sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
Na našich stránkách se v nepravidelných intervalech objevují zprávy o tom, jak přímo kosmická technika pomáhá lidem na Zemi. Zde je další ukázka toho, proč je i v takových zemích, jakou je Indie, výhodné mít vlastní kosmický program. Družce Cartosat-2S pro dálkový průzkum Země odhalila výrazný pokles půdy v oblasti města Joshimath. Na základě výsledků proběhla evakuace. Vláda v oblastech s největším poklesem půdy přesunula obyvatelstvo na bezpečnější místa na základě informací od agentury ISRO. Podle zprávy byl pokles půdy zaznamenán už mezi dubnem a listopadem 2022, byl však pozvolný. Během této doby klesl Joshimath o 8,9 cm, ale mezi 27. prosincem 2022 a 8. lednem 2023 se intenzita sedání půdy zvýšila a město se jen v tomto období propadlo o dalších 5,4 cm. Tedy za pouhých 12 dnů.
V srpnovém dílu byla fotografie z montáže makety modulu HALO, kterou Northrop Grumman stavěl pro výcvik posádek. Na dnešní náhledové fotografii k článku je tento tréninkový model již v Johnsonově vesmírném středisku, kam byl dodán v týdnu před Vánocemi. Zde budou astronauti trénovat na svoje budoucí mise. Modul HALO bude součástí stanice Gateway, která má vzniknout na oběžné dráze Měsíce. Dokončení svařování konstrukce a testování letového exempláře modulu HALO se očekává v Itálii na začátku roku 2023. Poté bude HALO přepraven do výrobní budovy společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně, kde začnou inženýři instalovat různé komponenty, aby byl modul připraven k letu.
Nabitý startovní harmonogram firmy SpaceX nám v lednu 2023 zatím naservíroval tři starty raket Falcon. Už ve středu nedlouho po poledni bychom se mohli dočkat čtvrtého letošního startu této firmy. 18. ledna ve 13:10 SEČ má totiž z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s již šestou navigační družicí systému GPS 3. generace. Jelikož tyto družice mívají své přezdívky, můžete se setkat nejen s označením GPS III-06, ale i Amelia Earhart na počest známé průkopnice letectví. Falcon 9 poletí s podruhé použitým prvním stupněm, který se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG. Horní stupeň dopraví zhruba čtyřtunový náklad na dráhu přechodovou ke střední oběžné dráze. Družice se pak pomocí vlastního pohonu přesune na finální střední oběžnou dráhu (kruhová ve výšce 20 200 kilometrů se sklonem 55°). Také tento přenos pro Vás budeme živě a česky komentovat. Pokud tedy budete mít čas a chuť, můžete si náš přenos pustit.
Prvními živočichy, kteří nahlédli za mezinárodně uznávanou hranici atmosféry, byly drobounké mušky Drosophila melanogaster– octomilky. Jejich suborbitální let ze základny White Sands na trofejní raketě V-2 v únoru 1947 byl prvním, rozhodně ne však posledním svého druhu. Jak Američané, tak Sověti postupně začali posílat do vesmíru na krátké návštěvy opice, psy, králíky, myši a další pokusná zvířata. Pokaždé se však jednalo o lety v řádu minut. Až 3. listopad 1957 přinesl změnu: první živá bytost zamířila na orbitální dráhu. Ubohá fenka Kudrjavka (oficiálně známější pod jménem Lajka) si však neměla své slávy užívat příliš dlouho. Dnes již víme, že uhynula několik hodin po startu v důsledku přehřátí organismu. Ani v případě, že by vše fungovalo tak, jak bylo naplánováno, Lajku by nečekalo nic dobrého. Tehdejší technologie neumožňovala návrat umělé družice zpět do atmosféry. Od okamžiku, kdy se nosná raketa odpoutala od rampy, byl Lajčin osud zpečetěn. Bylo však jasné, že dříve nebo později bude problém návratu nutno vyřešit, protože na řadu měl nevyhnutelně přijít také let s člověkem
Premiérový letový exemplář rakety Vulcan od United Launch Alliance (ULA) míří na kosmodrom. Hardware pro první certifikační misi (Cert-1) přepravuje transportní loď RocketShip, která míří na Mys Canaveral, kde proběhnou předstartovní přípravy. Nosič nové generace opustil 13. ledna výrobní areál ve městě Decatur (stát Alabama) a vydal se na cestu dlouhou skoro 3500 kilometrů, která vede přes řeky i volné moře. RocketShip je dobře manévrující a na zakázku pro ULA vyrobené plavidlo k přepravě raket schopné proplouvat jak hlubokými, tak i mělkými vodami. Loď měří na délku 95 metrů a najdeme na ní i obytné a stravovací prostory pro šestnáctičlennou posádku, ale i strojařskou dílnu, nebo pokročilé počítače usnadňující navigaci. Nakládání hardwaru pro Vulcan proběhlo v rámci oslav, které se uskutečnily u příležitosti úspěšného dokončení prvního letového hardwaru. Šlo totiž o dlouho očekávaný okamžik, který nastal díky neúnavné snaze postavit a otestovat novou raketu, která podle ULA změní podobu startovacího průmyslu.
Po téměř měsíc a půl trvající přestávce našeho seriálu Aktuality o Starship opět nastal ten pravý čas, shrnout si dění kolem programu Superheavy Starship. Minule jsme se podívali na nejsilnější statický zážeh v historii SpaceX, kryogenní testování celé sestavy, statické zážehy vakuových Raptorů na základně McGregor, mohli jsme spatřit hned několik družic Starlink druhé generace v budově pro integraci nákladu a také jsme se podívali na nové informace o systému HLS. Dnes nezačneme ničím jiným než programem dearMoon, jelikož v prosinci byla oznámena posádka účastnící se této mise. No a nebyl by to správný díl Aktualit o Starship, kdybych Vás v něm ochudil o statické zážehy, tentokrát jeden Superheavy B7 a jeden Starship S24. Dále se podíváme na velice zajímavý simulátor, který sloužil k testování svorek, nebo držáků chcete-li, na orbitálním startovním stole, anebo na vylepšení, kterými prošel prototyp Superheavy B7. Mimo jiné na Vás také čeká hromada nádherných fotografií i pár zajímavých videí.
V minisérii věnované vývoji raketových motorů RD-170 a 171 jsme se dostali až k ostrému nasazení prvních jmenovaných motorů na nové těžkotonážní rakety Energija. Kromě toho ale pokračovaly i jejich statické zážehy, kterých byly provedeny stovky. Celý příběh však skončil nečekaně brzy. Těžká raketa Energija nakonec letěla pouze dvakrát – v obou případech však odvedla svou práci správně, což byla i zásluha jejích raketových motorů. V roce 1993 byl program Energija/Buran ukončen, ale raketové motory RD-170, které pro něj byly vyvíjeny, přežily.
Další týden utekl jako voda a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podrobněji podíváme na dynamiku antarktických ledovců, strojové učení a družice Sentinel. Co z tohoto mixu plyne, se dozvíte na začátku Kosmotýdeníku. Budeme se věnovat také už třetímu a čtvrtému čínskému startu v letošním roce, či jaké vědecké přístroje by mohla nést česká družice Slavia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
