Stoke Space
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Stoke Space získala dalších 350 milionů dolarů na urychlení prací na své opakovaně použitelné nosné raketě a budoucích projektech.
Společnost Eutelsat podepsala finanční balíček v hodnotě 975 milionů eur s francouzskou exportní úvěrovou agenturou, který má pomoci financovat 440 náhradních družic pro konstelaci širokopásmové sítě OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Space Systems oznámila smluvní dohodu se společností PickNik Robotics na podporu vývoje softwaru pro misi Fly Foundational Robotics (FFR) agentury NASA. FFR se zaměřuje na rozvoj schopností robotické manipulace na oběžné dráze.
Francouzsko-německá letecká společnost The Exploration Company dokončila simulované testy přistání na vodní hladině své lodi Nyx, modulární, opakovaně použitelné kosmické loďi určené k přepravě nákladu i posádky na nízkou oběžnou dráhu Země.
Britská společnost Orbex, která se zabývá vyvojem nosných raket, oznámila, že podala návrh na nucenou správu poté, co selhalo několik pokusů o zachování financování společnosti.
Investoři a obchodníci ve vesmírném sektoru očekávají, že plánovaná primární veřejná nabídka akcií (IPO) společnosti SpaceX v letošním roce vyvolá nárůst kapitálu v celém odvětví, ale ne bez rizika, že v budoucnu odvede pozornost investorů od ostatních společností.
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Náš eshop
Články
Kosmonautika je obor plný odkladů a proto je malým zázrakem, když se něco podaří urychlit a v tomto případě jde dost možná o zázrak nikoliv malý, ale dost velký. Když 12. července vyrazil Falcon 9 z rampy SLC-4E na misi Starlink 9-3, nikdo netušil, jak dramatický průběh bude tato mise mít. První stupeň sice úspěšně přistál na mořské plošině, ale horní stupeň se potýkal s únikem kapalného kyslíku, druhý zážeh kvůli poškození motoru neproběhl, dráha tak nebyla zakulacena a všech 20 družic Starlink se i přes velkou snahu ze strany SpaceX nepodařilo udržet na oběžné dráze. Federální letecký úřad FAA oznámil, že starty Falconů povolí, až se seznámí s výsledky vyšetřování od SpaceX. Zdálo se, že Falcony čeká pauza trvající týdny, spíše měsíce, což by mělo na celou americkou kosmonautiku neblahý vliv.
V minulém dílu našeho letního seriálu TOP 5 jsme hovořili o nejdůležitějších fyzikálních objevech kosmických observatoří v historii. Zahrnuli jsme tedy všechny observatoře, které kdy byly v kosmickém prostoru. V dalších pokračováních našeho fyzikálního miniseriálu ale svůj výběr upřesníme. Budeme se zabývat objevy, které provedly některé konkrétní sondy či teleskopy. Bude tak možnost si představit mnohem více téma než kolik jsme stihli v obecném přehledovém článku. Dnes se podíváme na předchůdce Webbova dalekohledu, v infračerveném záření pracující Spitzerův kosmický teleskop.
Budova Hertz 2.0, nejnovější přídavek pro technologické středisko ESTEC, měří na výšku 22 metrů a na přiložené fotografii se díváme do jejích útrob. Na snímku můžete vidět, že stěny komory jsou pokryty ocelovými deskami, které budou sloužit jako izolace vnitřního prostoru od vnějších rádiových signálů. Tato prostorná testovací hala totiž bude sloužit k vyhodnocování chování nové generace větších a výkonnějších kosmických antén, přičemž se začne s anténami pro druhou generaci navigačních družic Galileo. Vylepšená a rozšířená verze současné komory Hertz 1.0 (Hybrid European Radio Frequency and Antenna Test Range) se označuje jako Hertz 2.0 a bude patřit do kategorie CATR (Compact Antenna Test Range – kompaktní anténní zkušební stanice). Nenechte se však zmást prvním slovem z názvu. Kompaktní je pouze v tom smyslu, že je navržena tak, aby simulovala obrovské vzdálenosti spojené s vesmírnou komunikací v mnohem menší komoře.
Po zevrubném interním posouzení NASA včera oznámila svůj záměr nepokračovat ve vývoji projektu VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Agentura zmínila nárůst nákladů, odklady startu a rizika související s dalším růstem nákladů jako hlavní důvody odstoupení od realizace mise. Rover měl původně vyrazit k Měsíci koncem roku 2023, ovšem v roce 2022 si NASA vyžádala odklad startu na rok 2024, aby poskytla více času na testy landeru Griffin od firmy Astrobotic, který měl VIPER dopravit na povrch Měsíce. Od té chvíle se však vinou změn v harmonogramu a zpožděním na straně dodavatelů posunul termín připravenosti VIPERu na září 2025. Nezávisle na tom se jeho start v rámci programu CLPS na landeru Griffin taktéž posunul na podobné časové období. Pokračování projektu VIPER by vedlo ke zvýšeným nákladům, které by mohly způsobit narušení či dokonce zrušení dalších misí v CLPS. NASA již o svém záměru informovala Kongres.
Včera odpoledne našeho času se otevřela velká vrata haly na Michoud Assembly Facility u New Orleans a na volné prostranství vyjel druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS. Tento 65 metrů dlouhý válec o průměru cca 8,5 metru je určen pro misi Artemis II. Jedná se tedy o hardware určený pro první pilotovanou misi programu Artemis. Jeho vývoz byl navíc symbolicky načasovaný – 16. července jsme si připomínali 55. výročí od startu legendární mise Apollo 11. Speciální transportéry převezly centrální stupeň z montážní haly do útrob člunu Pegasus, který následně vyplul na cestu vstříc Floridě. Doprovod mu dělají dvě lodě BOSCO a KAITLIN OLIVIA, jejichž cestu po mapě můžete živě sledovat.
Od čtvrtého testovacího letu Super Heavy Starship je to již více jak měsíc a od té doby nevyšel na našem webu žádný článek, který by se mu detailně věnoval. Od toho je tu tedy primárně dnešní díl našeho seriálu Aktuality o Starship, ve kterém zrekapitulujeme čtvrtý testovací let, o němž máme spoustu nových informací, jež nebyly ihned po letu k dispozici, testování ramen Chopsticks v rámci přípravy na pátý let, přípravu prototypů Super Heavy B12 a Starship S30, nebo stavbu druhé startovní rampy.
Dnes se opět vypravíme na Mars za americkým roverem Curiosity, který se má stále čile k světu a provádí celou řadu zajímavých vědeckých pozorování. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Curiosity sice trápí degradace plášťů kol, ale to určitě neznamená, že nepokračuje ve své úžasné cestě. Abychom Vám poskytli informace z první ruky, budou následující slova patřit překladu anglického článku, který sepsala Emma Harris, postgraduální studentka Přírodovědného muzea v Londýně, zapojená do plánování úkolů marsovského roveru. Článek se týká plánování činnosti vozítka na 10. července roku 2024.
Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt
Na dnešní den je na Texaské základně Starbase plánován statický zážeh prototypu Super Heavy B12. Jde o nezbytný test, který je důležité provést před pátým letovým testem, přičemž je oficiálně potvrzeno, že se při něm SpaceX skutečně poprvé pokusí o zachycení vracející se Super Heavy pomocí mechanických ramen na integrační věži. Na tento test má SpaceX vyhrazenou dvanáctihodinovou uzavírku silnice a pláže poblíž startovní rampy od šesté hodiny ranní místního času, přičemž test může proběhnout kdykoli v tomto rozmezí. Co se týče parametrů zážehu, očekává se, že bude podobný tomu, který provedla Super Heavy B11, tedy zážeh všech třiatřiceti motorů při sníženém tahu po dobu přibližně osmi sekund. V rámci přípravy na statický zážeh provedla B12 ve čtvrtek 11. července zkoušku tankování a 12. července spin-prime test. Přímý přenos z testu můžete sledovat na kanále NASASpaceflight.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Již sedmisté nedělní poledne patří Kosmotýdeníku. Bez jediné přestávky vám tento seriál už více jak třináct let přináší novinky z kosmonautiky. Díky vaší přízni, se na
I tento týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma zvolil úpravy slavné rampy LC-39A, kterou má v pronájmu SpaceX. V týdnu se
V posledním lednovém týdnu toho přinesla kosmonautika poměrně hodně! V Kosmotýdeníku nás čeká oznámení NASA ohledně páté komerční výpravy na kosmickou stanici. Ačkoli se oznámení
Předposlední lednový týden byl z pohledu kosmonautiky napěchovaný událostmi. Probíhají přípravy na misi Artemis II i start Crew-12. Těm se však tentokrát věnovat nebudeme. Kosmotýdeník se v hlavním
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
