sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Virgin Galactic

    Společnost Virgin Galactic plánuje začít s montáží prvního z nové generace suborbitálních kosmických letadel příští měsíc, přičemž komerční lety by měly začít v polovině roku 2026.

    Swissto12

    Společnost Swissto12 oznámila 27. února svůj první velký kontrakt na dodávku elektronicky řízené antény, čímž zajistí společnosti SES dodávku zemních terminálů pro síť O3b mPower lucemburského operátora.

    SES

    Akcionář, držící více než 7 % akcií společnosti SES, požaduje snížení státní kontroly nad lucemburským družicovým operátorem a tvrdí, že k řešení narůstajících problémů je zapotřebí větší nezávislosti.

    Nova-C Athena funguje

    Firma Intuitive Machiens oznámila, že lander navázal komunikaci s pozemním střediskem, fotovoltaické panely generují elektřinu a lander má stabilní orientaci. Athena se chystá na sérii korekčních zážehů, aby mohla 3. března vstoupit na dráhu kolem Měsíce a 6. března přistát.

    Space Tech Expo

    Vedoucí vesmírného byznysu, David Meyouhas, během webináře Space Tech Expo 25. února uvedl, že cla – a hrozby dodatečných dovozních daní – zvýší krátkodobé náklady na družicové systémy a nosné rakety. Mezi obavy patří vyšší cla na dovážené suroviny a elektronické součástky.

    Xona Space Systems

    Kalifornský startup Xona Space Systems získal od Výzkumné laboratoře leteckých sil (AFRL) zakázku ve výši 4,6 milionu dolarů, aby demonstroval, jak by její služba určování polohy, navigace a časování pomocí družic (PNT) mohla podporovat vojenské operace.

    Články

    24. ledna 2022 zachytil Matthias Maurer odlet nákladní lodi Dragon. Přistáním u pobřeží Floridy skončila jeho zásobovací mise CRS-24. Vrátil se s více než dvěma tunami materiálu. Zdroj: pbs.twimg.com

    ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Dragonu k ISS

    Včera jsme byli svědky startu dlouho odkládaného startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2 na misi CRS-25. Start se uskutečnil v plánovaný čas 02:44 SELČ. K Mezinárodní vesmírné stanici se kosmická loď připojí kolem 17:20 našeho času a na mezinárodní stanici dopraví celkem 2 668 kilogramů nákladu. 544 kilogramů je umístěno v nehermetizovaném trunku kosmické lodi a 2 124 kilogramů v kabině, kde jsou například zásoby pro posádku, hardware pro opravy a modernizaci stanice atd. Dragon 2 se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony.

    Gateway (červenec 2022)

    28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.

    CubeSat s laserovou komunikací

    Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

    Sonda Cosmic Background Explorer.

    Top 5 fyzikálních observatoří minulosti

    Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.

    ŽIVĚ A ČESKY: Start problémové mise CRS-25

    Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 300 kilometrů od pobřeží.

    Statistika startů (první polovina roku 2022)

    První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.

    Perseverance vybírá místo dalšího přistání

    Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASA a ESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

    Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

    Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

    Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

    K vynesení Sentinelu 1C bude využita raketa Vega C

    ŽIVĚ A ČESKY: Premiérový start Vegy-C

    Dlouho očekávaný moment je tu. Nová evropská raketa Vega-C je připravena ke startu na startovní rampě ELA-1 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Startovní rampa ELA-1, ze které proběhne start, byla upravena tak, aby z ní mohly probíhat starty jak Vegy, tak novější Vegy-C. Při této první misi se bude vynášet družice LARES-2, což je družice, která bude zkoumat zemské gravitační pole a Lense-Thirringův efekt. Dále je družice vybavena 303 odražeči, které mají za úkol odrážet laserové pulsy vysílané různými vysílači. To umožní určit polohu družice s přesností menší než jeden centimetr. Družice bude dopravena na oběžnou dráhu se sklonem 70,16° vůči rovníku a výškou 5 899 × 5 899 kilometrů. Hmotnost družice LARES-2 je 387 kilogramů.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    poslední videa

    Aktivní seriály

    Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

    Ukončené seriály

    Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

    Nejnovější díly našich seriálů

    Nejnovější záznamy přednášek

    Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

    V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

    Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

    Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.