ChinaSat-9C
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Články
Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.
Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.
Když v lednu 2007 explodovala na vypouštěcí platformě raketa Sea Launch, mnozí analytici předpovídali začátek konce tohoto kdysi ambiciózního a relativně úspěšného projektu. Podle všeho se nemýlili. V roce 2008 se sice raketa dokázala vrátit do provozu pěti úspěšnými starty, ale to byla jen její labutí píseň. V roce následujícím uskutečnila jedinou misi, o rok později dokonce žádnou. Jeden start si připsala v roce 2011, tři o rok později. Jediný start v roce 2013 se skončil havárií a pádem nosiče do vln oceánu po 56 sekundách letu.
Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.
V roce 1963 šokoval Sovětský svaz celý svět svým novým kosmickým spektáklem. 16. června se za brány atmosféry vydala první žena. SSSR tak chtěl dokázat svou pokrokovost ve věci rovnosti pohlaví a současně i fakt, že do vesmíru se člověk může propracovat i ze skromných poměrů. Dokonce nemusí být ani pilotem! Mise Valentiny Těreškové však byla provázena mnohými problémy a po jejím skončení si prý Sergej Koroljov ulevil zhruba ve smyslu: „S ženskými už nechci mít nic společného!“ O tom, že vše bylo pouze cirkusem, zaměřeným na světové mínění, svědčí i fakt, že další ženou na palubě sovětské lodi byla až po devatenácti letech Světlana Savickaja. Na druhé straně oceánu v roce 1960 podstoupila skupina žen stejné testy jako jejich mužští protějšci, známí coby Mercury 7. Přestože třináct adeptek testy zvládlo s výbornými výsledky, o jejich cestě do vesmíru nemohlo být v té době ani řeči. Amerika si na svou ženu musela ještě nějakou dobu počkat. Až do 18. června 1983, kdy se téměř na den přesně dvacet let po letu první
„Můj týden začíná poněkud vážnými nouzovými scénáři! Tentokrát však nemám na mysli žádný požár, dekompresi ani únik toxických látek, ale nouzi zdravotnického charakteru. Ať už jsme určenými zdravotníky posádky nebo ne, všichni jsme vycvičeni, abychom dokázali reagovat v případě, že někdo ze členů posádky ztratí srdeční puls a/nebo nedýchá. Na stanici máme neustále připravený systém pro fixaci raněného, za pomocí kterého můžeme postiženou osobu udržet ve stabilní pozici tak, abychom dokázali provést CPR – Cardio Pulmonary Resuscitation (kardiopulmonální resuscitaci, pozn. redakce).
„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.
Náš dnešní článek míří hlavně na fanoušky kosmonautiky, kteří teprve sbírají své první zkušenosti v tomto oboru a rádi by pochopili některé základní pojmy, které s lety do vesmíru souvisí. Dnes se podíváme na dvě videa v angličtině, která přehledně vysvětlují dva termíny, které se velmi často skloňují, pokud hovoříme o Plutu. Pluto je trpasličí planeta, jejíž barycentrum leží mimo jeho povrch. Jak si ale máme vysvětlit pojmy trpasličí planeta, nebo barycentrum? První neznámý výraz nám osvětlí kreslené video z dílny NASA, druhý termín vysvětlí video od Evropské kosmické agentury – v tomto případě navíc půjde o pokus, který si můžete sami vyzkoušet.
Další týden roku 2015 se pomalu chýlí ke konci, a proto nesmí chybět Kosmotýdeník, který vám přinese přehled toho, co se za uplynulých sedm dní stalo v oblastech kosmonautiky. Tentokrát se vypravíme netradičně do Spojených arabských emirátů, kde se seznámíme s jejich velkolepými plány na sondu k Marsu. Zhodnotíme úspěšný test společnosti SpaceX a záchranného systému pro loď Dragon V2. Zdržíme se také u Saturnu, kde zhodnotíme vědou nabitý týden sondy Cassini. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a nechť se vám kosmotýdeník líbí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.