Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Články
Pokud všechno půjde podle plánu, otře si sedmého září hodně lidí pot z čela. Hlavně se to týká pracovníků společnosti Orbital Sciences Corporation. Není se co divit – ke startu se chystá doposud neozkoušená raketa Minotaur V. V její prospěch hraje to, že společnost OSC není na poli konstrukcí nosných raket žádným nováčkem. Ale znáte to – každý start neozkoušeného nosiče je o trochu větší adrenalin než obvykle. Nikdo neví, zda byly dosavadní zkoušky dostatečné – vše se ukáže až při ostrém startu.V dnešním článku proto rozebereme stavbu rakety Minotaur V.
Raketové motory žily, alespoň co se Valentina Gluška týče, jakoby vlastním životem. Zatímco jeden motor pracoval téměř bezchybně, jiný kus po několika milisekundách vybuchoval a měnil okolí testovací stolice a své vlastní naleštěné a delikátní vnitřnosti v kusy kovu, zralé pro šrotiště. Motory z jedné série měly být identické, ale to prostě nebylo možné. Mikroskopické odchylky při výrobě měly zásadní vliv na funkci agregátu. A navíc- první série motorů pracovaly přinejlepším 2-3 sekundy. Nejlepší motor z další desítky po implementaci vylepšení a po zpřísnění kontroly práce fungoval závratných 15 sekund. Pořád to ale bylo málo. Musíme postavit další sérii motorů, pak další sérii, a ještě další, časem se určitě propracujeme k časům přes 100 sekund. A tak obyvatelé moskevského předměstí Chimki mohli téměř každý den poslouchat ohlušující šum a sledovat oblaka dýmu, vycházející z věží testovacích stolic v areálu OKB-456. Příznačně pro tehdejší léta byl celý komplex umístěn uprostřed běžné zástavby rychle expandujícího předměstí na severozápadním okraji Moskvy. Až po několika letech se podařilo navrhnout testovací stendy s uzavřeným odvodem spalin. I tak je ale závod
Po letní prázdninové pauze se náš blog vrací zpět k pravidelnému vydávání pondělního seriálu o Evropské kosmické agentuře. V minulých dílech jsme popsali nejdůležitější a nejúspěšnější mise, jaké Evropa uskutečnila na poli vesmírného výzkumu v minulosti. S tímto dílem však přicházejí nejen projekty současné, ale také plánované, které se pod taktovkou Evropské kosmické agentury uskuteční v blízké budoucnosti. A nejen to! Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do tohoto článku, který odstartuje druhou část seriálu o agentuře ESA. Dnešní článek popisuje úspěšnou sérii technologických demonstrátorů v oblasti autonomního výzkumu a monitorování životního prostředí i blízkého vesmíru. Řeč tedy bude o družicích Proba.
Vážení čtenáři, je až neuvěřitelné, jak čas letí. Dnes se o tom znovu na vlastní kůži všichni přesvědčíme. Cítím, jako kdyby to bylo včera, když na našem, tehdy ještě zbrusu novém, blogu vyšel první článek. Blog začal fungovat 1. září 2012 a to neznamená nic jiného, než že dnes slavíme jeho první narozeniny. Dnešní článek se tedy pokusí shrnout dosavadních 365 dní z pohledu tohoto webu. Přineseme Vám i několik zajímavých statistik a navíc vyhlásíme i redaktora roku!
Tentokrát se týden s týdnem nesešel a kosmotýdeník vychází výjimečně v sobotu, protože zítra je pro náš blog významný den a chystá se speciální článek. Dnes vám tedy kosmotýdeník přináší to nejdůležitější, co přineslo posledních šest dní v oblasti kosmonautiky. Podíváme se na start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 a také na start nejsilnější rakety současnosti Delty IV. Heavy. Třetí zpráva se bude týkat nezdařeného pokusu o start nové japonské rakety Epsilon.
Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.
Rozmýšľali ste už niekedy nad tým, koľko kríz už kozmické programy všetkých krajín museli prekonať? Veľa z nich bolo spôsobených chybami. Tie sa môžu líšiť. Buď sú technického charakteru, súčasťou rakety alebo sondy sa stane nejaká chybne vyrobená časť. To sa stalo napríklad pri nešťastnom lete Apollo 13. Prípadne niekto pri inštalácii poškodí bezchybnú súčiastku. Také niečo sa pravdepodobne stalo pred pár rokmi pri montáži ruskej rakety Proton. Doplatili na to tri družice navigačného systému Glonass. Tretím typom chýb sú chyby programové. Sled príkazov, ktorý poslal do pekla napríklad sondy Phobos, zle napísaná pristávacia sekvencia. Všetko sú to veľmi delikátne systémy. Lander si sám musí vybrať miesto pristátia, správne dávkovať energiu, vypnúť motory v správnej chvíli. Nakoniec je tu ešte jedna skupina chýb. Také, pri ktorých sa nám až krúti hlava. Primitívne zlyhania, ktoré často stoja aj niekoľko miliónov dolárov. Presne o takomto pochybení bude dnešný článok zo seriálu o marsovských sondách. Dnes už môžeme len hádať, čo by sa stalo s družicou Mars Climate
Do kosmu se vydal až jako poslední ze série takzvaných Velkých observatoří, ale zato v opravdu velkém stylu – nechal za sebou všechny své konkurenty a stal se největším infračerveným teleskopem v historii. Ano, řeč není o ničem jiném, než o Spitzerově vesmírném dalekohledu, který před pár dny oslavil úctyhodných deset let ve vesmíru. Dnešní článek by měl tohle období zrekapitulovat a také připomenout největší objevy, kterých jsme se díky tomuto teleskopu dočkali.
Inženýři a konstruktéři, kteří těsně po válce pracovali v Sovětském svazu (a nejen tam) na vývoji raketových motorů na kapalná paliva, byli zvláštním živočišným druhem. V oněch pionýrských dobách téměř neexistovala literatura, schémata, zažité postupy, na které by se mohli odvolat. Vše vlastně začínalo skoro od začátku. Hlavní vývojovou metodou byl systém „pokus- omyl“. A tady přicházela na řadu technická intuice. Mezi konstruktéry byli tací, kterým občas stačil pohled na schéma motoru, či jeho součásti, a okamžitě věděli, že to bude fungovat. Nebo také nebude. Často však docházelo i k překvapivým poruchám, požárům, nebo dokonce explozím testovaných agregátů. Aby generalita neměla obavy, konstruktéři nahrazovali ve svých hlášeních slovo „exploze“ za nenápadnější „narušení spalovací komory“. Sovětský svaz se v oblasti vývoje raket rozhodl jít jinou cestou, než západoevropské státy. Ty vsadily na týmy německých specialistů, které jim s koncem války padly do rukou. Sověti ale takovou výhodu neměli- z jejich bojových jednotek měli Němci panickou hrůzu a raději se vzdávali do rukou vojáků USA, Anglie nebo Francie. Proto byli sovětští inženýři nuceni spoléhat
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.