Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Náš eshop
Články

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Změny se sice dějí pomalu, ale jistě. V lednu 2015 byla spuštěna subdoména starty, na které jste do dnešního dne mohli nalézt přehled všech plánovaných orbitálních startů včetně doplňujících informací, jako je náklad nebo místo startu. Ovšem stejně jako každá jiná část našeho webu, je i tato subdoména závislá na lidské obsluze. Zde se opět sluší dodat, že každý člen redakce věnuje svůj volný čas našemu webu zcela zdarma. Z toho důvodu nemůžeme každý nepřetržitě sledovat informace o plánovaných startech a okamžitě aktualizovat všechny místa na webu. O správu subdomény starty se od jejího založení staral Miroslav Pavličko, za což mu patří obrovské poděkování a obdiv. Ovšem ne každý má neustále čas i po tolika letech a tak se v posledních měsících stávalo, že seznam nebyl aktualizovaný i několik týdnů. Navíc kvůli velmi specifickému systému správy, který je nevyhovující a našim dalším specifickým požadavkům jsme se rozhodli vytvořit zbrusu nový systém, který je od teď v provozu.

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.
V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

Struktura obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na statickou zátěžovou zkoušku. V minulém dílu jsme ukázali fotografii modulu z března 2024, dnešní náhledová fotografie je poněkud starší, z října 2023. Montáž energetického a pohonného modulu PPE probíhá v závodě Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii. Maxar nedávno převzal první ze dvou letových nádrží na dvousložkové pohonné hmoty. Byl dokončen podrobný přezkum CDR modulu PPE a následuje CDR jednotlivých subsystémů. Nosnou raketou spojené sestavy bude Falcon Heavy, jehož centrální stupeň i boční stupně poletí v jednorázové konfiguraci. Podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % by ke startu mělo dojít do konce roku 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na

Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou

Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue

Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý

Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém

Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout

I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu

V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,

Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.