Starfish Space
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Maďarský dodavatel obranných a vesmírných technologií 4iG oznámil uzavření dohod se společnostmi L3Harris a Apex na výrobu obranných systémů a družic.
Společnost Seagate Space Corporation dnes oznámila memorandum o porozumění (MOU) se společností Firefly Aerospace o spolupráci na vývoji pobřežní startovací platformy, která umožní start rakety Firefly Alpha z moře.
Španělský startup FOSSA Systems, výrobce malých družic, se po získání lokálního partnera v Japonsku prosazuje na japonský trh s obranným průmyslem.
Pentagon udělil společnosti RTX modifikaci kontraktu v hodnotě 45,3 milionu dolarů na podporu pozemních operací amerických vojenských družic GPS, a to i přesto, že úředníci zvažují omezení problémového programu Next Generation Operational Control System.
Společnost Phantom Space získala dodavatele termálně používaného hardwaru pro družice Thermal Management Technologies (TMT), aby podpořila rozvoj své plánované konstelace orbitálních datových center Phantom Cloud.
NASA zastavila práce na druhé mobilní startovací plošině ML-2 určené pro modernizovanou verzi systému Space Launch System, který agentura již neplánuje vyvíjet.
Náš eshop
Články
V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie Access to Space, která definovala další vývoj vesmírné techniky. Snahou bylo vyvinout novou techniku, která přinese výrazné snížení nákladů na let a významné zvýšení bezpečnosti letu. Jako první stroj, který jsme probrali byl demonstrátor DC-X Delta Clipper, u kterého si mnohý čtenář při pohledu na zkušební lety může říct, že to vlastně zná. I když se Delta Clipper nikdy nedostal za hranice zemské atmosféry, pomohl v rozvoji technologie RLV. Dalším strojem, kterým se budeme zabývat, bude X-33, který se však nedostal z fáze prototypu, který byl asi z 85 % hotov.
První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon. Během zhruba tři a půl roku dopravil na oběžnou dráhu přes 860 družic o celkové hmotnosti přesahující 260 tun. To jsou čísla, jakých nedosáhnou ani mnohé státy! Právě tento stupeň byl v poslední době často tím, který posouval hranice znovupoužitelnosti. Právě on se pyšnil tím, že jako první letěl počtrnácté, popatnácté, pošestnácté, posedmnácté, poosmnácté i podevatenácté. Poslední zmíněný rekord si připsal 23. prosince, kdy v rámci mise Starlink 6-32 vynášel 23 družic Starlink 2. generace mini. Přestože úspěšně přistál na mořské plošině Just Read the Instructions, byla to jeho poslední mise – podvacáté už nepoletí.
Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.
Japonská kosmická agentura JAXA včera s potěšením konstatovala, že její lunární lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) byl 25. prosince v 8:51 SEČ úspěšně naveden na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Lander obíhá Měsíc po eliptické polární dráze, přičemž jeden oběh mu trvá zhruba 6,4 hodin. V nejbližším bodě se lander přibližuje k povrchu na 600 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je pak 4 000 kilometrů daleko. Dosavadní průběh mise je normální a všechny palubní systémy na lander SLIM fungují podle očekávání.
Kosmická observatoř Einstein Probe od Čínské akademie věd je připravena na svůj start v lednu 2024. Na své palubě ponese novou generaci rentgenových přístrojů s vysokou citlivostí a velmi širokým zorným polem. Díky tomu bude schopna prozkoumat oblohu, kde má hledat silné záblesky rentgenového záření, které pocházejí z otazníky opředených kosmických objektů jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry. Einstein Probe je společným dílem Čínské akademie věd, Evropské kosmické agentury ESA a německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE).
Kamera FOC byla významným příspěvkem Evropské kosmické agentury do projektu Hubbleova kosmického teleskopu. Tento přístroj nabízel největší možné rozlišení ze všech, které v dané době na teleskopu byly. Tato kamera se mohla pochlubit 7× větším rozlišením, než jaké měla kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC. Kamera FOC navíc ze všech přístrojů první generace zůstala na palubě Hubbleova teleskopu nejdéle – vyjmuta byla až při čtvrté servisní misi v roce 2002.
Nová evropská raketa Ariane 6 bude na svém centrálním i horním stupni v raketových motorech spalovat směs kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Zastavme se na chvilku u zmíněného paliva. Vodík v plynném skupenství se na Zemi vyskytuje jen velmi zřídka a proto je v současné době na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně vyráběn metodou parního reformingu metanolu. Vodík se však dá vyrábět i jinak a ostatní metody jsou udržitelnější. Proto by agentury ESA a CNES rády přešly na metodu elektrolýzy vody, přičemž potřebnou elektřinu by vyráběly fotovoltaické články. Tato metoda by mohla až pětinásobně snížit množství oxidu uhličitého, které vzniká při výrobě vodíku.
Štědrý den a večer by chtěl každý trávit s rodinou a blízkými. Většině z nás se toto přání splní, ale zástupci různých profesí stráví tento sváteční čas na svých pracovištích. Mezi takové lidi patří i posádka Mezinárodní kosmické stanice, která na orbitálním komplexu ve výšce 420 kilometrů nad Zemí tráví půlroční misi. Čtveřice obyvatel západního segmentu stanice, jmenovitě Dán Andreas Mogensen, Američanka Jasmin Moghbelli, její krajanka Loral O’Hara a Japonec Satoši Furukawa natočili v japonském modulu Kibó zprávu o tom, jak stráví netypické svátky na oběžné dráze. Vzpomeňte si na ně, až budete obírat kosti u večeře, nebo rozbalovat dárky pod stromečkem.
Uteklo dalších sedm dní a nastala skutečně sváteční neděle. Samozřejmě i na Štědrý den jsme pro vás připravili přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. V tomto svátečním Kosmotýdeníku se tak můžete těšit například na zhodnocení úspěšného návratu suborbitálního nosiče New Shepard od společnosti Blue Origin. Věnovat se budeme také částečně neúspěšnému startu rakety Alpha společnosti Firefly. V dalších tématech nás čeká třeba rekordní let prvního stupně B1058 rakety Falcon 9, anebo se zaměříme na provoz u Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
