sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Články
Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.
Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo Mars, a to podle mise/simulace, která v NEKu právě probíhá. Veškeré aktivity a technické parametry zařízení jsou sledovány z jakéhosi
Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.
Další týden je za námi a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na projekt kosmického radioteleskopu o průměru 10 kilometrů, který by se měl realizovat v roce 2024. Nejedná se samozřejmě o gigantickou konstrukci, ale o zajímavé řešení chytře rozmístěných družic. V dalších tématech se zaměříme na start čínské soukromé rakety Ceres-1, či na aktuální podobu rampy 39A. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.
Od minulého dílu našeho nepravidelného seriálu o Starship sice moc času neuběhlo, ale na základně Bocha Chica v jižním Texasu se toho opět hodně událo. SpaceX nadále pokračuje v testování prototypů Superheavy B7 a Starship S24 v rámci příprav na orbitální let. Nyní už jsou tyto testy divácky daleko atraktivnější, jelikož už neprobíhají pouze tlakové zkoušky, ale SpaceX začala provádět statické zážehy a to nejen na Starship, ale vůbec poprvé jsme se dočkali statického zážehu Superheavy B7 na orbitální startovní rampě, který proběhl 10. srpna kolem 00:25 našeho času. A jelikož právě B7 je vybrána pro první orbitální let, tak se SpaceX stará o náležitou propagaci a na svém Twitteru zveřejnila informace o zážehu i s fotkou ze zážehu. Samozřejmě se práce neodvádí jen v Texasu. Práce na rampě na Floridě stále pokračují a aktuálně se integrační věž skládá z již šesti segmentů z osmi.
Většina startů v srpnu, které nás čekají, budou starty se Starlinky. A i dnes jsme tu kvůli startu Falconu 9 se čtyřiceti šesti družicemi Starlink. Nyní se ale nebude startovat z Floridy, ale z Vandenbergovy letecké základny, kterou SpaceX nejčastěji využívá ke startům na dráhy s velkým sklonem vůči rovníku. Družice na této misi míří do třetí orbitální slupky. V té se družice pohybují po dráze se sklonem 97,6° vůči rovníku. První stupeň vybraný pro tuto misi má za sebou devět startů a nyní ho tak čeká jubilejní desátý start. Jelikož se startuje z Kalifornie, tak o přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You, která dříve sloužila na Floridě, ale v minulém roce byla plošina přepravena skrz Panamský průplav do Kalifornie. Ta bude při tomto startu čekat 636 kilometrů od místa startu.
Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.
Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad na palubě před drsnými podmínkami během průchodu atmosférou. Tyto systémy používají různé kosmické agentury již více než 50 let. Ovšem co se stane, když části štítu během průchodu atmosférou odhoří a jak to následně ovlivní jejich vlastnosti? Výzkumníci z NASA se snaží najít na tyto otázky odpověď. Ve větrném tunelu Mach 6 na Langleyho středisku bylo od roku 2016 otestováno více než sto keramických modelů různých návrhů tepelných štítů. V tomto zařízení je možné dosáhnout až šestinásobku rychlosti zvuku, což odpovídá téměř 7500 km/h. Touto rychlostí byste Atlantik přeletěli za hodinu. Vysušený vzduch je přiváděn do komory, kde vytváří nápor na terč. Poté projde zužující se tryskou, která jej urychlí na hypersonickou rychlost. Vzduch pak testovací sekcí tunelu proletí kolem libovolného ověřovaného objektu. Když pak vzduch opouští testovací sekci rozšiřující se tryskou, dojde k jeho zpomalení a následně je odsátý vakuovým čerpadlem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
