sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (CSO-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BAE Systems

BAE Systems získala kontrakt v hodnotě 151 milionů dolarů na vývoj pozemního systému nové generace pro družice U.S. Space Force určené k varování před raketovým útokem. BAE Systems povede druhou fázi programu pozemního systému velení a řízení známého jako FORGE C2.

Albedo

Startup Albedo získal kontrakt STRATFI v hodnotě 12 milionů dolarů od Air Force Research Laboratory. Družice společnosti bude poskytovat data a analýzy ze snímání Země.

Federální komise pro komunikace

Federální komise pro komunikace formálně zahájila proces prozkoumání nových způsobů využití družicového spektra v pásmu C v USA. Regulátor schválil veřejnou konzultaci s cílem identifikovat způsoby, jak podnítit investice, rychlé a efektivní zavádění nových komunikačních služeb v pásmu 3,98-4,2 GHz.

DOGE

V rámci nové administrativy USA dochází k širšímu propouštění v Národním úřadu pro oceán a atmosféru a Úřadu pro vesmírný obchod. Propouštění zahrnovalo zaměstnance pracující na Traffic Coordination System for Space.

Skylo

Skylo získalo 30 milionů dolarů, aby umožnilo připojení standardních smartphonů k partnerským geostacionárním družicím ve více oblastech po celém světě. To znamená, aby umožnil zaslání textové zprávy a další služby s nízkou šířkou pásma mimo mobilní pokrytí.

Rocket Cargo

Americké letectvo je připraveno zahájit hodnocení vlivu nového vojenského logistického projektu na životní prostředí a navrhnout výstavbu dvou přistávacích ploch na Johnston Island, vzdáleném atolu v Tichém oceánu. Letiště by mělo podpořit program Rocket Cargo vedený laboratoří AFRL.

Články

Cesty za kosmonautikou: Jedinečná výstava podpisů

Technické muzeum v Brně zahájilo 25. ledna letošního roku výstavu s názvem „Pozvali nás všechny do vesmíru“, která má připomenout jedinečnou sbírku autogramů 572 z 579 lidí, kteří se dostali na oběžnou dráhu. Takto kompletní sbírky bychom na celém světě spočítali na prstech jedné ruky a ještě bychom nepotřebovali všechny prsty. Sbírka, kterou v průběhu let vytvořil Tomáš Přibyl, byla dokonce zapsána do České knihy rekordů jako „největší sbírka podpisů kosmonautů“. Na své si přijdou nováčci (pro které jsou připraveny infopanely se základními informacemi), tak i pokročilí – zvlášť když budou mít to štěstí a sám majitel sbírky jim poskytne osobní výklad. Ke každému podpisu by se totiž dala najít zajímavá historka. Původně měla výstava skončit 27. února, ale organizátoři se rozhodli, že ji prodlouží do 13. března.

Valerij Rožděstvenskij při nácviku přistání na vodní hladinu

Almaz – diamanty na orbitě (14. díl)

Profese kosmonauta zahrnuje velmi mnoho aspektů, jež vyžadují prvotřídní znalosti a schopnosti. Schopnost odolávat přetížení při startu a při přistání, rozhodovat se v extrémních podmínkách a časové tísni, obsluhovat aparatury, jež nejenže mají astronomickou pomyslnou cenovku, ale také mohou být jedinými svého druhu na světě, chápat zásady pro běžné smrtelníky arkánních věd, jako je například nebeská mechanika – to vše činí povolání kosmonauta velmi náročným, současně však nesmírně zajímavým. Ovšem kosmonaut musí ovládat i některé „pozemské“ dovednosti, jež by u něj běžná populace nečekala. Proč by se například kosmonautům mohly hodit návyky pro přežití v poušti? Proč by měli umět postavit improvizovaný přístřešek a umět se zahřát na sněhu? A proč by měli zvládat základy lezeckých technik? Vskutku, pro člověka nepolíbeného kosmonautikou se to může zdát jako zbytečnost. Vždyť od startovní rampy až po opuštění kabiny po přistání jsou kosmonauti v chráněném prostředí, kde se tyto dovednosti uplatní jen stěží. Problém je však v tom, že jejich kabina nemusí přistát tam, kde ji zrovna očekávají záchranné jednotky. Pokud například na orbitální

ŽIVĚ: Electron odstartuje z nové rampy

The Owl´s Night Continues. To je název mise, která odstartuje dnes 28. února ve 21:35 z poloostrova Māhia na Novém Zélandu. To nám prozrazuje, že start má na starosti firma RocketLab a její raketa Electron, která se vůbec poprvé vydá do kosmu z nově vybudované rampy LC-1B. Při tomto startu bude na oběžnou dráhu vynesena družice StriX-β od japonské společnosti Synspective Inc. Tato družice bude součástí konstelace, která se bude skládat ze 30 družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR). Ty budou mít za úkol snímkovaní Země se schopností rozlišit milimetrové změny na zemském povrchu a to bez ohledu, jaké je na právě mapovaném místě počasí. V momentě, kdy bude celá konstelace družic uvedena do provozu, se budou jejich data využívat například k plánování rozvoje měst a jejich pozorování, nebo také k plánování akcí a logistiky například při přírodních katastrofách. Původně tuto družici měla vynést raketa Sojuz, ale poté co se změnil její harmonogram, podepsala společnost Synspective Inc. s firmou RocketLab smlouvu na dva starty právě s tímto typem družice. I když je

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (7. díl)

Dnes naposledy vychází série otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Pokusili jsme se v sedmi dílech vybrat nejčastěji pokládané otázky a informace okolo tohoto neuvěřitelného projektu. Samotný teleskop lze s přehledem považovat za technický zázrak moderní doby. Složitá mechanika rozložení, precizní řízení na dálku, špičková technika. To vše svědčí o mimořádnosti této mise. V sedmé, a poslední dávce odpovědí se mimo jiné dozvíte jak se veřejnost bude dozvídat o nových objevech, a kde najde snímky? Dále bude věnován prostor k vysvětlení některých použitých vědeckých pojmů. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste projít předešlé části zda tam třeba už není, a pokud ne, klidně svou otázku položte v komentářích pod článkem.

Dva Electrony na obou rampách.

Rocket Lab otevřela novou rampu

Soukromá firma Rocket Lab, která má aktuálně v provozu rakety Electron, vybudovala na svém kosmodromu, který se nachází na Novém Zélandu novou, rampu. Ta dostala označení LC-1B a nachází se 117 metrů severozápadně od té stávající a první start by z této rampy mohl proběhnout už v pondělí 28. února. Rocket Lab oznámila, že díky nové rampě budou schopni zdvojnásobit počet startů a dosáhnout tak maximální flexibility. Rampa LC-1B má vlastní skladovací nádrže na speciálně upravený letecký petrolej a kapalný kyslík. Obě rampy jsou na sobě zcela nezávislé, ale sdílejí jeden hangár, ve kterém probíhá příprava rakety na start a také čistou místnost, kde se na start připravují družice. Zakladatel společnosti Peter Beck řekl, že díky těmto dvou rampám by mohla raketa Electron startovat dvakrát během jednoho dne. „Naším cílem zde není odstartovat během několika hodin, ale určitě během jednoho dne nebo tak nějak, nebyl by to vůbec žádný problém. Ale to je opravdu otázka počtu zakázek a rychlosti, jakou zvládneme vyrábět nové rakety, nikoliv problém infrastruktury.“ řekl Beck.

Kosmotýdeník 493 (21.2. – 27.2.)

Ani toto nedělní poledne nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických zpráv z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální známá fakta ohledně dopadů ruské invaze na Ukrajinu na kosmonautiku a mezinárodní projekty jako ISS, či ExoMars. V dalších tématech se budeme věnovat nové rampě pro rakety Electron, masivní sluneční erupci, či čínskému startu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_08

Vesmírná technika: Provoz jaderného reaktoru při misi Snapshot

V rámci mise Snapshot se na oběžnou dráhu dostal první a také poslední exemplář amerického jaderného štěpného reaktoru SNAP-10A. Jeho provoz nakonec trval 43 dní, z toho část byla v samořiditelném módu. Reaktor sice postihlo nečekané vypnutí, ovšem celkově se dá jeho provoz hodnotit vesměs kladně. I přesto však Spojené státy v dalším kosmickém využívání této technologie nepokračovaly.

Léky „made in space“ (Výzvy a těžkosti biotechnologického a farmaceutického výzkumu ve vesmíru)

Tak jako si můžete koupit sedadlo v kosmické lodi Dragon, můžete koupit realizaci experimentu ve vesmíru, třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, či malých biodružic. Vývojem a testováním v oblasti farmacie a biotechnologie, či lékařských technologií ve vesmíru se zabývá řada výzkumných firem. Vědci pochopili, že studium některých biologických procesů v mikrogravitaci má mnoho výhod. A tak ve vesmíru vznikají nové léky a technologie, které pak zlepšují kvalitu života pacientům na Zemi.

Pokec s kosmonautixem – únor 2022

Nejkratší měsíc roku nezadržitelně sprintuje ke svému závěru a to je jednoznačný impuls k tomu, abychom se opět sešli v rámci již tradičního pořadu Pokec s kosmonautixem. Stejně jako ve většině případů začíná náš živě vysílaný zhruba dvouhodinový pořad v osm hodin večer a také tentokrát budete o tématech rozhodovat Vy, diváci. Pokud Vás něco zajímá, napište svůj dotaz do chatu a pak už jen počkejte na odpověď. Pokud tedy budete mít večer čas a chuť, rádi vás přivítáme v naší poklidné diskusi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.