Shijian-21
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Náš eshop
Články
Po mnoha odkladech opět nadešel den, kdy se firma ULA pokusí o start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od Boeingu na první pilotovanou testovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Podle informací od Michala Václavíka způsobil problém elektromagnetický ventil rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur v čase T- 2 hodiny, když posádka byla usazena ve svých sedačkách. Kvůli jeho výměně musela být rakety převezena zpět do montážní haly VIF, kde navíc technici narazili na drobný únik hélia u orientačních motorků umístěných na servisním modulu kosmické lodi.
Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.
Pokud se vše podaří, budou první červnové dny opravdu napěchované kosmonautikou. Hned v sobotu 1. června má startovat raketa Falcon s další porcí Starlinků, dále Electron s druhou družicí PREFIRE, k ISS se připojí Progress MS-27, Atlas V má vynést první kosmickou loď Starliner s posádkou a na oběžné dráze Měsíce se odpojí přistávací modul sondy Chang’e 6. Druhého června pak má Chang’e 6 přistát v kráteru Apollo a Starliner by se měl spojit s ISS. Docela nabitý program že? V dnešním článku bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu z připojení kosmické lodi Progress MS-27 k modulu Poisk na stanici ISS.
Poté, co minulý měsíc došlo k nezvyklému odvysílání Pokecu s kosmonautixem v sobotu, se nyní opět vracíme do kolejí, které jsou zaběhnuté už více než pět let. Máme tu poslední pátek v měsíci a to znamená, že nás čeká tradiční Pokec s kosmonautixem. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a náplní tohoto živě vysílaného pořadu jsou naše odpovědi na dotazy, které Vy, diváci, napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když přijmete naše pozvání na přátelskou diskusi o tématech, která nás baví.
Inženýři zapojení do mise OSIRIS-APEX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification – Apophis Explorer) si byli jistí, že jejich sonda zvládne svůj nejbližší průlet kolem Slunce, ke kterému došlo 2. ledna 2024. Jejich výpočetní modely předpovídaly, že i když se americká sonda OSIRIS-APEX přiblíží k žáru Slunce o zhruba 25 milionů kilometrů blíže, než na co byla původně stavěna, zůstanou její systémy v bezpečí. Poté, co v polovině března došlo ke stažení uložené telemetrie, začala její analýza. Pak mohl tým definitivně s jistotou potvrdit, že sonda skutečně prošla touto fází beze šrámu. Experti také začátkem dubna otestovali palubní přístroje, protože sonda již byla dost daleko od Slunce, aby se mohla vrátit k běžnému provozu. Mezi loňským prosincem a letošním březnem byla sonda OSIRIS-APEX v plánovaném omezeném režimu, kdy týmy na Zemi dostávaly pouze omezená telemetrická data.
Data nasbíraná s pomocí dvou amerických 6U CubeSatů PREFIRE pomohou vědcům zlepšit chápání procesů, jak oblasti Arktidy a Antarktidy pomáhají regulovat pozemské klima. První družice byla úspěšně vynesena 25. května v 9:41 SELČ s pomocí rakety Electron, která ze startovního komplexu 1 na novozélandském kosmodromu Mahia vyrazila na misi pojmenovanou Ready, Aim, PREFIRE. Firma již dokončuje přípravu druhé rakety Electron, kterou čeká mise PREFIRE and Ice. Také ta by měla startovat ze startovního komplexu 1 na Novém Zélandu. NASA a RocketLab nyní plánují, že by ke startu druhé družice PREFIRE mohlo dojít v sobotu 1. června. Startovní okno se otevře v 5:00 našeho času.
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Na čtvrteční dopoledne je naplánován start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-27, která se vydá na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Celkem by měl Progress na ISS dopravit 2 504 kilogramů nákladu, z toho 420 kilogramů pitné vody, 40 kilogramů dusíku, 754 kilogramů pohonných látek pro pohonný systém stanice a 1 290 kilogramů dalšího vybavení na údržbu stanice, vědecké experimenty a věcí pro posádku, jako jsou hygienické potřeby nebo potraviny. Kosmická loď se bude připojovat na dokovací port modulu Poisk 1. června přibližně ve 13:47 našeho času.
Americká sonda Europa Clipper, která byla sestavena v jižní Kalifornii na Jet Propulsion Laboratory, dorazila 23. května na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde podstoupí předstartovní přípravu. Sonda, která má za úkol prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa a jeho potenciál hostit život, přepravil napříč Spojenými státy transportní letoun C-17 Globemaster III patřící americkému letectvu, který přistál na Launch and Landing Facility. Pokud se vše podaří, dozvíme se díky sondě Europa Clipper podrobné informace o povrchu Europy, jejích útrobách a prostředí v jejím okolí. Sonda provede přibližně 50 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, přičemž ty nejbližší ji dostanou pouhých 25 kilometrů nad povrch Europy, která podle všeho ukrývá pod ledovou krustou globální oceán.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
