sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Start Perseverance se odkládá

Technické komplikace rakety Atlas V, která má vynést k Marsu vozítko Perseverance za 2,4 miliardy dolarů posunuly termín startu nejdříve na 30. července. Tento termín by byl zhruba dva týdny po otevření zhruba měsíc trvajícího okna pro vyslání nákladu k Marsu. Pokud by se start v tomto termínu nestihl, musel by přijít odklad o dva roky. Původně se hovořilo o 20. červenci, pak o 22. červenci – aktuální posun je tedy o více než týden. Odklad startu nejdříve na 30. července už potvrdila i NASA.

3,2,1… Všechno nejlepší!

O lidech v kosmickém průmyslu kolují mnohé legendy a vyprávějí se nejrůznější historky. Po 30. červnu 2020 to vypadá, že se bude vyprávět další. Vždyť koho jiného, než rakeťáky by napadlo zapálit narozeninový dort raketovým motorem? Přesně to totiž udělali zaměstnanci společnosti Firefly a rozhodně bylo na co se dívat. Lidé z Firefly Aerospace se krátce přestali věnovat vývoji raket, aby zažehly motor Reaver na počest spoluzakladatele a zachránce jejich společnosti Maxe Poljaka, který v úterý 30. června oslavil 43 let. Samozřejmě to nezapomněli natočit, aby se i veřejnost mohla pokochat tímto originálním nápadem.

ŽIVĚ: Výměna akumulátorů na ISS pokračuje

Ve středu ve 13:35 SELČ by měl začít další výstup do volného prostoru, který se ponese ve znamení pokračujícího upgradu staničního elektrického systému. Velitel expedice Chris Cassidy opět oblékne skafandr s červenými pruhy a jeho kolega Robert Behnken vystoupí z modulu Quest v bílém skafandru bez pruhů. Oběma mužům budou před výstupem, při něm (na dálku) a po výstupu pomáhat Douglas Hurley a Ivan Vagner. Na dvojici čeká pokračování práce, kterou astronauti započali už minulý pátek – výměna stárnoucích nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové, do kterých se bude ukládat energie ze staničních fotovoltaických panelů.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2020)

Poté, co čínská kosmická loď nové generace dosáhla v květnu při nepilotovaném letu na oběžnou dráhu Země vyššího apogea a návratové rychlosti než Orion v roce 2014, dostala naléhavost nepilotované mise Orionu na oběžnou dráhu Měsíce nový rozměr. Jakého pokroku v přípravě se podařilo dosáhnout od minulého dílu a v kterých pracovištích byla z důvodu pandemie COVID-19 pozastavena aktivita? Jaký je další plán? Dnešní článek se pokusí tyto otázky zodpovědět.

ŽIVĚ A ČESKY: Columbus na Falconu 9

Nejnovější řada amerických navigačních družic GPSIII používá pro jednotlivé exempláře jména slavných mořeplavců – první družice se jmenovala Vespucci a druhá Magellan. V úterý večer našeho času bychom se měli dočkat startu třetího exempláře. Tato družice nese přezdívku Columbus a o její vynesení na protáhlou dráhu, jejíž nejvyšší bod bude ve výšce zhruba 20 000 km, se postará Falcon 9. Chybět by neměl ani pokus o přistání prvního stupně. Pokud tedy budete mít čas a chuť, zveme Vás k našemu živě a česky komentovanému přenosu – startovní okno je patnáctiminutové a letět by se mělo ve 21:56 našeho času.

Orbitální stanice Mir

Svět nad planetou (89. díl)

Problémy s financováním nebyly pro stanici Mir na konci devadesátých let nic nového. Už během stavby základního modulu musela být na nějakou dobu přerušena práce, protože sovětská ekonomika první poloviny osmdesátých let nebyla schopna zvládnout současně stavbu orbitální stanice a vývoj mamutího supernosiče Energija a raketoplánu Buran. Ani původní plány na výstavbu a provoz nebyly v období rozvratu sovětského hospodářství realizovatelné. Kosmonautika ustoupila v období Gorbačovovy vlády velmi výrazně do pozadí. A po rozpadu Sovětského svazu už se nikdy nevrátila na pozice, které zastávala v prvních dvou desetiletích své existence. Problémy byly všudypřítomné a také provozovatelé Miru se museli naučit velmi výrazně šetřit. Přestože byl provoz Miru financován státem, tok financí se rok od roku zmenšoval a bylo třeba hledat prostředky, kde se jen dalo. Nezastupitelnou roli měl program Shuttle-Mir, který nalil do ruské kosmonautiky velmi baculatou částku. Výrazný podíl na udržení komplexu naživu měly i kontrakty ohledně expedic občanů jiných států na palubu stanice. Nejčilejší byla v tomto ohledu Francie, která postupně na Mir poslala pět svých „spationautů“. Jenže s přistáním expedice

Nový termín ruského modulu Pričal

V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.

Jak prozkoumat ledové měsíce?

Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný start rakety Vega

Start nejlehčí evropské rakety zažil už několik velkých odkladů – poprvé kvůli selhání předchozího nosiče, pak udělal čáru přes rozpočet COVID-19 a tím pádem na několik měsíců uzavřený kosmodrom. V posledních dnech zažíváme třetí vlnu odkladů – sice ne výrazných (vždy jen o pár dní), ale zato opakovaných. Na vině je vždy počasí. 53 malých družic na dispenzeru vyrobeném v brněnské firmě S. A. B. Aerospace mohlo být už dnes ráno na oběžné dráze, ale počasí opět přesahovalo vybrané limity. Firma Arianespace se nakonec rozhodla pro odklad o 24 hodin – letět se má v pondělí ve 3:51 SELČ. Pokud by se to nestihlo, přišel by odklad o několik týdnů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.