Rozhovor s Alešem Svobodou
Český zástupce v oddílu záložních astronautů ESA poskytl zajímavý rozhovor Českému rozhlasu, který je k dispozici zde.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Český zástupce v oddílu záložních astronautů ESA poskytl zajímavý rozhovor Českému rozhlasu, který je k dispozici zde.
Bílý dům stahuje nominaci Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Prohlášení neuvedlo, proč Bílý dům hledá nového kandidáta, a Huston bezprostředně na otázky týkající se rozhodnutí nereagoval.
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Články
Zítra po půlnoci se k dokovacímu portu na modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici připojí kosmická loď Sojuz MS-23. Ta se sice měla k ISS vydat až v polovině března, a ještě k tomu s tříčlennou posádkou, ale kvůli problému s únikem chladícího média na Sojuzu MS-22 bylo rozhodnuto, že MS-23 poslouží jako záchranná loď. Posádka, která na ISS přiletěla v Sojuzu MS-22, si pobyt na stanici prodlouží o půl roku a zpět se vrátí v Sojuzu MS-23, který přiletí bez posádky. Ke spojení s ISS by mělo dojít kolem 02:06 našeho času.
Když se řekne Mezinárodní kosmická stanice ISS, každý si asi hned vybaví její obrys, kterému dominuje osm dvojitých panelů fotovoltaických článků SAW, které jsou stranově symetricky instalovány na obou koncích průběžné příhradové konstrukce. Konstrukce těchto fotovoltaických panelů, jejichž životnost pomalu končí, vsadila na inovativní design. Stejně tak i nové panely iROSA, které je mají doplnit, představují technologický krok vpřed.
Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.
Jak ten čas letí! Člověk má pocit, že Pokec s kosmonautixem začal vycházet před nedávnem a najednou vidí, že tenhle pořad, který vydáváme jednou měsíčně, dospěl ke svému 50. dílu. Pokud tedy budeme vycházet z průměrné délky jednoho dílu kolem dvou hodin, můžeme říct, že naše povídání o kosmonautice na konci dnešního dílu překoná magickou hranici 100 hodin. Náplň tohoto jubilejního dílu ale bude stejná jako obvykle – diváci budou psát své dotazy do chatu a my se na ně budeme snažit co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít dnes od osmi večer čas a chuť, rádi vás u našeho přenosu uvidíme.
Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.
Podle plánu, který platil ještě před čtvrt rokem, měla loď Sojuz MS-23 vyrazit k Mezinárodní kosmické stanici až v polovině března s tříčlennou posádkou. Jenže únik chladicího média z lodi Sojuz MS-22 v polovině prosince tyto plány překopal. Agentura Roskosmos na základě vyšetřování vyhodnotila, že loď Sojuz MS-22 není po nehodě stoprocentně bezpečná pro návrat. Aby se mohli astronauti Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio (kteří v ní přiletěli) bezpečně vrátit na Zemi, byl start Sojuzu MS-23 uspíšen o pár týdnů a hlavně loď poletí ke stanici bez posádky. Zmíněná trojice si o půl roku prodlouží svůj pobyt na orbitálním komplexu a vrátí se právě v Sojuzu MS-23. Vše ale začíná úspěšným startem této lodi na raketě Sojuz 2.1a, ke sledování jehož komentovaného přenosu Vás tímto zvu.
Náš nepravidelný seriál, který ukazuje praktické aplikace kosmických technologií v běžném životě, si tentokrát posvítí na systémy, které čistí vzduch, který dýcháme od prachových částic, ale i nebezpečných bakterií, nebo pylových zrnek. Jenže výměna těchto filtrů poté, co se zanesou nečistotami může být časově náročná, drahá a komplikovaná, což platí zejména pro jejich použití v kosmonautice. V kosmických lodích a stanicích musí být filtrovací systémy neustále čištěny. Aby měli astronauti tuto práci snazší, rozhodla se NASA vyvinout technologii označovanou jako Multi-Stage Filtration System (víceúrovňový filtrační systém), který měl za úkol omezit množství výměnných filtrů, které je potřeba dopravit do vesmíru, ale také omezit čas, který astronauti věnují jejich údržbě.
Během necelých dvou měsíců se na dvou ruských kosmických lodích připojených k ISS objevil únik chladicího média. Nejprve začalo chladivo unikat 15. prosince z lodi Sojuz MS-22 a 11. února se stejný scénář opakoval u Progressu MS-21. Zatímco poškozený Sojuz stále u stanice kotví, nákladní loď 18. února orbitální komplex opustila. „Roskosmos dnes uveřejnil snímek Progressu MS-21, který se 18. února odpojil od Mezinárodní kosmické stanice ISS a 11. února byl postižen únikem pracovního média z vnějšího okruhu termoregulačního systému. Na snímku je vidět otvor v servisní sekci o průměru 12 mm,“ popsal včera snímek, který jsme použili jako náhledový pro dnešní článek, Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Výrobce RKK Energija ani Roskosmos nepřipouštějí výrobní vadu a otvor nebyl zaznamenán na snímcích z výroby, přepravy, startu a příletu k ISS. Dle Roskosmosu je na vině vnější příčina stejně jako v případě Sojuzu MS-22. Státní komise ale pokračuje ve vyšetřování.“
Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
