sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Radian Aerospace

Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

FLTA0006

Během startu 29. dubna došlo k poruše rakety Firefly Alpha během mise FLTA0006. V prohlášení společnost Firefly potvrdila, že horní stupeň a náklad, demonstrační družice společnosti Lockheed Martin, se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu kvůli problému s oddělením stupňů.

Články

Deep Space Network pod lupou

Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.

Snímek otevřeného pouzdra i s odběrnou hlavicí. Tmavý materiál na stěnách pravděpodobně pochází z Bennu. Autor: Paul Byrne, zdroj: https://pbs.twimg.com/media/F6_RnBCX0AAH0JC?format=jpg&name=orig

Je to jisté! OSIRIS-REx má splněný limit

Tým, který zajišťuje kurátorské zpracování vzorků z planetky Bennu nasbíral celkem 70,3 gramů kamínků a prachu z okolí odběrného mechanismu, čímž byl překonán úkol mise OSIRIS-REx, tedy dopravit na Zemi nejméně 60 gramů vzorků. Nejlepší na tom je, že tento materiál tvoří jen část a zbytek ještě nebyl zpracován. Zmíněných 70,3 g totiž tvoří kameny a prach, které byly nalezeny mimo samotnou odběrnou hlavu, ale i část vzorků ze samotné hlavy, ke kterému se pracovníci dostali přes mylarovou klapku. Další materiál je přitom stále uvnitř odběrné hlavy TAGSAM (Touch-and-Go Sample Acquisition Mechanism) a bude vyjmut později, což povede k navýšení údajů o hmotnosti přivezených vzorků.

Dvě údržbářské činnosti sond Voyager

Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.

Sentinel-6 Michael Freilich

Formování El Niňa pohledem družice

Družice Sentinel-6 Michael Freilich je nejnovějším článkem 30 let trvajícího řetězce misí, jejichž data o výšce mořských hladin mohou vědci využít k porovnání letošního jevu El Niňo s těmi dřívějšími. Ne každé El Niňo totiž vzniká úplně stejně. Výrazně lišit se mohou i jejich dopady. Americko-evropská družice Sentinel-6 Michael Freilich Pomáhá odhadovat tyto dopady v globálním měřítku tím, že sleduje změny ve výšce mořské hladiny v oblasti Tichého oceánu. Voda se při ohřívání rozpíná, takže oblasti s teplou vodou mívají vyšší hladinu. El Niňo je charakterizováno nadprůměrnými výškami hladin a nadprůměrnými teplotami Tichého oceánu v okolí rovníku. Tyto podmínky se mohou šířit k pólům podél západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. El Niňo pak přináší vlhké počasí na americký Středozápad a naopak sucho do lokalit na západě Pacifiku včetně Indonésie. Letošní El Niňo se stále formuje, ale vědci už nyní mohou porovnávat jeho vývoj s nedávnými roky.

Zajištění kabiny lodi Gaganyaan po přistání

Kosmotýdeník 579 (16.10. – 22.10.)

Další týden je za námi a před vámi je nachystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální přípravu čtyřčlenné posádky, která se chystá na první pilotovanou misi programu Artemis. Jakými tréninky nyní čtveřice prochází? V dalších tématech se podíváme například na první ověřovací test závěrečné série testů nových motorů RS-25, které budou pohánět pozdější rakety SLS. Samozřejmě se také ohlédneme za sobotním indickým testem jejich nově vyvíjené pilotované kosmické lodi Gaganyaan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Další den, další start se Starlinky

Firma SpaceX při svém dnešním dopoledním startu dosáhla úctyhodného 75. startu v letošním roce. Její bezkonkurenční tempo se nezastaví ani zítra. Na floridské rampě SLC-40 probíhají přípravy na start Falconu 9 na misi Starlink 6-24. V jejím rámci má být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveno dalších 21 družic Starlink 2. generace mini. Jedinou nepříjemností je termín plánovaného startu – SpaceX zatím počítá se startem ve 4:17 našeho času, ale na tyto nepříjemnosti jsme si už v minulcýh týdnech a měsících asi všichni zvykli. I tentokrát proto pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos.

VT_2023_42

Vesmírná technika: Kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera WF/PC

Zatímco v minulém týdnu byla řeč o nepříliš známém vědeckém přístroji z Hubbleova kosmického dalekohledu, dnes si podrobně představíme jiný přístroj, který je naopak velmi známý. Možná jeho název WF/PC neznáte, ale výstupy z něj jistě ano. Však byl také tato 283 kilogramová kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera koncipována jako hlavní zobrazovací přístroj celého Hubbleova kosmického teleskopu.

Kvantová fyzika, kvantová komunikace a kosmický výzkum

Ještě ve druhé polovině 19. století se mohlo zdát, že veškerá zásadní fyzika byla objevena a na budoucí generace odborníků čeká již jen upřesňování konstant na pátém desetinném místě. Nic však nemohlo být dále od pravdy. Nebylo totiž daleko období, kdy se začaly naplno projevovat nedostatky klasické fyziky, což vyvrcholilo velkou revolucí v prvních letech 20. století. O novém přístupu ke gravitaci, obecné teorii relativity Alberta Einsteina jsme zde už hovořili. Dnes se podíváme podrobně na druhou novou oblast, kvantovou fyziku. Při pokusu vysvětlit nesmyslné předpovědi klasické fyziky se tak trochu nechtěným ničitelem starých pořádků stal rozvážný německý fyzik a filosof Max Planck. Plný dosah Planckových kvant však dohlédl právě až Albert Einstein, jenž svým vysvětlením fotoelektrického jevu připravil půdu pro zásadní pokrok Nielse Bohra, Erwina Schrödingera, Wernera Heisenberga, Paula Diraca a dalších. Dnes si povíme více o tom, jak zdánlivě drobný nevyřešený problém ve staré fyzice přerostl všechny meze a vedl až k laserům, počítačům a kvantové komunikaci.

ŽIVĚ A ČESKY: Indický únikový test a opět Starlinky

Pokud se nic neposune, bude zítřejší ráno a dopoledne ve znamení kosmonautiky. První přijde na řadu mimořádně atraktivní test nové indické kosmické lodi Gaganyaan, která by jednou měla vozit astronauty. V akci však tentokrát nebude skutečná kosmická loď, ale její maketa. To hlavní se bude nacházet pod ní (nosič odvozený ze starší verze pomocného stupně L40 indické rakety GSLV) a nad ní (záchranná věžička). Při zkoušce označované jako TV-D1 bude mít raketa za úkol vystoupat zhruba 12 kilometrů vysoko, kde bude aktivován záchranný systém. Jeho úkolem je ověřit, zda by dokázal v případě problémů odnést kosmickou loď od rakety. Maketa kabiny přistane za pár minut na padácích do moře. Jen o pár hodin později plánuje SpaceX start Falconu 9 s další porcí družic Starlink. Obě události Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.