sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Gravitační anomálie na Titanu

titan_nahled zdroj:nasa.gov

Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.

Analýza dat z měření gravitace a topografie terénu ze Saturnova měsíce Titanu získaných sondou Cassini naznačuje, že by mohlo jít o něco neočekávaného a sice o měsíční vnější! ledovou skořápku. Výsledky, publikované 28. srpna v časopise Nature, naznačují, že na Titanu může být tuhá ledová krusta, a že relativně malé topografické prvky na povrchu mohou být spojeny s velkými „kořeny“ ledu sahajícími až do podkladového oceánu.

Schéma ledové krusty. Silná vrchní vrstva ledu udržuje nižší topografii terénu, přestože na ni tlačí zespodu led o niižší hustotě.  kredit: D. Hemingway
Schéma ledové krusty. Silná vrchní vrstva ledu udržuje nižší topografii terénu, přestože na ni tlačí zespodu led o nižší hustotě.
kredit: D. Hemingway

Studii vedli dva planetární vědci Douglas Hemingway a Francis Nimmo z University of California (Santa Cruz), kteří používají ke svému výzkumu data ze sondy Cassini. Vědci byli překvapeni neintuitivním vztahem mezi gravitací a topografií.

„Normálně, když letíte přes hory, můžete očekávat nárůst gravitace kvůli zvýšení hmotnosti hory,“ řekl Nimmo. „Na Titanu, když letíte přes hory, tak naměříte gravitaci nižší než by v těch místech měla být. To je velmi zvláštní pozorování.“

Jedním z možných vysvětlení je, že každý hrbol v topografii na povrchu Titanu je kompenzován hlubším „kořenem“, který je dostatečně velký, aby přemohl gravitační účinek hrbolu na povrchu. Kořen by mohl působit jako ledovec rozšiřující ledovou skořápkou až do oceánu pod ním. V tomto modelu by mohla Cassini detekovat menší gravitaci všude tam, kde je velký kus ledu, spíše než voda, protože led má menší hustotu než voda.

Ledovec plovoucí ve vodě je v rovnováze. Jeho vztlak vyvažuje hmotnost. V tomto modelu Titanu jsou ale kořeny zasahující pod ledovce mnohem větší, než hrboly na povrchu, takže jejich vztlak je tlačí proti ledového plátu. „Je to jako velký nafukovací míč pod ledovcem, který na něj tlačí. Jediný způsob, jak je ho možné udržet pod hladinou je, že vrstva ledu je dostatečně silná,“ řekl Hemingway, autor a zároveň vedoucí studie. „Jestliže velké kořeny pod ledovou krustou jsou oním vysvětlením, znamená to, že Titanův ledový krunýř musí mít velmi silnou tuhou vrstvu.“

Vědci spočítali, že v takto koncipovaném modelu by Titanova ledová krusta měla být nejméně 40 km silná. Také zjistili, že stovky metrů povrchové eroze a usazenin jsou potřebné k pozorované příčině nerovnováhy mezi velkými kořeny a malou topografií povrchu. Výsledky z jejich modelu jsou podobné hodnotám získaných geomorfology studujícími erozi impaktních kráterů a další útvary na Titanu.

Povrch Titanu pořízený pouzdrem Huygens 14.ledna 2005 při sestupu na povrch. zdroj:nasa.gov/esa.int
Povrch Titanu pořízený pouzdrem Huygens 14.ledna 2005 při sestupu atmosférou.
zdroj:nasa.gov/esa.int

Pokud tato zjištění jsou správná a led tvoří skutečně silný tuhý krunýř, pak bude naděje vědců na nalezení ledových sopek, které by mohly vysvětlovat další útvary viděné na povrchu, velmi malá. Tito vědci také naznačují, že konvekce nebo deskové tektoniky nemohou obnovovat ledové útvary na Titanu podobně, jako je tomu u geologicky aktivní zemské kůry. Led zůstává na jednom místě a postupně na něj působí místní počasí a eroze, podobně jako kdybyste na Zemi najednou vypnuli deskovou tektoniku.

Vědci si nejsou jisti, co může na Titanu způsobovat zjištěné topografické útvary s hlubokými kořeny. „Titanova excentrická oběžná dráha kolem Saturnu vytváří příliv a odliv, který způsobuje pnutí povrchu měsíce a vytváří slapový ohřev. Ten by mohl způsobovat změny zaznamenané v tloušťce pláště ledu“, řekl Hemingway.

Na výzkumu kromě Douglase Hemingwaye a Francise Nimma spolupracují i Howard Zebker ze Stanfordské univerzity a Luciano Iess z univerzity Sapienza v Římě.

Autor originálu: Tim Stephens, University of California (Santa Cruz)

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20130828.html#.Uh5XZD89uNs
http://news.ucsc.edu/2013/08/titan-ice-shell.html

Zdroje obrázků:
http://apod.nasa.gov/apod/image/0410/titan_cassini_PIA06139.jpg
http://news.ucsc.edu/2013/08/images/illustration-400.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/pia08118_2.jpg?itok=kmaZl2lH

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.