sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARC

Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.

SpaceX

Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.

Starfighters Space

Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.

Náš eshop

Články

Další segment pomocných motorů rakety SLS pro Artemis II

V průběhu tohoto týdne se odborníci z pozemních systémů Exploration Ground Systems pustili do instalace středového zadního segmentu pravého pomocného motoru na tuhé pohonné látky rakety SLS pro misi Artemis II. Každý z těchto motorů je tvořen pěti segmenty s pohonnými látkami a přední sestavou (aerodynamickou špičkou) a váží zhruba 725 tun. Oba pomocné stupně jsou nyní tvořeny zadní sestavou a jedním klasickým segmentem, přičemž jsou usazeny na mobilní vypouštěcí plošině číslo 1, která se nachází v sekci High Bay 3 v hale VAB na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

První fotky ze šestého průletu BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.

ŽIVĚ A ČESKY: Noční přenos Falconu 9 s družicemi Starshield

Ještě před pár dny se zdálo, že by 10. leden mohl fanoušky kosmonautiky nasytit hned dvojicí velkých událostí. Ráno měla na svou premiérovou misi vyrazit raketa New Glenn od firmy Blue Origin a před půlnocí mělo dojít ke startu mise IFT7. Jenže nejdříve SpaceX odložila start SuperHeavy/Starship (aktuálně na 13. ledna) a před pár minutami oznámila odklad i firma Blue Origin (aktuálně na 12. ledna). Přesto by však fandové kosmonautiky nemuseli 10. ledna přijít o živě a česky komentovaný přenos. Z Kalifornie má totiž raketa Falcon 9 odstartovat na misi NROL-153 s utajeným nákladem, což jsou pravděpodobně další družice Starshield.

Přístroj LEXI přinese pohled na zemskou magnetosféru

Americký rentgenový snímač, který brzy vyrazí k Měsíci, je důkazem, že i při letech k Měsíci je možné studovat naši planetu. Jeho úkolem totiž bude pořídit první globální snímky magnetického pole, které chrání Zemi před nebezpečnými projevy našeho Slunce. Přístroj LEXI (Lunar Environment Heliospheric X-ray Imager) je jedním z deseti nákladů na palubě příští lunární dodávky z programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace by měl odstartovat na Falconu 9 z Kennedyho střediska na Floridě v polovině ledna. LEXI podpoří snahu NASA porozumět tomu, jak Země reaguje na kosmické počasí.

„Chybí definitivní rozhodnutí o způsobu návratu vzorků z Marsu na Zemi,“ říká o novinkách v MSR Michal Václavík

Zástupci agentury NASA včera na tiskové telekonferenci představili novinky v programu MSR, který má na Zemi dopravit vědecky cenné vzorky z Marsu pro další výzkum. Novinky jsme shrnuli v dnešním hlavním článku. Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se již několik let aktivně účastní jednání v tomto programu, však představené novinky nepotěšily. V tomto článku se dočtete o jeho osobním pohledu na celou situaci. „(NASA – pozn. aut.) bohužel nedodržela dříve slíbené, tedy že bude vybráno pouze jedno konečné řešení a okamžitě se přistoupí k vývoji a stavbě. Naopak se šlo podbízivě na ruku průmyslu a minimálně 1,5 roku drahocenného času se bude pracovat na dvou paralelních přístupech k naplnění amerického podílu na misi MSR,“ uvedl Michal Václavík na svém profilu na síti X a dodal: „I když je již nyní zřejmé, který z přístupu je spíše životaschopný a již nyní realizovatelný.“ NASA představila dvě verze – první bude metoda sky-crane, která dopravila na Mars vozítka Curiosity a Perseverance, druhou variantou je pak využití velkého komerčního landeru. „Celkem logicky a v souladu s doporučeními z dubna loňského roku dojde

Sky-crane nebo velký komerční lander? Dva možné scénáře dopravy vzorků z Marsu

Aby maximalizovala šanci na úspěšnou dopravu prvních vzorků z Marsu na Zemi, přijala agentura NASA rozhodnutí o novém přístupu k programu Mars Sample Return, které představila na včerejší tiskové telekonferenci. Kosmická agentura bude dočasně souběžně pracovat s dvojicí možných přístupů k přistání na Marsu, zatímco bude probíhat fáze podrobných formulací obou verzí, ale i podpora inovací a soutěží mezi poskytovateli služeb, aby se ušetřily finanční náklady a k realizaci došlo dříve.

ŽIVĚ: NASA představuje úpravy programu MSR

Bill Nelson, administrátor NASA a Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí povedou 7. ledna od 19:00 tiskovou telekonferenci, na které poskytnou aktualizaci o programu Mars Sample Return. Informace se bude týkat snah NASA o splnění cílů, jimiž je návrat vědecky vybraných vzorků z Marsu na Zemi při současném snížení nákladů, rizika a složitosti mise. Zvukový záznam hovoru s médii bude živě přenášen na internetových stránkách agentury a v tomto článku najdete přehrávač přímého přenosu.

Ugoljok a Vetěrok

Voschod – prvenství za každou cenu (17. díl)

Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv podmínek, jimž je organismus při letu vystaven. Co se týče zástupců vyšších živočišných druhů, historicky se americký a ruský přístup v tomto ohledu lišil. Zatímco Američané spoléhali hlavně na jedince z řad primátů, Rusové dali zprvu téměř výhradně přednost psům. Podle názoru ruských vědců byli psi lépe vycvičitelní a předvídatelní a obtížná práce s opicemi nevyvážila přínosy, jež se pojily s větší podobností s lidským rodem. Pejsci byli rekrutováni z řad „pouliční směsky“, na ulicích Moskvy byli odchytáváni kandidáti, z nichž mnohé čekaly velmi nepříjemné a často nebezpečné experimenty, na druhé straně však bylo veteránům umožněno dožít v relativním luxusu vivárií IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů), eventuálně v domácnostech některých pracovníků, kteří si pejsky osvojili. Výzkumníci měli zájem výhradně o fenky, kvůli fyziognomii vylučování, povaze a také pro jejich drobnější konstituci, než tomu bývá u samců. Ve druhé polovině roku 1965 se v laboratořích IMBP začalo připravovat několik desítek fenek, které měly prošlapat

Šestý průlet BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Tomek – Ženy v kosmonautice. Od přehlížení, přes propagandu až k uznání (20.2.2026)

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.