sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Spire Global zahájila právní kroky, aby přiměla belgického poskytovatele analytických služeb Kpler dokončit akvizici obchodní činnosti malého družicového operátora v oblasti sledování lodí. Podle Spire Global společnost Kpler nepokročila s dohodou.
Španělská společnost Arkadia Space oznámila 11. února kontrakt trysek pro MaiaSpace, francouzský startup podporovaný ArianeGroup, který vyvíjí znovu použitelnou malou nosnou raketu.
Úřadující administrátor NASA Janet Petro uvedla, že nová organizace Department of Government Efficiency (DOGE) bude prověřovat platby v agentuře. Podobné prověrky provádí DOGE i v jiných agenturách.
Airbus Defence and Space získal kontrakt na stavbu dvojice radarových zobrazovacích družic se syntetickou aperturou (SAR) jako součást úsilí Spojeného království vybudovat své vojenské kapacity pro průzkum vesmíru.
Společnost Redwire získala kontrakt na dodávku družicového tahače Mako. Platforma má sloužit pro experiment s doplňováním paliva na oběžné dráze vesmírných sil Tetra-6. Start je plánován na rok 2027.
Arianespace pracuje na startu rakety Ariane 6 v termínu 26. února. Raketa má vynést průzkumnou družici CSO-3 pro francouzskou armádu. Start rakety z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně bude prvním startem rakety od jejího inauguračního letu loni v červenci.
NASA 11. února oznámila, že pro nadcházející misi Crew-10 k ISS použije kosmickou loď Crew Dragon Endurance namísto nové kosmické lodi Crew Dragon, jak bylo původně plánováno. Start Crew-10 je v současnosti naplánován nejdříve na 12. března
Články
Evropská mise Hera má v zájmu posílení základů planetární obrany zblízka prozkoumat dvojplanetku Dimorphos. Ovšem předtím, než dorazí ke svému cíli, bude muset Hera urazit miliony kilometrů. V této fázi bude klíčovým prvkem celé sondy její pohonný modul, který tvoří zhruba polovinu hmotnosti celé sondy. Pohonný modul, který připravila italská firma Avio, je tvořen středovým válcem a podpůrnou strukturou. Součástí modulu jsou nádrže na pohonné látky, potrubí a také korekční raketové motory (zatím chráněné červenými krytkami). Ještě než dojde ke spojení pohonného modulu s dalším prvkem sondy, tzv. centrálním modulem, musel pohonný modul projít klíčovou zkouškou celkové těsnosti.
Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.
Noc na dnešek byla pro fanoušky kosmonautiky značně specifická. Buďto si museli několikrát nařizovat budíky, případně (pokud to lidově řečeno táhli nonstop) zažili velmi dlouhou noc. Na vině byla série odkladů startu rakety Falcon 9, která měla vynést 22 komunikačních družic Starlink 2. generace mini. Počasí však bylo proti a i když SpaceX nakonec zkusila využít všechny termíny, které měla pro daný den vyhrazené, ani v jednom nebyly podmínky dostatečně vhodné pro zajištění bezpečného průběhu startu. Mise tedy musela být odložena na noc na pondělí. Meteorologové sice nepředpovídají žádné razantní zlepšení, ale snad budeme mít štěstí.
Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.
Další týden utekl a za ním už v těsném závěsu běží pravidelný přehled těch nezajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku budou tentokrát první zkušenosti s plným provozem družic TROPICS, které dostaly příležitost ukázat, co umí při začátku hurikánové sezóny. V dalších tématech se podíváme na připravovaný start Falconu Heavy, přesun Super Heavy B9 na nově upravenou rampu na Boca Chica, či na přistoupení Venezuely k plánované čínské lunární stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V neděli nás firma SpaceX potěší dalším startem rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Ty stejně jako při minulých misích zamíří na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku, tedy do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s výrobním číslem B1076, který poletí pošesté a naposledy letěl před šestašedesáti dny. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu přibližně 643 kilometrů od místa startu.
Nový kosmický teleskop XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových přístrojů je v kosmickém prostoru mnoho. Jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením. XRISM má startovat na raketě H-IIA z japonského kosmodromu Tanegašima 26. srpna. „Resolve nám poskytne nový pohled na jedny z nejenergetičtějších objektů vesmíru, ať už jde o černé díry, kupy galaxií a následky hvězdných explozí,“ popisuje Richard Kelley, hlavní vědecký pracovník mise XRISM na straně NASA z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „S využitím dat, která tato mise po startu nasbírá, se dozvíme mnoho informací o tom, jak se tyto objekty chovají a z čeho jsou tvořeny.“
Dvě hlavní části družice NISAR byly v indickém Bengaluru spojeny a vytvořily jeden celek. Mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) s plánovaným startem na začátku roku 2024 byla (jak již název napovídá) společně vyvinuta agenturami NASA a ISRO. Jejím úkolem bude sledovat pohyby pevnin i ledovců s extrémně jemným rozlišením. NISAR má zmapovat téměř celou planetu minimálně jednou za 12 dní. Nasbíraná data pomohou vědcům porozumět kromě jiného i dynamice lesů, mokřadů a zemědělské půdy.
V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
