sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: První Falcon Heavy roku 2023

Je začátek roku 2023 a my už tu máme první start Falconu Heavy. Zajímavostí je, že Falcon Heavy má za sebou celkem čtyři starty (tento je pátý) a je to zároveň již třetí mise pro Americké ministerstvo obrany. Primárním nákladem bude družice CBAS-2, vyrobená firmou Boeing, která míří na geosynchronní oběžnou dráhu a bude sloužit pro vojenskou komunikaci. Předchůdce této družice CBAS-1, byl vypuštěn na Atlasu V 551 v roce 2018 v rámci mise AFSPC 11. Hmotnost družice se pohybuje mezi 2-3 tunami. Co se týče rakety, tak oba boční stupně již jednou letěly a to 1. listopadu 2022, na misi USSF-44, kdy oba přistály na pevnině. Centrální stupeň bude stejně jako u minulé mise zahozen ale oba boční stupně by měly opět přistát na pevninských plochách LZ-1 a 2. Stejně jako při misi USSF-44, kdy byl náklad též dopravován přímo na geosynchronní dráhu, bude druhý stupeň vybaven speciální šedou vnější dodatečnou izolací nádrže, aby se zabránilo zamrzání, anebo naopak odpařování pohonných látek.

Dvanáctá česká družice BDSat-2

Je tomu tak. Na oběžné dráze Země se nachází již dvanáctá česká družice. S družicí BDSat-2, se před několika dny podařilo navázat oboustranné spojení a stáhnout první data. Jde tak o čtvrtou českou družici, která byla za poslední rok vynesena na oběžnou dráhu, což je skvělé číslo, které lze považovat za úspěch. My se tak stáváme svědky čím dál více rozrůstajícího se českého kosmického průmyslu a můžeme sledovat nové, zajímavé projekty, které zvyšují atraktivitu kosmonautiky v Česku a náš kosmický průmysl, díky nabytým zkušenostem, posouvají dál. V dnešním článku si družici BDSat-2 přestavíme, přiblížíme si misi Transporter-6, prostřednictvím níž byla BDSat-2 vynesena a podíváme se na aktuální stav družice.

Stojan adaptéru LVSA se vrátil na Marshallovo středisko

Pracovníci Marshallova střediska v Huntsville v Alabamě 7. ledna vyložili z útrob transportního člunu Pegasus přepravní stojan. Ten sem byl pomocí člunu přepraven z Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazil při převozu adaptéru LVSA pro premiérovou raketu SLS, která vyrazila na misi Artemis I. Téměř 8,5 metru vysoký díl kuželovitého tvaru má za úkol mechanicky propojit centrální stupeň rakety SLS s jejím druhým stupněm ICPS (interim cryogenic propulsion stage). V dutých útrobách adaptéru LVSA se také ukrývá velká část raketového motoru RL-10, který zajišťuje pohon stupně ICPS.

Český VZLUSAT-2 vyfotil i Českou republiku

Právě dnes, tedy 13. ledna roku 2023 si připomínáme rok od startu rakety Falcon 9 na sdílenou misi Transporter-3, při které byl (kromě desítek jiných družic) vynesen i český CubeSat VZLUSAT-2. Je tedy vhodné si jej na toto výročí připomenout a zrekapitulovat si jeho dosavadní misi – a opravdu toho nebylo málo, vždyť tato česká družice obkroužila Zemi téměř 5 800×. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna pořizovat snímky Zeměkoule ve vysokém rozlišení a Výzkumný a zkušební letecký ústav, který za družicí stojí, se nyní pochlubil snímky africké pouště, mraků nad Tichým oceánem, ale i Alp, nebo Prahy, či vodních nádrží Orlík a Nové Mlýny.

Jak rostla rampa pro rakety na severu Velké Británie

V nedávném článku věnovaném neúspěšnému startu rakety LauncherOne z území Velké Británie bylo zdůrazněno, že tento nosič nestartuje jako klasické rakety vertikálně, ale že je vynášen speciálně upraveným letounem Boeing 747. V článku najdete také zmínku, že ve Velké Británii počítají také se starty klasických raket, přičemž byl zmíněn nový kosmodrom SaxaVord na samém severu Velké Británie – na Shetlandských ostrovech, odkud mají startovat rakety RS1 od ABL Space Systems a Skyrora-XL od firmy Skyrora. Zástupci kosmodromu však nyní oznámili, že navázali spolupráci s firmou RFA (Rocket Factory Augsburg), která by tak měla získat exkluzivní přístup k rampě Fredo, odkud by koncem letošního roku měla odstartovat první raketa RFA ONE.

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

Vyvrátil Webbův dalekohled teorii velkého třesku?

V úterý 12. července jsme se konečně dočkali. Americký prezident Joe Biden zveřejnil první fotografii pořízenou Webbovým dalekohledem. O den později došlo k uvolnění dalších čtyř snímků, v odborné komunitě však vyvolal největší poprask první snímek hlubokého pole na pozadí bližší čočkující kupy galaxií. K tomu došlo až o pár dní později, když vyšlo najevo, že astronomové na snímku rozpoznali několik desítek raných galaxií s neobvykle vysokým rudým posuvem. Posléze vědci odhalili další detekce ještě vzdálenějších galaxií, u nichž se navíc ukázalo, že jsou vyvinuté více než by v tak mladém vesmíru mělo být možné. Zvláště v alternativních kruzích se proto začaly objevovat senzační zprávy, které hlásaly, že Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Je tomu ale skutečně tak?

Je rozhodnuto – k ISS vyrazí „záchranný“ Sojuz

V noci na 15. prosince zaznamenala čidla výrazný pokles tlaku v chladicím okruhu kosmické lodi Sojuz MS-22. Následně se ukázalo, že jeden okruh lodi je poškozený a uniká z něj chladicí médium – únik ustal, až když se z okruhu dostalo všechno médium. Astronauti dostali za úkol vyfotit poškozené místo a inspekci provedly i robotické manipulátory ERA a Canadarm 2. Analýza odhalila otvor o velikosti zhruba 8 desetin milimetru, jehož původ zatím neznáme, ale spekuluje se o zásahu mikrometeoroidem přirozeného původu, či o zásahu kosmickou tříští umělého původu. Teplota v kabině lodi (která stále mohla využívat klimatizační systémy stanice) vzrostla až na zhruba 30 °C, což odpovídá zhruba dvojnásobku běžné hodnoty. Expertní komise na základě nasbíraných dat vypracovala analýzu, zda je bezpečné použít poškozený Sojuz k návratu tříčlenné posádky. Na základě této analýzy nyní ruská kosmická agentura Roskosmos rozhodla o vyslání záchranné lodi.

První orbitální let ze západní Evropy selhal

Americká firma Virgin Orbit se v noci na 10. ledna pokusila dopravit na oběžnou dráhu první družice vypuštěné z území Velké Británie. Letoun Cosmic Girl (upravený Boeing 747) odstartoval ze základny Spaceport Cornwall a přibližně v 0:11 SEČ u pobřeží Irska odhodil raketu LauncherOne. Její let vypadal normálně až do aktivace druhého stupně a odhození aerodynamického krytu, ovšem aktualizace firmy Virgin orbit byly během letu přerušované. Pokus o dosažení oběžné dráhy nakonec nevyšel a ve statistikách tudíž stále není očekávaný první orbitální start z území Velké Británie. Pro firmu Virgin Orbit přitom šlo o možnost prokázat schopnost z letadla vypouštěné rakety LauncherOne startovat prakticky z kteréhokoliv místa na světě.

ŽIVĚ A ČESKY: 51 družic Starlink čeká na start

V noci na 10. ledna jsme se mohli dočkat startu dvou Falconů 9 z opačných pobřeží USA během 35 minut. Zatímco na Floridě bylo téměř ideální počasí a raketa se 40 družicemi OneWeb bez problémů odstartovala, v Kalifornii to bylo horší. SpaceX nejprve odložila start Falconu s 51 družicemi Starllink o několik desítek minut a pak oznámila odklad startu o 24 hodin – letět by se mělo ve středu v 5:02 SEČ. Pro nás to znamená, že se 11. ledna ráno opět sejdeme u přímého přenosu, ke kterému Vás tímto článkem srdečně zveme.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.