sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Pokud máte dnes odpoledne volno, pak bychom pro vás měli tip na jeho vyplnění. Už v 16:17 minut našeho času by měla z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Falcon 9, která vynese na oběžnou dráhu hned tři družice. Jedná se o identické exempláře kanadského programu Radarsat, ale kromě startu samotného se můžeme těšit i na další zajímavosti. SpaceX totiž pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl a navíc by měl přistávat na pevnině na vybetonované ploše, kam se zatím přistávalo jen jednou.
30. května se na University of Arizona sešla komise SSB (Site Selection Board), která má za úkol vybrat vhodnou lokalitu pro odběr vzorků z planetky Bennu. V rámci tohoto setkání měli za úkol zhodnotit dosavadní kandidátské lokality a zredukovat jejich počet. To je docela logický krok, protože až doposud bylo vytipováno více než padesát zajímavých oblastí. Zužování výběru kandidátů bylo založeno na jednoznačném měřítku – splňuje daná lokalita specifická bezpečnostní kritéria? Hodnotitelé nakonec nechali ve hře 23 kandidátských míst, která splňují požadavky. Dalším krokem v rámci výběru bude zhodnocení dat nasbíraných během fáze Detailní průzkum. Při jejich hodnocení se bude klást důraz na „odběratelnost“, tedy pravděpodobnost, že se vzorek regolitu z tohoto místa podaří odebrat. Tyto informace pak povedou k další redukci kandidátských oblastí.
Posádka tvořící 59. dlouhodobou expedici měla včera jako obvykle nabitý den. Kromě tradiční porce vědy, cvičení a dalších běžných úloh totiž do harmonogramu začínají stále více zasahovat i činnosti spojené s blížícím se odletem lodi Sojuz MS-11. Ta má orbitální komplex opustit 24. června po šesti a půl měsících ve vesmíru. V lodi se na Zemi vrátí velitel Oleg Kononěnko z Ruska, ale i Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. V našem nepravidelném seriálu si ale opět posvítíme spíše na vědeckou náplň včerejšího dne. Jako obvykle platí, že v článku jsou zmíněny jen některé experimenty, ne všechny, na kterých se ten den pracovalo.
German Arzamasov byl zlomeným člověkem. Onen páteční den se proměnil v noční můru a jediná karta, na kterou vsadil všechno, se ukázala být nesprávnou. Byl lékařem-chirurgem a do oddílu kosmonautů IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů) byl přijat v roce 1978. Od té doby trpělivě čekal na svou příležitost. Když byly sestaveny posádky expedice EO-15, měl hořkosladké pocity. Ocitl se na místě dubléra Valerije Poljakova. Stejně jako před šesti lety, i nyní měl zůstat na Zemi a sledovat, jak se Poljakov pokouší překonat rekord v trvání nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Proč je zrovna on, Arzamasov, velitel oddílu kosmonautů IMBP, opět dublérem? Poljakov už svou šanci dostal, na Miru pobýval 240 dní, teď by mohl uvolnit místo pro další. A tak se Arzamazov rozhodl – teď, anebo nikdy. Na zasedání mezirezortní komise, jež měla v pátek 17. prosince 1993 zhodnotit přípravu posádek, předal komisi důvěrné písemné prohlášení, podle něhož je Poljakov nedostatečně připraven k letu a tím vzniká nutnost poslat do vesmíru jeho dubléra, tedy Arzamasova. Své argumenty podpořil také náznaky obvinění z nezákonného jednání –
Na kosmodromu Bajkonur pokračují přípravy na start rentgenového teleskopu Spektr-RG. O vynesení cenného nákladu se postará nosná raketa Proton-M vybavená horním stupněm DM-03. Významným krokem ke startu je spojení aerodynamického krytu, ve kterém se ukrývá samotný náklad a horní stupeň DM-03, se zbytkem rakety. Ze spojování vzniklo video, které ukazuje postupy této operace a každý tak má možnost nahlédnout pracovníkům přes rameno. Po samotném mechanickém spojení následovaly kontroly, elektrická propojení a další činnosti. Už 13. června by se na Bajkonuru měla sejít státní komise, která zhodnotí výsledky příprav na start a rozhodne o tom, zda je sestava připravena k vývozu na startovní rampu. Pokud nenastane žádný problém, měla by raketa vyrazit na startovní komplex 81 hned další den, tedy 14. června. Start samotný je pak plánován o týden později – 21. června. Observatoř bude s pomocí dvou palubních teleskopů studovat vyoskoenergetické kosmické jevy – od supermasivních černých děr až po aktivní jádra galaxií. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://twitter.com/ Zdroje obrázků: http://www.russianspaceweb.com/…/spektr_rg/development/2019/lv_3552104033_1.jpg
Od 11. ledna letošního roku, kdy SpaceX dokončila obnovu satelitní sítě Iridium, startují Falcony jen z Floridy. Ale žádný strach – nejbližší start nás opět zavede na západní pobřeží. Z rampy SLC-4E na kalifornské Vandenbergově základně totiž Falcon 9 vynese najednou hned tři kanadské družice Radarsat. Jak již jejich název napovídá, mají za úkol provádět radarové snímkování Země. Pro SpaceX to bude již druhá mise pro kanadskou kosmickou agenturu – ta první přišla už v roce 2013 a tehdy šlo o družici CASSIOPE (mimochodem se jednalo o vůbec první start Falconu 9 ve verzi 1.1). Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas na tradiční článek, který na jednom místě shrne všechny informace o startu a odpoví na ty nejčastější otázky.
Legendární startovní rampa na Bajkonuru, na které se 12. dubna 1961 otevřel lidem kosmický prostor, toho má za sebou už hodně. Kromě legendární mise Jurije Gagarina nebo první družice světa odbavil 1. startovní komplex stovky startů. 6. srpna roku 2000 se start zásobovací lodě Progress M1-3 k ISS stal jubilejním 400. startem z této rampy. V roce 2008 Sergej Smirnov, ředitel zdejšího řídícího střediska, které v roce 2008 převzalo provoz na Bajkonuru, že by 1. startovní komplex mohl být v budoucnu přestavěn tak, aby z něj mohly startovat rakety Sojuz 2. Tyto úpravy měly trvat nejméně jeden rok a během stavby by mohly všechny rakety Sojuz startovat z Bajkonuru pouze ze startovního komplexu 31.
Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.
25. července by měl z Floridy odstartovat poslední exemplář rakety Delta IV ve středním provedení, tedy v konfiguraci, která není „heavy“. Dělníci v minulém týdnu dokončili základní sestavování této rakety. Zatímco „single-stick“ Delta IV příští měsíc odejde do výslužby, verze Heavy má fungovat až do roku 2024 – do té doby má zajištěné zakázky od Národního průzkumného úřadu NRO. Delta IV Heavy, která má tři „první stupně“, je zatím pro firmu ULA nenahraditelná. Zvládá totiž vynášet masivní náklady, nebo družice, které vyžadují vysokou rychlost. Oproti tomu středně silná Delta IV má jen jeden první stupeň a svou nosností se překrývá s raketou Atlas V. Tu provozuje také ULA a navíc je levnější. Je proto jasné, že pro Delty IV již není budoucnost nakloněna příznivě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
