Teleskop Jamese Webba má na svém seznamu sledovaných objektů také planetky. Tým expertů pod vedením výzkumníků z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge využil Webbových pozorování vzdálených hvězd k odhalení populace malých planetek – tak malých, že menší ještě astronomové neviděli kroužit kolem Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Těchto 138 nově objevených planetek má rozměry v rozmezí od ekvivalentu autobusu až po ekvivalent stadionu. Objekty těchto rozměrů nejsou v hlavním pásu pozorovatelné pomocí pozemských observatoří. Znalost, kolik planetek hlavního pásu je v různých velikostních kategoriích, může vědcům prozradit něco o tom, jak se planetky v průběhu věků měnily vlivem kolizí. Tento proces souvisí s tím, jak některá tělesa v historii unikla z hlavního pásu, ale i s tím, jak některé kamínky končí na Zemi v podobě meteoritů. Článek prezentující tento výzkum byl publikován 9. prosince v časopise Nature.

„Nyní více rozumíme tomu, jak se formují malé objekty v hlavním pásu, ale i to, kolik jich tam může být,“ říká Tom Greene, astrofyzik z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley a spoluautor vědeckého článku, ve kterém byly prezentovány výsledky a dodává: „Planetky této velikosti pravděpodobně vznikly kolizemi mezi většími planetkami v hlavním pásu a je pravděpodobné, že došlo k jejich přesunu vstříc blízkosti Země a Slunce.“

Poznatky z tohoto výzkumu mohou pomoci také Projektu zhodnocení rizik planetek (ATAP – Asteroid Threat Assessment Project), který probíhá na Ames Research Center. Projekt ATAP funguje napříč obory a podporuje Oddělení koordinace planetární obrany NASA tím, že studuje, co by se stalo v případě zásahu Země. Modeluje také rizika spojená s takovými událostmi. „Je úžasné, že Webbovy schopnosti se dají využít k získání informací o planetkách,“ říká Jessie Dotson, astrofyzička z Ames Research Center a členka projektu ATAP a dodává: „Když pochopíme rozměry, počty a evoluční historii menších planetek z hlavního pásu, získáme důležité pozadí znalostí o blízkozemních planetkách, které studujeme kvůli planetární obraně.“

Tým, který provedl detekci planetek, vedený vědeckým pracovníkem Artemem Burdanovem a profesorem planetární vědy Julienem de Witem z MIT, vyvinul metodu analýzy existujících snímků Webbova teleskopu na přítomnost asteroidů, které mohly být neúmyslně vyfoceny, když procházely před dalekohledem. Pomocí nové techniky zpracování snímků prozkoumali více než 10 000 snímků hvězdy TRAPPIST-1, které byly původně pořízeny za účelem hledání atmosfér kolem planet obíhajících kolem této hvězdy při pátrání po životě mimo Zemi. Planetky svítí v infračerveném záření více než ve viditelném světle a přístroje Webbova teleskopu jsou přesně vyladěné k detekci právě infračerveného záření. JWST tak může vědcům pomoci odhalovat populaci planetek z hlavního pásu, kterých si až doteď nikdo nevšiml. NASA také jejich infračerveného svitu využije při chystané misi NEO (Near-Earth Object) Surveyor. Tento kosmický teleskop je speciálně navržen k vyhledávání blízkozemních planetek a komet, které by mohly být pro Zemi potenciálně nebezpečné.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/07/asteroid-belt.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/05/stsci-j-p2223a.jpg
https://content.cld.iop.org/journals/2632-3338/4/12/224/revision3/psjad0468f1_hr.jpg