Katalyst Space
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
NASA upravila provoz astrofyzikální kosmické družice Swift na klesající oběžné dráze, aby získala více času pro misi společnosti Katalyst Space, která se letos pokusí zvýšit její oběžnou dráhu.
Italská společnost Argotec oficiálně otevřela své první zařízení na výrobu družic v Americe. Připojila se tak k dalším zahraničním firmám zabývajících se vesmírným průmyslem.
Návrh rozpočtu americké administrativy na fiskální rok 2027 požaduje prudké navýšení vojenských výdajů USA, včetně značně velkého navýšení výdajů pro americké vesmírné síly.
Čínská obchodní společnost Sustain Space provedla na oběžné dráze demonstraci flexibilního robotického ramene, což představuje pokrok směrem k možnostem servisu družic, doplňování paliva a odstraňování trosek.
Společnost Vantor, komerční poskytovatel zpravodajských informací, získala od Národní geoprostorové zpravodajské agentury (National Geospatial-Intelligence Agency) kontrakt v hodnotě 2,3 milionu dolarů na poskytování zpravodajských informací o vesmírných objektech na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Aspect Aerospace, odštěpný podnik Univerzity Jižní Alabamy, získala 2,4 milionu dolarů na vývoj družic o velikosti plošných spojů, které by mohly být v rojích vyslány z vesmíru na velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO) za účelem monitorování vesmírného prostředí.
Čínská firma CAS Space v pondělí úspěšně dosáhla oběžné dráhy prvním startem své nosné rakety Kinetica-2, mezi jejímž užitečným zatížením byl i prototyp nákladní kosmické lodi.
Náš eshop
Články

Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.

Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.

Kosmická loď Orion má vozit astronauty do hlubšího vesmíru a tak je musí ochránit před drsnými podmínkami, které tam panují. Na bezpilotní misi Artemis I výzkumníci z NASA i dalších organizací umístili na palubu lodi Orion několik přístrojů k měření, jakou dávku radiace by dostali potenciální astronauti na palubě. O měření v Orionu se staralo 5600 pasivních senzorů a 34 aktivních detektorů. Ty během 25,5 dne trvající mise k Měsíci a zpět poskytovaly důležitá data o radiační zátěži v různých fázích letu včetně průletu skrz van Allenovy radiační pásy.

Jeden z hlavních konstrukčních prvků chystaného Nancy Grace Roman Space Telescope se povozil na centrifuze Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Takzvaná Sestava vnějšího válce (Outer Barrel Assembly) je navržena tak, aby udržela teleskop ve stabilní teplotě a také fungovala jako stínítko bránící pronikání nežádoucího světla ze strany. Tento dvoudílný rotační test se odehrál ve velké kruhové zkušební hale, které dominuje 272 tun vážící ocelové rameno. To sahá téměř z jednoho konce místnosti na druhý a uprostřed je usazeno na obřím otočném ložisku v podlaze.

Agentura NASA vybrala firmu RocketLab, aby dokončila studii související s historicky první dopravou vzorků hornin z povrchu Marsu na Zemi. Tato mise patří mezi nejvyšší priority výzkumu Sluneční soustavy z hlediska vědecké komunity. Analýza vzorků z Marsu v pozemských laboratořích by přinesla revoluci do našeho chápání Marsu a potenciálně bychom mohli získat odpověď na otázku, zda na povrchu Marsu někdy v historii neexistoval život. Získané informace by také mohly pomoci připravit první lidské průzkumníky rudé planety.

V červnu 2023 provedla evropsko-japonská mise BepiColombo gravitační manévr u svého budoucího cíle – planety Merkur. Během průletu byly obě spojené sondy vystaveny řadě jevů, které často souvisely s magnetickým polem planety. Přístroje na BepiColombo tyto jevy měřily a poskytly tak vědcům náznak toho, co by se mohli časem dozvědět o magnetickém poli Merkuru a jeho jedinečných útvarech, které by mise měla prostudovat do hloubky, až v listopadu 2026 dorazí na oběžnou dráhu kolem planety.

Pokud se všechno podaří, mohli bychom se zítra ráno dočkat startu Falconu 9, který má na nízkou oběžnou dráhu vynést dalších 20 komunikačních družic OneWeb od stejnojmenné firmy. K tomuto startu mělo dojít už 30. září, ale anomálie při deorbitačním zážehu horního stupně Falconu 9 při misi Crew-9 musel být odložen. Nyní by se však situace mohla vrátit do starých kolejí a Falcony zpátky do služby. Start je sice podle několika zdrojů na daný termín připravován, ale povolení ke startu zatím chybí. Náš přímý přenos bude i tentokrát připraven, ale musíme počítat i s možností odkladu.

Sovětská pilotovaná kosmonautika se od svého zrodu navenek tvářila jako monolit s jasně určeným rámcem a uniformním personálním složením. Jak to ale začasté bývá, opak je pravdou. V zákulisí se téměř od začátku odehrávala nelítostná bitva mezi vojáky a civilním sektorem. Vojáky zastupovalo letectvo, které dostalo personální otázky oddílu kosmonautů na starosti. Bylo to vcelku logické, pro první pionýrské cesty do neznáma se nejlépe hodili muži s disciplínou, uvyklí subordinaci, současně však prověření co se týče fyzických parametrů, kondice, reflexů, psychologické stránky a podobně. A vojáci (zejména v osobě Nikolaje Kamanina) si hodlali nad pilotovaným vesmírem udržet kontrolu. Proti nim stáli „civilové“, jež představoval hlavně Sergej Koroljov. Podle jeho názoru bylo třeba po prvních kosmických krocích pustit ke kormidlům civilní kosmonauty, specialisty nejrůznějších profesí, kteří by lety do vesmíru povýšili na skutečně hodnotné odvětví výzkumu a vývoje. Program Voschod byl první příležitostí pro participaci civilních kosmonautů, ovšem také první velkou bitvou o to, jakou tvář budou pilotované výpravy do vesmíru mít – zda tu s výložkami, nebo bez nich…

Navzdory mimořádně špatné předpovědi počasí, která včera slibovala jen 15% pravděpodobnost dobrých podmínek se dnes v 16:52 našeho času podařil start rakety Falcon 9, která z floridské rampy SLC-40 vynesla evropskou sondu Hera. Z vědeckého hlediska nejvýznamnější evropská mise vypuštěná v letošním roce se úspěšně odpojila od horního stupně zhruba hodinu a čtvrt po startu. Dalším důležitým krokem bylo, aby sonda zavolala domů a oznámila netrpělivě čekajícímu řídícímu středisku, že je v pořádku. Tato zpráva dorazila na anténu americké sítě Deep Space Network v kalifornském Goldstone jen pár minut po separaci. Sonda tak zvládla start a nyní na ni bude čekat fáze postupné aktivace palubních systémů a ověřování, zda jsou v pořádku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,

Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku

Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém

Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším

Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární

Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je

Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.