Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.
Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.
Do průletu americké sondy New Horizons kolem Pluta chybí už jen dva měsíce. Čím blíže sonda bude, tím více detailů spatří. Před několika hodinami se na internetu objevil další střípek postupného objevování detailů této trpasličí planety. New Horizons totiž dokázala detekovat malé měsíce Pluta, které nesou jména Styx, Nyx, Kerberos a Hydra. Dá se očekávat, že by americká sonda mohla v dalších týdnech odhalit i další měsíce, o kterých zatím nevíme, protože jsou moc malé a ani Hubbleův teleskop je nedokáže objevit. Přiložený obrázek krásně ilustruje, jaké detaily se dají díky moderní technice vyčíst i z na první pohled nekvalitních snímků.
Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.
Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.
Když v lednu 2007 explodovala na vypouštěcí platformě raketa Sea Launch, mnozí analytici předpovídali začátek konce tohoto kdysi ambiciózního a relativně úspěšného projektu. Podle všeho se nemýlili. V roce 2008 se sice raketa dokázala vrátit do provozu pěti úspěšnými starty, ale to byla jen její labutí píseň. V roce následujícím uskutečnila jedinou misi, o rok později dokonce žádnou. Jeden start si připsala v roce 2011, tři o rok později. Jediný start v roce 2013 se skončil havárií a pádem nosiče do vln oceánu po 56 sekundách letu.
Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.
V roce 1963 šokoval Sovětský svaz celý svět svým novým kosmickým spektáklem. 16. června se za brány atmosféry vydala první žena. SSSR tak chtěl dokázat svou pokrokovost ve věci rovnosti pohlaví a současně i fakt, že do vesmíru se člověk může propracovat i ze skromných poměrů. Dokonce nemusí být ani pilotem! Mise Valentiny Těreškové však byla provázena mnohými problémy a po jejím skončení si prý Sergej Koroljov ulevil zhruba ve smyslu: „S ženskými už nechci mít nic společného!“ O tom, že vše bylo pouze cirkusem, zaměřeným na světové mínění, svědčí i fakt, že další ženou na palubě sovětské lodi byla až po devatenácti letech Světlana Savickaja. Na druhé straně oceánu v roce 1960 podstoupila skupina žen stejné testy jako jejich mužští protějšci, známí coby Mercury 7. Přestože třináct adeptek testy zvládlo s výbornými výsledky, o jejich cestě do vesmíru nemohlo být v té době ani řeči. Amerika si na svou ženu musela ještě nějakou dobu počkat. Až do 18. června 1983, kdy se téměř na den přesně dvacet let po letu první
„Můj týden začíná poněkud vážnými nouzovými scénáři! Tentokrát však nemám na mysli žádný požár, dekompresi ani únik toxických látek, ale nouzi zdravotnického charakteru. Ať už jsme určenými zdravotníky posádky nebo ne, všichni jsme vycvičeni, abychom dokázali reagovat v případě, že někdo ze členů posádky ztratí srdeční puls a/nebo nedýchá. Na stanici máme neustále připravený systém pro fixaci raněného, za pomocí kterého můžeme postiženou osobu udržet ve stabilní pozici tak, abychom dokázali provést CPR – Cardio Pulmonary Resuscitation (kardiopulmonální resuscitaci, pozn. redakce).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.