi Starliner. Nevynecháme ani novinky spojené se stavbou floridské startovní rampy pro systém Super Heavy – Starship a řekneme si také o tom, jak probíhají finální zkoušky pozorovací režimů Teleskopu Jamese Webba.
O tomto víkendu si opravdu dosyta užijeme startů raket Falcon 9. V pátek v 18:09 firma SpaceX vypustila 53 družic v rámci mise Starlink 4-19, v sobotu v 16:19 vynášel jiný Falcon německou armádní družici SARah-1 a v neděli ráno v 6:27 má startovat další raketa Falcon. Tyto tři starty ze tří různých ramp na dvou pobřežích USA tak může dělit jen 36 hodin a 18 minut. Z těchto tří aktuálních startů je kolem tohoto posledního nejvíce otazníků. O jeho realizaci jsme se dozvěděli teprve před několika měsíci a i zbytek je velmi nezvyklý. Bylo potvrzeno, že na palubě bude komunikační družice Globalstar-2 FM15, která váží přibližně 700 kilogramů. Jenže první stupeň po startu z floridské rampy SLC-40 nemá přistávat na pevnině, ale na mořské plošině. To vede ke spekulacím, že by na palubě mohl být i další náklad, který je utajený.
Ani ne před čtyřiadvaceti hodinami odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 s družicemi Starlink a nyní tu máme druhý ze tří startů Falconu během tohoto víkendu. Při tomto startu bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynesena radarová družice SARah-1. Ta se stane první družicí konstelace SARah, kterou budou tvořit tři družice. SARah-1 bude na rozdíl od SARah-2 a 3 vybavena aktivní vysílací anténou, zatímco další dvě družice budou pasivní přijímače. Budou tak zachytávat signál, který vyslala první družice a odrazil se od zemského povrchu. Tím by se mělo docílit vyššího rozlišení, než jaké mohly poskytnout družice SAR-Lupe, které mají družice SARah nahradit. Cena všech tří družic SARah je 800 milionů euro. První stupeň s označením B1071 poletí potřetí a na této misi se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4. Zajímavé je, že tento stupeň má za sebou celkem dva starty a v obou případech startoval z Vandenbergovy základny na mise NROL-85 a 87 a v obou případech přistával na pevninu. Dnes ho tak čeká třetí start z Kalifornie, třetí přistání na pevninu a jeho třetí
Intenzivní výzkum reliktního záření, prováděný nejlépe z kosmického prostoru, patří již několik desetiletí do standardní výbavy moderní kosmologie. Proto se od konce 80. let v kosmickém prostoru vystřídaly tři „západní“ sondy. Zatímco však COBE většina lidí zná, jelikož byla první a Planck naopak proto, že z něj pochází nejnovější a nejpřesnější výsledky, americká sonda Wilkinson Microwave Anisotropic Probe (WMAP) stojí trochu v pozadí. A to je opravdu škoda, neboť WMAP je sondou neméně důležitou než COBE nebo Planck a její značný význam pro formování našich současných představ o vesmíru nelze opomenout. Připomeňme si proto dnes tuto důležitou fyzikální laboratoř i jednoho z jejích tvůrců Lymana Page.
V pátek v 18:08:50 našeho času se zahájí víkend plný startů a našich česky komentovaných přenosů. Během dvou dnů budeme sledovat celkem tři starty Falconu 9. Při prvním startu bude na oběžnou dráhu vypuštěna další várka družic Starlink. Na ten se dnes zaměříme. Celkem by při tomto startu mělo být vyneseno na oběžnou dráhu 53 kusů družic Starlink, z nich každá váží 295 kilogramů. Celková hmotnost nákladu tak je 15 635 kilogramů. Startovat se bude z rampy LC-39A a přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 650 kilometrů od místa startu. Co se prvního stupně týče, tak bude použit stupeň se výrobním číslem B1060, který opět posune laťku opakovaného použití o jedno místo do předu. Stupeň B1060 totiž poletí již potřinácté, přičemž jeho poslední let byl 21. 4. na misi Starlink 4-14. Tento start také bude provázet mnoho hezkých čísel. Například se můžeme těšit již na 100. znovupoužití prvního stupně, 50. přistání v řadě, 50. start SpaceX z LC-39A a již zmíněné 13. použití prvního stupně.
Tým zodpovědný za předběžnou analýzu vzorků dovezených na Zemi sondou Hayabusa 2 se momentálně plně věnuje analýzám vzorků, které sonda přivezla z planetky Ryugu. Tento hlavní tým je tvořen šesti dílčími týmy a dvojicí kurátorských institucí fáze 2, (Univerzity v Okayamě a Institutu pro jádrové vzorky v Kochi, který spadá pod Japonské agentury pro výzkum Země moří (JAMSTEC). Desátého června byly v americkém vědeckém časopise Science publikovány nejnovější výsledky, ke kterým dospěl tým zodpovědný za prvotní analytickou fázi. Vzorky z planetky Ryugu prošly měřením chemického a izotopového složení. Analýzy odhalily, že Ryugu je tvořen převážně uhlíkatými chondrity, konkrétně pak uhlíkatými chondrity typu Ivuna alias CI chondrity.
V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.
Měsíc od posledního dílu Aktualit o Starship utekl jako voda a tak je nejvyšší čas podívat se, co se za poslední měsíc na základně Boca Chica a Floridě událo. Pokud sledujete dění okolo tohoto programu důkladně, určitě Vám neunikla informace o tom, že úřad FAA měl 13. června oznámit výsledky environmentální studie, která vyhodnocovala vliv startů Superheavy Starship na životní prostředí. To se také stalo a dnes se tak podíváme na to, jak dopadlo vyhodnocení této studie, jak pokračují testy Superheavy B7, podíváme se také na prototyp Starship S24, která se vydala na startovní rampu, kde podstoupila testy. Dále nebude chybět ani přehled stavby floridského výrobního areálu a startovní rampy a jak je u tohoto seriálu zvykem, tak zde bude plno krásných obrázků.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
