NASA
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA nařídila řadě vědeckých výborů, aby pozastavily svou práci, s odvoláním na nedávné výkonné příkazy prezidentské administrativy. V memorandu se uvádí, že NASA potřebuje zjistit, zda aktivity skupin odpovídají novým výkonným nařízením.
U.S. Space Force uděluje společnosti Viasat kontrakt na poskytování družicových služeb v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Kontrakt spadá pod smlouvu o poskytování družicových služeb Proliferated Low Earth Orbit (PLEO).
Kanadský startup Wyvern začal 3. února veřejně sdílet snímky z pozorování Země ze svých družicových senzorů s vysokým rozlišením v rámci programu Open Data Program.
Společnost Boeing oznámila ztráty v programu CST-100 Starliner za rok 2024 více než půl miliardy dolarů. Kumulované ztráty programu tak přesáhly 2 miliardy dolarů.
Dnes v 9:30 SEČ odstartovala z kosmodromu Tanegašima raketa H3 s navigační družicí QZS-6 alias Michibiki-6. Ta nese také aparaturu Kosmických sil USA ke sledování objektů na různých oběžných drahách.
Manažeři vesmírných společností na nedávné konferenci SpaceCom v Orlandu uvedli, že vesmírné společnosti, které se specializují na družicový servis a odstraňování odpadu, znovu pronikají na komerční trhy a snaží se prokázat ekonomickou životaschopnost svých služeb
Během panelového zasedání na konferenci Space Mobility dne 28. ledna zástupci několika společností uvedli, že vidí známky jak obnovených investic do soukromého sektoru, tak potenciálních fúzí a akvizic. Podle zástupců společností se jedná o promyšlenější verzi roku 2020.
Články
Agentura NASA vybrala firmu RocketLab, aby dokončila studii související s historicky první dopravou vzorků hornin z povrchu Marsu na Zemi. Tato mise patří mezi nejvyšší priority výzkumu Sluneční soustavy z hlediska vědecké komunity. Analýza vzorků z Marsu v pozemských laboratořích by přinesla revoluci do našeho chápání Marsu a potenciálně bychom mohli získat odpověď na otázku, zda na povrchu Marsu někdy v historii neexistoval život. Získané informace by také mohly pomoci připravit první lidské průzkumníky rudé planety.
V červnu 2023 provedla evropsko-japonská mise BepiColombo gravitační manévr u svého budoucího cíle – planety Merkur. Během průletu byly obě spojené sondy vystaveny řadě jevů, které často souvisely s magnetickým polem planety. Přístroje na BepiColombo tyto jevy měřily a poskytly tak vědcům náznak toho, co by se mohli časem dozvědět o magnetickém poli Merkuru a jeho jedinečných útvarech, které by mise měla prostudovat do hloubky, až v listopadu 2026 dorazí na oběžnou dráhu kolem planety.
Pokud se všechno podaří, mohli bychom se zítra ráno dočkat startu Falconu 9, který má na nízkou oběžnou dráhu vynést dalších 20 komunikačních družic OneWeb od stejnojmenné firmy. K tomuto startu mělo dojít už 30. září, ale anomálie při deorbitačním zážehu horního stupně Falconu 9 při misi Crew-9 musel být odložen. Nyní by se však situace mohla vrátit do starých kolejí a Falcony zpátky do služby. Start je sice podle několika zdrojů na daný termín připravován, ale povolení ke startu zatím chybí. Náš přímý přenos bude i tentokrát připraven, ale musíme počítat i s možností odkladu.
Sovětská pilotovaná kosmonautika se od svého zrodu navenek tvářila jako monolit s jasně určeným rámcem a uniformním personálním složením. Jak to ale začasté bývá, opak je pravdou. V zákulisí se téměř od začátku odehrávala nelítostná bitva mezi vojáky a civilním sektorem. Vojáky zastupovalo letectvo, které dostalo personální otázky oddílu kosmonautů na starosti. Bylo to vcelku logické, pro první pionýrské cesty do neznáma se nejlépe hodili muži s disciplínou, uvyklí subordinaci, současně však prověření co se týče fyzických parametrů, kondice, reflexů, psychologické stránky a podobně. A vojáci (zejména v osobě Nikolaje Kamanina) si hodlali nad pilotovaným vesmírem udržet kontrolu. Proti nim stáli „civilové“, jež představoval hlavně Sergej Koroljov. Podle jeho názoru bylo třeba po prvních kosmických krocích pustit ke kormidlům civilní kosmonauty, specialisty nejrůznějších profesí, kteří by lety do vesmíru povýšili na skutečně hodnotné odvětví výzkumu a vývoje. Program Voschod byl první příležitostí pro participaci civilních kosmonautů, ovšem také první velkou bitvou o to, jakou tvář budou pilotované výpravy do vesmíru mít – zda tu s výložkami, nebo bez nich…
Navzdory mimořádně špatné předpovědi počasí, která včera slibovala jen 15% pravděpodobnost dobrých podmínek se dnes v 16:52 našeho času podařil start rakety Falcon 9, která z floridské rampy SLC-40 vynesla evropskou sondu Hera. Z vědeckého hlediska nejvýznamnější evropská mise vypuštěná v letošním roce se úspěšně odpojila od horního stupně zhruba hodinu a čtvrt po startu. Dalším důležitým krokem bylo, aby sonda zavolala domů a oznámila netrpělivě čekajícímu řídícímu středisku, že je v pořádku. Tato zpráva dorazila na anténu americké sítě Deep Space Network v kalifornském Goldstone jen pár minut po separaci. Sonda tak zvládla start a nyní na ni bude čekat fáze postupné aktivace palubních systémů a ověřování, zda jsou v pořádku.
Americký technologický demonstrátor DSOC (Deep Space Optical Communications) opět posunul rekord laserové komunikace. Dokázal totiž přenést data pomocí laserového signálu ze Země na sondu Psyche, která byla v té době vzdálená 460 milionů kilometrů. To odpovídá vzdálenosti mezi Zemí a Marsem, když jsou obě planety navzájem nejdál. Krátce po dosažení tohoto milníku, ke kterému došlo už 29. července, zakončil technologický demonstrátor první fázi svého provozu, která probíhala od 13. října loňského roku, kdy Psyche odstartovala.
V pondělních odpoledních hodinách by se měla na svou misi vydat evropská sonda Hera. Ta naváže na misi americké sondy DART, která měla zasáhnout měsíček Dimorphos, obíhající planetku Didymos. Ta splnila cíle své mise na výbornou, a proto je na místě detailně prozkoumat, jaké následky její náraz na měsíček měl a přesně od toho tu je Hera. K cíli by měla dorazit na přelomu ledna a února roku 2027. Co ale může být pro české diváky nejzajímavější, je to, že se na této misi zásadně podílela česká firma OHB Czechspace, která se postarala o kompletní vývoj konstrukce sondy. Další českou stopu má na svědomí firma G. L. Electronic, která dělala kabeláž.
Další týden směřuje ke svému konci, ale ještě než přijde pondělí, máme tu nedělní poledne. To znamená, že nemůže chybět tradiční Kosmotýdeník, který Vám shrne události končícího týdne a přinese informace, na které se v průběhu uplynulých sedmi dnů nedostalo. V hlavním tématu nás bude čekat zkouška motoru rakety Vega-C, který otevírá dveře jejímu návratu do služby. Řeč ale bude také o druhém certifikačním startu americké rakety Vulcan, nebo o přípravě dvou vědecky významných startů na raketách Falcon.
V noci na 3. října opustila mobilní vypouštěcí plošina ML-1 startovní rampu LC-39B na Kennedyho středisku na Floridě, kde pobývala od 17. srpna loňského roku. Po dokončení zkoušek systémů, které budou potřebné pro chystanou pilotovanou testovací misi Artemis II, se mohl plošiny ujmout pásový dopravník crawler transporter-2 a pomalu se vydal na cca 7 kilometrů dlouhou cestu k montážní hale VAB. Nad ránem celá několik tisíc tun vážící sestava zastavila před halou VAB a druhý den plošina zajela do High Bay 3 v útrobách haly VAB. Nyní zde proběhnou přípravy na zahájení skládání rakety SLS pro misi Artemis II. Klíčové však bude rozhodnutí spojené s tepelným štítem kosmické lodi Orion kvůli výsledkům inspekce štítu z mise Artemis I, který utrpěl větší poškození, než se očekávalo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
